Cvičení 7. – Nezaměstnanost (řešení) 1. a) Míra nezaměstnanosti ve stálém stavu je situace, kdy počet lidí nacházejících práci je roven počtu lidí ztrácející práci: fU=sE. Počet zaměstnaných můžeme vyjádřit jako E = L – U. Potom U/L = s/f+s = (0.05)/(0.07+0.05)*100 = 41.7%. Protože v pracovní síle je 500 lidí, potom počet nezaměstnaných je 0.417*500=208. b) Pokud míra ztráty práce klesne na 3%, potom míra nezaměstnanosti ve stálém stavu klesne na U/L = 0.03/(0.07+0.03) = 30%. Počet nezaměstnaných se sníží na 150 c) Nová míra nezaměstnanosti se okamžitě zvýší v důsledku přírůstku 100 nezaměstnaných lidí na (150+100)/600*100 = 41.7%. Míra nezaměstnanosti ve stálém stavu se nezmění a zůstává na 30%. Počet nezaměstnaných se jednorázově zvýší na 250 a potom bude pomalu klesat na hodnotu 180 (0.3*600). 2. Například pomocí změn a úprav pojištění v nezaměstnanosti, rekvalifikací, zákoníku práce, fungování úřadů práce…… 3. u W/P Time a) zvýšení členství v odborech + + + b) snížení minimální mzdy - - - c) zvýšení dávek v nezaměstnanosti + + + d) efektivnostní mzdy ve firmách +/-/0 + + e) vyšší účast žen na trhu práce + - + f) vyšší volatilita spotřeby a investic + 0 0 Pozn: Vliv zavedení efektivnostních mezd na míru nezaměstnanosti je nejednoznačný. Na jednu stranu snižuje s, protože motivuje zaměstnance udržet si pracovní místo, na druhou stranu snižuje f, protože vyšší než rovnovážné mzdy zhoršují schopnost nezaměstnaných naleznout pracovní místo. Který efekt převáží, nemůžeme z tohoto zadání jednoznačně určit. U žen předpokládáme jejich skutečné charakteristiky na trhu práce, tj. nižší mzdy, vyšší nezaměstnanost a delší dobu hledání práce. Pokud bychom modelově předpokládali, že muži a ženy se ve svých pracovních charakteristikách neliší, potom by odpověď byla 0-0-0. U volatility C a I předpokládáme, že zvýší s. 4. a) výpočet stálého stavu (viz přednáška č. 7 – Solow model) s*f(k) = ∂*k 0.2*k^0.5 = 0.06*k k = 3,33^2 = 11.1 y = k^0.5 = 3.33 b) U/L = s/f+s = 0.02/0.1 = 0.2 = 20% U = 20 lidí c) Y = 80*3.33 = 266.4 K= 80*11.1 = 888 d) a) nebude ovlivněno b) u = 16,6%; U = 17 lidí c) Y = 83*3.33 = 276.4 K = 83*11.1 = 921.3 5. Nejedná se (pravděpodobně) o zvýšení přirozené míry nezaměstnanosti. Příčinou zvýšení nezaměstnanosti byl krátkodobý cyklický výkyv ekonomiky (viz modely krátkého období – přednášky 9-13) a lze očekávat, že po odeznění recese se vrátíme zpátky na přirozenou míru nezaměstnanosti (pokud předpokládáme, že 6% je přirozená míra nezaměstnanosti v ČR). K nárůstu přirozené míry nezaměstnanosti by mohlo dojít pouze pokud by současná recese dlouhodobě zvýšila s nebo snížila f, například díky tomu, že by současní nezaměstnaní během dlouhé recese ztratili pracovní návyky a obtížně si pak po skončení recese hledali práci. 6. Například: a) veřejné práce b) rekvalifikace c) investiční pobídky d) podpora vzdělávání 7. Průměrná délka trvání nezaměstnanosti = 4 měsíce Míra nezaměstnanosti = 16% 8. Zvyšuje jí, protože zaměstnanci s podporou déle hledají práci a zvyšují tak frikční nezaměstnanost. 9. Pokud je poptávka po práci vysoce cenově elastická, potom zvyšovaní minimální mzdy bude mít velký dopad na růst nezaměstnanosti a malý dopad na růst reálné mzdy. V případě cenově neelastické poptávky je tomu tak přesně obráceně. Proto lze říci, že zvyšování minimální mzdy více funguje/méně škodí v případě cenově neeelastické poptávky po práci.