Institucionální kvalita § Komparativní ekonomie § Kvalita správy § Podmínky podnikání § Konkurenceschopnost Komparativní ekonomie PROBLÉM: Proč se zabývat institucionálními aspekty? PŘÍSTUP: § nová institucionální ekonomie § nová komparativní ekonomie Komparativní ekonomie § Proč se zabývat institucionálními aspekty ? § Protože se ukazuje, že „instituce za něco mohou“ Komparativní ekonomie Současná nová institucionální ekonomie „vstřebává“ § Komparativní analýzu institucí § Institucionální pohled na politiku včetně „Public Choice“ § Sociologický pohled zaměřený na chování institucí a organizací Nová komparativní ekonomie § Porovnávání institucionální prostředí se opírá o definování institucionálních charakteristik společnosti nejen v oblasti politické a ekonomické, ale také u charakteru vládnutí a tvorby legislativy. Komparativní ekonomie § 60. léta – srovnání kapitalismu a socialismu, třetí cesta jako kompromis mezi tržní a CP ekonomikou § 70. léta – zájem o komparaci opadá, soustředění na zvláštnosti (odlišnosti) kapitalismu § 80. léta – komparace USA x Japonsko ( japonský model) § 90. léta – kolaps komunismu a počátek komparace různých systémů (modelů) kapitalismu – Varieties of Capitalism § Po roce 2000 – vznik Nové komparativní ekonomie Komparativní ekonomie Hall, Soskice: Varieties of Capitalism - MOST MEZI STUDIEM BYZNYSU A KOMPARATIVNÍ EKONOMIÍ Definují: § Koordinované tržní ekonomiky (Německo) § Liberálně tržní ekonomiky (USA) Amable: The Diversity of Modern Capitalism - KOMPARATIVNÍ INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA Definuje: § Tržní ekonomiky (Anglo-Saský model) § Sociálně – demokratické ekonomiky § Asijský kapitalismus § Evropský kontinentální kapitalismus § Jihoevropský kapitalismus Komparativní ekonomie K. Aiginger 2006 § Tržní ekonomiky (anglosaský model) – Irsko, Lucembursko, Velká Británie § Sociálně demokratické ekonomiky – Dánsko, Finsko, Švédsko, Nizozemsko § Evropský kontinentální kapitalismus – Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Itálie § Jihoevropský (středomořský) kapitalismus – Portugalsko, Řecko, Španělsko § Dohánějící (catching up) země – Česká republika, Maďarsko Kvalita správy § MĚŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY § ANALÝZA POSTAVENÍ ČR v rámci EU § DYNAMIKA INSTITUCIONÁLNÍCH ZMĚN MĚŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY Ukazatele Governance Matters: § DEMOKRACIE (G1) § POLITICKÁ STABILITA (G2) § VÝKONNOST VLÁDY (G3) § KVALITA REGULACE (G4) § PRÁVNÍ ŘÁD (G5) § KONTROLA KORUPCE (G6) Hodnoty od – 2,5 (nejhorší výsledek) do + 2,5 (nejlepší výsledek) MĚŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY § Další doplňkové ukazatele: G1 - Index ekonomické svobody Fraser Institute a index ekonomické svobody Heritage Foundation G2 - Indexy politického rizika (Howell,L.D.: Handbook of Country and Political Risk Analysis, 2001) G3 - Indexy hodnotící plýtvání veřejnými zdroji, transparentnost rozhodování a adaptabilitu vlády (WEF) G4 - Indexy hodnotící cenovou regulaci, regulaci na trhu práce a regulaci finančních institucí, indexy regulace omezující svobodu podle Fraser Institute (IMD) G5 - Composite Country Law Index (EBRD) indexy hodnotící právní kvalitu (IMD), nezávislost soudů a vlastnická práva (WEF) G6 - Index vnímání korupce, Globální barometr korupce (Transparency International) Analýza postavení ČR v rámci EU SOUHRNNÝ UKAZATEL INSTITUCIONÁLNÍ KVALITY 2004 Analýza postavení ČR v rámci EU Analýza postavení ČR v rámci EU Analýza postavení ČR v rámci EU § 1996 – 2004 – pokles rozdílu mezi EU-10 a EU-15 § Demokracie, politická stabilita a regulační zátěž - úspěšné přizpůsobování § Efektivita vlády, právní řád - výraznější rozdíly § Kontrola korupce - nejzávažnější zaostávání § ! pokles souhrnného indexu – Kypr, Polsko a mírný Maďarsko i Česká republika § Vysoce dynamický vývoj – pobaltské země a Slovensko § Česká republika § Souhrnný index relativně stabilní § Nejhorší vývoj - kontrola korupce § Mírný pokles – demokracie, politická stabilita a efektivita vlády § Zlepšení právního prostředí a kvality regulace Závěry Česká republika § Dva nejpalčivější problémy – korupce a právní řád § Pokles rozdílu mezi ukazateli institucionální kvality EU-10 a EU-15 § Provedená analýza kvality správy zemí EU-25 potvrzuje oprávněnost dělení na odlišné modely kapitalismu § Vývoj zemí EU-15 stabilní – typ kapitalismu se výrazně nemění § Vývoj zemí EU-10 - vliv výrazných institucionálních změn na „zařazení“ k jednotlivým modelům PODMÍNKY PODNIKÁNÍ Metodika hodnocení „Doing Business“ – každoroční srovnání podmínek podnikání podle metodiky Světové banky – 175 zemí – 10 kritérií § 1) zahájení podnikání, 2) udělování povolení, 3) podmínky zaměstnávání, 4) registrace vlastnictví, 5) získávání úvěru, 6) ochrana investorů, 7) platba daní, 8) regulace zahraničního obchodu, 9) vynutitelnost smluv, 10) ukončení podnikání – „tvrdá“ data § Počty procedur, délka procedur, náklady a zákonné povinnosti podnikatele/žadatele/zaměstnavatele atd. v modelových případech pro každé z hodnocených kritérií Pozice ČR 2005/2006 EU-22 (2006) § Nejlepší průměrné umístění: – Regulace zahraničního obchodu – Zahájení podnikání – Ukončení podnikání § Nejhorší průměrné umístění: – Podmínky zaměstnávání – Platba daní – Ochrana investorů § Špička EU-22: – UK (6.), DK (7.), IE (10.), SE (13.), FI (14.), LT (16.), EE (17.), BE (20.), DE (21.), NL (22.)… ČR – ukončení podnikání ČR – platba daní ČR – získávání (stavebních) povolení ČR - ochrana investorů ČR – zahájení podnikání Názor podnikatelů (vlastní průzkum CES VŠEM X-XI/06) Názor podnikatelů (podle SPS-HK ČR Máme v ČR kvalitní podnikatelské prostředí?) KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Osnova : I. RŮSTOVÁ VÝKONNOST A MAKROEKONOMICKÁ STABILITA I. RŮSTOVÁ VÝKONNOST A MAKROEKONOMICKÁ STABILITA Růstová výkonnost ČR reálný růst HDP - dvě rozdílné periody § 1996–2000: AE roční růst HDP 1,5 % § 2001–2005: AE roční růst HDP 3,6 % – 2004: růst HDP 4,7 % – 2005: růst HDP 6 % § 2006 – 6 % § Silný příliv přímých zahraničních investic a rostoucí význam podniků pod zahraniční kontrolou § Rychlý růst domácích investic a exportu § Vstup do EU § Konsolidace bankovního sektoru Proč HDP nemůže být jediným ukazatelem ekonomické výkonnosti? § HDP je ukazatelem produkčního výkonu rezidentských jednotek včetně podniků pod zahraniční kontrolou. § Růst blahobytu je ovlivněn i směnnými relacemi v zahraničním obchodě, rozdělováním důchodu se světem i tím, jak je HDP užit. § Proto je nutné zkoumat vývoj ukazatelů reálného důchodu i vývoj užití HDP (spotřeba a investice). Alternativní ukazatelé SNÚ, které odráží vliv směnných relací (T/T) a procesy rozdělování důchodu se světem § Reálný hrubý domácí důchod (vliv T/T) § Reálný hrubý národní důchod (vliv T/T a salda prvotních důchodů se zahraničím) § Reálný hrubý disponibilní důchod (vliv T/T, salda prvotních důchodů a salda druhotných důchodů se světem) Růst reálného hrubého domácího důchodu (RHDD) Implikace pro analýzu a hospodářskou politiku § Hospodářská politika potřebuje všestranný a co nejpřesnější obraz o vývoji národního hospodářství § K tomu nestačí makroekonomické indikátory běžně využívané (především HDP) § Ukazatelé reálného důchodu (především reálný hrubý disponibilní důchod) jsou z hlediska blahobytu země důležitější než HDP Mezinárodní srovnání ČR a Slovenska 2001-2004 (AE roční růst v %) II. KVALITATIVNĚ ZALOŽENÁ KONKURENČNÍ VÝHODA Diamant konkurenční výhody Přehled ukazatelů kvality konkurenční výhody Matice konkurenční výhody Zdroje konkurenční výhody a technologických znalostí (úroveň inovační kapacity) Výrobní technologie: Struktura inovátorů podle typu inovační strategie v % všech podniků 1998-2000 III. TENDENCE ROZVOJE INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI Výdaje na ICT § po poklesu investic 2000 – 2002 (propad internetových firem), od roku 2002 znovu nárůst, § EU-25 - nižší výdaje (6,4 % HDP) oproti USA (7,8 %) a Japonsku (8 %), § v ČR - relativně vyšší výdaje na komunikační technologie oproti informačním technologiím – dynamika a zájem o telekomunikační infrastrukturu Aplikace elektronického podnikání (e-Businessu) § nejvýznamnější oblast e-Businessu – elektronické zásobování (e-Procurement) , zřejmě klíčový faktor konkurenceschopnosti firmy z pohledu ICT § dnes představuje 85 % objemu obchodů realizovaných elektronicky : základní princip – elektronická výměna obchodních dokumentů - Informační společnost § Rozvoj informační společnosti O/ relativně silnější pozice nových zemí EU v infrastruktuře O/ podstatně slabší v náročnějších aplikacích § Poptávka a nabídka ICT O/ dosud silnější poptávka po technologiích, O/ slabší po službách ICT, lze očekávat právě opačný vývoj, O/ nabídka trhu ICT – postupný přesun do služeb, O/ využívání možností offshoringu – poskytování služeb ze zahraničí infrastrukturou internetu, § ICT na úrovni firmy O/ sílící pozice analytických a integrujících aplikací