PŘEDNÁŠKA č. 9 Průmysl ČLENĚNÍ (původní, od roku 1994 vycházející z NACE rev. 1) podle charakteru postavení výrobního procesu k výchozím surovinám (OKEČ): 1)těžba a zpracování nerostných surovin, 2)zpracovatelský průmysl (lehký, těžký), 3)výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Další členění zpracovatelského průmyslu: • potravinářský • textilní, oděvní a kožedělný • dřevozpracující, papírenský, polygrafický a ostatní • chemický a gumárenský • skla a stavebních hmot • hutnický a kovozpracující • strojírenský • elektrotechnický Členění dle NACE • členění průmyslu podle charakteru postavení výrobního procesu k výchozím surovinám se nezměnilo. Průmysl se člení na tři hlavní odvětví: 1)těžba nerostných surovin (těžba a dobývání), 2)zpracovatelský průmysl, 3)výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. • Uvedené členění vychází z poslední revize statistické klasifikace ekonomických činností NACE. Od 1.1.2008 došlo v české statistické praxi k zásadní změně, kdy začala platit nová Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), kompatibilní s NACE rev. 2. • Zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“. Tuto klasifikaci používá od roku 1970 Evropská unie. NACE je odvozená od „International Standard Industrial Classification“ (ISIC), což je mezinárodní klasifikace Statistické komise OSN. • Po 2. světové válce v došlo České republice ke značným změnám v hospodářství, zejména v průmyslové výrobě, kde byly preferovány energeticky náročné výroby těžkého průmyslu • Došlo k postupnému zaostávání průmyslu za vyspělými zeměmi západní Evropy v technologické úrovni, což bylo patrné zejména v 80. letech • Hlavní příčina zaostávání souvisela s poklesem investic do průmyslových podniků a téměř nulovou reakcí české ekonomiky na ropné šoky a energetickou krizi v sedmdesátých letech • Většina průmyslových podniků u nás trpěla velkou přezaměstnaností • V rámci začlenění naší země do skupiny RVHP byl kladen velký důraz na upřednostňování některých odvětví (elektrotechnika, jaderná technika, výroba strojů a zařízení, metalurgický a chemický průmysl), aby se pokryly potřeby trhu RVHP a v menší míře i potřeby domácího trhu • Preferovaná odvětví měla výhody v získávání pracovní síly, v dovozu technologií ze západních zemí a v získávání investičních prostředků • Centrálně plánovaná ekonomika se také vyznačovala tím, že docházelo k monopolizaci ve většině průmyslových odvětví a téměř úplné absenci malých a středních podniků Meziroční index růstu průmyslové produkce ve stálých cenách roku 1995 Jde o výběrový agregovaný index představující vážený aritmetický průměr indexů produkce vybraných reprezentantů (výrobků) agregovaných pomocí dvoustupňového systému vah… PRŮMYSL A PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE Skládají se z: • Základní jmění • Reinvestovaný kapitál • Ostatní kapitál • považovány za jedno z kritérií úspěšného rozvoje ekonomiky, potažmo průmyslu • dokládají důvěru zahraničních investorů v danou ekonomiku • očekává se od nich přínos pro ekonomický růst • zdůrazňovány jsou vlivy na zaměstnanost a produktivitu práce • jedním z hlavních důvodů je také výhodný poměr kvality pracovní síly a mzdy • …ale i negativní reakce ekonomů na příliv PZI (montážní linky, nízké mzdy, nestálost některých firem…) Přímé zahraniční investice můžeme podle způsobu vstupu zahraničního investora do hostitelské ekonomiky rozdělit na: • investice na zelené louce (greenfield) - investice do nových aktiv • fúze a akvizice (mergers and acquisitions, M&A) - investice do existujících aktiv V ČR se vymezuje tzv. předzákonné a zákonné období – zákon O investičních pobídkách č.72/2000 Sb., předtím pouze usnesení vlády ČR z roku 1998 (co to v praxi znamenalo pro zahraniční investory vstupující na náš trh?) (Jaký je rozdíl mezi fúzí a akvizicí?) • Běžná definice fúze