Cvičení č. 6 – Peníze a inflace



1. Vysvětlete pojem oboustranná shoda potřeb. Jak zavedení peněz změní požadavek na oboustrannou
shodu potřeb ve směně?


2. Jaký bude dopad následujících změn na nominální úrokovou míru, poptávku po penězích a cenovou
hladinu?

a)      jednorázové okamžité zvýšení nabídky peněz

b)      pokles reálné úrokové sazby

c)      růst výstupu

d)      dnešní oznámení o plánovaném snížení tempa růstu peněžní zásoby

3. Vysvětlete rozdíl mezi reálnými úrokovými sazbami ex ante a ex post. Proč investoři neznají ex
post sazby, když činí své investiční rozhodnutí?


4. Jak americká inflační daň ovlivňuje země, které používají dolar jako prostředek směny? Proč by
se nějaká země měla rozhodnout používat dolar namísto své vlastní měny jako hlavní prostředek směny
a čelit tak americké inflační dani?


5. Předpokládejme, že reálný HDP roste tempem 3%, nabídka peněz roste tempem 10%, rychlost obratu
peněžní jednotky je konstantní a reálná úroková sazba je 5%.

a)      Jaká je aktuální míra inflace a nominální úroková sazba?

b)      Pokud se tempo růstu peněžní zásoby zvýší na 15%, jak se změní odpovědi v odrážce (a)?

c)      Pokud by jste byli investorem, jak by změny v tempu růstu nabídky peněz ovlivnily reálný
výnos Vaší investice, pokud z ní dostáváte novou nominální úrokovou sazbu?

d)      Na základě předchozích odpovědi, preferovali by jste fixní nebo plovoucí úrokové sazby u
svých investic? Kterou variantu by jste preferovali, pokud by jste předpokládali, že tempo růstu
peněžní zásoby bude sníženo?

6. Za jakých okolností může být inflace pro ekonomiku prospěšná?

7. Předpokládejme, že bankovní sektor má poměr rezerv a depozit 10% a poměr oběživa k depozitům je
20%.

a)      Pokud by centrální banka zvýšila peněžní bázi o 50 mil. Kč pomocí operací na volném trhu,
jaké bude zvýšení nabídky peněz?

b)      Pokud centrální banka zvýší diskontní sazbu a firmy zareagují tak, že zvýší poměr rezerv
k depozitům na 15%, jaká je změna v multiplikátoru? Způsobí tato změna pokles či nárůst nabídky
peněz?

c)      Díky politické nestabilitě, mnoho lidí začne stahovat vklady z domácích bank. Jaký bude
dopad na peněžní multiplikátor, peněžní bázi a peněžní zásobu?



8. Vypočtěte peněžní multiplikátor (m) pro následující případy:

a)      nabídka peněz (M) = 500 mld. Kč; měnová báze (B) = 200 mld Kč.

b)      depozita (D) = 500 mld. Kč; oběživo (C) = 100 mld. Kč; rezervy (R) = 50 mld. Kč

c)      rezervy (R) = 50 mld; oběživo (C) = 150 mld Kč; poměr rezerv ke vkladům (rr) = 10%

9. V Baumol-Tobin modelu, cesty do banky stojí 10 Kč. Úroková míra je 10 procent.

a)      Pokud Petr plánuje postupně letos utratit 1800 Kč, kolik cest do banky by měl uskutečnit?
Jaká je jeho průměrná držba peněz?

b)      Pokud úroková sazba stoupne na 15 procent, jak to ovlivní počet cest do banky, které Petr
uskuteční?

c)      Pokud se Petr přestěhuje dále od banky, takže cesty stojí nyní 20 Kč, jaká bude změna
v jeho průměrné držbě peněz?

10. Předpokládejme, že  Baumol-Tobin model platí bez omezení. Jestliže nominální HDP vzroste ze 100
mld Kč na 220 mld Kč, zatímco cenová hladina se zdvojnásobí, jaké bude zvýšení reálné poptávky po
penězích?

11. Jak finanční inovace ovlivňují schopnost centrální banky kontrolovat nabídku peněz?