Projektové financování TI s využitím principů PPP OBSAH Co je PPP? PPP versus klasická veřejná zakázka Politika PPP v ČR Model PPP a fondy EU Typy projektů PPP Pilotní projekty PPP v ČR Regionální projekty PPP v ČR Co je to PPP? • PPP je jedním ze způsobů jak zadat projekt zajištění veřejné služby nebo infrastruktury • Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. • Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí. Co je to PPP? • Definice Asociácie PPP: – dlhodobé partnerstvo verejného a súkromného sektora, ktorého cieľom je efektívne zabezpečiť kvalitnú verejnú infraštruktúru / verejné služby • Definice EK (Zelená kniha o PPP): – forma spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem financování, výstavby, rekonstrukce, provozu a údržby infrastruktury a poskytování služeb pomocí této infrastruktury PPP = Public Private Partnership Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáže lépe řídit. Kde je místo PPP projektů? • PPP je způsobem uspokojení veřejných potřeb • PPP je alternativou jak zadat veřejnou zakázku • PPP se hodí využívat tam, kde chceme řešit náklady celoživotního cyklu, kde je významná infrastrukturní část, kde je potenciál úspor v provozní části, kde se dají očekávat poměrně stabilní podmínky po celou dobu trvání projektu… Legislativní rámec PPP Koncesní zákon č. 139/2006 Sb. • Platnost od 1.7.2006 • Původně záměr spojit s ZVZ • Několik sporných momentů • Tvůrcem MMR • Společně v KZ a ZVZ řešeny tzv. kvazikoncese (tj. PPP projekty, u kterých nedochází k právu vybírat poplatky od konečného uživatele, ale jinak nesou všechny znaky PPP projektů) Public Private Partnership (PPP) úloha veřejného sektoru x úloha privátního sektoru Public Private Partnership (PPP) Public Private Partnership (PPP) Proces veřejného zadávání vs. PPP Proces veřejného zadávání vs. PPP Proces veřejného zadávání vs. PPP Proces veřejného zadávání vs. PPP Proces veřejného zadávání vs. PPP Silné stránky PPP • jeden partner pro celý projekt • podstatný přenos rizik na soukromý sektor • hodnocení projektu přes celoživotní náklady • hodnota za peníze (zákonná povinnost provést srovnání výhodnosti) • znalost nákladů projektu po celou dobu životnosti • zapojení inovací • placení za výsledky • rozložení plateb v čase • možnost nezahrnutí závazků z PPP do veřejného dluhu (EUROSTAT) • prověření projektu třetími stranami • srovnání nákladů Slabé stránky PPP • náročnost přípravy • vyšší cena peněz pro soukromý sektor • dlouhodobě méně flexibilní • nevhodné pro určité typy projektů • potřeba dostatečné konkurence • časté překračování rozpočtovaných nákladů výstavby • časté zpoždění doby realizace investice • soustředění se na investiční náklady výstavby • finanční zdroje na pokrytí investičních nákladů na počátku projektu • hlavní rizika na straně zadavatele • více dodavatelů projektu Výhody PPP časový skluz dokončení projektu – soukromý partner nedostane platby dokud projekt není hotový překročení plánovaného rozpočtu – hradí soukromý partner (předem pevně dohodnuté platby) zabezpečení služby efektivněji / kvalitněji / levněji než veřejný sektor (využití zkušeností a schopností soukromého partnera, rozdělení rizik, tlak na efektivitu) veřejný sektor neztrácí kontrolu – majetek se mu vrátí po smluvně stanovené době rozpočtová omezení – PPP umožňuje zabezpečit potřebné investice dnes Nevýhody PPP náročnost přípravy projektu – vyšší náklady spojené s přípravou projektu a procesem výběru soukromého partnera, délka přípravy vyšší náklady financování pro soukromého partnera nižší míra flexibility v průběhu projektu Každý projekt je zapotřebí důkladně zhodnotit – ne každý projekt je vhodný pro PPP ve VB tvoří PPP 15 % z celkového objemu veřejného zadávání Zkušenosti s PPP z Velké Británie Projekty, které přesáhly svůj rozpočet: • Běžné