mařili pouze vstupy a výstupy, nedokázali bychom nikdy identilikoval příčiny «niku odchylek od požadavku, které mohou vzniknoul na kterémkoli* ĺ páli pracovních míst {pí az P5). jež vlastní proces garantu-jí! jc přitom lhostejní, zda jde o výrobní stroje, počítačová pracoviště, nebo jednoduše u pracovníky v kancelářích. d) rw,„,,rf„rf.fafawi« mlřtni. Z obr. S2 vyplývá, £e na provař, nu, ^^jňiiĚraiJjni^!^ vliv i jťjirh lYliwl „Nesprávně, stanovej 'eSľiosuiie^nimuievJsi It velmi /krmeným údajům. Pokud by tody napr. plstilo, íc k odchylkám by mohlo pravděpodobně dojít v průbí-hu kalendářního týdnu»míli bychom frekvenci míření stanovit na každí dcn.tUirřtní r^"°Ajťrf f"-*v>"">" ^tňaatit měření frychoraili^li, poznal iT^MüsMa^^O^ v f"'1'ir " ]lnil s>hlďi ' ":1 slim sotlviHejid pj^iťiiojLtjuiiiklřiiJyl Paramati P reálný průbah měrenéhrj paramolru průbfih ůdvoEoný od meraní parametru :":;::. Obr. 52 Vliv čclnosli niůfom výkonnosti na Jojich přesnost JDcsaítni »tav« díívťry k Informacím -rniVuti výkonnosti procesu je podmíněno i (iijicti odpovídající přel-ností.Vpffpaoí miření výkonnosti procesů by si vlastník procesu a tedy i objednavatel tScbto mířeni mil uvědomit,Žo pfitlf ani tájufflicžtta ■^n.jújLř-iiiiir-' |l-jh.-1mvvdi.máfĽiu Cli, vypočtu ukazatelů Výkonnosti), iiikiijüiZj]jin' skuu:üiy>ml»á M-oruinitüliutxi itifť>r<». Pro všechny iiracovnikv. kteří maii vg_své činnosti používal informaĽe -i měřeni vvkonnosü, musí býl |y]o informace zccia jaane, iružumlteliiii a tedy i klice inierpretovuldné. A tak pro vlastníky procesů i dalSí osoby budou vždy bllžli informace o utriUách v korunách, o pučtu chyb v dokumentaci, než rtapE, údaje o procentní odchylce od normovaných nákladů na jednotku výkupu, PratOÍĽ ĽÍ bylo konstatováno, /e ^rpenč/ii- tím lu^ny.innilťiiiejši^ juakcttl mu V.šcdlliv iliipiH.JiLuJcjt.vahy nnvi mňi-nk-y vyknnnruli »,.-diybělyjiLtiriiiaiiLfiiLifcayriirlr! j) ptt!>>>mJjMíLZ'' vvfiľilky iitťimf. Steine jako Li Jiných procesů v systémech management u ja kost I, ta k i u mířeni výkonnosti procesů musí být Stanoveno konkrétní odruivL-dniisl /a průběh měřeni ;i ypmeováni vv-_ tiladk^na ua'lk'ho pr;","vl11'k-íl <"Ranizat:Ľ, Tťnto pracovník vrak musí mil áanci svou odpovědnost nésí.t/n. iiilisí tiyt pro lytu ünnosli příslušně odliomr připraven a musí mil i přísluřné pravomoci, napF, právo vstupoval do míst realizace procesů, moníloroval práci lidíapod. D6D v praxi to očekávat, že manažeři i vlastnici pro«su bude*i muset vidy w* řnval n. Upi Bttr* potřebnost mlfrrf výkonnosti • na druhé strane do- o . Mkmni a pfc»*t měření tc-ttí významné ovlivňuj i nákkdy, ktoré« mäfónt vftooiwiu vyžádá, NejvéLši díl odpovádnoBli v hledaní a nalézání optimálních proporci m«i potřebami a molnosiml měřeni výkonnosti leží bezpochyby na vlastnících procesů: tím musí hýl zuáma míra tóvainosti konkrétního'procesu,jeho podU na plněni dlú jnkosU orianlíflíníjetlnolky ucelí nraanlza« .1 t»fcd eharaktei procesu. U viech tev. klíčových procesů by tuírc-Bf jejich výkonnosti nemělo narazli na omezenost Kdrojů. Prokázali bychom tak velmi názorní sehopnostictfit w nesprávním misií, A lakotím«, by měřeni výkonnosti lakových proccsů.Jáko |iou např, stanovováni požadavků zákazníku realizace zakázky, resp. Jiní klffiovÉ procesy, raäla s......rval všechny výsc uvedené požadavky, jiné procesy (napr. broušení nářadí v nářaďovně) IV monitoroval z. hlediska Jejich výkonnost) jen do té míry. do Jaké výstupy /. tpr holo prOCÍÍU mohou ovlivnil výkonnost hlavního procesu výroby. 