Mezinárodní ekonomie přednáška č.2 Produktivita práce a Ricardiánský model obchodu Struktura přednášky § Úvod § Teorie komparativních výhod § Ekonomika s jedním VF § Obchod v ekonomice s jedním VF § Omyly a teorie komparativní výhody § Komparativní výhoda a produkce více zboží § Přidání dopravních nákladů a neobchodovaného zboží § Empirické studie Ricardiánského modelu § Shrnutí Úvod § Země se zaplňují do mezinárodního obchodu ze dvou důvodů: • Liší se klimatem, půdou, kapitálem, prací a technologií. • Snaží se dosáhnou úspor z rozsahu. § Ricardiánský model je založen na rozdílech v technologiích mezi zeměmi. • Tyto rozdíly jsou příčinou rozdílné produktivity práce mezi zeměmi. Koncept komparativní výhody § Na sv. Valentýna je poptávkách po růžích v USA cca 10 milionů. § Pěstování růží v USA je v zimě obtížné • Musí být vyhřívány skleníky. • Cena energie, kapitálu a práce je vysoká. § Zdroje použité pro „výrobu“ růží mohou být použity pro výrobu jiných statků, např. počítačů. Koncept komparativní výhody § Náklady příležitosti • Náklady příležitosti pěstování růží vyjádřeny v počtu počítačů. Základní charakteristika pro určení komparativní výhody § Komparativní výhoda • Země má komparativní výhodu v produkci zboží, pokud jsou její náklady příležitosti v produkci daného zboží nižší než u jiné země. Koncept komparativní výhody § Předpokládejme, že místo 10 mil. Růží může být v USA vyrobeno 100 000 PC. § Předpokládejme že v Mexiku může být místo 10 mil. Růží vyrobeno 30 000 PC. § Tento příklad předpokládá, že mexičtí pracovníci jsou méně produktivní než pracovníci v USA Koncept komparativní výhody § Pokud se země specializuje na produkci zboží s nižšími alternativními náklady, obchod může být výhodný pro obě země. • Nížší náklady příležitosti „výroby“ růží jsou v Mexiku. • Nižší náklady příležitosti výroby počítačů jsou v USA Hypotetické změny v produci Koncept komparativní výhody § Tabulka ilustruje princip komparativní výhody: • Pokud každá země exportuje produkt ve kterém má komparativní výhodu, potom z obchodu získávají všechny země. § Co determinuje komparativní výhodu? • Odpověď na tuto otázku nám pomůže odpovědět na to jak rozdíly mezi zeměmi určují strukturu obchodu (to jaké zboží země exportují). Ekonomika s jedním VF § Předpokládejme, že v zemi, kterou nazveme Domov platí: • Práce je jediným VF • Jsou vyráběny je dva statky (sýr a víno). • Nabídka práce je fixní • Produktivita pro každý statek je fixní. • Na trzích panuje dokonalá konkurence. Ekonomika s jedním VF § Konstantní produktivitu práce modelujeme s určením požadavků jednotek práce: • Požadavek jednotek práce je počet hodin práce potřebný k výrobě jednotky výstupu. – Mějme a[LW][ ]požadovaný počet jednotek práce pro produkci vína (je-li a[LW] = 2, pak na produkci litru vína potřebujeme 2 hodiny práce). – a[LC] je požadovaný počet jednotek práce na výrobu sýre (je-li a[LC] = 1, pak na výrobu 1 kg sýra potřebujeme 1 hodinu práce). § Celkový objem VF v ekonomice je L, tj. celková nabídka práce (je-li L = 120, potom tato ekonomika je vybavena 120 hodinami práce). Ekonomika s jedním VF § Hranice výrobních možností • Hranice výrobních možností je v naší ekonomice dána rovicí a[LC]Q[C] + a[LW]Q[W]= L (2-1) • V našem případě: Q[C] + 2Q[W] = 120 Figure 2-1: Domácí PPF § Relativní ceny a nabídka • Množství, které se bude vyrábět je určeno cenami • Relativní cena statku X (sýra) vyjádřena ve statku Y (vína) je množství statku Y (vína) který může být vyměněn za jednotku statku X (sýra). • Příklad relativních cen: – Pokud cena Coly je $0.5, potom relativní cena Coly vyjádřena v dolarech je množství dolarů $ které může být získáno za jednu colu, tj 0.5. – Relativní cena dolaru v colách je 2 (2 coly za 1 dolar) . § Mějme P[C] cenu sýra a P[W] cenu vína. w[W] je mzda ve vinařském průmyslu a w[C] je mzda v sýrařském průmyslu. § V podmínkách dokonalé konkurence, při podmínce nezáporného zisku platí: [• ]Pokud P[W] / a[W] < w[W], potom se neprodukuje víno Q[W].[] • Pokud P[W] / a[W] = w[W], potom se produkuje víno Q[W]. [• ]Pokud P[C] / a[C] < w[C], potom se neprodukuje sýr Q[C].