.j^omtoiy ispojcne s ceniiiKaci, reccniiiKaci pracovniKu. systémem obnovovaní boleni na základe dosahované úrovne jakosti); • pridelení kompetcnc i | prosiŕe.rfku k odstránení neshod a jejich phčín včetně ja^pŕ rlprinnv.^nvĽli pravidel, co učinil v pripadě 'vllulem nezhody (zastavit proces, o/.námit zjištění mistrovi, seřídit siroj, vymenil nastroj apočľ); • přesvědčeni lidi, že nebudou trestáni za chyby, pokud nevznikly v důsledku I jejich nedbalosti či úmyslu, ale že naopak bmloj chválení zj odhalení, ivpŕ g odstraněni nedoslal kú Základním předpokladem úspechu samokontroly je však vysoká loajalita a odpovědnost samokonirolorů. V počátcích zaváděni systému samokontroly ic vhodné overoval výsledky samokontroly namátkovou kontrolou (napi, létací) prováděnou během smény technologem a v průběhu delšího časového useku (napr. během týdne) pracovníkem iiiviin.1 ŕizeni jakostľ Aby toto ověřování bylo stimula-livni, musí být zjištěné výsledky zaznamenány a v případě velkých nedostatků aMKny do personálních záznamů o každém pracovníkovi. Na základě těchto informací se pak může aktualizovat potřeba školeni a v případě prokázaného zanedbáni pracovních povinnosti lze přistoupit i např. ke zmrazení plánovaného postupu nebo k přeřazeni na jinou prací. Alternativou, popr. doplněním samo kontroly, je I7w nrifiivklá Wimimla" ne,|?p ..vzájemná kontrola", při kterc obsluha MiO|C kontroluje jakost předchozí operace před zahájením operace na svém pracovišti 7.4 jdentifikovatelnost a sledovatelnost v systémech jakosti UlcntifikovalelnoM lze chápat jako vlastnost výrobku (materiálu, dávky, dat, služby), klc-rn umožňuje jchn okamžité I icdnoziiačné rozpoznám \n yruhnmiTi iniľiii procesu. Umožni spojeni informace o materiálech, subdodávkách, vvuhť nýcli dílech s fyzickými oblekly. Identifikace vzniku neshod je jedním ze zdro|ú informaci o procesu a je základnou pro formulaci nápravných opatřeni éi definováni opatřeni preventivních. .Sledovatelnost je schopnost zpětně určit na základě identifikace, kdy, kde, /. če-TOjjcýpi ajak_hylúLm> vvrohek /.hotoven. Zajištěni zpětného sledováni výrobku ý celém výrobním procesu představuje významný prostředek cílevědomé péče d jakost PrinHnv idenlifikovatelnosli nejsou v podnicích ničim neznámym Novinkou SSSe^tS úBM P"ŕi" "^hod * tormulován. napravqych a pre-■-ťiiiivnich opatřeni. , . Hlavni cle idcnt.fikovatelnosti a sledovatelnost. jsou následuj^ . Vyjádřeni pfisluAng^dnolllvyČll jW^eg^^QfflŽSSgSSa výrobku v celém výrobním cyklujod dodám materiálu do firmy až po užiti . vr^igr jpfnnnarf n tum oďB materiál přišel, s jakými parametry jakosti b> A 1CL . '■ >djnd>' procesu, kdi > a >.ú> na výrobní dávce pracoval ľro UalO Cti Je i.-itn ' zajistit, aby identifikační znaky zůstaly neměnné od okamžiku přijetí materiá lu po dodáni ftnálniho výrobku odběrateli. • Ochrana proti rfaittj rna'Ti.tlu pololovaríl. výrobků. • Jasne a jednoznačné vyjádřeni výsledků kontroly a zkoušeni. Identifikace sta vii výrobku, zejména stavu po kontrole a zkoušeni musí zajistit, že k zákazni kovi se dostane pouze výrobek, který úspěšné prošel kontrolou a splňuje jchc požadavky Zjkladni trávy výmhtu, [snu nasleduiici: stav před