7.3 Volba ukazatelů pro měřeni výkonnosti procesů Zdá se, že jednou ze stěžejních oblastí lvorbv_eaúlJlwýiri metodik pro měřeni vVkojinjiSli procesů v sýstórňech managementu jakosti „bude V7d^nj)_-vMrvhó^ch^'kflžätdä. klére by objektivně výkonnost charakterizovaly. T.-.1U-. l-uÁ by ale nemSÜ)Vt_zvlAStJiim problémem. Jsem totiž přesvědčen Tum, i* poklid "Ey 3 Zkušení manažeři dali jen trochu páce, mohli by za využili braínstaimlngu vyděroval celou Skálu řízných ukazatelů! Přesto na základě osobních zkušenosti doporučuji dodržet náslodmici postup pro volbu ukazatel» měřeni: výkonnosti procesů: I, I-,,- n,->l.-hn>.v.il ľ:- 1, Im^lt-hndlamcmnh v\.....,,im:.I (wd,.....1 Ôi^iiniruči; nebo vedením příslušné orfcsriteaiiií Jednotky), "> všivil skupinu /kjišľPV'' pracovníků pi o volbu uJaďu^j&lvIaHinikciii daného procesují. i) &£\}}ioM&£2SÍSi2Únlm trn» v,jlltV ukažatolů pro méfenl výkonnosti procesu, který by moderoval n vedl vlastník procesu, ,|) Vyhoř neivlHHliitisfeii ukii/alĽlú í lnainslon"k'iľ''' nayrženc škály uka--^hJJLLľX-ílbyJriň'h ilpliriniT liriT^n.-n.-U:, neefektívni uárrisl pracuj iiKiil'V bybi /aľlujván--' ji-jiŕ-h-miiv'ľl1'll'1l' "ypnvi'bid schunmaUl sklilf,C-_ néjvýkoniinsli danľh04iĽJ^su.(celuU skupinou pracovníků»^ klére je lüilnij dosáímoul konsensu). t) Wtfímt mmmnfflrlrf* «•*** F° »V* laJnoiiivréli-io^ai^ ^^4*^AannC£ÜJJltlf^tceI»" skupinou prwwviuku). Ě) Stjno_Vempolfebriých informačních vstupů pro vypočet ukazatelů vý-konnosíiVlastuŕkeitriTrocesu, Clitíl bych upozornit na lo. äťTcelcm toinK.i.tmm^iLiná zceh spi-rlfie-kou a neopominu telnou roli práve vlastník procesu, ti.nscihn. kii-ri nese od-pnvéiliiiK.1 n výsledky procesu a jeho efektivní pnihŕh.Talo role ju dánu lim, řt pru měření výkonnosti určitého procesu je vlastník vždy nejdútefcl iĺ'ísíilí ziktónlkem a v některých případech i ílověkem, který daná mere m osobni vykonrivá. Proto by mu molo vskutku zakiot na kvalite výberu uka-/au/iii./ fejiehihodnoi bude pravidelní usuzoval na efektivní,resp. neefek' livui prubíh jím řízeného procesu! 7i3.1 vJoivťr/iilni ukii^iiiĽk' vvl>»unosll [imccsů I kdyŕ charakter mnohých »kazatelů bude souviset s jedinečnosti procesu. múzu m c říci, re jso» určité ukanatek- výkoimosli, které maj f univĽi^álni charakter ;: nwhou byl pouŕi'v.inv v celé ŕitde inéreni. Alespoň nSkterc z nich nyni uvedeme: a) firůhěiřiá doba prtiei-su ■ je doba, která upiyne od okamžiku pfiieu' vstupů do procesu až po okamžik odvedení výstupů. Obecní by mohla být počítán;! vztahem: » / ']. = T.Tr ■•'/'.„+'/'„„„, + Ví . [časové jednotky] (22) f *— kde[/ľ, - celková prubčiná doba procesu, Tfpr - doba zpracováni yslupů, pro kterou plalf: '^.iť^, [časové jednotky] (23] 7',,,„[ - doba prvního /pracování, Tep - doba zpracováni při opravách. T„v - doba různých činností overovaní v růmcl procesu, ľ,...... dobu manipulace í P a.iy Mu — *n- ■< -f r- -_ 3 x? — ■a — ~ Z: » r; - ■■- ^ u — ľa o "3 -1 -i O i S-]! f f Q S B P ■-tí, ^^ "O n, O "j i. -- 1-_ ■ ry n T7H jtL* 5* % -S-I '« ff1 5 -ž = B ^ i" ŕ? o. t-z: a ~ = ■= = s- : líra ^ 3 L = ! r — % > K -Š" ?fi í «k ří —: 3 - T I 5 Hi -j s? j, "as ste íl T I ŕ ■ f 1 ľ5 3 Ä* CT\ iu ?