schéma 73 % • PPP 20 % Projekty, které byly dokončeny se zpožděním: • Běžné schéma 70 % • PPP 24 % Zdroj: NAO - Národní kontrolní úřad ve Velké Británii, 2003 Politika vlády v oblasti PPP červen 2003 definice PPP v rámci tzv. reformy veřejných financí leden 2004 vládní usnesení k politice PPP v ČR květen 2004 vznik PPP Centra a.s. listopad 2004 vznik Asociace PPP 2005 první pilotní projekty PPP duben 2006 schválení tzv. koncesního zákona 2009? nový koncesní zákon Institucionální zabezpečení PPP v ČR Institucionální zabezpečení PPP v ČR Institucionální zabezpečení PPP v ČR Institucionální zabezpečení PPP v ČR Koordinátor ze strany veřejného sektoru – PPP Centrum Koordinátor ze strany privátního sektoru – Asociace PPP Kombinování modelu PPP s fondy EU Kombinování modelu PPP s fondy EU Model 1 (fondy EU použity na výstavbu) Kombinování modelu PPP s fondy EU Model 2 (fondy EU použity v provozní fázi projektu) Typy PPP projektů D design „navrhni“ B build „postav“ F finance „financuj“ O operate „provozuj“ O own „vlastni“ M maintenance „udržuj“ T transfer „převeď“ Typy PPP projektů Návrh a výstavba (DB–Design-Build) • Soukromý sektor provede návrh a výstavbu tak, aby byly splněny specifické podmínky veřejného sektoru, a to často za pevnou cenu, takže riziko překročení nákladů se přenese na soukromý sektor. Provoz a údržba (OM–Operation-Maintenance) • Soukromý provozovatel provozuje na základě smlouvy objekt po vymezené období. Majetek zůstává ve vlastnictví veřejného subjektu. Výstavba, provoz a převod (BOT–Build-Operate-Transfer) • Soukromý subjekt obdrží koncesi za účelem financování, výstavby (často i návrhu) a provozu objektu na vymezené období, během něhož zůstává objekt ve vlastnictví veřejného sektoru. Návrh, výstavba, financování, provoz (DBFO–Design-Build-Finance-Operate) • Soukromý sektor provede návrh, financování a výstavbu objektu na základě dlouhodobé koncesní smlouvy a provozuje objekt po dobu trvání koncese. Převod odpovědnosti za provoz na veřejný sektor nastane na začátku koncesního období. Typy PPP projektů Výstavba, vlastnictví, provoz a převod (BOOT–Build–Own–Operate-Transfer) • Soukromý subjekt obdrží koncesi za účelem financování, návrhu, výstavby a provozu objektu na vymezené období, po jehož uplynutí je vlastnictví převedeno na veřejný sektor. Výstavba, leasing, provoz a převod (BLOT–Build-Lease-Operate-Transfer) • Soukromý subjekt obdrží koncesi za účelem financování, návrhu, výstavby a provozu objektu na vymezené období na pozemku veřejného partnera. Veřejný sektor platí leasingové splátky a na konci období je vlastnictví převedeno na veřejný sektor. Typy PPP projektů Koupě, výstavba (rekonstrukce, modernizace), provoz (BBO–Buy-Build-Operate) • Veřejný sektor prodá své aktivum soukromníkovi, který zajistí jeho „vylepšení“ takovým způsobem, aby generovalo zisk. Veřejný sektor má smluvně zakotvenou kontrolní pravomoc nad aktivem. Koncese na provoz (Operation License) • Soukromník má udělenu koncesi na poskytování veřejné služby po stanovené období. Aktivum zůstává v rukou veřejného sektoru. Obyčejně se využívá v oblasti informačních technologií. Výstavba, vlastnictví, provoz (BOO–Build-Own-Operate) • Soukromý sektor zajistí financování, výstavbu a trvale vlastní a provozuje objekt. Veřejná omezení jsou definována v původní smlouvě a prostřednictvím trvalé regulace. Pro řadu odborníků tato forma nepředstavuje skutečný model PPP, protože se velmi podobá čistě soukromému způsobu řešení, případně privatizaci. Smluvní a institucionální PPP EK rozlišuje mezi tzv. smluvními a institucionálními PPP: Smluvní PPP • partnerství veřejného a soukromého partnera založené výlučně na smluvní bázi • většina projektů v ČR Institucionální PPP • založení společného podniku (Special Purpose Vehicle, SPV) • např. společnosti, které