říká, že se jedná o získání jedné společnosti druhou, a to tak, že jedna koupí akcie té druhé. (příklad Tesco – Carrefour) • Fúze existují ve „dvou provedeních“. Splynutí a sloučení. V případě fúze sloučením zůstává nástupnickou organizací jedna z těchto společností. U splynutí dojde ke sloučení dvou a více společností do jedné a vzniká třetí – nová společnost. • Další druh spojení představují akvizice, kde dochází k získání jiné společnosti, přičemž obě zůstávají na sobě nezávislé. V praxi to znamená, že se s akciemi pohlcené společnosti se dál obchoduje na burze. (příklad Telecom – Telefonica) • Mateřská společnost je společnost mající jednu nebo více dceřiných společností • Dceřiná společnost je společnost je společnost, která je kontrolována jinou (mateřskou) společností Příliv PZI do ČR v letech 1990-2009 (mil. USD) • PZI nejsou pouze v průmyslu, naopak největší podíl mají v posledních letech dle odvětví služby: finanční zprostředkování, nemovitosti a služby pro podniky….dříve byly velmi silné telekomunikace, zpracovatelský průmysl, energetika…již není v těchto oborech moc co prodávat, ale zato je to „nejvíce vidět“ • Země původu: dlouhodobě nejvíce Německo, Nizozemí, Rakousko, Belgie, USA…, zhruba 4/5 PZI pochází z EU • Dle regionů ČR: naprosto dominující je Praha (více než polovina všech PZI – jak je to možné?), dále Středočeský, Plzeňský, Jihomoravský kraj…, ale rok od roku se to mimo Prahu mění PRŮMYSL V ROCE 2008 • K poklesu průmyslové výroby nejvíce přispěla výroba dopravních prostředků a zařízení (příspěvek -4,8 p.b., pokles o 22,3 %), výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (příspěvek -2,2 p.b., pokles o 19,7 %) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -1,6 p.b., pokles o 8,2 %), takže naprostá „průmyslová klasika“… • Průmyslová produkce vzrostla pouze v odvětví výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (příspěvek 0,6 p.b., růst o 21,5 %), jehož výsledky ovlivnila mimořádně nízká srovnávací základna v předchozím roce • Ve 4. čtvrtletí 2008 se snížila produkce ve všech hlavních průmyslových seskupeních • Tržby z průmyslové činnosti ve stálých cenách byly ve 4. čtvrtletí 2008 meziročně nižší o 13,4 %, v běžných cenách se tržby meziročně snížily o 12,9 % • K poklesu tržeb z průmyslové činnosti nejvíce přispěla výroba dopravních prostředků a zařízení • Tržby z průmyslové činnosti vzrostly pouze v odvětví výroba koksu, rafinérské zpracování ropy • Zaměstnanost v průmyslu se ve 4. čtvrtletí 2008 meziročně snížila o 41,3 tis. osob, tj. o 3,5 % • Nejvíce klesla zaměstnanost v odvětvích: výroba textilií a textilních a oděvních výrobků (o 16,6 %), výroba usní a výrobků z usní (o 10,4 %), zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (o 8,3 %) • Podniky pod zahraniční kontrolou zaměstnávaly 536,8 tis. osob, tj. 46,8 % z celkového počtu zaměstnaných v průmyslu • Průměrná měsíční mzda zaměstnaných v průmyslu ve 4. čtvrtletí 2008 dosáhla 24,0 tis. Kč a byla meziročně vyšší o 5,8 % • Nejvyšší úroveň mezd byla v odvětvích: těžba energetických surovin (36,5 tis. Kč), výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (35, 8 tis. Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (35,3 tis. Kč) (kde je zpracovatelský průmysl?) • Nejnižší úroveň mezd byla v odvětvích: výroba usní a výrobků z usní (14,4 tis. Kč), výroba textilií a textilních a oděvních výrobků (15,6 tis. Kč)… • Průměrná mzda v podnicích pod zahraniční kontrolou byla 26,1 tis. Kč, tj. o 8,8 % více než činí průměrná mzda za průmysl celkem • Produktivita práce v průmyslu se ve 4. čtvrtletí 2008 meziročně snížila o 9,3 % • Nové zakázky ve vybraných odvětvích ve 4. čtvrtletí 2008 meziročně klesly o 26,4 % • Nové zakázky ze zahraničí ve vybraných odvětvích ve 4. čtvrtletí 2008 meziročně poklesly o 27,9 % • Největší pokles nových zakázek byl zaznamenán u výroby motorových