Ad1) Panuje široce rozšířené přesvědčení, že žádnému člověku by neměl být odepřen přístup
k odpovídající péči z důvodu jeho nízkého příjmu. Tento názor je založen na předsvědčení, že
zdravotní služby jsou něco jiného než běžné spotřební komodity. Všechny západní demokracie tendují
k přístupu, že každý by měl mít právo na jistou minimální přiměřenou nebo základní úroveň péče.



Ad2) Trh zdravotní péče nesplňuje standardní podmínky dobře se chovajícího konkurenčního trhu:

                                      SPECIFIKA ZDRAVOTNICTVÍ

Standardní konkurenční trhy

Trhy zdravotní péče



*  omezená konkurence



* nedokonalé informace



* soudní spory o nedostatečné lékařské péči



* nepřítomnost stimulů k vytváření zisku



                                     FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
                                          POJISTNÝ PRINCIP

Formy financování zdravotnických služeb můžeme třídit následujícím způsobem:



  *Nepřímé financování



  *Přímé financování



    

                                     FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
                                          POJISTNÝ PRINCIP

                                              Nepřímé financování



    --Prostřednictvím veřejných rozpočtů: státních a místních

    

    --Povinné (veřejné) pojištění

    

    --Dobrovolní (smluvní) pojištění

    

    --Zaměstnanecké pojištění

    

    --Dobročinnost, charita, zahraniční pomoc

                                     FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
                                          POJISTNÝ PRINCIP

                                               Přímé financování



*Platby příjemců služeb s výjimkou placení pojistného, ale včetně finanční spoluúčasti na úhradách
za služby poskytované v rámci forem 1-4.



*V praxi se vyskytují zásadně různé kombinace zmíněných forem, které odráží zdravotní politiku
jednotlivých zemí.

                                     FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
                                          POJISTNÝ PRINCIP

                                                       

            Podle toho která forma převažuje lze rozlišit tyto možné způsoby financování
zdravotnictví:



        --  převaha povinného veřejného pojištění

        

        --  převážně na základě soukromého pojištění

        

        --  financování zdravotnických služeb prostřednictvím státního rozpočtu resp. ze zdrojů
        vzniklých zdaněním

                                     FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
                                          POJISTNÝ PRINCIP

                                                   

    Jednotlivé systémy se liší i co do metod úhrady nákladů na poskytování péče poskytovatelům.



Mezi základní používané metody patří:



*     financování prostřednictvím globálního rozpočtu zařízení



*     platby za výkony



*     platby za zaregistrované pacienty (tzv. kapitace)

                                      ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP)

*provádí zdravotní pojišťovny



*uplatnění zdravotního pojištění u nás umožnilo oddělit financování zdravotní péče od státního
rozpočtu (tzv. Bismarkovský model)



*výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu hrubé mzdy
zaměstnance nebo příjmu osob samostatně výdělečně činných.



*základním smyslem pojištění je snížení rizika, jemuž jsou jednotlivci vystaveni a jeho přenesení na
ty, kteří jsou ochotni ho přijmout



*vliv pojištění na lidské chování se někdy nazývá problémem morálního hazardu -- pojištění ovlivňuje
nejen množství a kvalitu zdravotní péče, kterou jednotlivci nakupují, když jsou nemocní.

                                        Nemocenské pojištění

Viz seminární práce

                                     Aktéři zdravotní politiky



                                Poptávka po zdravotnických službách 

                                                 -v

                                              pacienti







                                   Nabídka zdravotnických služeb

                                                 -v

                                    poskytovatelé zdravotní péče





                                     Aktéři zdravotní politiky



Zdravotní systém se vyvíjí především na základě vzájemných vztahů mezi jeho jednotlivými aktéry:



*plátci zdravotní péče



*poskytovatelé zdravotní péče

                                     Aktéři zdravotní politiky

Plátci zdravotní péče

  *  stát

  *  zdravotní pojišťovny

  *  Pacient

  

  

Poskytovatelé zdravotní péče

*lékaři

*zdravotnický personál

*zdravotnická zařízení

                         Problémy spojené s postavením jednotlivých aktérů

                                       Plátci zdravotní péče



Stát

*nekoncepční zasahování do chodu zdravotních pojišťoven

*nepřesně definovaný rozsah veřejného zdravotního pojištění

*konflikt zájmů a selhání státu v roli správce systému



Zdravotní pojišťovny

*nevyhovující statut zdravotních pojišťoven

*neexistence zdravého konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami

*neexistence funkčního systému kompenzace rizika



Pacient

*nedostatečná informovanost

*nízké zapojení občana do rozhodování

*pacienti nemohou požadovat na základě svých preferencí nabídku služeb, kterou jim veřejný systém
neposkytuje vyhovujícím způsobem

                         Problémy spojené s postavením jednotlivých aktérů

                                           Poskytovatelé



*problémy s kapitačně-výkonovým způsobem plateb u primární péče

*konflikt mezi privátními a ambulantními specializovanými lékaři

*vlastnické vztahy u nemocniční péče

*sledování kvality poskytované péče