1
Úloha regionálního stupně VS
a současné krajské zřízení
Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.
KVE
OSNOVA PŘEDNÁŠKY
1. Regionální stupeň VS
2. Krajská samospráva v ČR
ÚVOD
Literatura a legislativa
Cogan, R.: Krajské zřízení, ASPI 2004
Kadečka, S.: Právo obcí a krajů v ČR,
C.H.BECK 2003
Koudelka, Z.: Průvodce územní samosprávou,
Linde 2003
Peková, J.: Hospodaření a finance územní
samosprávy, Management Press 2004
Provazníková, R.: Financování měst, obcí a
regionů, Grada 2007
Literatura a legislativa
Zákon č. 001/1993 Sb., Ústava České republiky
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosu některých daní územním samosprávným
celkům a některým státním fondům (zákon o
rozpočtovém určení daní)
Evropská charta regionální samosprávy
Terminologická poznámka
Termín či kategorie region se pojímá různě.
Regionem budeme v přednášce chápat kraj, resp.
krajskou samosprávu případně ekvivalentní pojem v
některých evropských zemích.
V zákoně č. 248/2001 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje se za region považuje: územní celek
vymezený pomocí administrativních hranic krajů,
okresů, správních obvodů obcí s pověřeným
obecním úřadem, správních obvodů obcí s
rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí,
jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona. Ale
také tzv. region soudržnosti (NUTS 2).
2
Terminologická poznámka
Regionální a krajská politika jsou různé
pojmy.
Regionální politika je zaměřena např. na
zmírňování disparit, formuluje ji především
stát (případně EU) a podílí se na její realizaci
stát (správní úřady), kraj, obce III., II., I.,
případně další subjekty.
Krajská politika představuje soubor
veřejných politik krajské samosprávy, je
formulována krajskými orgány (např.
Programové prohlášení Rady kraje po
volbách, Program rozvoje kraje apod.)
1.Regionální stupeň VS
Vznik regionální samosprávy
Vzniká na základě historického, sociálního,
ekonomického, územního a politického vývoje (prvek
demokratického vývoje společnosti a
decentralizace).
Představuje střední článek veřejné správy mezi
státem a obcí.
Na rozdíl od přirozeného vzniku municipalit se o
regionální samosprávě někdy hovoří, že vznikla
,,uměle".
Naopak někteří odborníci akcentují jako současný
trend regionalizaci (tzv. Evropa regionů).
Regionální samospráva
Územní celek geografický ohraničený.
Společenství občanů.
Samospráva veřejných záležitostí.
Soustava orgánů, jimiž jedná a uskutečňuje
svou vůli.
Legislativní a politické (volby) předpoklady
existence (právní subjektivita).
Ekonomické předpoklady (vlastní majetek,
rozpočet, hospodaření).
Role regionální samosprávy
Regionální úroveň územní samosprávy je
reprezentantem občanů, kteří na území
regionu žijí, podnikají a využívají služeb
veřejného sektoru.
Zastupuje zájmy všech obcí a měst v regionu
vůči státu.
Současně často zastupuje zájmy státu na
území svého regionu v rámci přenesené
působnosti.
Funkce regionální samosprávy
Sociální ­ sociální péče a služby,
redistribuční charakter.
Ekonomická ­ zabezpečení veřejných statků,
ovlivňování sociálně ekonomického rozvoje
svého území.
Územně technická ­ optimální využití daného
území na základě územního plánu k různým
aktivitám.
3
Regionální samospráva
Po II. SV probíhá proces decentralizace
veřejné správy (a proces fiskální
decentralizace). V USA vznik teorie
,,fiskálního federalismu".
Rada Evropy a EU podporuje regionální
(střední) stupeň veřejné správy.
Koresponduje to i s principem subsidiarity.
V některých členských státech EU je střední
článek reprezentován federativními
republikami či zeměmi.
Evropská charta regionální samosprávy
Návrh byl předložen v roce 1997 Kongresem
místních a regionálních samospráv, narozdíl
od Evropské charty místní samosprávy
figuruje pouze ve formě návrhu mezinárodní
úmluvy (členské státy nemusí tento
dokument implementovat do své legislativy).
V čem je příčina skutečnosti, že Evropská
charta místní samosprávy je ,,povinná" a
Evropská ch. r. s. je pouze doporučující?
Evropská charta regionální samosprávy
princip subsidiarity,
princip solidarity, vzájemné loajality regionů,
požadavek participace regionální
samosprávy na řízení celostátních záležitostí,
potřebu účasti regionálních samospráv
v evropské politice,
právní ochranu,
Evropská charta regionální samosprávy
statutární a organizační autonomii,
právo na různorodé a flexibilní finanční
zdroje, přiměřenou finanční autonomii,
princip finanční solidarity,
zásady finančního vyrovnávání na různých
úrovních v rámci rozpočtové soustavy,
právo na vlastnictví majetku,
právo na spolupráci regionů,
právo na svou specifickou regionální politiku.