ír £ - Cn : % ŕ> - - ■ - 3 O ■", p i Ů n íl c 2 r z_ i L' ň* .T ľ. — - C n ■-ĽL 1 1 ■■- = — [ í 5 v-n □. £_ *< | - -í ' *-<, — Ž -- :-■ r '-ť -í ft r 3 S - r. = j* r ľ: r ä r i £ s i —'■'tt" ä- ^ -- llllll § í = ; c c ľ = -* .2 2 3 š" 15 8052 AitÚ yi ,i) /ni, mihni výkoimoati procesů návrhu ti vývnit: piyrliikiir Procesy navr ' lu a vývoje zahrnují obvyid« viediny aktivity vykonávané v rámci předvýrobních etap, jako jsou napr, vývoj a zkoušky prototypu, konstrukční pfípnujT uynifay, irehnojojdcká príprava, výroby, organizační přieiaya— aputLPro fí/em podobných proto&u ES päk aplikoval tvto akmtele.-vfr- konnosli;— • podíl prodeje produktů Starých max. 1 rok nu trŽMsh orgaui/aee, • dobu uveden! nového produktu ne trh, ľ" • zisk uriyuii*:iťĽ k nákladům na návih a vývoj, ■'• uživatelský L-lckt z použití nových produktů, • zmíny míry hodnoty pro zákazníka, • podlí výdaju mi opravy dokumentace návrhu n vývoje k nákladům (18 návrh a vývoj, • bod /vrutu, tj.doba od zahájeni návrhu a Yyvqje po okamiik úhrady nákladů nsi návrh a vývoj ziskem z prodeje, • návratnost investic vložených do návrhu a vývoje, » produktivitu na pracovníka návrhu a vývoje atd.; h\p_rn iuPľpni vvkonnosii procesů údržby: je nutné «lúraznil. íc prOWSy údržby a oprav zařízení mají v každé organizaci určit.á_speciijka. Pro vlastní výkonnost napí, výrobního procesu bv hvlo loftickvnejlepší, pokud tiyTa"padty~utvarů Údržby byiy využívány co nejméně - vidy_ť_ne|-iepší je. když zařízení pracuje! Vžichm však vinte, je nikdy nelze c_nra litoval 100% provozní spolehlivost technických zařízeni a určité kapacity Tra údržbu vyŕáeňují všechny firmy. Na druhé straně si vSak musíme uvědomit W, že výkonností údržby ňe~meri s cIlčiřTopiTmalirovat proces ďuržby nejvhodnějším řízením, A proto vlastník tohoto"procesu ŕnapf. vodimcnUviiTu údržby) by mel používal nekterč ukazateli; výkonnosti, 11.411 tytu • průměrnou dobu vykoninfjídnoho ůdržbáhkábc zásahu, • pořet pracovníků údržby k poctu pracovníků ve vyrobí, • podíl prostojů Mříženi pfl opravách a údržbe na disponibilní kapacite ' pracovišti, • průměrnou dobu ud zjištěni poruchy tlo zahájeni opi.1 vy. • podíl nákladů na údržbu k výrobním nákladům. • kapacitní vytížení pracovníku údržby, ■ podíl externích výkonu na celkových výkonech údržby, • podíl času svátků a pracovního volna na pracnosti údržby, • index účinnosti údržby apod, e)pro minmi výkonnosti pnn:esii nakupit; nákupem (zásobováním) se ob-vyjdi- im:'jdJ-vši-.cliiiv aktivity obstarávání hmotných vslupů.Jiilormarí iUÚÁ j služeb od externích dodavatelů. Podíl hodnoty nakupovaných vstupu na hodnotě výstupů (tj. na realizované produkci) trvale rostlí a v níkte-rých případech 117, přesáhl i 70 %! To jen zvýrazňuje význam léchto procesů v podnikovém prostředí a je zřejmé, že výkonnost procesů nakupování může velmi výrazně ovlivňovat i výkonnost celé orgrinlíacel Meal vhodnými ukazateli maření výkonnosti j]iobí>|"1 nakupovaní \>v j:,. iTTTi.■' muly cjiyhä 1 některé1 ?_ nášlcľdiijícich: » I o ' nu: 1 :n- 11.1kl.11lv 11. ■ 1 "■- L. I ■ -. - - ■.......I11...I111 ,'!.ni:.iil.ik'li.i lIu-I;ii .[!■; I,