vozidel (příspěvek -12,1 procentního bodu, pokles o 36,8 %), výroby a oprav strojů a zařízení (příspěvek -4,6 p.b., pokles o 29,8 %) a výroby elektrických strojů a zařízení…takže opět „klasický průmysl“ Těžba nerostných surovin – ukázka • Zásoby uhlí v ČR asi 10 mld. tun, z toho asi polovina je ekonomicky těžitelná Struktura zásob: • Černé uhlí (37 %) • Hnědé uhlí (60 %) • Lignit (3 %) • Roční produkce je u nás asi 60 mil. tun (13 mil. černé), asi 70 % výroby el.energie pokrývají tepelné elektrárny, zbytek jaderné • V roce 2007 byla celková domácí spotřeba asi 9 mil. tun, prakticky všechno koksovatelné uhlí končí v ocelárnách • 2/3 energetického černého uhlí je určeno na výrobu el.energie a tepla, zbytek pro průmyslové podniky • Hnědé uhlí a lignit slouží výhradně k výrobě tepla a elektřiny (kde a přibližně kdy se u nás začalo těžit uhlí?) Historie těžby uhlí (černého) v Čechách a na Moravě má dvě ohniska: • okolí Buštěhradu, Kladensko (70. léta 18. Století) • Ostravsko (80. léta 18. Století) • postupně se těžby otevírala v dalších oblastech (Plzeňsko, Žacléřsko, Rosicko-Oslavansko..) Historie těžby hnědého uhlí sahá až na konec 16. století, ale průmyslová těžba byla zahájena až v 80. letech 19. století v Podkrušnohoří, tedy asi o 100 let později než v případě černého uhlí • Mostecká společnost pro dobývání uhlí byla v roce 1871 první hnědouhelnou těžební společností v Rakousku-Uhersku Černé uhlí - odstřel důlní věže dolu Doubrava (Karvinsko) a nejmladší důl v ČR – Frenštát pod Radhoštěm Povrchová těžba hnědého uhlí na Sokolovsku – lom Družba Historie těžby lignitu, resp. rašeliny se nedá přesněji určit, obě fosilní paliva se využívala k topení „po domácku“ od ranného feudalismu • průmyslová těžba lignitu se se dostala do povědomí zhruba od poloviny 19. Století, a to na jižní Moravě (okraj Vídeňské pánve - Hodonínsko, Kyjovsko, Dubňansko..) a v jižních Čechách (Budějovická pánev); dodnes se dochovala pouze na jižní Moravě (Mikulčice) • Rozvoj těžby uhlí je u nás spojen s rozvojem průmyslové výroby, zejména hutní (Kladensko – Poldi, Ostravsko – Rudolfova Huť, dnes Vítkovické železárny) a rozmachem železnic • (proč nevznikly velké hutě v blízkosti těžby hnědého uhlí a lignitu? S čím je tato těžba nejvíce spojena?) • (Kde se dnes u nás těží uhlí?) • Černé uhlí těží dnes pouze OKD na Ostravsku a Karvinsku (6 dolů, 1 má konzervační režim) • Hnědé uhlí těží 3 společnosti (Mostecká uhelná, Severočeské doly Chomutov a Sokolovská uhelná) • Lignit se těží pouze v Mikulčicích na jižní Moravě (Lignit Hodonín) (jaký je současný potenciál těžby uhlí ve světě?) • Odhady expertů se ohledně světových zásob hlavních energetických surovin značně liší v průběhu času – souvisí to s novými možnostmi těžebních technologií, dokonalejším geologickým průzkumem, ale i stále efektivnějším využíváním a aktuálně i ne tak dramaticky rostoucí spotřebou • Prokazatelné a pravděpodobné zásoby ropy se např. ve světě se na konci 90. let odhadovaly na asi 40 let, zemního plynu na 60 let a uhlí na 120 let • Současné odhady poukazují na dřívější „omyly“ a uvádějí zcela jiná čísla: - ropa: 200 let - zemní plyn: 200 let - uhlí: 300-600 let (z toho asi polovina černé uhlí) Uranová ruda • Těžba od roku 1840 v Jáchymově – získávání rádia (původně jako přísada do barev ve sklárnách) • Další doly: oblast Slavkovského lesa a Krušnohoří, Příbramsko, Českolipsko, Českomoravská vrchovina a Rychlebské hory • V 90. letech většina dolů uzavřena dnes pouze sanační těžba ve Stráži pod Ralskem (firma DIAMO) a v Dolní Rožínce • Těžba: v 60. letech až 3 tis. tun/rok, konec 80. let 2,5 tis. tun/rok, současnost – sanační těžba asi 500 tun/rok • Vzhledem ke stále horší situaci a snižujících se zásobách ropy ve světě se může část těžby znovu obnovit… • Kde se u nás těží ropa a zemní plyn? Těžba ropy a zemního plynu • Na naše