2. Krajská samospráva v ČR
Krajská samospráva v ČR
Vzniká opožděně ústavním zákonem č.
347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně
samosprávných celků.
Nově vzniklé kraje se liší od původních krajů
podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním
členění státu.
Volby do krajských zastupitelstev ­ 2000
Reálný vznik KÚ v roce 2001 (zpočátku
financovány dotacemi ze státního rozpočtu)
4
Kraje a regiony soudržnosti
8NUTS 2 (regiony soudržnosti)
8Správní kraje (původní kraje)
14Kraje (vyšší územně správní
celky)
POSTAVENÍ KRAJE A JEHO ORGÁNŮ
Je územním společenstvím občanů, které má
právo na samosprávu.
Je veřejnoprávní korporací, která má vlastní
majetek a vlastní příjmy a hospodaří za podle
vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních
vztazích svým jménem.
Je samostatně spravován zastupitelstvem kraje,
dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman
kraje a krajský úřad. Orgánem kraje je též
zvláštní orgán kraje zřízený podle zákona.
ORGÁNY KRAJE
Zastupitelstvo
Rada kraje
Hejtman
Krajský úřad (v čele úřadu je ředitel)
Zvláštní orgány
Orgány zastupitelstva = výbory
Orgány rady = komise
POSTAVENÍ KRAJE A JEHO ORGÁNŮ
Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého
území a o potřeby svých občanů.
Spravuje své záležitosti samostatně
(samostatná působnost). Státní orgány
mohou do samostatné působnosti
zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana
zákona, a jen způsobem, který stanoví
zákon. Rozsah samostatné působnosti
může být též omezen zákonem.
POSTAVENÍ KRAJE A JEHO ORGÁNŮ
Státní správu, jejíž výkon byl zákonem
svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány
kraje jako svou přenesenou působnost.
Kraj je při výkonu státní správy správním
obvodem. Kraj je povinen zabezpečit
výkon přenesené působnosti může být též
omezen zákonem.
5
Příjmy rozpočtu kraje
a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
b) příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,
c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou
podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje,
který organizaci zřídil nebo založil,
d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní
správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů,
zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z
vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto
zákona nebo zvláštních zákonů,
25 Příjmy rozpočtu kraje
e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního
zákona,
f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
g) přijaté peněžité dary a příspěvky,
h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů
kraje,
i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů
státní správy, např. z jimi ukládaných pokut
26
Výdaje z rozpočtu kraje
a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností
uložených zvláštními právními předpisy,
b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné
působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní
majetek a jeho rozvoj,
c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj
pověřen zvláštními právními předpisy,
d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních
vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních
organizací, jestliže k nim přistoupil,
27 Výdaje z rozpočtu kraje
f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními
celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na
společnou činnost,
g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu
výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně
prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání
prospěšného pro kraj,
j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně
darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
28
POSTAVENÍ KRAJE A JEHO ORGÁNŮ
Kraj při výkonu samostatné působnosti a
přenesené působnosti chrání veřejný zájem.
Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle
rozpočtových pravidel územních rozpočtů a
podle zák. o finanční kontrole ve VS
(320/2001 Sb.).
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost
krajů a nestanoví, že jde o přenesenou
působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící
do samostatné působnosti krajů.
Kraje zřizují a zakládají následující subjekty
organizační složky bez právní subjektivity
příspěvkové organizace
veřejné výzkumné instituce
školské právnické osoby
veřejné neziskové organizace
obecně prospěšná společnost
obchodní společnosti (a.s., s.r.o.)
nadace, NF a družstva?
6
Příklad Jihomoravský kraj
JMK zřizuje příspěvkové organizace v oblasti
zdravotnictví, sociálních služeb, kultury, dopravy, školství
apod.
JMK je zřizovatelem 243 příspěvkových organizací
v oblasti školství a 54 neškolských příspěvkových
organizací, tj. celkem 297 příspěvkových organizací.
Dále je kraj zakladatelem 7 akciových společností
v oblasti nemocniční akutní lůžkové péče.
31
OBČAN KRAJE
Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem
České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci
nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva,
b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím
řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do
zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý
kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do
usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady a pořizovat si
z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
OBČAN KRAJE
d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti
samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem;
je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje,
musí být projednána na jejich zasedání nejpozději
do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle
do 90 dnů,
e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a
podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně,
nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů.
