Mezinárodní management doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. Ing. Alena Drášilová pirozek@econ.muni.cz KPH č.dv. 630 Osnova kurzu 1. přednáška Úvod, vymezení problematiky, východiska předmětu a používané pojmy Internacionalizace podniku 2. přednáška Společné formy podnikání, mezinárodní prostředí a s tím spojené požadavky 3. přednáška Strategické aliance (Ing. Drášilová) 4. přednáška Nadnárodní společnosti 5. přednáška Akvizice 6. přednáška 16.5. Závěrečné shrnutí, vyhodnocení, zpětná vazba, test Ověření znalostí Způsob hodnocení: • Vypracování POTu – seminární práce v požadované struktuře viz. zadání max. 12 bodů Čas do 20. května 2011; hodnocení práce proběhne nestranným způsobem vyučujícími (průměr bodů za obě hodnocení zpracované práce). Následně budou body za seminární práci zveřejněny v Isu MU. • Test ve zk. období - max. 12 bodů CELKEM max. 24 bodů Výsledné hodnocení Hodnocení Počet bodů A 23 - 24 B 21 - 22 C 19 – 20 D 16 - 18 E 13 - 15 F 0 - 12 Účast na soustředěních Odevzdání vypracované seminární práce (podklady pro aktivní cvičení) bude hodnoceno s aktivní účastí na cvičeních. Způsob odevzdání je do odevzdávárny v ISu MU. 1. a 2. soustředění 9. dubna 2011 – Teorie 3. Soustředění 15. května 2011 – prezentace práce spojená se zpětnou vazbou Literatura a) základní literatura: Gooderham N.P. – Nordhaug O.: International Management Cross-Boundary Callenges, Blackwell Publishing, 2003ISBN 0-631-23341-5 Štrach, P.: Mezinárodní management, Grada Publishing 2009, ISBN 978-80- 247-2987-9 Dvořáček, J.: Společné a nadnárodní podniky. Nakladatelství Oeconomica, VŠE Praha, 2006. 200 str. ISBN 80-245-1029-4 b) doporučená literatura: Verbeke A.: International Business Strategy, Cambridge University Press 2009, ISBN 978-0-521-68111-7 Rodrigues C.: International Management, A cultural approach, SAGE Publications 2009, ISBN 978-1-4129-5141-8 Aimin, Y. – Yadong, L.: International joint ventures: theory and practice.M.E. Sharpe New York 2001, ISBN 0-7656-0474-4 Picot, G.: Handbook of International Mergers and Acquisitions, Palgrave Publishers 2002, ISBN 0-333-96867-0. Proč studovat mezinárodní management Kvalitní lokální člověk, který dozrál na pozici, tak ho korporace nemají problém jmenovat. Otázka pasu v takovém případě opravdu nehraje roli. Naopak pokud mají dobrého lokálního manažera, který tady chodil do školy, má tady kamarády a rozumí situaci, tak je to výhoda. „Nejzajímavější jsou pro klienty lidé, kteří už havarovali. Jestli svojí nebo cizí vinou je celkem jedno. Důležité je, že se z toho dokázali poučit“. Jan Bubeník, Bubeník Partners Zdroj: lidové noviny 21.1.2011 str.16 Pojetí mezinárodního managementu - výuka Mezinárodní management vymezení Rozdíl od obecného managementu lze spatřit v důrazu na mezinárodní prostředí manažerských aktivit a to jak v podnikatelském, tak i nepodnikatelském sektoru. Důraz je kladen na vnější prostředí ve smyslu právních, politických, technologických, ekonomických a sociálních hledisek. Průnik oblastí organizačního rozvoje, kultury a strategie v mezinárodním prostředí Mezinárodní management vymezení Z tohoto důvodu lze mezinárodní management pojmout jako určitý proces • koordinace aktivit v nadnárodním měřítku • s využitím multikulturních lidských zdrojů za účelem plnění cílů • pro zajištění prosperity z globálního pohledu. Mezinárodní management vymezení Pojem mezinárodního managementu je spojen s globalizací. Globalitou rozumíme propojenost ( a jejich růst) jednotlivých společenských procesů a subjektů za účelem dosahování maximálních společenských přínosů. Index globalizace daný čtyřmi dimenzemi(A.T Kernay): • Ekonomickou integrací • Osobním kontaktem • Technologickou propojeností • Politickou angažovaností A.T. Kearney Top 20 Most Globalized Countries http://www.atkearney.com/index.php/Publications/research- reports.html • 1. Singapore 2. Hong Kong 3. Netherlands 4. Switzerland 5. Ireland • 6. Denmark 7. United States 8. Canada 9. Jordan 10. Estonia • 11. Sweden 12. United Kingdom 13. Australia 14. Austria 15. Belgium • 16. New Zealand 17. Norway 18. Finland 19. Czech