kontrolou, Mnv po kontrole (vyhovuje, nevyhovuje, čeká na rozhodnuti)' • Vyhořeni p>xfm;npk pro efektivní řízeni neshodných výrobků. Zjištěné neshodne výrobky, pokud jc lo možné, je třeba separoval od ostatních a vhodné je označit, abv nemohlo dojit k je i ich dalšímu ;>oii/itl do dotn rozhodnutiriaT riumi naložil (přepracovaní, oprava, likvidace...). Po posouzeni neshody je nutné odlišit neshodné výrobky podle jejich dalšího použití. • Poskytnuli informaci pro rvchlciši odhalováni příčin wskvtu neshod a nesluxl-nych výrobků i následnou fonnulaci nápravných či preventivních opatřeni s ci-' ••>_.•! x- ^•'•'ii Jdentilikai ni .s~.TíT>.. pól S ■■> .mi, nOtOVycJI Jj robku umožňuje zpětnou analýzu procesu s cilem dojit k prvkům procesu (materiál, stroj, dávka, pracovník...), které způsobují výskyt neshodných výrobků, n to nejen z vecného, ale i z časového hlediska. • Při tvorbě konccpc£jdcntilikuvatelnosli a slcdovatclnosti je třeba vzít v úvahu charakter procesů, charakter, slož|(ost a velikost výrr.hjôj~ ' Důležitým faktorem ovlivňujícím efektivnost systému idcntitikovntelnosli n slcdovatclnosti jcj^i|baWiod^i£h^^ |7|, [ U)..Zpú-, soby identifikace maji odrážel důležitost z pohledu vlivu na jarost výrobjvu^Zna: Cen] či text musí byt čitelné, trvanlivé, podle specifikaci. Základními identilikai tupu Plvkv isou či.slo výkresu, název výrobku, polož lu^zakázka. číslo maierialu Nositelem informaci o idcnliiikaci je výrobne těch-, nicka dokumentace I vvnihni 5555 555BB výrobek i např průvodku) ;i7iT Pro identifikaci fyzického výrobku se užívá barevných značek (křídou, bar-vou). etiket, barevných nálepek, visaček, osohineh r:i7Ín-k -.<■ jménem m;bo číslem pracovníka, raženi identifikáciu!^ znaku kovovými razidly apod.-Tytn iileniiti-Tacni prostředky vizualizuji mtoimaci o výrobku a jednoznačně vyjadřuji jeho Konkrétni forma vyjádřeni stavu výrobku může mil podobu textu: „před kontrolou", „v kontrole", „prošlo kontrolou po operaci č.", ..uvolněn ke zpracováni", „nevyhovující", „zákaz expedice", „expedice povolena" Text může býl na razítku, které se orazi do průvodní dokumentace, nebo na visačkách, etiketách. Jinou formou vyjádřeni stavu výrobku jc jeho označeni určitou barvou, zejména při podrobnejším rozlišováni stavu výrobku, například pro rozlišeni neshodných výrobků podle jejich dalšího použiti. Například žlutou barvou se označí neshodne výrobky čekající na rozhodnuti o jejich dalším použiti, modrou barvou neshodné výrobky opravitelne, červenou barvou neshodné výrobky neopravitelné ľnntivii.li se systém kontroly prvního vyrobeného kusu (prvni kus na smene, rvnilčus v dávce. jcmitne tvio jiŕvňj kusy ozňáčit a zaevidoval. Konkrétni způsoby idennjikaccjeJiši také p«)|c typu výroby a složitosti ^ ihT^VlčnpvTmôT^ různé formy ^tižku. samolepicích likel. ŕárknvvch kódů pro označeni jednotlivých výrobních, resp, dopravních a'v^ľV^^v^vvróbé se používají tzv záznamově kany obsahuiici zeimen.i isTó zakázky, výrobní číslo výrobku čísla všech dilú a montážních skupin Pro ožité výrobkvje velmi vhodne pridelil u prvni operace vyrobili Čislo^kterc yrobek idcnflTflôjjc v celém výrobním procesu. Na to|o ňajo IžOU Vitany i dod.i iiicTmwtazni