POPULAČNÍ VÝVOJ A DYNAMIKA OBYVATELSTVA ČR, DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD V ČR • •DYNAMIKA OBYVATELSTVA • •Obyvatelstvo není statický element, naopak vyznačuje se silnou dynamikou změn (charakteristický rys každé populace) • •Jedná se o změny počtu, struktury, prostorového rozložení a dalších znaků • •Velké množství forem demografické dynamiky lze rozdělit v zásadě do tří kategorií pohybu: 1)přirozený pohyb obyvatelstva (vnitřní změny) je výsledkem přirozeného rozmnožování a umírání obyvatelstva. •Podle vztahu těchto procesů jde buď o přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva • •2) mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva. •Největší pozornost je však obvykle věnována migračním pohybům zahrnujících emigraci a imigraci obyvatel •Podle poměru těchto složek dochází buď k migračnímu přírůstku nebo úbytku obyvatelstva •3) sociálně-ekonomický pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi jednotlivými sociálními skupinami • •Tento pohyb je zpravidla následkem sociálně právních změn týkajících se obyvatelstva - může jít např. o změnu rodinného stavu, zaměstnání, úrovně vzdělání, sociální příslušnosti apod. • •Výsledkem tohoto pohybu jsou změny ve struktuře obyvatelstva podle ekonomických a sociálních znaků • •VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA • •První odhady za Čechy, Moravu a Slezsko ze 4.-6. století, tedy s příchodem Slovanů: 400-450 tis. obyvatel • •Kolem roku 1000: asi 500 tis. obyvatel v Čechách, na Moravě a Slezsku dalších asi 250 tis. • •K podstatnému zvýšení počtu obyvatelstva našich zemí přispěla německá kolonizace zahájená Přemyslem Otakarem I. koncem 12. století •(Co je to kolonizace?) • •K polovině 13. století se odhaduje v českých zemích asi 1 mil. obyvatel (13 obyv./km2) • •Za vlády Karla IV. došlo k hospodářskému povznesení zemí Koruny české, a také k růstu obyvatelstva - do vypuknutí husitských válek asi 2 mil. obyvatel v Čechách a 1. mil. na Moravě • •Další odhady jsou velmi rozdílné, nelze reálně vyčíslit vliv husitských válek a úpadku celé společnosti • •Za vlády Rudolfa II (přelom 16. a 17. stol.) se uvádí 2,3 – 3,3 mil. obyvatel českých zemí • • • •Ztráty způsobené třicetiletou válkou byly dosti značné • •Často se hovoří o vylidněných Čechách (možný úbytek z 3 až na 1 mil. obyvatel), odhady se však opět velmi rozcházejí • •Počátkem 18. století je reálný odhad 1,5 mil. obyvatel v Čechách a 0,9 mil. na Moravě a ve Slezsku, tj. 2,4 mil. • • •Při první tereziánské konskripci bylo napočteno na dnešním území ČR obyvatel: -V Čechách: 1,97 mil. -Na Moravě: 0,87 mil. -Ve Slezsku: 0,15 mil., celkem tedy něco přes 3 mil. obyvatel + asi 360 tis. „zatajených“ obyvatel zeměpanskými úřady (ve srovnání s církevním soupisem) •….takže v roce 1754 měly české země asi 3,36 mil. Obyvatel • •Roční celkové přírůstky obyvatel se tehdy pohybovaly kolem 7-10 promile, ke zpomalení došlo v období francouzské revoluce a s napoleonskými válkami • •Naopak od roku 1816 se v důsledku první průmyslové revoluce, zlepšující se lékařské vědy (snížení úmrtnosti) a neklesající porodnosti počet obyvatel dramaticky zvyšoval (roční míry celkové přírůstkovosti 11-16 promile) • •Mezi roky 1830-1860 se počet obyvatel v českých zemích zvýšil z 6,0 mil. na 7,3 mil • •Poslední sčítání lidu provedené podle starších předpisů v roce 1857 uvedlo pro zhruba dnešní