PŘEDNÁŠKA č. 3 Statistické prameny (sčítání lidu), vývoj počtu obyvatelstva STATISTICKÉ PRAMENY K VÝVOJI OBYVATELSTVA 1. Předstatistické období • Asi do poloviny 18.století • Nejstarší - mimodemografické zdroje (antropologické), nepsaná podoba • Později – soupisy a zápisy za účelem vybírání daní, odvodů k vojsku, zjištění majetku • 16. stol. – v zemi České sečtena města, městečka, zámky, tvrze, vesnice, dvory, ale i hospodáři • „Berní rolla“ (1654), nejdůležitější pramen pro odhad počtu obyvatelstva po třicetileté válce potřeba získání příjmu pro obnovu a chod země (co je to berní/berně?) 2. Soupisy obyvatelstva • Berní rollu je možné považovat za první systematickou demografickou akci v českých zemích • V roce 1748 na ni navázal první rustikální katastr tereziánský (podobně koncipovaný) a následovaly další (druhý katastr rustikální, dominikální katastr a josefínský katastr) (co to je rustikální a dominikální?) • Od poloviny 18. století jsou dalším a významnějším zdrojem poznání o obyvatelstvu již skutečné soupisy obyvatelstva (populační soupisy) • První soupis obyvatelstva z roku 1754 za Marie Terezie – konskripční tabulka – obce s údaji o počtu obyvatelstva podle pohlaví a pěti věkových skupin (0-15, 15-20, 20-40, 40-50, 50+), soupisy poté označovány také jako konskripce • Jednalo se o výjimečný počin, který proběhl na celém území státu souběžně • Konskripce však byla prováděna „dvojkolejně“, jak církevními, tak politickými úřady • Konskripce měly být prováděny každý rok, ale to bylo i vzhledem k četným externím okolnostem (válka s Pruskem) nereálné • Byly také dosti nepřesné, odporovaly si, výsledky dalších konskripcí neodpovídaly vývoji a sledu demografických i dalších událostí • V roce 1770 byly zrušeny církevní konskripce, politické soupisy se začaly provádět ve spolupráci s vojenskými orgány (Josef II) • Od roku 1807 zajišťovaly konskripce již jen orgány veřejné správy (jedny data), byly každoročně aktualizovány (až do roku 1826) 3. Sčítání lidu • První soupis, který byl označen jako sčítání proběhl dle nových nařízení v roce 1830, měl však neuspokojivé výsledky a v dalším roce byl opakován • Pak probíhaly soupisy každý třetí rok až do roku 1851 (podle starých předpisů josefínské doby) • Mezitím se zdokonalila statistická věda i technika, bylo potřeba doplnit podmínky úplnosti a správnosti získávaných výsledků výsledek: sčítání bude provedeno jediným orgánem ve státě k jedinému dni (zákon z roku 1857 platící pro celou rakouskou monarchii) (proč byly preferovány takové požadavky?) • V roce 1857 tak proběhlo první sčítání vyhovující základním novodobým požadavkům • ALE!!! Za první moderní sčítání lidu v rakouské monarchii se označuje až sčítání k 31.prosinci 1869 • Ve stejném roce byl vydán zákon, který stanovoval, že sčítání se mají konat v desetiletých obdobích v letech končících nulou, a to k 31.prosinci roku • Takto proběhla sčítání v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 • Sčítáno mělo být přítomné obyvatelstvo, v místě, kde se právě nacházelo v „rozhodný okamžik“ sčítání, tj. k 31.12. • Československá sčítání lidu navázala na rakouskou tradici (kontinuita dat, moderní obsah..) a postupně se zdokonalovala • Upustilo se od rozhodného okamžiku k 31.12 (proč asi?) • Další sčítání lidu se tak uskutečnila v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001 (většinou na začátku března nebo prosince) (proč to nejsou roky končící nulou a chybí 1940?) • Ve dvacátých letech se předpokládalo, že sčítání budou prováděna podle vzoru z anglosaských zemí po pěti letech, ale včas se od toho upustilo (proč asi?) Nejvýznamnější změny ve sčítáních lidu 1921 • Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, a to na základě „mateřského jazyka“ a nikoliv „obcovací řeči“, jak tomu bylo za Rakouska (co myslíte, proč tato změna?) 