prvky 1111 .5 Jakost a pomocné výrobní procesy: systémy totálni údržby K zabezpečení požadovane jakosti výrobků ie nezbytné pinč způsobíte (spo-hlivč. funkcii) n presnej vyrobili zaŕizcni. Terno pn»aftiwi' \ir splnil v etanč Tvrhn vprojektovňnim optimálni bezporuchovosti a udržovatclnosii do návrhu íróbku (objektu) včetně jeho vývoje, ve výrobe jeho správnou výrobou a i eta ^ovôTujčho správnou lnMalaO a |nttvôžcni pri zapštem preventívni údržby ulr/b) [m>)níŠc . Do oblasti ope^iivfiiho BMtgBMBB WfM I uvedených OHOaM wrzha strop Mii/eni. niouh.n!oh:i siabilita požadované iukosti jc mj výsledkem plynulého '|nhnihc>nr(>cc-su Jedním z nutných predpokladu zajišlŕm plymi'""'! procesu |C gjjvj^poviTi^ičTm HlIiiiílIuIIiii na > u fflnffúTžanzcni. Odstraněni naslcd-opotřebeni (pred poruchou nebo po poruše) a obnova technického stavu na žadovanou úroveň je úkolem údržby strojů a zařízeni. Mimořádnou pozornost je treba venoval vlastnostem a technickým parametrům ôm¥wifľzenirMerc přispivau k dosahováni rozhodujidch znaků jakosti vy-íků. ObecnŽ lze říci, že je nutno hledat kompromis inc/i preventivní údržbou idržlx>ú"j>grus<: m. Významnou součásti systému údržby jc evidence veškerých poruch a udrz-řskvch zásahůlprolilidék. výincn soucásteCoprav.") j ffl následná analýza TÍTni*iirtii príčiny poruch, stanovit nápravná ncix> preventivní opatřeni a vy-dky piomilnoul do péče o siTojc a zarizeiii^Vhodnými nástroji pro lulo analýzu ■u: strom |>onicli, IMKA ftrocc.su, Paretúv diagram. Ishikawův diagram. Pro třeby plánováni údržbářských aktivit je možné aplikovat prostředky leone hro-dné obsluhy či teorie obnovy |2]. Trendy v oblasti organizace n ŕliľlll llllrľhv jilnil sm-ft-""-^'"-- IP''Tir-UM ■zíviTškvIh'aktivit do systému zabezpečováni j-ikosu/Tento koncern le nazy-i ľi'M (Total Productive Maintenance - totálni produktívni údržba) a byl vy-ut Japoncem S. Nakajimou. V podstate znamená přeneseni ducha a prosiiedkú lM (orientace na zákazníka, neustále zlepšováni, zapojeni všech pracovníků do rozhodovacího procesií naŕeseni úkolů leŕieieh v prikrtikn vymby, ajSfta&tf jilKpjili a-udrfhy. Základními limitními cili TPM jsou: • žsdne poruchv (zařízeni nesmi mit nikdy poruchu); • žádné neshodne výrobky. ftlavebnimi kameni wtvaiejictriii koncepci TPM isou |3|, 113): 1 Pŕeiu-srni nrinmřdDusli za denní a Ix-žnnuMäSí I bjfaÉ "pravý, včetně smyslového diagnostikováni a za čistotu pracoviště na obsluhu stroie^IjMhjim^ mezi vvrobr.iini delniky a prarnvnjfry ijdj^ 2- Výcvik a motivace obsluhy strojů a pracovníků udr/Ji} 3- ^jvareni malycn pracóvjTK^ýniúpro realizaci prryr-.ii neustáleho zlrpšn-vániiicilcmdosahoval conejkratšich pŕosto|úa COnejmcnšihopodiluncshodnvdi vw-obki^ 4. Zlepšeni účinnosti strojů a zaŕizcni cestou eliminace 6 velkých ztrát (Six Big Loses) - viz tabulku 7.3. 3-Důraz na svstém preventivní a prcdiktivni údržby. Kdo může znát stroj a jeho provoz lépe než nhsluha stroje? Základem TPM je přeneseni odpovědnosti za denní .i U-žiiou tulrzliu stroie a za udržováni čistoty a pořádku na pracovišti na obsluhu stroje. Postoj obsluhy stroie ..já na .stroji pracuji, nékdo jiný se o něj stará" je nutné změnit na postoj ,já jsem odpovědny za sviji aUof. Praxe ukázala, že příčinou i velkých poruch strojů a zařízeni ic ve většině případů zanedbáni pnvinnnsii obsluhy ■■ m|r/bv pri rr.