Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška č.4 Mobilita a migrace Typy pracovní mobility Teorie migrace § Neoklasická teorie - „push-pull teorie“ § opustit zemi původu (push factors) § demografický růst, nízká úroveň životních podmínek, nedostatek ekonomických a pracovních příležitostí, politické represe § přitahují do cílových zemí (pull factors) § poptávka po práci, dostupnost pozemků, příznivé ekonomické příležitosti a politické svobody § Neoklasický ekonomický přístup se zaměřuje hlavně na příjmové rozdíly, podmínky zaměstnání v různých zemích a náklady na případnou migraci. § racionální posouzení dostupných informací o nákladech i výhodách plynoucích z migrace rozhodne, že je pro něj výhodnější přesun ze své země původu do jiné oblasti. Snaží se především maximalizovat svůj užitek, nejčastěji výši příjmu. Makroekonomický pohled § příčiny: § rozdíly v příjmech mezi zeměmi, § rozdíly v nabídce a poptávce pracovních sil a možnosti zaměstnání. § ekonomické rozdíly a rozdíly v nabídce a poptávce pracovních sil jsou postačujícím důvodem k vytvoření migračních proudů. § vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi rozvinutými a zaostalými regiony vedoucím k ekonomické rovnováze. § v zemích s vysokou nabídkou pracovních sil a nedostatkem kapitálu jsou nižší mzdy a naopak v zemích s vyšší poptávkou po pracovních silách a větším množstvím kapitálu jsou mzdy vyšší. Lidé ze země s nižšími mzdami se stěhují do země s vyššími mzdami. Výsledkem je pak pokles nabídky pracovníků a růst mezd v chudší zemi a opačný trend v bohatší zemi, a tím nastolení ekonomické rovnováhy a také následné pozastavení migračního proudu. Mikroekonomický přístup § soustředí na jedince § racionální kalkulaci výdajů a užitku v časovém horizontu a následnou volbu s cílem maximalizovat svůj zisk. § Mezi výdaje patří § materiální náklady na cestu, § náklady na dobu než najde práci § úsilí vynaložené na učení se novému jazyku a kultuře, § na vytváření nových sociálních vazeb atd. Migrace jako investice do lidského kapitálu § Migrace za lépe placeným zaměstnáním je investicí do lidského kapitálu § Za současnou oběť zvýší budoucí zisky § Migrace však nenastává v každém případě možného zvýšení životních zisků § Proč ? Nové (komplexnější) přístupy § migrace je vysvětlována také možnosti stálého zaměstnání či příznivé podmínky pro rozvoj podnikání. § k migraci se nerozhodují jednotliví aktéři, rozhodnutí jsou učiněna na úrovni rodin či domácností, § Účelem je jednak maximalizace předpokládaného příjmu jednotky, ale také minimalizace rizik spojených s nepředvídatelnými událostmi a výkyvy trhu. § rizika jsou při rozhodování důležitější § rozdíly v příjmech tak nemusí být podmínkou k migraci do jiné země a také jejich vyrovnání nemusí zastavit migrační proud Historicko-strukturalistický přístup § vychází z marxistické politické ekonomie § klade důraz na nerovnoměrné rozdělení ekonomické a politické moci ve světě. § mezinárodní migraci chápe jako způsob mobilizace levné pracovní síly. § Migrace tak udržuje nerovný rozvoj a zdroje chudých zemí jsou pak využívány pro to, aby bohatí byli ještě bohatší. Podle historicko-strukturalistického přístupu nemá jedinec svobodnou volbu, jak tvrdí neoklasická teorie. § Vliv při rozhodování hrají nerovnosti v oblasti zdrojů a moci mezi zeměmi a imigrační politiky potenciálních cílových zemích. Teorie sítí § zdůrazňuje v migračním procesu význam mezilidských vazeb. § vazby příbuzenské, § přátelské § vazby v rámci komunity. § O těchto vazbách se někdy mluví jako o sociálním kapitálu § poskytují jedincům i skupinám důležité zdroje informací, sociální či finanční pomoci, často i podporu v případě osobních problémů. § Zvyšují pravděpodobnost migračního pohybu, neboť snižují náklady a rizika a nepřímo zvyšují i očekávaný zisk z migrace. § Sítě pomáhají při usazování migrantů v dané zemi a při vytváření komunit. Skupiny migrantů pak často vytvářejí svou vlastní ekonomickou i sociální infrastrukturu. § spolky, obchody, zábavní podniky, kostely, služby doktorů, právníků atd. § Když počet migrantů a vazeb překročí určitou kritickou mez, jsou náklady na každou další migraci i rizika, která migrant podstupuje, nižší, což podněcuje další migraci, dále rozšiřuje sítě a snižuje náklady i rizika Institucionální teorie § klade důraz na vliv institucionálních faktorů. § Jde vlastně také o sítě, které podporují migraci a určitým způsobem ji formují, tzv. migrační průmysl. § dvě skupiny institucionálních subjektů. § nelegální migrace a to za účelem zisku. § V důsledku bariér vzniká černý trh. § Jedinci i společnosti vydělávají na nelegálnáích