1930 • K novým znakům patřily: minulé bydliště sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození („rodáci“), místo přistěhování do místa, kde byla osoba sčítána a plodnost žen 1950 • Byl uskutečněn také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů („národní sčítání 1950“) • Poslední sčítání zpracované za tzv. přítomné obyvatelstvo • Nadlouho poslední sčítání, kdy se zjišťovala příslušnost k církvi • Nová definice národnosti: „příslušnost k národu s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí“ • První oficiální název: „sčítání lidu, domů a bytů“, data o obyvatelstvu a objektech bydlení se však ještě nepodařilo vzájemně propojit 1961 • Poprvé provedeno za bydlící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností (možnost zjištění struktury domácností a rodin – důležité!) • Poprvé se zjišťovaly údaje o dojížďce do zaměstnání (velmi důležitý krok!!) mezi okresy i do větších měst • Získaná data za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií 1970 • Poprvé bylo ke zpracování výsledků využito velkokapacitního sálového počítače CDC 3300 • Poprvé byly výsledky zpracovány za tzv. základní sídelní jednotky - zsj („lokality“ na venkově a „urbanistické obvody“ ve vybraných městech) • Nové zjišťovací znaky: rómské obyvatelstvo, rodné číslo, státní příslušnost, v rámci dojížďky do zaměstnání a škol její doba, vzdálenost, frekvence a použitý dopravní prostředek; vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání 1980 • Za základě výsledků byl založen „centrální registr obyvatelstva“ (samostatný registrační lístek, předáno správám SNB, dnes již prakticky nefunkční) • Prohloubení dat o plodnosti žen, třídění zsj podle typů a velikostí – jinak žádné významnější změny • Zpracování výsledků proběhlo na sálovém počítači Cyber 180 • Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny na magnetické pásky (výsledky tištěné i na „mikrofiších“) (co to jsou mikrofiše?) 1991 • Poslední československé sčítání lidu • Znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a trvalé bydliště v době narození sčítané osoby • Znovu zařazena otázka na náboženské vyznání • Zjišťovaly se navíc tzv. objekty individuální rekreace (chaty a chalupy a tzv. „vyčleněné“ chalupy) – velmi významné pro cest. ruch!! • Změnil se způsob zjišťování ekonomické aktivity a společenské skupiny • Velmi výrazná změna se týkala klasifikace národností (co to tehdy v reálu znamenalo?) • Výsledky zpracovány ve výpočetním středisku FSÚ opět na počítači Cyber 180; poprvé plně databázovány v elektronické podobě 2001 • Sčítání proběhlo v souladu s metodickými doporučeními OSN a Eurostatu • Tři formuláře: sčítací list osob, bytový list a domovní list • Nové otázky: druhé nebo další zaměstnání, vybavení domácností počítačem • Vypuštěné otázky: vybavenost domácností mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem • v rámci cestovního ruchu se sledovaly pouze neobydlené byty sloužící k rekreaci • Data pořízena poprvé optickým čtením a zpracována v