území zasahuje Severní oblast Vídeňské pánve • Oblast Kyjovska již vytěžena, dnes probíhá těžba v rámci skupiny Moravských naftových dolů, uvažuje se o těžbě v Beskydech • 21 těžebních ložisek, denní kapacita asi 5 tis. barelů ropy a 250 tis. m^3 zemního plynu • Skupina MND rozšiřuje těžbu i v zahraničí prostřednictvím dceřiných společností, u nás chce zachovat do budoucna objem těžby, což se jí ovšem asi nepodaří… Těžba stavebního materiálu • Stavební a dekorační kámen, vápenec, sádrovec, kaolin, cihlářská hlína, písek, štěrk (využití v průmyslu i stavebnictví) • Obecně lze hovořit v současnosti o poklesu těžby • Těžba stavebního kamene zejména na Českomoravské vrchovině • Těžba cihlářské hlíny v okolí Prahy (Jílové), na Plzeňsku, Rokycansku • Těžba kaolínu nejvíce na Plzeňsku a Karlovarsku • Těžba sádrovce na Opavsku • Těžba vápence ve středních Čechách (východní barrandien) a na Novojičínsku (Štramberk) • Vápenec se těží často v přírodně nejhodnotnějších územích – Český a Moravský kras… • Těžba písku a štěrku probíhá zejména podél vodních toků Ohře, Labe a Moravy Dopravní strojírenství – ukázka automobilový průmysl • Nejvýznamnější podíl na výrobě dopravních prostředků • Nastartován privatizací Škody v r. 1992 • Podíl autoprůmyslu na průmyslové produkci ČR činí 23,2 % • Tvoří až 1/5 exportu • Zaměstnává 150 tisíc osob v ČR • V roce 2009 se ovšem očekával značný propad…? (jak to asi dopadlo?) • České automobilky v roce 2009 i přes dopady světové hospodářské recese prodaly nejvíc osobních aut v historii země. • Prodej vozů automobilek Škoda Auto, TPCA a Hyundai Motor Manufacturing Czech se meziročně zvýšil o 11,3 % na 1,125 milionu vozů • Škoda Auto loni prodala 675 000 vozidel, výsledek je tak na úrovni roku 2008. • Automobilka TPCA v Kolíně zaznamenala nárůst prodeje o 2,5 % na 332 000 aut. • Automobilka Hyundai v Nošovicích, která začala s výrobou v ČR na podzim 2008, prodala asi 118 000 vozů (plán byl 160 tis.) • Rekordní odbyt má dvě příčiny. Jednak náběh výroby automobilky Hyundai v Nošovicích, jednak extrémní nárůst produkce škodovek v Číně TOP 10 zemí – výrobců automobilů (2008) Výrobci automobilů v ČR Škoda Auto (Mladá Boleslav, Kvasiny, Vrchlabí) 700 000 aut ročně TPCA Kolín 300 000 aut ročně Hyundai Nošovice 300 000 aut ročně Tatra Kopřivnice Daewoo Avia Praha Karosa – Irisbus (Iveco) Vysoké Mýto SOR Libchavy Výroba motocyklů • Výrazný útlum výroby po roce 1990 • Prakticky jediným sériovým výrobcem je společnost JAWA Moto sídlící v Týnci nad Sázavou Výroba kolejových vozidel - Téměř všechny druhy kolejových vozidel Tramvaje: Škoda Transportation Plzeň, Pars Nova Šumperk, DPO INEKON Praha, Siemens Kolejová vozidla (dříve ČKD Praha–největší výrobce tramvají na světě, 1/3 všech vozů na světě na konci 80. let) Lokomotivy a vagóny: Škoda Transportation Plzeň, Škoda Vagonka Ostrava (dříve Vagonka Studénka) Výroba trolejbusů a autobusů Trolejbusy: Škoda Electric Plzeň a Karosa (Iveco) Vysoké Mýto (Irisbus), dříve v Ostrově nad Ohří (zkušební trať Ostrov n. O. – Jáchymov) Autobusy: Karosa (Iveco) Vysoké Mýto (až 2 700 kusů v roce 2007, SOR Libchavy (od roku 1995) Letecká výroba • Špičkový obor strojírenské výroby • V ČR registrovaných 10 finálních výrobců s roční produkcí okolo 350 letadel (80 % na export): • AERO Vodochody • LET Kunovice • Moravan Zlín • Evektor Kunovice Ostatní dopravní strojírenství Ø České loděnice (Děčín, Valtířov, Střekov) Ø Loděnice Mělník Ø Zetor (Brno) – v roce 2007 vyrobeno přes 7 000 kusů Ø Desta (Děčín) Největší strojírenské podniky v ČR (2007) TOP 10 podniků v ČR (2007), celkový obrat v mld. Kč • 1. Škoda Auto (9,3) • 2. ČEZ (7,3) • 3. Foxconn CZ (3,8) • 4. Unipetrol (3,7) • 5. Agrofert Holding (3,4) • 6. RWE Transgas (3,3) • 7. Siemens Group ČR (3) • 8. Telefónica O2 (2,6) • 9. Moravia Steel (2,6) • 10. TPCA (2,1) (Co z toho není průmysl?)