>v.i.l.>n. ,l.-ntn \ irfžné J2cce. Proto je v TPM kladen důraz hlavné na denní a bežnou údržbu Autonomní údržba provndéná samotnou obsluhou stroje jde za rámec poulícím čjšténi a mazatiiľ Vytvari jreelý kuiiiptereiňnasU, které viedou k zméné uvedeného postoje výrobníhodélnika k zařízeni, na nímž pracuje, a k pracovišti. Jejich přehled je uveden v tabulce 7.2. Qj»luhu stroje musi hýt dohře proškolena a vycvičena pro výkon údržbárskych činnosti v r.unci auTOřlCTimt LiaH?iý Se zavedením ľPM~se "!f"' ' p°-slave"' " t)tl'wv'rujl"''' pracovnikú udi/by (íKk lla^iTaTiícky k rozděleni (XlpovčdnrKii ?A n)"*ncpr«Moic mci-i obsluhu siroiúa mlržhii- i iidržki oilptwi,!^ li výkon, i obsluha orlpnviii:i m prinL-hy^ yr/iie puivádéni složuěišicli údržbář-skytli ŕinnmti vče ipr irchnuké djaťnosliky se stává naplili jellch prace výcvik výrobních déjnikli rnir,«U-ncfĽ. prr, qSSEÍ nprnvy ji lomstiku iiáliradnicli dílů " Hybnoui silou fuiiyovanisysjÓT^TPM jsou niajépracovní rjniy j^irjýŕl^ vé musi být motivováni k vytvorenr^ásiriického vztahu k svéŕcnýmprostŕcj" r.^ii;, /.iTô/cnéTio OiítwVvMnOlti a Jejich «t»V»IMOVOXIBChopBOIIt.l kpHJéH základní myšlenky, žc jc ticha pucjjyai na procedí, ne n,i výstupu. Ivio tvniv |son organizovány vrcholovým vedením a jejich úsili smérováno na hlavni cíle TPM programu (sníženi podilu neshodných výrobků, sníženi počtu poruch zařízeni, snížení nákladů apod). Jsou tvořeny 5-8 pracovníky, zejména t oblasti výroby, zajLšíováni jakosti, údržby, ale měli by být zapojeni i pracovnicí logistiky, konstrukce, ekonomiky a další Úkolem pracovních lýniů jc analyzovat proces, předkládat návrhy na opatřeni (vedoucí napf. k zlepšeni organizace pracoviště, zkráceni času potřebného na seřizeni stroje, zefektivněni procesu čištěni a mazáni apod.) a tato opatřeni vlastními silami realizovat. Opatřeni by mčla odstranit příčiny problémů, nikoli jen samotné problémy. mm. ij. ryvojovt jazr autonómni udriby (3] Vývojové fáze autonomní udržb> Km Popi* Činnosti í ťištŕlii Čistím uřízeni, mauru, dotaženi šroubů a matic IdcraifiluKe porucli zaHzetii Opatřeni kodslrančni phiiri írteť. .:■:<■< blimiuacc příčin nečistot (prachu, odpadu, unikajícího oleje), hledáni prostředků pro eliminaci nedoslal-ků pri ciiteiií i miuai i redukce rasu potrebného nt tyto výkony ) Definováni postupů pro ŕtitém • mazáni Tvorba praktických pravidel pro citubii. maliní, správné dotaženi šroubů • Výcvik v oblasti diagnostiky Zvládnuti technik diagnostiky, zejména smyslové i Autonomní diagnostika Identifikace a eliminace menších poruch S . .:• .'ii;/.i. ■■ Standardizace řídicích insliuku. normy pro ciiiéni, maraúu. diDgnnMiku. normy pro sběr dat, normy pro hospodařeni i nastrojí Zavedeni autonomního řízem Implementace pravidel a norem Základním pfĽtlpokludetn fungováni léchto lýmů jc umini rnanagementti na-uchat návrhům élcmi týmu a vytvořil jim podmínky pro jejich realizaci. Týmy si cítit smysluplnost a oceněni svého úsilí. V některých japonských podnicích, maji zaveden systém TPM již několik let, využívají k vytvářeni