IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

Druhy nástrojů obchodní politiky

1. Cla – úvod

n    Dovozní clo = daň uvalená na importované zboží

n    specifická  X  valorická X kombinovaná

n    ochranná X preferenční X odvetná X vyrovnávací

n    nejjednodušší a nejstarší nástroj obchodní politiky

n    cílem: zvýšení ceny IM.zboží = ochrana domácích odvětví

n    v současné době: odklon od cel

Účinky uvalení cla

n   nebude-li rozdíl v cenách zboží na různých trzích alespoň ve výši cla = nebude zájem zboží
dovážet

n   za vyšší cenu nakoupí spotřebitelé méně zboží

n   část cla se odrazí ve snížení zahraniční exportní ceny

Účinky uvalení cla

Clo v malé zemi

n   nízký podíl na světovém trhu → velmi malý vliv cla na světovou (=zahraniční exportní) cenu

n   uvalení cla = zvýšení ceny dováženého zboží o celou částku cla

Clo v malé zemi

Měření úrovně protekcionismu

n     jak velkou ochranu clo domácím výrobcům skutečně poskytuje?

n     podle procentního podílu z ceny za svobodného obchodu

n     problémy s měřením:

•              Metzlerův paradox

•              různé účinky cla při různých úrovních výroby

Náklady a přínosy cla

n   ztrácejí:

Ø  spotřebitelé v zemi, do které se zboží dováží

Ø  výrobci v exportující zemi

n   získávají:

Ø  spotřebitelé v exportující zemi

Ø  výrobci v importující zemi, kteří jsou clem chráněni

Ø  vláda země, která clo uvalila

Náklady a přínosy pro importující zemi

Měření nákladů a přínosů cla

n   dopady cla:

Ø  domácí výrobce (plocha „a“)

Ø  domácí spotřebitel (plocha „a+b+c+d“)

Ø  domácí vláda (plocha „c+e“)

Cla v EU

n   Společný celní sazebník

n   Klesající průměrná celní sazba X velké rozdíly mezi skupinami

n   Suroviny, polotovary, PC atd. X tzv.citlivé výrobky

n   Nejvyšší cla: zemědělská produkce

Vývoj průměrné celní sazby v USA

2. Dovozní kvóty – úvod

                  = přímé omezení množství zboží, které může být do země dovezeno

n    vydávání licencí

n    globální X selektivní

n    zvyšují domácí cenu zboží

n    ochrana dom.výrobců před zahr. konkurencí +  řešení deficitů PB

n    vyspělé země: zemědělství  X  RZ: průmysl

Příklad: cukr

n   garance ceny cukru  US.vládou → růst americké ceny cukru nad světovou úroveň

n   na rozdíl od EU však americká nabídka nepřevyšuje poptávku

n   velké přínosy připadnou malé skupině výrobců

n   náklady jsou rozloženy mezi velké množství spotřebitelů

Účinky kvóty

Srovnání clo x dovozní kvóta

n   kvóta:

Ø   nepředstavuje pro vládu zdroj příjmu (clo ano)

Ø   pevný ochranářský efekt = strop IM

Ø   firmy mohou zvýšit cenu → spotřebitelé se nemohou přeorientovat na zahr.zboží  (u cla by mohli)

Příklady US. importních kvót (r.2000, roční)

Kondenzované mléko (Austrálie):                         91 625 kg

Kondenzované mléko (Dánsko):                         605 092 kg

Zahuštěné kondenzované mléko (Německo):        9 997 kg

Zahuštěné kondenzované mléko (Nizozemí):     548 393 kg

Sýr s modrou plísní (Argentina):                              2 000 kg

Sýr s modrou plísní (Chile):                                   80 000 kg

Čedar (Nový Zéland):                                       8 200 000 kg

Sýr italského typu (Polsko):                              1 325 000 kg

Sýr italského typu (Rumunsko):                           500 000 kg

Sýr švýcarského typu (Švýcarsko):                   1 850 000 kg

Kvóty v EU

n   Dlouhodobě: textil, konfekce z RZ – od r.2005 zrušeny

n   + v obchodě s nečleny WTO (ocelářské výrobky)

n   Dříve i vůči Stř. a Vých. Evropě





3. Vývozní subvence – úvod

= vládní finanční pomoc exportérům

n   specifická  X  ad valorem



n   Účinky vývozní subvence:

Účinky vývozní subvence

Proč subvencovat, když tím poskytujeme levně produkci do zahraničí?

n   redistribuce příjmu v exportující zemi

n   udržení vysokých cen

n   růst podílu na světovém trhu

Příklad: zemědělství EU

n   CAP = Common Agriculture Policy: vznik za účelem zabezpečit EU.zemědělcům vysoké ceny

n   za volného obchodu by EU dovážela většinu zemědělské produkce

n   subvencované evropské ceny tlačí dolů světové ceny = rostou požadavky na vyšší subvence

Zemědělství EU

Příklady vládních subvencí

n    Austrálie: exportní granty pro australské vývozce

n    Kanada: subvence na železniční přepravu  obilovin

n    EU: vývozní subvence pro zemědělskou produkci + finanční výpomoc Airbusu

n    Japonsko: finanční výpomoc výrobcům letadel

n    USA: vývozní subvence výrobcům zemědělské a průmyslové produkce

4. Dobrovolná exportní omezení – úvod

= varianta dovozní kvóty, uvaluje sama EX.země (obvykle na žádost IM.země)

n   právo udělovat licence převedeno na zahraniční vládu

n   pro importující zemi - nákladné

Příklad: japonská auta

n   USA: koncem 70.let: prudký nárůst ceny ropy → zájem o menší auta s nízkou spotřebou

n   vstup JAP.výrobců → tlak na ochranu US. automobilového průmyslu

n   USA požádalo JAP o dobrovolné omezení exportu

Dobrovolná exportní omezení v EU

n   Japonsko

n   1991-1999: auta

n   + videorekordéry, nákladní automobily

5. Požadavky na složení výrobku

= předpis požadující, aby některé specifické části finálního produktu byly vyrobeny domácími
firmami

n   pro výrobce částí: ochrana jako dovozní kvóta

n   pro výrobce finál.produkce: nepředstavují přímé omezení IM

n   problém stanovování „národnosti“ zboží

Příklady požadavků na složení automobilů (r.2003)

n   Argentina 76%

n   Mexiko 62%

n   Brazílie 60%

n   Uruguay 60%

n   Vietnam 60%

n   Venezuela 30%

n   Kolumbie 30%

6. Jiné nástroje

1. vývozní úvěrové subvence:

Export-Import Bank, Česká exportní banka

2. národní obstarávání vládních nákupů:

např. evropský telekomunikační trh

3. byrokratické bariéry:

zdravotní, bezpečnostní nebo celní požadavky

Účinky nástrojů obchodní politiky