databázi Oracle (jakou „formou“ u nás dlouhodobě sčítání probíhá? Kdo předává a vybírá sčítací formuláře? Pamatujete si jaké byly při posledním sčítání problémy a s čím?) Další zdroje dat o obyvatelstvu v ČR Jedná se většinou o data demografické povahy: • Evidence přirozeného pohybu (narození, úmrtí, ale i sňatky, rozvody a potraty – evidují matriky, soudy a zdravotnická zařízení – data následně zasílány ČSÚ) • Evidence stěhování (vnitrostátní/vnitřní a zahraniční/vnější migrace; nejednotná a často se měnící metodika obtížnost srovnání) (jaký migrační pohyb se u nás dnes prakticky nedá podchytit?) 3) Populační registr (průběžná registrace obyvatel pod rodným číslem – vybrané záznamy z evidence přirozeného pohybu a stěhování) 4) Zvláštní šetření (většinou „výběrová“ šetření a mikrocensy) (co to jsou výběrová šetření a mikrocensy?) VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA • První odhady za Čechy, Moravu a Slezsko ze 4.-6. století, tedy s příchodem Slovanů: 400-450 tis. obyvatel • Kolem roku 1000: asi 500 tis. obyvatel v Čechách, na Moravě a Slezsku dalších asi 250 tis. • K podstatnému zvýšení počtu obyvatelstva našich zemí přispěla německá kolonizace zahájená Přemyslem Otakarem I. koncem 12. století • K polovině 13. století se odhaduje v českých zemích asi 1 mil. obyvatel (13 obyv./km^2) • Za vlády Karla IV. došlo k hospodářskému povznesení zemí Koruny české, a také k růstu obyvatelstva do vypuknutí husitských válek asi 2 mil. obyvatel v Čechách a 1. mil. na Moravě • Další odhady jsou velmi rozdílné, nelze reálně vyčíslit vliv husitských válek a úpadku celé společnosti • Za vlády Rudolfa II (přelom 16. a 17. stol.) se uvádí 2,3 – 3,3 mil. obyvatel českých zemí • Ztráty způsobené třicetiletou válkou byly dosti značné, často se hovoří o vylidněných Čechách (možný úbytek z 3 až na 1 mil. obyvatel), odhady se však opět velmi rozcházejí • Počátkem 18. století je reálný odhad 1,5 mil. obyvatel v Čechách a 0,9 mil. Na Moravě a ve Slezsku, tj. 2,4 mil. • Při první tereziánské konskripci bylo napočteno na dnešním území ČR obyvatel: - V Čechách: 1,97 mil. - Na Moravě: 0,87 mil. - Ve Slezsku: 0,15 mil., celkem tedy něco přes 3 mil. obyvatel + asi 360 tis. „zatajených“ obyvatel zeměpanskými úřady (ve srovnání s církevním soupisem) • takže v roce 1754 měly české země asi 3,36 mil. Obyvatel • Roční celkové přírůstky obyvatel se tehdy pohybovaly kolem 7-10 promile, ke zpomalení došlo v období francouzské revoluce a s napoleonskými válkami • Naopak od roku 1816 se v důsledku první průmyslové revoluce, zlepšující se lékařské vědy (snížení úmrtnosti) a neklesající porodnosti počet obyvatel dramaticky zvyšoval (roční míry celkové přírůstkovosti 11-16 promile) • Mezi roky 1830-1860 se počet obyvatel v českých zemích zvýšil z 6,0 mil. na 7,3 mil • Poslední sčítání lidu provedené podle starších předpisů v roce 1857 uvedlo pro zhruba dnešní území ČR 7,12 mil. obyvatel • Hustota zalidnění činila v té době 90 obyv./km^2, když větší hustotu zalidnění měla v té době jen Anglie a Wales (133), z menších zemí pak Belgie (158) či Nizozemí (97) • Polovina 19. století znamenala pro další vývoj českých zemí významný zlom - Zrušení poddanství 1848 - Zrušení roboty - Politické změny - Výrazný ekonomický rozvoj (který fenomén se v té době začal „masově“ šířit?) - Ale i velké mezinárodní migrační pohyby, dříve nemožné (proč nemožné? V českých zemích migrační přírůstky či