Teorie fiskálního federalismu MKR_SURO jaro 2010 LITERATURA : ZÁKLADNÍ: — Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. ¡ kapitola 4 DOPORUČENÁ: — Musgrave, R. A., Musgraveová, P. B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. ¡ část šestá — Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů. Teorie a praxe. Praha: GRADA Publishing, 2007. ¡ kapitola 2 — Vývoj teorie po WW2, nejdříve v anglosaských zemích (zejména v USA) a až od druhé poloviny minulého století i v zemích evropských. — Slovo federalismus jako takové má pouze politické souvislosti. Rozdělení zákonodárné moci mezi různé úrovně vlády umožňuje lidem lépe kontrolovat jejich zvolené zástupce. Federalismus je nástrojem zvyšování efektivnosti politického rozhodování v demokratických společnostech. — Termín „fiskální federalismus“ - fiskální rozhodnutí jsou rozdělena mezi různé stupně řízení a správy → záleží na státoprávním uspořádání v dané zemi. Fiskální federalismus se týká fungování systému veřejných financí obecně – nikoli jen ve federativně uspořádaných státech. Fiskální federalismus se zabývá: — otázkami vertikální i horizontální struktury veřejného sektoru a optimalizací vazeb mezi jeho jednotlivými stupni a články; — využitím jednotlivých fiskálních funkcí mezi jednotlivými úrovněmi; — rozdělením pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé výdajové oblasti a stanovením daňových pravomocí a uspořádáním příjmů. Decentralizace funkcí veřejných financí — Decentralizace alokační funkce – na úrovni ÚSC nejdůležitější funkce — Decentralizace redistribuční funkce – míra a forma závisí na uplatňovaném modelu fiskálního federalismu — Decentralizace stabilizační funkce – funkce vykonávaná zejména na úrovni státu Modely fiskálního federalismu — kooperativní federalismus (horizontální model) — vertikální model Horizontální model — specifický typ federálního uspořádání v Německu — rysy unitárního státu: ¡ silná ústřední vláda s rozsáhlou oblastí vlivu, ¡ jednotná legislativa, ¡ jednotná daňová soustava; — také prvky federativního uspořádání: ¡ existence střední úrovně vlád – zemí — finanční vztahy mezi rozpočty zejména na horizontální linii, ale i vertikální linii mezi spolkovými zeměmi — Pozn.: míra finanční soběstačnosti Vertikální model — uplatňován v anglosaských zemích (USA, Kanada, Austrálie) — vychází z fiskální autonomie jednotlivých úrovní vlády, ponechává dostatečný prostor pro nezávislou fiskální politiku na každé úrovni odpovědnosti i jednotlivým úrovním vlád na horizontální linii — centralizovaný model fiskálního federalismu — decentralizovaný model fiskálního federalismu — kombinovaný model fiskálního federalismu Centralizovaný model — velmi nízká míra soběstačnosti nižších vládních úrovní — nejvýznamnější příjmy plynou do ústředního rozpočtu a pouze ústřední rozpočet je soběstačný — finanční vztahy mezi rozpočty jsou uskutečňovány po vertikální linii a zejména formou účelových dotací — vlastní příjmy nižších stupňů nestačí krýt jejich výdaje a jsou odkázány na dotace z vyšších rozpočtů — rozsáhlé přerozdělovací vztahy v rozpočtové soustavě; prostřednictvím dotací stát ovlivňuje intenzivně činnost a hospodaření nižších vládních úrovní — Československo do roku 1990 Decentralizovaný model — úplná míra finanční samostatnosti nižších vládních úrovní bez existence přerozdělovacích procesů uvnitř rozpočtové soustavy, — i nejnižší úrovně vlády by měly disponovat dostatečným objemem příjmů a kompetencí k celoročnímu pokrytí svých výdajových potřeb, — nižší vládní úrovně by musely mít vlastní rozsáhlou daňovou pravomoc, — v praxi se v čisté podobě nevyskytuje, pouze teoretický model. — V praxi se však ve většině zemí zpravidla uplatňuje určitá kombinace prvků vertikálního a horizontálního modelu fiskálního federalismu. — Každá vládní úroveň má své vlastní příjmy (nižší úrovně zpravidla menší příjmy a to ve formě daňových i nedaňových příjmů), které jsou doplněny o dotace z vyššího rozpočtu. — Stát prostřednictvím přerozdělovaných procesů může zmírňovat nerovný daňový výnos v jednotlivých regionech či obcích. V tomto modelu lze rozlišovat větší či menší míru centralizace či decentralizace. MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU V ČR — Lze jej označit jako kombinovaný model fiskálního federalismu s určitými decentralizačními prvky. — Ani v současném modelu nejsou obce a kraje zcela finančně soběstačné. Oatesův teorém