území ČR 7,12 mil. obyvatel • • • • •Hustota zalidnění činila v té době 90 obyv./km2, když větší hustotu zalidnění měla v té době jen Anglie a Wales (133), z menších zemí pak Belgie (158) či Nizozemí (97) • •Polovina 19. století znamenala pro další vývoj českých zemí významný zlom -Zrušení poddanství 1848 -Zrušení roboty -Politické změny -Výrazný ekonomický rozvoj •(Který fenomén se v té době začal „masově“ šířit?) • •Začaly také velké mezinárodní migrační pohyby, dříve nemožné •(Proč nemožné? V českých zemích migrační přírůstky či ztráty?) • - • •První moderní sčítání lidu v roce 1869: 7,56 mil. obyvatel • •Sčítání 1880: 8,22 mil. Obyvatel •V tomto desetiletí (1869-80) byly vysoké roční přirozené přírůstky (až 10 promile), ale také ztráta přes 250 tis. obyvatel migrací • •vystěhovalectví jak do jiných zemí Rakouska-Uherska, tak do zámoří (USA) • •Sčítání 1890: 8,67 mil. obyvatel, zpomalení růstu obyvatel českých zemí jak přirozeným přírůstkem (roční míra kolem 8,5 promile), tak vystěhovalectvím (270 tis. osob) • • • •Sčítání 1900: 9,37 mil. obyvatel, další snížení úmrtnosti - vysoký přirozený přírůstek obyvatel, migrační ztráty 200 tis. osob • •Sčítání 1910: 10,08 mil. obyvatel, vysoké roční přirozené přírůstky (nad 10 promile), ale velmi vysoké vystěhovalectví (315 tis.) • • • • •Konec 19. a počátek 20. století se nese ve znamení vrcholné druhé fáze demografického přechodu • •Od konce 19.století se natalita snižuje jen mírně, výrazně se ale snižuje mortalita – jedná se o přelom ve vývoji celkové úmrtnosti, která se přibližuje hranici 20 promile • •Také úspěšně se šířící vlna novomalthusianismu (zatím mírnější pokles natality) předznamenává pozdější prudký pokles reprodukce obyvatelstva po roce 1900 •Dvacáté a počátek 21. století lze z hlediska přirozené reprodukce členit do 9 vývojových etap: • 1.Etapa 1901-1918 •Vysoká porodnost se pravidelně snižuje (průměr však stále 31 promile ročně) • •Úmrtnost klesá něco nad 20 promile, stále vysoký přirozený přírůstek se drží těsně pod 10 promile ročně • •1. světová válka: přirozené zhroucení všech křivek, 1815-18 přirozený úbytek obyvatel (-6 promile) • •V době vzniku samostatného Československa (28.10.1918) se odhaduje stav populace na 9,99 mil. osob • • • •2. Etapa 1919-1937 • •Období „první republiky“ se zpočátku (1919-22) jeví jako „kompenzační“ - porodnost 22-26 promile, úmrtnost 15-17 promile (pp kolem 6,5 promile) • •Později prudký pokles porodnosti na 14 a stabilizace úmrtnosti pod 13 promile (pp v roce 1937 jen 1,5 promile) – vrchol třetí fáze demografické revoluce (konec) • •Těsně po válce došlo k mírnému nárůstu porodnosti, malému snížení úmrtnosti, zůstalo vysoké vystěhovalectví • • • •Sčítání 1921: problémy s vymezením hranic nového státu - rekonstrukce uvádí něco přes 10 mil. obyvatel • •Sčítání 1930: 10,67 mil. obyvatel • • •3. Etapa 1938-1944 • •Další válečné období; došlo „paradoxně“ ke zvýšení sňatečnosti i porodnosti – v jiném tempu ve vnitrozemí a v pohraničí • •Celková úmrtnost se postupně u civilního obyvatelstva zvyšovala, nikoliv však skokově (14 promile) • •Mezi roky 1930-1938 se počet obyvatel zvyšoval ročně již jen o 2,2 promile, snížila se také negativní zahraniční migrace • •K 30. září 1938 (Mnichov) byl odhadnut počet obyvatel českých zemí na 10,9 mil. •(Srovnejte s dneškem…) • •Během války žilo ve „vnitrozemí“ kolem 7,5 mil. a v „pohraničí“ kolem 3,6 mil. osob (v roce 1940 max. údaj: 11,16 mil. obyvatel) • •(Jak to že počet obyvatel za II. Světové války rostl, přitom za I. Světové války klesal?) • •4. Etapa 1945-1960 • •V poválečných letech vysoká sňatečnost (kolem 10 promile), vysoká porodnost (22) a poměrně nízká úmrtnost (12) vysoký pp (až 11,5 promile) • •Později pokles sňatečnosti, porodnosti, ale i úmrtnosti (příznivé) • •přistěhovalectví ze Slovenska, reemigrace z ciziny, ale i ilegální emigrace po únoru 1948 • •Založena Státní populační komise (1956) se snahou změnit nepříznivý populační vývoj • •Léta 1945 a 1946 jsou demograficky důležitá odsunem většiny německého obyvatelstva a současně probíhajícím znovuosídlováním českého a moravského pohraničí • •Konec roku 1946: 8,69 mil. obyvatel, z toho jen 250 tis. Němců (!) • •Sčítání 1950: „národní sčítání“, 8,9 mil. obyvatel; oproti roku 1930 se počet přítomného obyvatelstva snížil o 1,78 mil. (16,7 %) • •60. léta: Roční přirozené přírůstky na počátku až 9 promile („poválečná euforie“) se postupně výrazně snížily, oficiální migrace byla zanedbatelná • •5. etapa 1961-1970 •Snížení porodnosti pod 14 promile • •Snížení úmrtnosti pod 11 promile, což mírně kompenzovalo nižší porodnost • •Období demografické recese, snížila se porodnost, zvýšila se úmrtnost, migrační ztráta 40 tis. osob, politická a společenská krize • •Demograficky a reprodukčně nepříznivé období • •Sčítání 1961: 9,57 mil. obyvatel •Sčítání 1970: 9,81 mil. obyvatel • •6. Etapa 1971-1980 • •Vysoká sňatečnost (kolem 10 promile) • •Vysoká porodnost (v letech 1974-76 těsně pod 20 promile období „renesance natality“ • •Období aktivní populační politiky, byla přijata populační opatření, která neměla v ČR obdoby • •Porodnost se zvýšila až na téměř 18 promile ročně, průměrné roční přírůstky přes 5 promile, migrační ztráty asi 15 tis. osob • •Bohužel se zvýšila úmrtnost až ke 13 promile • • • •7. Etapa 1980-1990 •Snížení sňatečnosti i porodnosti (až na 13,3 promile v roce 1989), postupné snižování úmrtnosti z 13,1 na 11,6 promile v roce 1989 • •Došlo ke snížení životní úrovně rodin v důsledku zdražení životních potřeb v letech 1979, 1982, 1985 • •Příklad: ceny potravin se zvedly mezi lety 1977 a 1985 o 21 %, nepotravinářské zboží a služby o 18 %, veřejné stravování o 35 %... • •Zvláště podražilo dětské oblečení a obuv, což mělo neblahé následky na výrazné snížení porodnosti • • • •Demograficky velmi nepříznivá etapa, velký pokles porodnosti, růst úmrtnosti (selhávání zdravotnictví), minimální přirozený přírůstek obyvatel (do 1 promile), migrační ztráty 13 tis. osob • •Sčítání 1980: 10,29 mil. obyvatel • • • •8. Etapa 1991-2000 • •Změna životních hodnot obyvatelstva, přijaty nové modely podobné západoevropským • •Šíří se nesezdané soužití partnerů, snižuje se sňatečnost (ze 7 až na 5 promile), porodnost (z 12 na 9 promile v roce 2000), rapidně klesá počet dětí připadajících na jednu ženu • •Úhrnná plodnost („počet dětí na 1 ženu“) klesla z 1,89 (rok 2000) na rekordních 1,13!! (rok 1999) • • • •Počet narozených se pohyboval od roku 1994 kolem hranice 90 tis. dětí!!! • •Mírně se snižuje úmrtnost (z 11,8 na 10,6 promile v roce 2000), což znamená prodlužování délky lidského života • •Zlom v roce 1994 (!!): začíná přirozený úbytek obyvatelstva ČR (vletech 1990-93: 0,1-0,5 promile kladný, pak až do roku 2000 kolem -2 promile ročně) • • •Rozvodovost