provozují vodohospodářskou infrastrukturu Rozdělení rizik v PPP • dlouhodobé projekty – vyžaduje ocenění rizik na desítky roků dopředu a vyvážené rozdělení rizik mezi veřejného a soukromého partnera • pro každý projekt se určuje individuálně - zakotvené smluvně • aby se projekt považoval za PPP je zásadní, aby většinu rizik převzal soukromý partner • zásada „riziko přebírá ten, kdo ho dokáže lépe řídit“. Rozdělení rizik v PPP Riziko výstavby • nese téměř vždy partner • vzniká při výstavbě - např. překročení nákladů na stavbu, pozdější termín odevzdání stavby, nedosažení kvalitativních a jiných norem, porušení enviromentálních standardů a pod. Vliv na zpoplatnění: • veřejný zadavatel nemá povinnost plnit platební závazky ze smlouvy v případě nedodržení dohodnutých parametrů (začne platit až v momentě dokončení stavby/odstranění vady apod.) Riziko dostupnosti projektu nebo služby • riziko, že služba nebude dostupná v takovém množství nebo kvalitě, jak bylo dohodnuto - např. nedostupnost dálnice kvůli častější údržbě než bylo dohodnuto Vliv na zpoplatnění: • významné srážky z plateb, pokud není služba uživateli dostupná nebo jen částečně dostupná Riziko poptávky • riziko, že o projekt nebo službu nebude takový zájem, jak se předpokládalo – např. počet aut na dálnici zpoplatněné mýtem, počet návštěvníků kulturních událostí apod. Vliv na zpoplatnění: • typicky nese soukromý partner v případě koncese (přímé zpoplatnění) – v případě nižšího/vyššího zájmu o službu má koncesionář nižší/vyšší příjmy Rozdělení rizik v PPP Rozhodnutí EUROSTATu (2005): aktiva týkající se PPP se klasifikují jako mimobilanční, pokud jsou splněné obě následující podmínky: § soukromý partner nese riziko výstavby a § soukromý partner nese minimálně jedno z rizik – riziko dostupnosti anebo riziko poptávky PPP podle formy zpoplatnění Tři hlavní formy zpoplatnění v PPP projektech: • Přímé zpoplatnění (koncese) • platby od koncových uživatelů • soukromý partner nese riziko poptávky • Nepřímé zpoplatnění • platby za dostupnost od veřejného zadavatele • soukromý partner nese riziko dostupnosti • Kombinace přímého a nepřímého zpoplatnění Přímé zpoplatnění - koncese • koncese = druh PPP – soukromý partner dostává jako kompenzaci platby přímo od koncových uživatelů veřejné služby – přímé zpoplatnění – soukromý partner nese riziko poptávky • příklad: provozování vodárenské společnosti – koncese na období 20-30 let – model OM (provoz a údržba) Nepřímé zpoplatnění § Nepřímé zpoplatnění = platby za dostupnost § soukromý partner za poskytování služeb dostává od veřejného partnera předem dohodnuté fixní platby – tzv. platby za dostupnost § v případě „nedostupnosti služby“ srážky z plateb za dostupnost § soukromý partner nese riziko dostupnosti § příklad: dálniční projekty na Slovensku • DBFO – návrh, výstavba, financování, provozování • smlouva na 30 let • stát bude platit předem dohodnuté fixní platby • v případě nedostupnosti srážky z plateb • příjmy státu z elektronického mýta Kombinace • v mnohých případech kombinace přímého a nepřímého zpoplatnění § soukromý partner za poskytování služeb dostává od veřejného partnera platby za dostupnost, zároveň za některé služby vybírá poplatky přímo od uživatelů § soukromý partner nese částečné riziko poptávky i riziko dostupnosti § příklad: provozování kongresového centra • OM – provoz a údržba • soukromý provozovatel zabezpečí během 10 let: – celkové provozování – kulturní, společenskou a vzdělávací programovou náplň • platební mechanismus: 1. město platí platby za dostupnost (roční dotace) - v případě nedodržení parametrů účtuje srážky 2. provozovatel dostává část plateb přímo od uživatelů 3. město může obdržet podíl z výnosů pořádaných akcí Průběh PPP projektu Jak úspěšně realizovat PPP projekty • PPP je o dlouhodobě vyvážené ekonomice • PPP je o efektivním poskytování veřejných statků a služeb • PPP je zejména na přirozené monopoly • PPP prostupuje celou ekonomikou • PPP nám není neznámé • PPP a její institucionální zabezpečení v ČR • PPP projekty se soutěží • PPP je o rozdělení rizik • PPP je o informacích a získaných zkušenostech • PPP je partnerství Pilotní PPP projekty v ČR Pilotní PPP projekty v ČR AirCon (MD) tzv. 1. vlna pilotních projektů v ČR (leden 2005) modernizace, provoz a údržba železniční trati Praha – Kladno výstavba, provoz a údržba odbočky na letiště Ruzyně Tzv. společná deklarace k realizaci projektu z dubna 2008 koncesní projekt během IQ 2009 Pilotní PPP projekty v ČR Dálnice D3 (MD) tzv. 2. vlna pilotních projektů (srpen 2005, resp. červen 2008) - výstavba a financování Veselí n. Lužnicí – Kaplice (72 km) - provozování a údržba Nová Hospoda – Kaplice (112 km) koncesní projekt schválen 20.10.2008 uzavření koncesionářské smlouvy do 1.12.2009 Pilotní PPP projekty v ČR Ústřední vojenská nemocnice v Praze (MO) tzv. 1. vlna pilotních projektů (leden 2005) - ubytovna hotelového typu pro klienty a zaměstnance ÚVN - bazén, parkoviště investiční náklady cca 860 mil. Kč Pilotní PPP projekty v ČR Věznice Rapotice u Brna (MS) tzv. 2. vlna pilotních projektů (srpen 2005) věznice typu s ostrahou pro až 600 vězňů tzv. brownfieldový projekt (objekt bývalé vojenské základny) projekt typu DBFO s předpokládanou smluvní dobou 25 let koncesní projekt schválen 28.5.2008 investiční náklady cca 960 mil. Kč Pilotní PPP projekty v ČR Justiční areál v Ústí nad Labem (MS) tzv. 2. vlna pilotních projektů (srpen 2005) budova pro cca 600 zaměstnanců v části města Bukov projekt typu DBFO stavební povolení vydáno na jaře 2008 koncesní projekt schválen 28.5.2008 Pilotní PPP projekty v ČR Zrušené pilotní projekty Kampus UJEP Justiční areál v Karlových Varech Rozšíření zdravotních provozů a zvýšení kapacity parkovaní nemocnice Na Homolce v Praze Pozastavené pilotní projekty Sportovní areál Ponava v Brně Modernizace Krajské nemocnice v Pardubicích Regionální projekty PPP v ČR Regionální projekty PPP v ČR Administrativní komplex kraje Vysočina tzv. brownfieldový projekt samostatný blok městské zástavby cca 12 tis. m^2 podlahové plochy pro úředníky KÚ multifunkční budova (KÚ, IZS, konferenční sál, parkoviště...) preferovaná varianta projektu bude vybrána do dubna 2009 Regionální projekty PPP v ČR Stadion Ostrava Svinov multifunkční stadion (sport, kultura, koncerty apod.) kapacita až 30 tis. diváků (UEFA kategorie ELITE) uzavření koncesní smlouvy v polovině roku 2010 výstavba 2011 – 2013 v provozu na jaře 2013 délka koncesní smlouvy 20 – 25 let Regionální projekty PPP v ČR Projekt Velká Hleďsebe tzv. brownfieldový projekt v objektu bývalých kasáren plocha cca 12 tis. m^2 nová obytná čtvrť Klimentov (170 rodinných domků, 560 bytů) škola, vědeckotechnický park, průmyslová zóna celkové náklady cca 5 mld. Kč Regionální projekty PPP v ČR Víceúčelový sportovní areál v Tachově výkon správy areálu formou tzv. facility managementu hřiště s umělým povrchem, osvětlením, oplocením areál v majetku města nyní i po ukončení smluvního vztahu koncesní smlouva uzavřena na 20 let v roce 2007 PPP zvoleno z důvodu ekonomické výhodnosti životního cyklu Regionální projekty PPP v ČR Kulturní a univerzitní centrum Zlín budova A: Kongresové centrum Zlín budova B: Univerzitní centrum ve Zlíně budova C: hotel 4* s cca 150 lůžky financování z ROP ve výši 85% z celkových nákladů 523 mil. Kč příprava koncesního řízení z tohoto důvodu pozastavena Regionální projekty PPP v ČR Zastávky MHD v Ústí nad Labem provozování zastávek městské hromadné dopravy 376 zastávek pro autobusy a trolejbusy spuštění projektu koncem roku 2009 délka koncesní smlouvy cca 15 let Asociace PPP www.asociaceppp.cz Děkuji za pozornost