OBČAN KRAJE
f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k
závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok,
a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím
řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva.
Uvedená oprávnění má i fyzická osoba, která
dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je
přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo
vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-
li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána a která byla vyhlášena.
Oprávnění má i fyzická osoba, která dosáhla věku
18 let a vlastní na území kraje nemovitost (kromě
voleb).
Obecně závazné vyhlášky kraje
Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou
zastupitelstvem v mezích jeho samostatné
působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a
právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.
Musí být v souladu se zákony.
Nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku
právních předpisů kraje (den rozeslání).
Kraj zašle obecně závaznou vyhlášku kraje
neprodleně po dni jejího vyhlášení
ministerstvu.
Obecně závazné vyhlášky kraje
Nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve
Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější
počátek účinnosti.
Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně
stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu
kraje, nejdříve však dnem vyhlášení. Dřívější
počátek účinnosti musí být v právním předpise kraje
uveden. V těchto případech se právní předpis kraje
zveřejní též na úřední desce krajského úřadu, na
úředních deskách obecních úřadů obcí, kterých se
dotýká, a v hromadných informačních prostředcích.
7
Nařízení kraje
Na základě a v mezích zákona rada vydává
právní předpisy v přenesené působnosti, je-li
k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní
předpisy se nazývají nařízení kraje.
Musí být v souladu se zákony a právními
předpisy vydanými vládou a ústředními
správními úřady.
Nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku
právních předpisů kraje (den rozeslání).
Nařízení kraje
Kraj zašle nařízení kraje neprodleně po dni
jeho vyhlášení věcně příslušnému
ministerstvu nebo jinému ústřednímu
správnímu úřadu.
Nabývá účinnosti patnáctým dnem po
vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není
stanoven pozdější počátek účinnosti.
Nařízení kraje
Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze
výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti
právního předpisu kraje, nejdříve však dnem
vyhlášení. Dřívější počátek účinnosti musí být
v právním předpise kraje uveden. V těchto
případech se právní předpis kraje zveřejní též
na úřední desce krajského úřadu, na
úředních deskách obecních úřadů obcí,
kterých se dotýká, a v hromadných
informačních prostředcích.
Zastupitelstvu kraje je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení
právních předpisů, má-li za to, že jsou v rozporu se
zákonem,
c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat
programy rozvoje územního obvodu kraje podle
zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a
kontrolovat jejich plnění,
e) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na
území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat
jejich plnění,
Zastupitelstvu kraje je vyhrazeno
f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů
soudržnosti,
g) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro
území kraje,
h) rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o
mezinárodní spolupráci,
i) schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný
účet kraje,
j) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a
organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich
zřizovací listiny,
Zastupitelstvu kraje je vyhrazeno
k) rozhodovat o založení a rušení právnických osob,
schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské
smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o
účasti v již založených právnických osobách,
l) delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1
písm. j), na valnou hromadu obchodních
společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
m) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů
obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou
účast, a navrhovat jejich odvolání,
n) volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky)
hejtmana a další členy rady z řad svých členů a
odvolávat je z funkce,
8
Zastupitelstvu kraje je vyhrazeno
o) stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro
které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého
dne,
p) zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich
předsedy a členy,
q) rozhodovat o odměnách neuvolněným členům
zastupitelstva a o odměnách podle,
r) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad
členům zastupitelstva,
s) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem
funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým
osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
t) udělovat ceny kraje,
u) plnit další úkoly stanovené zákonem.
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o
těchto majetkoprávních úkonech kraje
a) nabytí a převod nemovitých věcí,
b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního
zákona v hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo
právnické osobě v kalendářním roce,
c) poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním
organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám
působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a
tělovýchovy, sociálních služeb, podpory rodin, požární
ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví,
protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat
a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné
fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, nejedná-li
se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování
o těchto majetkoprávních úkonech kraje
d) poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a
kontrola jejich využití,
e) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší
než 200 000 Kč,
f) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě
vyšší než 200 000 Kč,
g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší
než 18 měsíců,
h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování
o těchto majetkoprávních úkonech kraje
i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru,
půjčky, o převzetí ručitelského závazku, o
přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení,
j) zastavení nemovitostí,
k) emise vlastních obligací,
l) stanovení majetkové účasti na podnikání
jiných právnických osob,
m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických
osob.