je setrvale kolem 3 promile • •Počet rozvodů na 100 sňatků se zvýšil z 41 na 54 • •Kojenecká úmrtnost klesla z 10,8 na 4,1 promile!! (rok 2000), novorozenecká úmrtnost ze 7,7 na 2,5 promile • •Potratovost klesla z 12,2 na 4,6 promile; počet potratů na 100 narozených klesl z 98 na 52!! • • •Podíl mimomanželsky narozených dětí vzrostl z 10 na 22 % (rok 2000) • •Průměrný věk matek se zvýšil z 24,7 na 27,2 roku • •Průměrný věk při prvním sňatku u M: z 24,7 na 28,5 roku, u Ž: z 22,2 na 26,2 roku • •Naděje dožití při narození vzrostla u M: z 68,3 na 71,7 roku, u Ž: z 75,7 na 78,4 roku • •Sčítání 1991: 10,30 mil. obyvatel • • • •9. Etapa 2001-2010 • •Jedná se o demograficky příznivější období než to předchozí, zvláště pak jeho konec • •V prvních letech ještě oscilace porodnosti kolem 90 tis. dětí ročně (9 promile), později růst na 102,5 tis. (rok 2005) a 120 tis. v roce 2008 (11,5 promile) • •Počet dětí narozených mimo manželství vzrostl z 23,5 % na 38,7 % !! (a mezi roky 1990-2009 z 8,6 % na 38,7 %!!!) • • •Úhrnná plodnost se zvýšila z 1,15 (rok 2001) na 1,50 (2008), 1,49 (2009) • •Sňatečnost se dostala na historické minimum a pohybuje se kolem 5 promile • •Rozvodovost je stále kolem 3 promile; počet rozvodů na 100 sňatků se dostal až na 74 (rok 2004), v roce 2009 to bylo 60 rozvodů; úhrnná rozvodovost (tedy jaký podíl uzavřených manželství se rozvede) dosahuje téměř 50 % • • •Počet zemřelých se pohybuje něco nad 100 tis. hranicí (107 tis. v roce 2009), úmrtnost (těsně nad 10 promile, v roce 2009: 10,2) se blížila historickému minimu z konce 50. a poč. 60. let, kdy byla pod 10 promile • •Kojenecká úmrtnost ještě klesla z 4,0 na 2,8 promile (2008, v roce 2009: 2,9 promile), což nás vyneslo mezi první desítku zemí světa!!; novorozenecká z 2,3 na 1,6 promile (2009) • •Počet potratů na 100 narozených klesl z 50 na 34 • • • • • •Průměrný věk matek vzrostl z 27,5 na 29,3 roku • •Průměrný věk při narození 1.dítěte vzrostl z 25,3 na 27,3 • •Průměrný věk při prvním sňatku vzrostl u M: z 29,2 na 31,4 roku; u Ž: z 26,9 na 28,7 roku • •Přirozený přírůstek se dostal ze záporných hodnot (pod -2 promile) trvajících do roku 2005 do kladných (1,4 v roce 2008) • •Celkový přírůstek od počátku 90. let prakticky nulový či mírně záporný se dostal v roce 2007 na 9,1 promile!! (naposledy na počátku 50. let); v roce 2009 pokles na 3,7 promile • • •Naděje dožití při narození vzrostla pro muže ze 72,1 na 74,2 roku, pro ženy ze 78,4 na 80,1 roku • •Rozdíly v naději dožití mezi muži a ženami se stále snižují, ale hodnoty za ČR stále zdaleka nedosahují hodnot společensky a ekonomicky vyspělých zemí • •Sčítání 2001: 10,23 mil. obyvatel • •Bilance k 1.1.2011: 10,53 mil. obyvatel • Graf Graf Graf Co je to předmanželská koncepce? Jak to že byl ve 20. a 30. letech tak vysoký průměrný věk matek a průměrný věk při narození 1. dítěte? Graf Graf •MECHANICKÝ POHYB (MOBILITA) • •Nejčastěji se pod pojmem pohyb (mobilita) obyvatelstva rozumí určitá změna v zařazení jedince (obyvatele) v nějakém systému určených jednotek (útvarů): • •pokud jsou těmito jednotkami prostorové (regionální) útvary, jedná se o prostorovou mobilitu obyvatelstva (také regionální či geografická mobilita obyvatelstva) • •pokud jsou jednotkami takového systému určité sociální útvary (profesní, sociální, kulturní skupiny), jedná se o sociální mobilitu obyvatelstva • • •V zásadě rozlišujeme