Republic 20. Slovenia Vývojové etapy globalizace Etapy První etapa 1490 Druhá etapa 1890 Třetí etapa 1990 Impulz Rozvoj mořeplavby Industrializace a její potřeby Nadnárodní společnosti (70. léta), komunikační reforma (80. léta), vymizení konkurence pro Západ (90. léta). Průběh Zisk a potom vojenská okupace Evangelizátoři, potom objevitelé a nakonec okupace Kulturně-ideologický účinek, proto spontánní účinek na celou zemi Prostředek Dostat křesťanství k pohanům Břemeno bílého muže, humánní mise, rasistické teorie Nejvyšší stupeň civilizace, vláda mezinárodní komunity, “neviditelná ruka” trhu, globalizace = zainteresování všech Politická struktura Impéria a kolonizace Národní státy Regionální a ekonomická integrace Výsledek Kolonialismus Imperialismus Globalizace Zdroj: Murat Ali DULUPÇU a Onur DEMĐREL, Isparta Globalizace a internacionalizace převzato z Yaman, 2001 Mezinárodní management vymezení Nadnárodní společnosti (Multinational Corporations – MNCs) jsou: Společnosti nebo jednotky, jejichž vlastnictví je soukromé, státní nebo smíšené, které jsou založené v různých zemích a vzájemně propojené tak, že jedna nebo více z nich může vyvíjet významný vliv na činnost druhých, zvláště s ohledem na společné využívání znalostí a zdrojů. OECD 1977 Mezinárodní management Nadnárodní společnosti na konkrétním příkladě znamenají, že se jedná o společnost, která poskytuje svůj produkt přes zahraniční pobočky v různých zemích. Tyto pobočky kontroluje (ovládá) a koordinuje aktivity z globální perspektivy. „Jednat lokálně, myslet globálně“ Za určité kvantitativní měřítko se považuje dosažení konsolidovaného obratu v zahraničí alespoň na úrovni 25 – 30%. Mezinárodní management vymezení Mateřskou zemí rozumíme stát, kde sídlí centrála společnosti, případně kde je společnost založena. V souvislosti s mezinárodními společnostmi (MNE – multinational enterprise) zahrnující jak MNCs se hovoří v tomto smyslu i organizacích pracujících v neziskovém sektoru jako jsou Greenpeace, Červený kříž, církve atd. Mezinárodní management vymezení MNc multinational corporations Poskytuje a zabezpečuje své produkty prostřednictvím zahraničních poboček v několika zemích, kontroluje podnikatelské politiky těchto poboček a řídí je z globální perspektivy (Štrach 2007) Aktivní řízení podstatných přímých zahraničních investic ze strany firem, které mají dlouhodobý závazek s mezinárodní působností (Gooderham 2009) Mezinárodní management Důvody pro mezinárodní formu managementu – expanze zvyšující konkurenceschopnost: Defenzivní důvody: • Mezinárodní konkurence • Obchodní bariéry, regulace, restrikce • Požadavky a poptávka zákazníků • Sekundární FDI (automotive – dodavatele) Mezinárodní management Ofenzivní důvody ke globální expanzi: • Úspory z rozsahu • Přístup na nové mezinárodní trhy • Prezentace nehmotných aktiv (transfer technologií) • Přístup k omezeným zdrojům • Úspory v nákladech • Investiční pobídky Mezinárodní management Ofenzivní přístup lze charakterizovat vysokým stupněm pro-aktivního rozhodování a souladem se strategii uplatňovanou z pohledu vývoje ex ante. U defenzivní přístupu je tomu naopak kdy se snažíme řešit situaci vyvolanou vnějšími činiteli z pohledu ex post. Mezinárodní management Další členění podle věcné formy: 1. Přímý, nepřímý export versus management contract 2. Spolupráce v sítích z hlediska míry integrity: • Outsourcing • Strategické aliance • Společný podnik 3. Integrace • Holdingové uspořádání • Akvizice Internacionalizace podniku Internacionalizace podniku popřípadě podnikových činností je spojena se zabezpečováním dlouhodobých podnikových cílů – koncepce + strategie. Důvod: mezinárodní prostředí ve které se realizuje konkurenční výhoda, případně ji dále prohlubuje. Pro internacionalizaci se v některých případech stává i jedinečná příležitost. Vstup na zahraniční trhy Je obecně ovlivněn: • Jazyk – rozdíly • Spotřebitelské zvyklosti • Konkurence domácích a zahraničních výrobců • Doprava a pojištění (kabotáž) • Cenové, platební i měnové podmínky (Euro/USD) • Legislativní předpisy (obal, clo, jakost) • Rizika Rizika (dle Dvořáčka) Ekonomická: • Ceny zdrojů a jejích vývoj • Hodnota aktiv • Vývoj obchodní bilance největších ekonomik světa (USA, Německo, ČÍNA) • Hrozba finančních krizí • Růst ekonomiky významných zemí „odběratelů“. Rizika (dle Dvořáčka) Geopolitická: • Terorismus • Organizovaný zločin • Míra korupce • Země se zbraněmi hromadného ničení • Ohniska napětí a válečných konfliktů Rizika (dle Dvořáčka) Sociální: • Náboženské nepokoje a s tím spojený radikalismus • Dopad globalizace a liberalizace • Regulace ekonomiky • Demografický vývoj • Migrace obyvatelstva • Epidemiologická a zdravotní hlediska • Reakce na technický rozvoj Rizika (dle Dvořáčka) Environmentální: • Ekosystémy • Klima a jeho změny • Přírodní zdroje a jejich vzácnost • Katastrofy • Znečištění a jeho dopady Internacionalizace Pro rozhodování ohledně podnikové internacionalizace platí: 1. Výhoda hromadné výroby = vývoz 2. Amortizace nákladů na V&V = licence 3. Cílový trh je větší = společný podnik Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti - Vývoz Vstup na zahraniční trhy prodejem svých produktů Předpoklad: • Teritoriální průzkum trhu – místní trh a jeho obsazení na základě analýzy informací prostřednictvím SLEPT analýzy. • Komoditní výzkum trhu – zaměřen na produkt na daném trhu – oborová analýza. Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti - Vývoz Důvody pro volbu vývozu: • Nárůst obratu a postavení na trhu • Nižší závislost na trzích, kde společnost působí • Transfer know-how • Potenciál podnikové expanze s umístěním přebytečné kapacity • Informace o zahraniční konkurenci Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti - Vývoz Dopady vývozních operací: • Podpora prodeje – nový koncept • Nárůst dodatečných administrativních nákladů • Volba vhodných lidských zdrojů • Ekonomika vývozu (doba splatnosti, balení, financování) • Získání exportních povolení Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti - Vývoz Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti, Vývoz - nástroje Mezi základní nástroje a s tím spojené požadavky patří: • Platební styk • Kupní smlouva • Financování exportní operace • Bankovní záruky • Cla a ostatní finanční plnění (DPH) • Podpora vývozu stát + ostatní Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti Jedná se o volnou formu společného podnikání: • Obchodní zástupce • Reprezentant • Prodej licence • Výměnné obchody Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti Obchodní zástupce: Nabízí produkty jedné nebo několika firem. Jeho úloha se omezuje na prodej a poradenské služby. Obchodní zástupce je samostatný a pracuje na základě provize. Reprezentant: Nabízí výrobky pouze jediné firmy. Tyto výrobky představují úplný sortiment zboží zastupované společnosti. Výběr určen podmínkami v místě působnosti. Spolupracovníci reprezentanta jsou zaměstnanci firmy. Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti Prodej licence: Předání know-how formou: • Technické dokumentace • Technické asistence • Zaškolením Se zaplacením licenčního poplatku. Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti Výměnné obchody jsou formy pro vybrané obchodní aktivity: • Barter – zboží za zboží • Kompenzační obchod akceptace platby zbožím se zapojením třetí osoby • Obchod se zpětným nákupem (offsetové programy) Investování v zahraničí Patří mezi základní formy v pronikání na zahraniční trhy. Rozdělujeme na: 1. Portfolio kapitál 2. PZI – přímá zahraniční investice Cílem je především: • Proniknutí na zahraniční trhy • Dosažení rentability, která je vyšší než v tuzemsku • Zajištění návratnosti vložených prostředků • Bezpečnost investování • Likvidita podnikání Literatura • Štrach, P.: Mezinárodní management, Grada Publishing 2009, ISBN 978-80-247-2987-9 • Dvořáček, J.: Společné a nadnárodní podniky. Nakladatelství Oeconomica, VŠE Praha, 2006. 200 str. ISBN 80-245-1029-4 • Gooderham N.P. – Nordhaug O.: International Management Cross-Boundary Callenges, Blackwell Publishing, 2003ISBN 0-631-23341-5 • Murat Ali DULUPÇU a Onur DEMĐREL, Isparta, Globalizace a Internacionalizace, Modul č. 3 Socrates Comenius 2.1, překlad: Mgr. Petr Hartmann