požadovali postojů pracovníků zapojených do tohoto systému společných neformálních táni koncem lýdne. y některých fimiárh podporuji ušili pracovníku v podáva-realizaci onatfeni ke zlepšeni nrocc-su různými formami vizualizacc vvsled-Ve Hnné Yamato, klem je dodavatelem, elektroinstalace pro motocykly, maji pracovišti završeny bile sttly s barevnými nálepkami: bronzová naVpK.i sm-7JTj7j7?e. hyiy vytvořeny podmínky pro zlepšeni, stnbma znamená, že cíl je na íťd, ?lal/i sípnalizuiť, že cíle bylo dosaženo |I3f ^Oflkrélni opatřeni navrhovaná a realizovaná lýmv rapnynii rfnsysiemn TPIv*. zaméfena na snižováni a eliminaci šesti velkých ztrát 110]. Druhy ztrát včet-nožných cílů vedoucích k sníženi ci eliminaci jednotlivých druhů ztrát jsou ieny v tabulce 7.3. Tib. 7.3 Šat rertýcA ztrát (Six Big Lossa) jWj Druh ztruty tile 1 Ztráty spojeni s poruchami strojů Redukoval casy prostojů v důsledku poruch na minimum 2 Ztijty spojené 5 přípravou a seřízením Redukovat cas na přípravu a seiizeni na tnéné než 10 minul 1. Zlnily spojené se sniženou rychlosti Zvýšit projektované rychlosti spise nei je zvyšovat v průbtMm procesu A Male prostoje Redukovat je na nulu 5 Ztráty spojené s výrobou neshodných výrobků Stanovu velmi úzké lolerančni meze tO,l-0 %) 0 Zíraly spojené » výrobou prvnich kusů Minimalizoval na ničivé nei 0.1 % dávky Všechny druhy ztrát jsou přímo nebo nepřímo spojeny s [akosti. Mira elc-k tivnosti zařízeni je pak vyjádřena indexem celkove clektivnosli zařízeni Or.E(Ovc-rall Ľquipment wicclivcness) | UJ| Tento ukazatel měří globální liCitmosl zafizc-ni a je výslednici tri následujících ukazatelů: " OEE = A*ř*Q, (7.1) kde A je ukazatel pohotovosti (availabiltty), P je ukazatel účinnosti výkonu (performance effieiency). 85 % I Pfi vlastni realizaci údržbárske ciiiiu-mi v kl.ide duta/ na technicky minimálně náročnou formu nrcdihňvni pé.v kiřrá jr z:ilnžt-iia na smyslovém diannosukova ni. Tuto formu může bez velkých obtíži Prováděl obsluha stroje přímo héliem procesu, která lak mt|že rvciili; reagoval 11.1 veškeré změny v cluiviini stroje zjisti tclnc lidskvmi stnysly a předcházet n.trui.hám_suoje. Základem elektivni smyslu; ■ ■■ di.ieľ.nstikv |e velmi prosta, ale nc všude samuzre |ma věc dokonalá čistota, pořádek a iisnuriid.ini pracoviště. Například světlou h.irvon iiiiif.-nti mUí/.-TTT podlaha, veškeré náhradní díly, materiál, nástroje a přípravky a odpad uložené v náležité označených a vhodné umístěných přihrádkách a krabicích zajistí, aby pracovník okamžité objevil uvolnené matice, šrouby, nýty. olejové skvrny apod', které mu umožni diagnostikovat odchylky ve stavu za ři ze n i. £rou>jeprvn i m kro-kem pn vytvářeni svstemu autonómni lidržbv práve nt.izka^ieni ,i úklidu na pracovišti tvčetné tvorby norem pro prováděni těchto činnosti). V podnicích, kde j'z byl systém TPM zavaděn, byly návrhy opatřeni na zlepšeni procesu zaměřeny praví na oblast zajištěni čistoty, pořádku a vhodného uspořádání pracovišť f 13]. 1*71« -33-2 2: n° = 3 1 >í V = ř «S3 = ? 5"'< väfi —■ * — v X _ « *d = T ň 5. <> s g - ŕ. 3 - S 3 ^. 3 —- SJ ^ :* ''■ n *■ &^>S. f í.515 a b. 3 » s.r SfS a n = = " — --.■í "2 ä „ -sis 7 - s =- é= 0 = 4f rt&if r*