čtyři základní typy prostorových pohybů: • •1) Migrace (stěhování) obyvatelstva je takový jednorázový pohyb, při němž dochází ke změně trvalého bydliště bez ohledu na to, zda jde o stěhování v rámci určité sídelní struktury, stěhování mezi regiony či mezistátní stěhování. • •2) Dočasné změny pobytu (někdy také sezónní migrace) jsou změny bydliště na určitý vymezený čas (statisticky evidováno jako dočasný pobyt), přičemž místo trvalého pobytu se nemění • •3) Pravidelné pohyby (periodické). Jedná se především o dojížďku do zaměstnání označující takový pohyb ekonomicky aktivních obyvatel, který vyplývá z rozdílnosti místa jejich pracoviště a místa trvalého bydliště. Z formálního hlediska je charakteristickým rysem relativní pravidelnost pohybu obyvatel (oscilace), někdy se tento typ mobility označuje jako kyvadlová migrace. Velmi podobné znaky má i dojížďka žáků, učňů a studentů do škol. • •4) Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva (turbulence), jejichž účelem bývá nejčastěji cestovní ruch a rekreace, služby, nákupy, sport, obchodní a služební cesty a další • •Úplné informace o těchto typech pohybů obyvatelstva lze získat pouze prostřednictvím sčítání lidu, domů a bytů • •Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce !!! (důležité), tedy nikoliv mezi místními částmi jedné obce (tento pohyb se neeviduje!!) • • proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí • •kdyby se tedy počet a struktura změn bydliště podle územních jednotek nezměnila, bude v obdobích po slučování obcí počet případů zde hodnocených stěhování menší; naopak v obdobích po desintegraci obcí bude počet stěhování větší • •většina našich statistik uvádí údaje o počtu stěhování, nikoliv o počtu stěhujících se osob, někteří se totiž stěhují za rok vícekrát • •počet stěhování je tedy oproti počtu stěhujících se vyšší, ale rozdíl se zmenšuje, to znamená, že se snižuje počet osob stěhujících se za rok vícekrát • •např. v roce 1991 byl počet stěhování proti počtu stěhujících se o 3,9 % vyšší, v roce 2004 to bylo o 1,4 % • • •Údaje o vnitřní, ale i zahraniční migraci nebyly nikdy zcela spolehlivé, tato se zvyšovala se zavedením sčítání lidu, ale i se sledováním přirozené měny obyvatelstva • •Do roku 1914 bylo vnitřní stěhování de facto v rámci celého Rakouska-Uherska • •Vliv na vnitřní migrační pohyby měly především události spojené s rokem 1848 (zrušení poddanství a roboty), rozvoj železnice a 2. průmyslová revoluce • •Obyvatelstvo se stěhovalo z venkova do měst za prací v továrnách, nejprve do oblastí s textilním průmyslem, později strojírenským i těžebním (uhlí) • Mostecko a Teplicko, Plzeňsko, Pražsko-Kladensko, Sokolovsko, Karlovarsko, Brněnsko a Ostravsko • •Zvyšovala se urbanizace a rychle rostla populace střediskových měst • •Ještě v období 1. republiky lze vnitřní migraci na území českých zemí odvodit jen ze sald tzv. diferenční statistiky (sčítání lidu) • •Největší relativní zisky vykázaly v tomto období okresy: Praha-venkov (47,9 %), Říčany (44,4 %), Hl. m. Praha (22,4 %), Brno-město (15,9 %), Jablonec nad Nisou (14,4 %)… • •Od roku 1950 byla zavedena statistika vnitřního stěhování jako nová součást pravidelné demografické statistiky •Vnitřní stěhování bylo definováno jako změna trvalého bydliště (pobytu) obyvatele z jedné administrativní obce do jiné obce • •Nejprve se v rámci vnitřního stěhování sledovali jen