ztráty?) První moderní sčítání lidu v roce 1869: 7,56 mil. obyvatel Sčítání 1880: 8,22 mil. Obyvatel • V tomto desetiletí (1869-80) byly vysoké roční přirozené přírůstky (až 10 promile), ale také ztráta přes 250 tis. obyvatel migrací • vystěhovalectví jak do jiných zemí Rakouska-Uherska, tak do zámoří (USA) Sčítání 1890: 8,67 mil. obyvatel, zpomalení růstu obyvatel českých zemí jak přirozeným přírůstkem (roční míra kolem 8,5 promile), tak vystěhovalectvím (270 tis. osob) Sčítání 1900: 9,37 mil. obyvatel, další snížení úmrtnosti vysoký přirozený přírůstek obyvatel, migrační ztráty 200 tis. osob Sčítání 1910: 10,08 mil. obyvatel, vysoké roční přirozené přírůstky (nad 10 promile), ale velmi vysoké vystěhovalectví (315 tis.) • Roční celkové přírůstky obyvatel byly v českých zemích (6,8 promile) za sledovaných 50 let asi o třetinu nižší než byl průměr Evropy (8,9 promile) (čím to bylo hlavně způsobeno?) • Válečná léta 1914-1918 znamenala po dlouhé době přirozený úbytek obyvatelstva, nejvíce v roce 1918 (115,5 tis.) • V době vzniku samostatného Československa (28.10.1918) se odhaduje stav populace na 9,99 mil. osob (co bylo v této době další závažnou příčinou zvýšené úmrtnosti obyvatelstva?) Sčítání 1921: problémy s vymezením hranic nového státu rekonstrukce uvádí něco přes 10 mil. obyvatel • Těsně po válce došlo k mírnému nárůstu porodnosti, malému snížení úmrtnosti, zůstalo vysoké vystěhovalectví Sčítání 1930: 10,67 mil. obyvatel • V tomto desetiletí relativně příznivý přírůstek obyvatel (ročně kolem 7 promile), vyšší porodnost, ale i úmrtnost, vystěhovalo se 93 tis. osob • Mezi roky 1930-1938 se počet obyvatel zvyšoval ročně již jen o 2,2 promile, snížila se také negativní zahraniční migrace K 30. září 1938 (Mnichov) byl odhadnut počet obyvatel českých zemí na 10,9 mil. (srovnejte s dneškem…) • Během války žilo ve „vnitrozemí“ kolem 7,5 mil. a v „pohraničí“ kolem 3,6 mil. osob (v roce 1940 max. údaj: 11,16 mil. obyvatel) (jak to že počet obyvatel za II. Světové války rostl, přitom za I. Světové války klesal?) • Léta 1945 a 1946 jsou demograficky důležitá odsunem většiny německého obyvatelstva a současně probíhajícím znovuosídlováním českého a moravského pohraničí Konec roku 1946: 8,69 mil. obyvatel, z toho 250 tis. Němců Sčítání 1950: „národní sčítání“, 8,9 mil. obyvatel; oproti roku 1930 se počet přítomného obyvatelstva snížil o 1,78 mil. (16,7 %) • Projevily se další vlivy než jen odsun německého obyvatelstva – vysoký přirozený přírůstek po roce 1945 (až 11,6 promile), přistěhovalectví ze Slovenska, reemigrace z ciziny, ale i ilegální emigrace po únoru 1948 Sčítání 1961: 9,57 mil. obyvatel • Roční přirozené přírůstky na počátku až 9 promile („poválečná euforie“) se postupně výrazně snížily, oficiální migrace byla zanedbatelná Sčítání 1970: 9,81 mil. obyvatel • Období demografické recese, snížila se porodnost, zvýšila se úmrtnost, migrační ztráta 40 tis. osob, politická a společenská krize Sčítání 1980: 10,29 mil. obyvatel • Období aktivní populační politiky, byla přijata populační opatření, která neměla v ČR obdoby • Porodnost se zvýšila až na téměř 18 promile ročně, průměrné roční přírůstky přes 5 promile, migrační ztráty asi 15 tis. osob Sčítání 1991: 10,30 mil. obyvatel • Demograficky velmi nepříznivá etapa, velký pokles porodnosti (proč po tak příznivých 70. letech tak prudký pokles?), růst úmrtnosti (selhávání zdravotnictví), minimální