[] [• ]Pokud P[C] / a[C] = w[C], potom se produkuje sýr Q[C].[] § Z výše uvedeného plyne, že pokud relativní cena sýra (P[C] / P[W] ) převyšuje náklady příležitosti (a[LC] / a[LW]), potom se ekonomika bude specializovat na výrobu sýra. § V případě neexistence obchodu jsou produkovány oba statky a tudíž P[C] / P[W] = a[LC] /a[LW]. Obchod ve světě s jedním VF § Předpoklady modelu: • Existují jen dvě země (Domácí a Zahraniční). • Každá z těchto zemí produkuje jen dva statky (víno a sýr). • Práce je jediným VF. • Nabídka práce je v každé zemi fixní. • Produktivita je v každé zemi fixní. • Práce není mobilní mezi zeměmi. • Na trzích panuje dokonalá konkurence. • Pozn.: proměnné s * se týkají Zahraničí. Obchod ve světě s jedním VF § Absolutní výhoda • Země má absolutní výhodu, pokud má při výrobě daného statku nižší požadavky na výrobní faktor než zahraniční země [• ]Předpokládejme, že platí a[LC] < a^*[LC][ ] a a[LW] < a^*[LW] – Z tohoto předpokladu plyne, že Domácí země má absolutní výhodu v produkci obou statků. – Přesto je obchod výhodný! § Struktura obchodu bude dána konceptem komparativních výhod. Obchod ve světě s jedním VF § Komparativní výhoda • předpokládáme a[LC] /a[LW] < a^*[LC] /a^*[LW ](2-2) – Z toho plyne, že náklady příležitosti sýra vyjádřené vínem jsou Doma nižší než v Zahraničí. – Jinými slovy, ve světě bez obchodu bude relativní cena sýra Doma nižší než v Zahraničí. § Domácí země má komparativní výhodu ve výrobě sýra a bude je vyvážet do Zahraničí a bude dovážet víno. Obchod ve světě s jedním VF Obchod ve světě s jedním VF § Určení relativních cen po zapojení do obchodu • Co určuje relativní ceny mezi po zapojení do obchout (t.j., P[C] / P[W]) ? – K odpovědi na tuto otázku je třeba si definovat světovou relativní nabídku a relativní poptávku po sýru ^– Relativní nabídka sýre se rovná celkovému množství sýra nabízenému oběma zeměmi při daných jednotlivých relativních cenách dělených celkovým množstvím sýra, (Q[C][ ]+ Q^*[C][ ])/(Q[W][ ]+ Q^*[W]).^ – Relativní poptávka je definována podle stejného principu. Figure 2-3: Světová relativní nabídka a poptávka Obchod ve světě s jedním VF § Zisky z obchodu • Pokud se země specializují podle komparativní výhody, získávají z této specializace a z obchodu. • We will demonstrate these gains from trade in two ways. • Nejprve uvažujme o obchodu jako novém způsobu produkce (tj. nové technologii). Obchod ve světě s jedním VF • Jiným způsobem jak nahlížet na zisky z obchodu je zvážit jak obchod ovlivní spotřebu v daných zemích.. • Hranice spotřebních možností znázorňuje maximální množství (kombinaci) statků dostupných ke spotřebě, které země může získat. • V případě absence obchodu je CPF shodná s PPF • Obchod posouvá CPF pro obě země. Figure 2-4: Obchod posouvá CPF Obchod ve světě s jedním VF Obchod ve světě s jedním VF § Z předchozího příkladu plyne: a[LC] / a[LW] = 1/2 < a^*[LC] / a^*[LW] = 2 • Při světová rovnováze musí relativní cena ležet mezi těmito hodnotami. Předpokládejme, že P[c]/P[W] = 1 litr vína za kg sýra. § Obě země se budou specializovat a z této specializace získají. • Předpokládejme Domácí zemi, která může „transformovat“ víno v sýr buďto přesunem VF doma nebo obchodem. Obchod ve světě s jedním VF • Domácí země může využít hodinu práce k produkci 1/a[LW] = 1/2 litru vína • Alternativně může využít hodinu práce k produkci sýra: 1/a[LC] = 1 kg sýra a ten zobchodovat za 1 litr vína. Obchod ve světě s jedním VF • V případě absence obchodu, Zahraničí může vužít jednotku práce k produkci 1/a^*[LC] = 1/6 kg sýra. • V případě zapojení do MO může využít jednotku práce k produkci 1/a^*[LW] = 1/3 litru vína. • Protože světová cena je P[W] / P[C] = 1 kg sýra za litr vína, Zahraničí může získat 1/3 kg sýra, což je víc než 1/6 kg. Obchod ve světě s jedním VF § Relativní mzdy • Protože existují technologické rozdíly mezi zeměmi, obchod nevyrovná mzdy. • Země s absolutní výhodou bude mít při obchodě vyšší mzdy. Obchod ve světě s jedním VF • Předchozí tvrzení lze vysvětlit příkladem: – Předpokládejme P[C] = $12 a P[W] = $12. Máme tedy P[C] / P[W] [ ]= 1 jako v předešlém příkladě. – Domov se specializuje na sýr a jeho