Částka 26
Sbírka zákonů č. 66 / 1999
Strana 2243
66
SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věčí sděluje, že dne 4. důbna 1949 byla ve Washingtonů přijata Severoatlantická smlouva.
Se smloůvoů vyslovil souhlas Parlament (České republiky.
Listina o pěístůpů (České repůbliky k Severoatlantické smloůve, podepsaná prezidentem repůbliky dne 26. ůnora 1999, byla ůložena ů vlády Spojených států američkyčh, depozitáře smloůvy, dne 12. března 1999.
Smloůva vstoůpila v platnost na zaklade; svého članků 11 dne 24. srpna 1949. Pro (Českoů repůbliků vstoůpila v platnost v soůladů se zněnám článků 10 smloůvy dne 12. března 1999.
(Česky překlad smloůvy se vyhlaěůje soůěasně. Do anglického zněná smloůvy lze nahlédnoůt na Ministerstvů zahraniěnáčh večá.
SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA Washington, D. C, 4. dubna 1949
Strany této smloůvy potvrzůjá svoů várů v čále a zásady Čharty Organizace spojenyčh narodů a svoů toůhů žát v márů se vřemi národy a vřemi vládami.
Jsoů odhodlány chránit svobodů, spoleřné dřdič-tvá a civilizaci svyčh národů, zalozenoů na zásadách demokracie, svobodách jednotlivce a právním statů.
Sna řáse podporovat stabilitů a blahobyt v severoatlantické oblasti.
Jsoů rozhodnůty spojit sve lísilá ke kolektivná obrane: a k zachovaná márů a bezpeřnosti.
Proto se dohodly na této Severoatlantické smloůve:
(Članek 1
Strany se zavazůjá, jak je stanoveno v Čhartř Organizace spojenyčh národů, řeřit veřkeré meziná-rodná spory, v ničhž mohoů byt zůřastněny, márovoů čestoů takovym způsobem, aby nedořlo k ohrožená mezinárodnáho márů a bezpeřnosti a spravedlnosti, a zdržet se ve svyyčh mezinárodnáčh vztazáčh hrozby siloů nebo ůzitá sály jakymkoli způsobem neslůčitel-nym s čáli Organizače spojenyčh národů.
Članek 2
Strany bůdoů přispávat k dalřámů rozvoji máro-vyčh a přátelskyčh mezinárodnáčh vztahů posilovánám svyčh svobodnyčh institůčá, ůsilovánám o lepřá poro-zůmřná zásadám, na ničhž jsoů tyto institůče zalozeny, a vytvářenám podmánek pro stabilitů a blahobyt. Bů-doů ůsilovat o vyloůčená konfliktů ze své mezinárodná hospodářské politiky a bůdoů podporovat hospodař-
skoů spolůpráči mezi kterymikoli stranami nebo mezi vřemi stranami.
Članek 3
V zajmů ůěinnějěího dosahováná čálů této smloůvy bůdoů strany, individůálnř i společnř, průbřznoů a ůčinnoů svépomočá a vzajemnoů pomočá ůdrzovat a rozvájet svoů individůálná a kolektivná sčhopnost odolat ozbrojenému! ůtoků.
Článek 4
Strany bůdoů spoleřne konzůltovat vždy, když podle názorů kterékoli z ničh dojde k ohrozená ůzemná čelistvosti, političke nezávislosti nebo bezpečnosti kte-rekoli strany.
Článek 5
Strany se dohodly, ze ozbrojeny ůtok proti jedné; nebo váče z ničh v Evropř nebo Severná Američe bůde povazován za ůtok proti vřem, a proto se dohodly, ze dojde-li k takovémů ozbrojenému! útoků, kazdá z ničh ůplatná právo na individůálná nebo kolektivná sebe-obranů ůznané řlánkem 51 Čharty Organizače spojenyyčh národů a pomůze napadené strane? nebo stranám tám, ze sama a v soůřinnosti s ostatnámi stranami ne-prodlene podnikne kroky, které bůde povazovat za mitné, včetnř ůzitá ozbrojené sály, s čálem obnovit a ůdrzet bezpeřnost v severoatlantičke oblasti.
O kazdém takovém ozbrojenem ůtoků a veřke-ryyčh opatřenáčh přijatyčh v důsledků tohoto útoků bůde neprodlenř ůvedomena Rada bezpeřnosti. Tato opatřená bůdoů ůkonřena, kdyz Rada bezpečnosti při-
Strana 2244
Sbírka zákonů č. 66 / 1999
Částka 26
jme opatření nezbyttm k obnovení a zachování mezinárodního mírů a bezpeřnosti.
Člínek 61)
Pro ůčely člínků 5 se ozbrojeným ůtokem na jednů nebo víče stran rozůmí ozbrojený ůtok:
- na ůzemí kterékoli strany v Evrope nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie,2) na ůzemí Tůrečka nebo na ostrovy spadající pod jůris-dikči kterékoli ze stran v severoatlantické oblasti severnř od obratníků Raka;
- na ozbrojené síly, lodř či letadla kterékoli ze stran, jez se nacházejí na třčhto ůzemíčh ři nad třmito ůzemími nebo v jiné oblasti v Evropř, v níž byly k datů vstůpů v platnost t íto smloůvy rozmístřny okůpační síly kterekoli ze stran, ři nad toůto oblastí nebo ve Středozemním moři ři nad ním nebo v se-veroatlantičké oblasti severně od obratníků Raka ři nad toůto oblastí.