přirozený přírůstek obyvatel (do 1 promile), migrační ztráty 13 tis. osob Sčítání 2001: 10,23 mil. obyvatel • Naprosto specifické období: poprvé vytvořeny podmínky pro naprosto svobodné životní rozhodování bez zřetele ke společenskému postavení, příjmům nebo majetku (ze začátku..) • Z hlediska reprodukce obyvatelstva českých zemí se jedná o zásadní přelomové období • Demografické aspekty: snížení počtu uzavíraných sňatků, vyšší věk snoubenců, snížení počtu narozených dětí, pomalé klesání úmrtnosti, nahrazené později rychlým poklesem zvláště u mužů ve středním a vyšším věku… • Společenské aspekty: konec uniformního způsobu života, možnost cestování, získávání vzdělání a kvalifikace, důraz na individualitu, podnikání, kariéru, růst zdravotnických služeb… někdy se hovoří o tzv. druhém demografickém přechodu toto vše vedlo k tomu, že malý, ale přece jen přirozený přírůstek obyvatelstva se po desítkách let změnil v roce 1994 v přirozený úbytek (-10,8 tis.) a tento pokračoval i v dalších letech Bilance 2007: 10,38 mil. obyvatel • Po dlouholetém úbytku obyvatelstva přirozenou měnou (1994-2005) došlo v roce 2006 k nevelkému vzestupu (asi 1,4 tis.), v roce 2007 činil přirozený přírůstek 10 tis. osob. (proč k tomu došlo?) • Přírůstek stěhováním překročil v roce 2005 hranici 30 tis. osob, v roce 2007 představoval již 84 tis. osob – nejvyšší od 50. let (odkud asi nejvíce?) • Celkový přírůstek 93,9 tis. byl opět nejvyšší od počátku 50. let minulého století !!! • Výrazně se snížila intenzita sňatečnosti, zvýšil se průměrný věk svobodných mužů nad 31 let a žen nad 28 let, naopak vzrostla úroveň rozvodovosti – rozvodem dnes končí zhruba každé 2. manželství (nejčastěji ve 4.-6. roce trvání) • Výrazně vzrostl počet dětí narozených mimo manželství, v roce 2007 téměř 40 tis. (34,5 % všech živě narozených dětí) – významný trend!! Bilance 2008: 10,47 mil. obyvatel • Za rok 2008 se počet obyvatel zvýšil celkem o 86,4 tis., což bylo o 7,5 tis méně než v roce 2007 • Přirozený přírůstek činil 14,6 tis., což bylo o 4,6 tis. více než v roce 2007 – již tři roky máme kladný přirozený přírůstek, je to důsledek zvýšené porodnosti silných ročníků žen ze 70.let (jak to asi dlouho vydrží?) • Počet živě narozených dětí 119,6 tis. byl nejvyšší od roku 1993 (hmcp 11,4 promile), úhrnná plodnost se zvýšila na 1,5 dítěte (v roce 2006 ještě 1,33) • Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se zvýšil na 27,3 roku (u mužů na 31,3 roku) • Podíl dětí narozených mimo manželství se zvýšil již na 36,3 % (43,5 tis. dětí) • V roce 2008 zemřelo 104,9 tis. osob (hmcú = 10,0 promile), opět se ovšem snížila kojenecká úmrtnost, a to na 2,8 promile • Naděje dožití při narození vzrostla na 74,0 roku u mužů a 80,1 roku u žen, snížila se úmrtnost na všechny 3 hlavní skupiny příčin smrti (které to jsou?) • Počet uzavřených sňatků 52,5 tis. byl o 4,7 tis. nižší než v roce 2007, ale celkově srovnatelný • Počet rozvodů 31,3 tis. byl srovnatelný s rokem 2007, úroveň rozvodovosti dosáhla 49,3 % - historické maximum v ČR !! • Přírůstek stěhováním byl opět velmi vysoký – 71,8 tis., což bylo ovšem o 12,2 tis. méně než v roce 2007 • Podobně jako v roce 2007 přibylo nejvíce občanů Ukrajiny (18,6 tis.), dále Vietnamu (13,3 tis.) a Slovenska (7,0 tis.) • Celkem u nás evidováno 438,3 cizinců s povolením k pobytu (4,2 % populace; nejvíce UKR, SVK, VIET) Vývoj počtu obyvatel v českých zemích v letech 1754-2007