Výbory zastupitelstva
Finanční výbor
Kontrolní výbor
Výbor pro výchovu, vzdělávání a
zaměstnanost
Výbor pro národnostní menšiny (5 %)
Iniciativní a kontrolní orgány
zastupitelstva (kromě ,,povinných" může
zřídit další)
Radě kraje je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření podle schváleného
rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu
svěřeném zastupitelstvem,
b) stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do
krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do
organizačních složek a objem prostředků na platy
těchto zaměstnanců,
c) na návrh ředitele krajského úřadu jmenovat a
odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v
souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo
odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je
neplatné,
9
Radě kraje je vyhrazeno
d) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady,
jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a
členy,
e) ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti
samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
f) přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v
samostatné působnosti,
g) vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a
právnických osob z územního obvodu kraje,
Radě kraje je vyhrazeno
h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a
stížností,
i) vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve
vztahu k právnickým osobám, organizačním
složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem
nebo které byly na kraj převedeny zvláštním
zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich
ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu
pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o
jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly
založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k
nápravě,
Radě kraje je vyhrazeno
j) rozhodovat ve věcech kraje jako jediného
společníka obchodní společnosti,
k) vydávat nařízení kraje,
l) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o
výpůjčce; tuto působnost může rada svěřit
příslušnému odboru krajského úřadu zcela nebo z
části,
m) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty
předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi
rady,
n) plnit úkoly stanovené zvláštním právním
předpisem.
Rada rozhoduje o těchto
majetkoprávních úkonech kraje
a) o poskytování dotací občanským sdružením,
humanitárním organizacím a jiným právnickým a
fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže,
sportu a tělovýchovy, sociálních služeb,
podpory rodin, požární ochrany, kultury a
vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových
aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a
životního prostředí; tyto dotace nesmí převýšit
200 000 Kč jednomu občanskému sdružení,
jedné humanitární organizaci nebo jedné
právnické nebo fyzické osobě v kalendářním
roce,
Rada rozhoduje o těchto
majetkoprávních úkonech kraje
b) o vzdání se práva a prominutí pohledávky
nepřevyšující 200 000 Kč,
c) o zastavení movitých věcí nebo práv v
hodnotě nepřevyšující 200 000 Kč,
d) o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou
splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj
včetně peněz,
f) o poskytování věcných a finančních darů do
100 000 Kč v jednotlivých případech.
Komise rady
Iniciativní a poradní orgány.
,,Nepovinné", ale všechny kraje v ČR je mají
zřízené.
10
Příklad Komise rady JMK
Komise finanční a majetková
Komise pro meziregionální
vztahy
Komise dopravy a územního
plánování
Komise regionálního rozvoje
Komise sociální
Komise zdravotní
Komise životního prostředí
Komise legislativní
Komise pro výchovu a
vzdělávání
Komise sportovní
Komise pro rozvoj
zemědělství
Komise kulturní
55
Hejtman
a) spolu s náměstkem hejtmana podepisuje právní
předpisy kraje,
b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a
odvolává ředitele v souladu se zvláštním zákonem;
jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího
souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c) stanoví podle zvláštního předpisu plat řediteli a
ukládá mu úkoly,
d) na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon
přenesené působnosti zvláštní orgány,
Hejtman
e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání
hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,
f) zajišťuje ochranu utajovaných skutečností,
g) odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,
h) vykonává další úkoly v samostatné nebo
přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny
zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon,
i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán
zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči
uvolněným členům zastupitelstva a řediteli
Zvláštní orgány kraje
Zřizuje hejtman, ale většinou jsou zřízeny
přímo ze zákona.
Bezpečnostní rada kraje
Krizový štáb kraje
Povodňová komise uceleného povodí
Krajský úřad
a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány
obce v řízení podle zvláštních zákonů, pokud
není zákonem tato působnost svěřena
zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví
jinak,
b) ukládá sankce podle zákona,
c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc
obcím,
d) zabezpečuje koordinaci výstavby a
provozu informačního systému
kompatibilního s informačními systémy
veřejné správy,
Krajský úřad
e) provádí podle zvláštního právního
předpisu kontrolu výkonu přenesené
působnosti obcí,
f) zřizuje funkci koordinátora pro romské
záležitosti,
g) vykonává další působnosti svěřené mu
zákonem.