mzdy po obchodu budou (1/a[LC])P[C] = ( 1/1)$12 = $12. – Zahraničí se specializuje na víno, a mzdy budou (1/a^*[LW]) P[W] = (1/3)$12 = $4. – Relativní mzda Domácích bude $12/$4 = 3. – Tedy, země s absolutní výhodou bude mít po obchodu vyšší mzdy. Omyly v chápání komparativní výhody § Produktivita a konkurenceschopnost: • Svobodný obchod je přínosný jen, pokud je země silná, aby mohla odolávat zahraniční konkurenci – Tento argument vychází z nepochopení rozdílu mezi absolutní a komparativní výhodou. § Chudá pracovní síla: • Zahraniční konkurence založená na levné pracovní síle je nespravedlivá a poškozuje jiné země – V našem příkladu sice mají v jedné zemi nižší mzdy než v jiné, ale přesto mají z obchodu zisk. Omyly v chápání komparativní výhody § „Vykořisťování“ zemí s nízkými mzdami: MO ohrožuje pracovníky ze zemí s nízkými mzdami – V případě neexistence MO by na tom byli ještě hůř. – Zabránění obchodu „odsuzuje“ chudé lidi k tomu, aby chudými zůstali. Omyly v chápání komparativní výhody Komparativní výhoda a více statků § Předpoklady modelu • Obě země vyrábějí a spotřebovávají velký počet, N, rozdílných statků. § Relativní mzdy a specializace • Struktura obchodu bude záviset na poměru Domácích a Zahraničních mezd. • Statky budou vyráběny vždy tam, kde je levnější je vyrobit. – Například bude levnější vyrobit statek „i“ Doma, pokud wa[Li] < w^*a^*[Li] , po úpravě a^*[Li]/a[Li] > w/w^*. Komparativní výhoda a více statků Komparativní výhoda a více statků § Která země bude produkovat které zboží? • Země má nákladovou výhodu, v každém zboží v němž je relativní produktivita vyšší než relativní mzda. – Pokud například, w/w^* = 3, Domácí země bude produkovat jablka, banány, a kaviár, zatímco Zahraničí pouze datle a enchiladas (kukuřičné placky). – Obě země ze specializace získají. Komparativní výhoda a více statků § Determinace relativních mezd v modelu s více statky • To determine relative wages in a multigood economy we must look behind the relative demand for goods (i.e., the relative derived demand). • The relative demand for Home labor depends negatively on the ratio of Home to Foreign wages. Komparativní výhoda a více statků Dopravní náklady a neobchodované zboží § Existují 3 hlavní důvody, proč v reálném světě neexstuje extrémní specializace: • Existuje více VF. • Existuje ochrana domácích odvětví před světovou konkurencí. • Existují přepravní náklady. § Zavedením dopravních nákladů se některé statky stávají neobchodovanými. § V některých případech je doprava nemožná. • Např: služby jako stříhání vlasů nebo autooprava. Cement, písek atd.. Empirické potvrzení Ricardiánského modelu Komparativní výhoda US - UK Komparativní výhoda ČR a SR Omezení vypovídací schopnosti § Potvrzení teorie komparativní výhody, ale: Øpředpokládá extrémní stupeň specializace Øuvažuje pouze přínos pro zemi jako celek Ønebere v úvahu MO s VF Ønebere v úvahu roli úspor z rozsahu jako faktor vzniku obchodu Ønebere v úvahu roli úspor z rozsahu Ønevysvětluje příčiny rozdílů v produktivitě Østatický model Omezení vypovídací schopnosti § Výchozí předpoklady (ignoruje ost.VF, cla, přepravní podmínky...) § Nelze zjistit ceny v autarkii § Země neprodukovaly zboží, kde mají komparativní nevýhodu Shrnutí § Zabývali jsme se Ricardiánským modelem, nejjednodušším modelem, který ukazuje jak rozdíly mezi zeměmi zvyšují přínos z obchodu. § Předpokládáme že existuje jen jediný VF – práce a země se liší jen produktivitou práce v jednotlivých odvětvích. § V tomto modelu země vyváží ten produkt, v němž má komparativní výhodu, tj. relativně vyšší produktivitu práce.. Shrnutí § Skutečnost, že obchod je přínosný pro obě země může být ukázaná dvěma způsoby: • Můžeme o obchodu uvažovat jako o nepříme metodě výroby. • Můžeme ukázat že obchod zvyšuje CPF. § Distribuce zisků z obchodu závisí na relativních cenách zboží. Shrnutí § Rozšířením modelu na více komodit umožňuje ilustrovat, že přepravní náklady jsou důsledkem existence neobchodovaného zboží. § Základní předpoklad Ricardiánského modelu, že země tendují k exportu zboží ve kterém mají relativně vyšší produktivitu, se potvrdil v mnoha studijích.