čs. státní občané, od roku 1954 byl okruh rozšířen o cizí státní příslušníky a bezdomovce • •Od roku 1976 má speciální postavení Praha (stěhování mezi městskými obvody (okresy) a urbanistickými obvody (obce)) • • •Jako typy vnitřního stěhování se rozeznávají stěhování mezi: - -Obcemi téhož okresu - -Okresy téhož kraje - -Kraji celé republiky - •(Kde je to asi nejvíce?) - •Migrační pohyby na území českých zemí se v období 1945-1999 udávají hodnotou 16 mil. osob, hovoří se tedy o vysoké prostorové mobilitě českých zemí • •Jen v letech 1945-1950 se migrační pohyby odhadují na 5 mil. osob • •Počet stěhujících se postupně snižoval, promítly se do něj jak jiné důvody mobility (původně značně ekonomické, později rodinné a bytové..), tak změny v administrativním uspořádání státu a politika slučování obcí • •Jen pro ilustraci •1950-1959: 3,9 mil. stěhujících se •1960-1969: 2,8 mil. •1970-1979: 2,8 mil. •1980-1989: 2,6 mil. •1990-1999: 2,2 mil. •2000-2004: 0,9 mil. • •Největší podíl má stěhování z obce do obce v rámci okresu (v průběhu uvedených let 40-46 %), potom mezikrajské stěhování (30-35 %) a meziokresní v rámci kraje (19-25 %) • •(Jak si stojí intenzita stěhování u nás ve srovnání s vyspělým světem?) • • •Zahraniční stěhování • •V období 1850-1914 ztratily české země migrací 1,54 mil. obyvatel, což znamenalo 30,6 % přirozeného přírůstku • •1. polovina 19. století: vystěhovalectví především do jiných zemí monarchie a hlavně do Vídně • • •2. polovina 19. století a počátek 20. století: převažuje význam stěhování do „nového světa“, především USA • •Údaje o zahraničním stěhování se za 1. republiky opírají o statistiku zahraniční migrace zavedené od roku 1922 • •Objem vystěhování se po 1. světové válce výrazně snížil, zejména z důvodu zpřísněných vystěhovaleckých zákonů řady zemí (zejména USA) • •V letech 1920-1938 činily migrační ztráty jen 103,5 tis. osob; byla to také doba prvních reemigrací ze zemí západní Evropy po založení Československa • •Po 2. světové válce se výrazně projevil odsun německého obyvatelstva (téměř 3 mil.), ale i další reemigrační vlna (140 tis.) • •V letech 1950-1989 se do českých zemí přistěhovalo ze zahraničí 65 tis. osob k trvalému pobytu; do zahraničí se se souhlasem čs. úřadů vystěhovalo 136 tis. osob (oficiální migrační ztráta 71 tis. osob!) • •….jedná se samozřejmě o nereálný údaj, ilegální vystěhovalectví se odhaduje na 485 tis. osob (34,8 % přirozeného přírůstku za období 1950-89) •(Kdy byly nejvíce neoficiálně „otevřeny“ hranice ven z ČR?) • •Specifikem bylo vždy stěhování mezi ČR a SR – v letech 1950-92 se přistěhovalo do ČR 680 tis. a vystěhovalo do SR 440 tis. osob (migrační zisk ČR 240 tis.) • • • • •Doplnění k demografickému přechodu v ČR Vývoj hrubé míry sňatečnosti v ČR 1960—2008 Průměrný věk při prvním sňatku v ČR 1960—2008 Úhrnná rozvodovost v ČR 1960—2008 Živě narození (porodnost) na 1 000 obyvatel v ČR 1960—2008 Podíl mimomanželsky narozených dětí v ČR 1960—2008 Vývoj úhrnné plodnosti v ČR 1960—2008 Vývoj přírůstku obyvatel v ČR 1960—2008 Srovnání ČR a vybraných evropských zemí Vývoj hrubé míry sňatečnosti Průměrný věk žen při prvním sňatku Podíl mimomanželsky narozených dětí Vývoj úhrnné plodnosti • • •A teď se můžeme zamyslet ještě jednou, jestli v ČR druhý demografický přechod probíhá či je to „pouze“ reakce na tu zásadní ekonomicko-společensko-politickou změnu po roce 1989..