Analýza jednotlivých veřejných služeb základní otázky • Které funkce by měly být ponechány na tržním mechanismu? • Co by měl zabezpečovat veřejný sektor? • Co mohou nejlépe zabezpečit jednotlivci a domácnosti, co neziskové organizace? • Které funkce JSOU ponechány na tržním mechanismu? • Co ZABEZPEČUJE/POSKYTUJE veřejný sektor? • Co ZABEZPEČUJÍ/POSKYTUJÍ jednotlivci a domácnosti, co neziskové organizace? • …a také: JAKÝM ZPŮSOBEM, KDO JE SPOTŘEBITELEM, … CO, JAK, PRO KOHO veřejné služby „Veřejnými službami se rozumí služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity“ [i]. [i] Příloha usnesení vlády ČR č. 164 ze dne 20. února 2002 k návrhu věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb, vycházející z materiálů Rady Evropy a Evropské unie. • Zabezpečení veřejných služeb: podpora ve smyslu garantování, organizování, regulování, financování a kontrolování veřejné služby. • Při poskytování veřejné služby jde o faktickou produkci veřejných služeb. Poskytovateli mohou být ziskové soukromé firmy či fyzické osoby, neziskové veřejné organizace, neziskové soukromé organizace, ale také sektor domácností. posun v roli státu a veřejných institucí přímá produkce veřejných služeb zabezpečování, garance vlastností Do přímého poskytování veřejných služeb je zapojen jak stát, resp. veřejný sektor, tak i subjekty soukromé, nestátní, včetně neziskových organizací. Náš projekt akcentuje především nestátní neziskové instituce. „intuitivní“ pohled na neziskový sektor: „…v mnoha případech se ukazuje, že tyto společnosti zajišťují potřebné služby na daleko vyšší úrovni, jelikož je zde přímý prvek osobní účastí a snahy na vysoké úrovni. Vyplývá to hlavně z toho, že společnosti jsou ustavovány z osob, které považují poskytování služeb za poslání a ne za zaměstnání…vyšší osobní a profesní sepětí s daným problémem, vyšší míra operativnosti, lepší znalost prostředí…“ http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/nezisk_organizace.html?year=PRESENT • Neziskové organizace vymezujeme v souladu se Satelitním účtem neziskových institucí Českého statistického úřadu (dále také ČSÚ) pomocí přeformulované strukturálně-operacionální definice neziskových institucí. • Pod pojmem nestátní nezisková organizace (NNO) rozumíme tyto právní formy: obecně prospěšná společnost, sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj. vč. odborových organizací), organizační složka sdružení a církevní právnické osoby. • Zbylé právní formy, spadající do našeho vymezení neziskových organizací, označujeme souhrnně jako ostatní neziskové organizace (dále také oNO). Celkově tedy rozlišujeme: • Nestátní neziskové organizace (dále také NNO). • Ostatní neziskové organizace (dále také oNO). • Organizace veřejného sektoru (dále také VERE) – obvykle příspěvkové organizace, státní podniky a podobné organizace související s výkonem veřejné správy. • Ziskové organizace (dále také ZISK) – podnikatelské subjekty – soukromé ziskové právnické a fyzické osoby. cíle výzkumu • Analyzovat skutečnou podobu poskytování a financování veřejných služeb na různých úrovních veřejné správy. • Vyjádřit podíl jednotlivých poskytovatelů u vybraných veřejných služeb v České republice (zvláště pak podíl nestátních neziskových organizací). • Formulovat konkrétní doporučení odpovědným orgánům veřejné správy vedoucí ke změně jejich postojů a chování vůči nestátním neziskovým poskytovatelům veřejných služeb. logika výzkumu okruhy výzkumu a použité metody • Analýza finančních prostředků plynoucích z veřejných rozpočtů • Analýza jednotlivých způsobů alokace finančních prostředků na zabezpečení veřejných služeb • Vyjádření podílu poskytovatelů na výstupu (produkci) • Analýza jednotlivých veřejných politik způsoby zajišťování veřejných služeb • Jednou z možností, či spíše balíkem možností, je kontrakt veřejného zabezpečovatele (garanta služby) s externím poskytovatelem. Dalším způsobem je samozřejmě poskytnutí služby prostřednictvím vlastní organizace, i tato možnost ovšem může nabývat různých forem. Službu lze finančně zajistit také prostřednictvím poskytnuté dotace, resp. účelové dotace. Výše uvedené způsoby lze také kombinovat. – Fantová Šumpíková – Rousek: • přímá produkce (tj. vlastními