III. TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU Teorie mezinárodního obchodu ? Proč se země zapojují do mezinárodního obchodu? • Rozdíly v nabídce jednotlivých zemí • Rozdíly v poptávce • Využívání úspor z rozsahu Vývoj teorií mezinárodního obchodu n Merkantilismus (Mun): aktivní saldo zahraničního obchodu = omezování MO n Hume: mechanismus toku drahých kovů n Klasické teorie: absolutní (Smith), komparativní (Ricardo) výhody n + Rozpracování Ricardovy teorie Modely mezinárodního obchodu • Ricardo: idea komparativní výhody, 1VF(práce), nevysvětluje rozdělení příjmů • Model specifických faktorů: práce X specifické VF, vysvětluje rozdělení příjmů • Heckscher-Ohlin: přesun VF mezi odvětvími • Standardní: zobecnění předchozích Absolutní x komparativní výhoda n AV = schopnost produkovat jednotku s méně jednotkami práce než v zahraničí, porovnání produktivity X n KV = porovnání nákladů obětované příležitosti n Struktura MO: dle komparativních výhod, ne absolutních 1. Ricardiánský model n Založen na technologických rozdílech mezi zeměmi → rozdíly v produktivitě práce n Produktivita práce: n Bez obchodu: 30A, 25B n Obhajoba svobodného obchodu (mezinárodní dělba práce → růst produkce) n S obchodem: 40A, 30B Předpoklady modelu n Jediný VF = práce n 2 statky, 2 země n Nabídka práce je fixní (plná zaměstnanost, L je imobilní mezi zeměmi) n Země se liší v produktivitě práce n Konstantní výnosy z rozsahu n Dokonalá konkurence Hranice výrobních možností a relativní ceny n PPF znázorňuje růz.kombinace 2 statků, které mohou být v ekonomice maximálně vyprodukovány: n aLC* QC + aLW* QW = L n a[LC] … pracovní náročnost výroby sýra n a[LW ...] pracovní náročnost výroby vína n a[LC]/a[LW] … náklady obětované příležitosti u produkce sýra (domácí země) Hranice výrobních možností Stanovení relativních cen n Autarkie (bez MO): relativní ceny determinovány relativní pracovní náročností jednotky statku (a[LC]/a[LW]) n S MO: porovnávání relativní ceny statku v obou zemích n Relativní nabídka (poptávka)= množství sýra nabízeného (poptávaného) za jednotku vína Světová relativní nabídka a poptávka Přínosy z realizace obchodu n Přínos z mezinárodní specializace: • obchod jako nepřímá metoda výroby: domácí ekonomika produkuje sýr a víno nakoupí za prodaný sýr • vliv MO na spotřebitelské možnosti země: země mohou spotřebovávat jinou kombinaci statků sýr a víno, než jakou vyrábějí Rozšíření spotřebních možností Omyly v chápání komparativní výhody • Produktivita a konkurenceschopnost: Svobodný obchod je přínosný jen, pokud je země silná, aby mohla odolávat zahraniční konkurenci • Chudá pracovní síla: zahraniční konkurence založená na levné pracovní síle je nespravedlivá a poškozuje jiné země • „Vykořisťování“ zemí s nízkými mzdami: MO ohrožuje pracovníky ze zemí s nízkými mzdami Rozšíření modelu • Rozšíření: zavedení přepravních nákladů, rozšíření množství výrobků, zavedení neobchodovatelných statků n Specializace není extrémní, jak model předpokládá- důvody: O/existuje více než 1 VF O/ochrana domácích odvětví O/přepravní náklady Produktivita – vývoz Empirické ověření modelu n Potvrzení, ale: O/ předpokládá extrémní stupeň specializace O/ uvažuje pouze přínos pro zemi jako celek O/ nebere v úvahu MO s VF O/ nebere v úvahu roli úspor z rozsahu jako faktor vzniku obchodu O/ nebere v úvahu roli úspor z rozsahu O/ nevysvětluje příčiny rozdílů v produktivitě O/ statický model Omezení vypovídací schopnosti n Výchozí předpoklady (ignoruje ost.VF, cla, přepravní podmínky...) n Nelze zjistit ceny v autarkii n Země neprodukovaly zboží, kde mají komparativní nevýhodu X začleňování CPE do světového obchodu Komparativní výhody ČR, SR Závěry n Země má KV při výrobě takového statku, kde jsou náklady obětované příležitosti výroby tohoto statku vyjádřené v jednotkách jiného statku nižší než v zahraničí. n Pokud se země specializují dle svých KV, pak všechny mohou z obchodu získat (zvětší se světový hospodářský koláč) 2. Model specifických faktorů n Samuelson, Jones n Nerovnoměrné rozdělení příjmů z MO n Příčiny: • Nutný čas a finance pro přesun VF • Rozdílná D po VF Předpoklady modelu n 2 statky n 3 VF - mobilní (L) a specifické (K, půda) = ty mohou být využity jen při výrobě jediného druhu statku n DOKO Závěry n MO přináší zisk VF, který je specifický pro EX.odvětví zemí, ale poškozuje VF specifický pro odvětví, která musí konkurovat IM n Mobilní VF: ? n Poražení: informovaní, organizovaní = vliv na obchodní politiku země 3. Heckscher – Ohlinův model n Teorie podílu faktorů n Vysvětluje roli odlišného vybavení VF v MO n Komparativní výhoda ovlivněna vztahem mezi relativní národní vybaveností VF a technologií Předpoklady modelu n 2 statky n 2 VF ve fixním množství n VF dokonale mobilní uvnitř země n DOKO n Statky se liší v intenzitě využívání VF Závěry n Země, která má velkou zásobu určitého VF bude vyrábět relativně větší množství statku, jehož výroba je náročná na tento hojný VF n Vyrovnávání cen VF n Leontiefův paradox Teorémy = dokázaná, logicky propojená tvrzení n Jevons: zákon jediné ceny n Hecksher-Ohlin: komparativní výhoda u výroby využívající hojnější VF n Rybczynski: růst S VF → růst výroby využívající daný VF n Stopler-Samuelson: růst P statku → růst P VF využívaného při výrobě n Vyrovnávání cen VF 4. Standardní model obchodu n Zobecnění předchozích modelů n 4 vztahy: • vztah mezi hranicí výrobních možností a křivkou relativní nabídky • vztah mezi relativní cenou a relativní poptávkou • vztah relativní nabídky a relativní poptávky • vliv směnných relací na národní bohatství země Pro dnešek vše J