11
Koncepční a programové dokumenty
kraje
Komplexní koncepce:
Strategie rozvoje
Program rozvoje
Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané
na úrovni odborů)
Dílčí sektorové koncepce
Odborné studie - podkladové analýzy pro strategické
rozhodování
Kraj také sestavuje střednědobý rozpočtový výhled
(na 2 až 5 let), který by měl být kompatibilní s PRK,
případně s dalšími obsahově věcnými programovými
dokumenty
Koncepční řízení
V ČR souběžně běží dva způsoby strategického plánování
(v zahraničí často tvořící jeden celek):
Strategické dokumenty ­ jsou aktivními nástroji (z
pohledu času i finančních prostředků)
Územně plánovací dokumenty ­ jsou nástroji
regulačními (,,regulace rozhodování v území")
Tyto přístupy vytváří komplexní pohled na řízení
rozvoje. Každý ze zmíněných přístupů má své silné
stránky i omezení.
Je třeba usilovat o jejich koordinaci a sbližování v
podobě konzistentních cílů bez negací.
Komplexní strategické dokumenty kraje
Strategie rozvoje kraje je dlouhodobý koncepční dokument,
který formuluje přístup kraje k podpoře rozvoje jeho
územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje
jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich
dosažení a poskytuje potřebná východiska a základní rámec
pro vypracování programu rozvoje kraje a strategických
plánů rozvoje měst nebo jiných územních celků kraje.
Program rozvoje kraje je střednědobým koncepčním.
Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě
konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a
stanoví způsob financování a implementace.
Sektorové koncepční dokumenty krajů
Strategie i programy ­ označení se liší podle
jednotlivých sektorů
Metodické problémy
Provázanost s komplexními koncepčními dokumenty
Soulad s ostatními sektorovými dokumenty
Intervaly aktualizace a jejich sladění s komplexními
dokumenty - Nadřazenost či podřazenost zakotvených
rozhodnutí
Problematika je stále ,,otevřená"
Obtížná spolupráce jednotlivých složek krajského
úřadu
Nejčastější sektorové dokumenty krajů
Strategie rozvoje hospodářství
Program rozvoje cestovního ruchu
Dopravní koncepce
Plán vodovodů a kanalizací
Koncepce zdravotnictví
Koncepce ochrany přírody
Plán odpadového hospodářství
Energetická koncepce
Strategie rozvoje lidských zdrojů
Strategie udržitelného rozvoje (x)
a další ...
Pozn. Použita nejběžnější označení bez ohledu na metodickou správnost
Územně plánovací dokumenty kraje
Pevná opora v zákoně: Od 1.1.2007 ,,Nový" stavební
zákon č. 183/2006 Sb.
Zásady územního rozvoje kraje
Regulační plány
(Nyní územní plány vyšších územních celků)
Tyto dokumenty stanoví základní koncepci
udržitelného rozvoje území, ochrany jeho hodnot, jeho
plošného a prostorového uspořádání".
Od 1.1.2007 nadřazenost ÚPD nad strategickými
dokumenty
12
Subjekty zapojené do tvorby krajských dokumentů
(aktéři)
Politická reprezentace kraje (schvalovatel)
Krajský úřad ­ odbory a oddělení (realizátoři)
Odborné poradenské struktury kraje ­ výbory, komise,
pracovní skupiny
Relevantní subjekty kraje ­ např. hospodářské komory,
úřady práce, hygienická stanice, vysoké školy a další
Veřejnost
Zpracovatel
Kontrola a dozor úsc
Kontrola
Předběžně, průběžně,
následně
Předmětem kontroly
plnění jiných povinností
uložených úsc
zákonem
Kontrolní orgán uvede
porušení v protokolu a
odstraňuje sám úsc
Dozor
Výhradně následně
Zákonnost aktů úsc
Dozorový orgán
pozastavuje účinnost
aktu a podává návrh na
zrušení k soudu
Dozor úsc
Dozoru podléhají
Právní předpisy úsc
(obecně závazné
vyhlášky a nařízení)
Usnesení
Rozhodnutí
Jiná opatření úsc
Dozoru nepodléhají
Porušení občanského,
obchodního a
pracovního práva
(rozhodují soudy)
Rozhodnutí ve
správním řízení
Hospodaření úsc (dle z.
o fin. kontrole a z. o
přezkoumávání a dle z.
o obcích a krajích)
Dozor ­ samostatná působnost
Dozor nad samostatnou působností obcí (MV
ČR)
Dozor nad samostatnou působností krajů a
hl. města Prahy (MV ČR)
Kontrola ­ samostatná působnost
Kontrola nad samostatnou působností obcí
(MV ČR)
Kontrola nad samostatnou působností krajů a
hl. města Prahy (MV ČR)
Dozor a kontrola ­ přenesená
působnost
Dozor nad přenesenou působností obcí (KÚ)
Kontrola nad přenesenou působností obcí
(KÚ)
Věcně příslušné správní úřady vykonávají
dozor i kontrolu nad přenesenou působností
krajů a hl. města Prahy
13
KONEC