zaměstnanci), • vlastní příspěvková organizace, obchodní společnost, ve které má veřejný zabezpečovatel větší než poloviční podíl, • externí dodavatel, • kombinace výše uvedeného, či jiné způsoby (především prostřednictvím organizačních složek, apod.). Náš projekt zaměřen především na způsob využití „externího dodavatele“, tedy subjektu stojícího mimo veřejnou správu. I když i tyto subjekty, zejména příspěvkové organizace, samozřejmě do výzkumu zahrnujeme také. • Z nástrojů, které lze využít při zabezpečování většiny veřejných služeb prostřednictvím externích subjektů, jsme zvolili dotace poskytované především prostřednictvím Státní dotační politiky ČR vůči NNO, veřejné zakázky a veřejně soukromá partnerství. • Další nástroje, které jsou typické a které se vztahují ke konkrétním veřejným službám, obsahuje část III. Vybrané veřejné služby. Analýza vybraných veřejných služeb Cílem • je analýza stanovených cílů, obsahu a rozsahu veřejné služby, legislativního a tržního prostředí veřejné služby, charakteru veřejné služby. • Součástí je rozbor nastavení politiky dané veřejné služby a jejího systému financování. • Komparace s daty z: • ARIS-RARIS, • CEDRu, • ISVZ, • ROZBORu • odvětvových statistik. Důležité otázky: • Je v dané politice vymezen vztah k poskytovatelům veřejných služeb? • Pokud ano, je formulován zvláštní vztah k neziskovým organizacím? • Jak je definován výstup veřejné služby? • Jak má být dosaženo kvality těchto veřejných služeb? • Ovlivňuje kvalitu právní forma poskytovatele? Vybrané veřejné služby v oblasti • Vzdělávání – Vč. tělesné kultury a sportu • Kultura • Sociální služby • Zdravotnictví • Služby ochrany životního prostředí Veřejné služby ve vzdělávání Počet škol a školských zařízení podle typu zařízení a poskytovatele mimo VŠ v ČR Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast vzdělávání z veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Vývoj finančních prostředků na oblast vzdělávání z veřejných rozpočtů poskytnutých skupině NNO (v mil. Kč) Vývoj finančních prostředků plynoucích do oblasti vzdělávání (v mil. Kč) a struktura podle příjemců Veřejné služby v oblasti sportu Výše poskytnutých finančních prostředků skupině NNO z veřejných rozpočtů (v mil. Kč) na oblast tělovýchovy, sportu a volnočasových aktivit Veřejné služby v oblasti kultury Veřejné služby v kultuře V zákoně č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a změně některých souvisejících zákonů jsou v § 2 vymezeny veřejné kulturní služby jako – služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturních dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti. V § 3 téhož zákona se pak konstatuje, že MK může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Poskytovatelé služeb v kultuře dle jednotlivých oborů (sledováno NIPOS): » audiovizuální díla, » divadla, » galerie (muzea výtvarných umění), muzea a památníky, » hudební soubory, » hvězdárny, planetária a astronomické pozorovatelny, » knihovny, » neperiodické publikace, » památkové objekty, » periodický tisk, » výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury. Poskytovatelé kulturních služeb Kulturní služby podle skupin poskytovatelů Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury z veřejných rozpočtů (v tis. Kč) Vývoj finančních prostředků na oblast kultury z veřejných rozpočtů poskytnutých skupině NNO (v tis. Kč) Vývoj finančních prostředků plynoucích do oblasti kultury (v tis. Kč,) a struktura podle příjemců Sociální služby Sociální služby Upraveno zákonem č. 108/2006 Sb. O sociálních službách § Sociální poradenství § Služby sociální péče § Služby sociální prevence Poskytovatelé sociálních služeb • Občan • Rodina • Zájmová občanská sdružení • Dobročinné neziskové organizace • Mezinárodní humanitární organizace • Obec • Kraj • Stát Finanční prostředky do oblasti sociálních věcí z jednotlivých veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Finanční prostředky poskytnuté NNO z jednotlivých veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Vývoj finančních prostředků plynoucích do oblasti sociální péče (v mil. Kč,) a struktura podle příjemců Veřejné služby ve zdravotnictví Struktura zdravotnických institucí • Ministerstvo zdravotnictví • VZP a