Sociální stát - utváření, faktory vývoje - typologie soc. států - vývojové etapy - krize WS Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie Sociální stát Stát veřejných sociálních služeb Welfare state n V sociální oblasti často monopolní postavení n Rozsáhlý systém sociálního zabezpečení n Sociální jištění obyvatelstva n Široký rozsah služeb – poskytování zdarma nebo za ceny neodpovídající jejich hodnotě n Vysoká míra redistribuce příjmů n Náročnost na ekonomické zdroje Sociální stát n Vznik = odpověď na problémy vývoje kapitalismu n Reakce na důsledky procesu industrializace n Proces vzniku národních států – způsob transformace v demokratické státy Klasik teorie WELFARE STATE R.M.Titmuss n Industriální společnost vytváří s rozbitím chudinských zákonů řadu „stavů závislosti“ jedince Utváření sociálního státu n Proces industrializace n Růst obyvatelstva a jeho měnící se sociální struktura n Nárůst významu národních států n Růst politické demokracie a politického občanství Faktory vývoje sociálního státu n Vnitřní faktory n Vnější faktory n Socioekonomický rozvoj - Politická mobilizace dělnické třídy - Vývoj politických institucí a struktur Vývojové etapy WS n Období experimentálních počátků (80. léta 19. stol. – 1930) n Období konsolidace (1930 – 2. světová válka) n Sociální přestavba ( 1945 – 1962) n Sociální expanze ( 1962 – 1973) n Stagnace ( 1973 – 1980) n Rekonceptualizace WS ( 1980 – dosud) Typologie sociálního státu n Kdo a v jakém rozsahu provádí sociální politiku n Na jaký objekt je sociální politika zaměřena n Jak je sociální politika principiálně zaměřena n Jaký princip SP je při její realizaci převážně uplatňován n Kdo a v jakém rozsahu a poměru přispívá na realizaci SP n Jaký podíl HDP je věnován na veřejné sociální výdaje a v jaké struktuře n Z jakého filozofického a myšlenkového konceptu tyto sociálně tržní státy při realizaci SP vycházejí Příčiny krize WS n Neúměrný růst nákladů n Ztráta efektivnosti WS n Ztráta sociálního konsenzu n Demografické změny Pozitiva ekonomického a společenského působení WS - Zaměstnává velký počet pracovníků - Organizuje aktivní politiku zaměstnanosti - Zajišťuje přípravu na povolání - Zvyšuje kupní sílu obyvatel - Snižuje sociální nerovnost Liberální kritika WS n Ožebračuje střední třídy n Zbavuje odvahy k dobročinné pomoci n Podporuje zahálku, marnotratnost na všech úrovních n Zvyšuje nebezpečně moc státu – ohrožuje vlastnická práva a svobodu jedince Titmussova typologie n Reziduální sociálně tržní stát n Institucionální sociálně tržní stát n Industriálně – výkonový typ Typologie Esping- Andersena - Liberální sociálně tržní stát - Korporativní typ sociálně tržního státu - Sociálně - demokratický typ sociálně tržního státu Titmuss v. Esping-Andersen n Reziduální stát n Institucionální stát n Industriálně-výkonový stát n Liberální stát n Sociálně-demokratický stát n Konzervativní stát Post - welfare state n od široce rozvětvené státní péče – „velký WS“ – ke státu garantujícímu základní sociální jistoty a podporujícímu samostatné sociální chování Koncept sociálního tržního hospodářství n Usiluje o spojení ekonomické soutěže se sociálním pokrokem n Reakce na rostoucí složitost ekonomických a sociálních problémů n Založen na respektu tržního principu a humanity n Ekonomický a sociální fenomén se vzájemně systémově doplňují Doplňková literatura n Konopásek, Z.: Estetika sociálního státu n Musil, L.: Vývoj sociálního státu v Evropě n Keller, J.: Soumrak sociálního státu n Večeřa, M.: Sociální stát – východiska a přístupy