(Člínek 7
Toůto smloůvoů nebůdoů nikterak dotčena a nikterak vyklídana prava a povinnosti stran, které jsoů řleny Organizače spojenyčh nírodů, ani prvořadí od-povřdnost Rady bezpečnosti za ůdrzovím mezinírod-ního mírů a bezpe řnosti.
Článek 8
Kazdí ze stran prohlařůje, ze zídny z mezin^rod-níčh zívazků v soůčasne dobř platnyčh ve vztazíčh mezi ní a kteroůkoli jinoů stranoů nebo kterymkoli třetím stítem není v rozporů s ůstanoveními títo smloůvy, a zavazůje se nepřijmoůt zadny mezinárodní závazek, ktery by byl s toůto smloůvoů v rozporů.
(Člínek 9
Strany tímto zřizůjí Radů, v níz bůde kazda z ničh zastoůpena, za ůřelem projedníní zílezitostí soůvisejí-číčh s provadřním této smloůvy. Rada bůde organizována tak, aby se mohla kdykoli okamzitř sejít. Rada zřídí potřebné; pomočné orgíny, zejména neprodlení; zřídí Vybor pro obranů, kteryy bůde doporůřovat opatření pro provídění řlínků 3 a 5.
(Člínek 10
Strany mohoů na zakladř jednomyslného soů-
hlasů pozvat kterykoli jiny evropsky stít, kteryy je sčhopen podporovat zísady títo smloůvy a přispívat k bezpečnosti v severoatlantičké oblasti, aby přistoůpil k této smloůve;. Kazdy pozvany stít se může stít stranoů této smloůvy ůlozením listiny o přístůpů ů vlídy Spojenyčh stítů američkyčh. Vlada Spojenyčh stítů američkyčh ůveedomí každoů ze stran o ůlození každé takov í listiny o přístůpů.
(Člínek 11
Tato smloůva bůde ratifikovína a její ůstanovení bůdoů stranami provídena v soůladů s jejičh příslůř-nymi ůstavními postůpy. Ratifikační listiny bůdoů čo nejdříve ůlozeny ů vlídy Spojenyyčh statů američkyyčh, ktera ůvřdomí vřečhny ostatní signatíře o ůlození ka řd í ratifika řní listiny. Tato smloůva vstoůpí v platnost ve vztazíčh mezi stíty, kterí ji ratifikovaly, jakmile bůdoů ůlozeny ratifikařní listiny vřtřiny signa-taířů, vřetne ratifikačníčh listin Belgie, Kanady, Frančie, Lůčembůrska, Nizozemí, Spojeného krílovství a Spojenyyčh statů, a ve vztahů k ostatním stítům vstoůpí v platnost dnem ůložení jejičh ratifikačníčh listin.
(Člínek 12
Po ůplynůtí deseti let platnosti smloůvy nebo kdykoliv pote bůdoů strany, pokůd o to nřkterá z ničh pozídí, konzůltovat za ůřelem zmřn smloůvy, přiřemz přihlédnoů k faktoriím, které v danem období bůdoů mít vliv na mír a bezpeřnost v severoatlantičké oblasti, včetnř rozvoje vřeobečnyčh i oblastníčh dohod vytvořeny čh podle Čharty Organizače spojenyyčh nírodů pro začhování mezinírodního mírů a bezpečnosti.
(Člínek 13
Po ůplynůtí dvačeti let platnosti smloůvy můze kteríkoli strana přestat byyt stranoů po ůplynůtí jednoho roků od podání oznímení o vypovřdi vladř Spojenyíčh stítů američkyyčh, ktera ůvřdomí vlídy ostat-níčh stran o ůlození tohoto oznímení o vypovřdi.
(Člínek 14
Tato smloůva, jejíz angličky a frančoůzsky text je stejně aůtentičky, bůde ůlozena v arčhivů vlídy Spojenyyčh statů američkyyčh. Tato vlída předí řídne ovřřené kopie vladím ostatníčh signatařskyčh statů.
1) Definiče ůzemí, na nřz se vztahůje člínek 5, bylajpozmřnřna člínkem 2 Protokolů k Severoatlantičké smloůvř o přístůpů Rečka a Tůrečka a protokoly o přístůpů SRN a Spanřlska.
2) 16. ledna 1963 vyslečhla Rada NATO prohlíření zístůpče Frančie, kteryy připomenůl, ze hlasovíním o sebeůrčení dne 1. červenče 1962 se alzírsky lid vyslovil pro nezívislost Alzírska ve spolůpríči s Frančií. V důsledků toho prezident Frančoůzské repůbliky dne 3. řervenče 1962 formílnř ůznal nezívislost Alzírska. Z toho vyplyyví, ze „alzírské departementy Frančie" jako takové nadíle neexistůjí a zmínka o ničh v Severoatlantičké smloůvř tedy jiz nemí smysl.
Na zíkladř tohoto prohlíření Rada konstatovala, ze pokůd jde o byvalí alzírské departementy Frančie, pozbyvají pří-slůřní ůstanovení smloůvy platnost dnem 3. červenče 1962.