ostatní zdravotní pojišťovny • Zdravotnická zařízení – Státní a nestátní – Lůžková a ambulantní – Smluvní a nesmluvní zdravotnická zařízení – Lékárny – Zvláštní dětská zařízení Finanční prostředky do oblasti zdravotnictví z veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Finanční prostředky NNO z jednotlivých úrovní veřejné správy (v mil. Kč) Vývoj finančních prostředků plynoucích do oblasti zdravotnictví (v mil. Kč,) a struktura podle příjemců Veřejné služby v ochraně a tvorbě životního prostředí Poskytovatelé environmentálních služeb Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast ochrany ŽP z veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast ochrany ŽP skupině NNO z veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Vývoj finančních prostředků plynoucích do oblasti ochrany ŽP (v mil. Kč,) a struktura podle příjemců Vybraná zjištění z odvětvových statistik • Více než 20 % divadel je zřizováno neziskovými organizacemi. Jedná se o malá divadla, jejichž podíl na počtu sedadel je pouze 3,5 % a počet zaměstnanců nečiní ani 2,5 % z celkového počtu zaměstnanců. Podíl na počtu odehraných představení je 11,26 %. • Neziskové organizace zřizují více než jednu čtvrtinu všech zařízení sociálních služeb. Kapacita těchto zařízení však představuje pouze 11 %. Zařízení sociálních služeb zřízená neziskovými organizacemi se především zabývají činnostmi pro specifické skupiny obyvatel (uprchlíky, nezaopatřené matky s dětmi, osoby bez přístřeší apod.).. • Podíl neziskových organizací na počtu vysokých škol je více než 25 %. Avšak podíl na celkovém počtu studentů vysokých škol činní pouze 6 %. Tyto vysoké školy se zabývají hlavně vzděláváním v distanční a kombinované formě (přes 15 %), a to především v bakalářském studiu (25 %). • V roce 2004 bylo církvemi zřízeno pouze 1,13 % zdravotnických organizací. Církve se nevíce podílejí na zřizování hospiců, kde jejich podíl činí 45,45 %. • Pouze 3,21 % pracovišť výzkumu a vývoje bylo v roce 2004 neziskovými organizacemi. Jedná se o malá pracoviště do 9 zaměstnanců v oblasti sociálních a humanitních věd. • Podíl sborů dobrovolných hasičů na počtu jednotek požární ochrany je 96,12 %. Tyto sbory dobrovolných hasičů zasahovaly téměř u 18 % všech zásahů (podíl na zásazích u živelných pohrom činí 40,44 %), kde největší podíl měly u činností: doprava pitné vody a potravin k přežití (60,87 %), záloha na místě (59,56 %), čerpání a odčerpávání vody (45,39 %) a požární asistence (40,26 %). Dosavadní dílčí závěry: • Neziskové organizace se většinou nepodílejí na zabezpečení celého rozsahu veřejné služby, ale pouze na zajištění specifické služby v rámci daného odvětví. • Průzkum odvětvových statistik byl prvním krokem ve zkoumání zabezpečování veřejných služeb neziskovými organizacemi, který je nutné podpořit studiem existujících veřejných politik, legislativního rámce a používanými systémy financování v jednotlivých odvětvích. Teprve pak bude možné získat celkový pohled na neziskové organizace při zabezpečování veřejných služeb. • Pro vyjádření podílu neziskových organizací na zabezpečování veřejných služeb sloužily údaje z odvětvových statistik. Nejedná se o úplný výčet odvětvových statistik, ani o úplný výčet veřejných služeb: – neziskové organizace se nepodílejí na zabezpečování všech veřejných služeb (doprava, obrana, služby technické infrastruktury, spoje); – některé odvětvové statistiky neposkytují informace o institucionálním zabezpečení veřejných služeb (životní prostředí, zaměstnanost). autorský kolektiv • Ing. Marie Hladká – kapitola 8, 12. • Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. – kapitola 1, 2, 3, 11, Slovo závěrem. • Ing. Barbora Kaplanová – kapitola 10. • Ing. Ladislav Kavřík – kapitola 10. • Ing. Martin Křivánek – kapitola 4, 5, 11. • Ing. Zuzana Prouzová – kapitola 1, 4, 5, 12. • Ing. Markéta Řežuchová – kapitola 2, 11. • Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D. – kapitola 10. • Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. – kapitola 1, 6. • Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. – kapitola 4, 5. • Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. – kapitola 7, 9. Technická spolupráce: • Ing. Marie Hladká • Ing. Martin Křivánek