migrantech, kteří se snaží ilegálně dostat do vybrané země. § převody přes hranice, pašování lidí najímání migrantů zaměstnavateli, falšování dokumentů či svatby „naoko“. § Migranti bývají vystaveni vykořisťování, okrádání, podvodům nebo vydáni napospas zneužívání (hlavně ženy a děti). § Druhou skupinu tvoří nevládní a mezinárodní organizace a jedinci poskytující migrantům rady, sociální služby a právní poradenství – např. jak získat různé dokumenty, žádat o azyl či povolení k pobytu. § Všechny tyto instituce a organizace, ziskové nebo neziskové, podporují mezinárodní migraci, neboť bez nich by migranti často měli málo informací a kontaktů potřebných k úspěšné migraci. Podobně jako u teorie sítí, migrační proud je stále více institucionalizován a stává se čím dál tím nezávislejší na okolnostech, které ho vyvolaly teorie kumulativní příčiny § V důsledku migrace nastávají změny v ekonomické, sociální i kulturní oblasti( jak v zemi původu, tak v cílové zemi) – stimul pro další migraci § „social labeling“ § některé kategorie zaměstnání s vysokým zastoupením imigrantů, získají nálepku zaměstnání nevhodného pro domácí obyvatele, což vede k další poptávce po imigrantech. Toto stigma určité profese nevychází z jeho charakteristik, ale pouze ze zastoupení imigrantů v této profesi. teorie migračních systémů § klade důraz na mezinárodní vztahy, národní hospodářství, kolektivní jednání a institucionální faktory. § Vychází z předpokladu, že migrační proudy jsou do jisté míry stabilní a strukturované v prostoru i čase, § dovoluje rozlišení na tzv. mezinárodní migrační systémy. § Migrační systém je tvořen dvěmi nebo více zeměmi vyměňujícími si navzájem mezi sebou nejen migranty, ale i zboží a kapitál. Tyto výměny jsou mezi zeměmi tvořícími jeden systém intenzivnější než mezi ostatními zeměmi. § Analyzují se regionální migrační systémy jako například západní Evropa, severní Amerika, jižní Pacifik, západní Afrika. § Jednotlivé regiony jsou propojeny různými vzájemnými vazbami, může se jednat i o geograficky vzdálenější oblasti. Zkoumají se oba konce migračního proudu i všechny možné vazby mezi oběma oblastmi. Vazby mohou být dále roztříděny do kategorií jako například mezistátní vztahy, srovnání oblastí, kulturní vazby, rodinné a sociální sítě Determinanty migrace § Věk – hlavní faktor § Kratší doba na navrácení investice § Nepřenositelnost dosažené kvalifikace a specializace § Větší sociální závislost § Hledání vhodné práce mladými § Rodinné faktory § Náklady migrace se násobí s rozrůstající se rodinnou § Ženatí vs. Svobodní, školní docházka dětí, § zaměstnání druhého partnera § Vzdělání § Geografická migrace § Lepší přístup k informacím § Vyšší užitek pro zaměstnavatele § Zkušenosti se stěhováním na školu = nižsí psychická újma (nebo naopak ?) § Vzdálenost § Čím větší vzdálenost, tím vyšší psychické náklady § Rostou přepravní náklady § Méně informací § Míra nezaměstnanosti § Rodiny s nezaměstnaným mají větší migrační tendence § Další faktory § Vlastnictví domu § Licence na podnikání v místě § Vlivy státu § Daně, životní úroveň, investiční politika § Jazyková bariéra § Kvalita životního prostředí a klima Důsledky migrace § Individuální a společenské § Individuální § Osobní zisk § Zvýšení příjmů § Riziko (spojené s nedostatečnými informacemi a nejistotou) § Růst příjmů není okamžitý § Možnost růstu živ. úrovně v původní destinaci § Příjem rodiny § Společenské § Růst produktu § Snižování mzdových rozdílů § Externality § záporné externality § přeplněná města, zácpy, nároky na veřejné služby § zavírání škol, plýtvání § Finanční externality: redistribuce důchodů § (-) ztráta produktu v zemi původu § (-) pokles mzdy domácího pracovníka § (-) pokles zaměstnanosti (???) § (+) snížené náklady na mzdy (krátkodobě) § (+/-) rozpočtové dopady Teoretický příklad J Mzda v Koreji je nižší než v USA – tendence Korejců migrovat do USA, což posune křivku nabídky práce v Koreji doleva a v USA doprava + bude motivovat podniky v USA zavřít domácí továrnu a otevřít ji v Koreji. To posune křivku poptávky po práci v Korei doprava. Srovnání věkové struktury občanů a ČR a dlouhodobě usazených cizinců - k 31.12.2003 ČR UK Itálie Vtip na konec… § Šéf sděluje svým čtyřem zaměstnancům:“ Je mi to opravdu líto, ale jednoho z vás musím propustit“ § Černý zaměstnanec: „Jsem chráněná menšina." § Žena: „a já jsem žena. Pozor na dikriminaci na základě pohlaví, šéfe." § Nejstarší zaměstnanec: „Vyhoďte mě, a máte ne krku žalobu pro věkovou diskriminaci dřív než řeknete švec." § Všichni se otočí na bezmocného, mladého, bíleho muže, který se na chvíli zamyslí a řekne „Myslím, že asi budu gay..."