Cvičení č. 11 – Agregátní nabídka a Phillipsová křivka



1. Použijte model nepružných cen k vysvětlení toho, jak schopnost tvůrců monetární a fiskální
politiky ovlivnit produkt závisí na podílu firem s pružnými cenami v ekonomice. .


2. V modelu nepružných cen určete, jaký tvar bude mít křivka agregátní nabídky v těchto speciálních
případech:

a) žádná firma nemá pružné ceny (s=1)

b) požadovaná cena nezávisí na výstupu (a=0)


3. Model nepružných mezd je založen na předpokladu, že nominální mzdy jsou determinovány
dlouhodobými smlouvami.

a) Pokud se zvýší variabilita inflace, jak tím bude ovlivněna požadovaná délka trvání těchto smluv?

b) Pokud by byla délka trvání pracovních smluv změněna, jak to ovlivní očekávanou cenovou hladinu
- bude se měnit rychleji nebo pomaleji v důsledku cenových změn?

c) Pokud by pracovníci odmítli podepsat dlouhodobé pracovní smlouvy, jak by se změnila křivka
agregátní nabídky?


4. Předpokládejme následující rovnici krátkodobé agregátní nabídky:

a) předpokládejme, že α = 0.5. Nakreslete křivku agregátní nabídky

b) pokud se bude α zvyšovat, jak se bude měnit křivka agregátní nabídky

c) pokud se zvýší očekávaná cenová hladina, jak se změní nabídková křivka?


5. Jak spolu vzájemně souvisí Phillipsová křivka a křivka agregátní nabídky?


6. Předpokládejme ekonomiku, která je popsána následující Phillipsovou křivkou:

π = π[-1] – 0,5(u – 0,06)

a) Jaká je přirozená míra nezaměstnanosti?

b) Zakreslete krátkodobý a dlouhodobý vztah mezi inflací a nezaměstnaností

c) O kolik se zvýší nezaměstnanost, pokud chce centrální banka snížit inflaci o 5%?

d) Doporučovali byste okamžité jednorázové snížení inflace nebo jeho rozložení do několika roků?


7. Podle hypotézy racionálních očekávání, pokud všichni očekávají, že tvůrci hospodářské politiky
jsou skutečně odhodláni snížit inflaci, náklady snižování inflace budou nižší než když je veřejnost
skeptická ohledně jejich skutečného odhodlání. Proč tomu tak je? Jakým způsobem mohou tvůrci
hospodářské politiky získat větší kredibilitu?


8. Předpokládejme, že ekonomika je původně v dlouhodobé rovnováze. Ve třech grafech (ISLM, ASAD,
PC) zakreslete dopad monetární expanze, pokud je:

a) očekávaná

b) neočekávaná





9. Předpokládejme, že lidé mají racionální očekávání, a že ekonomika je popsána modelem nepružných
cen. Vysvětlete, proč jsou pravdivá následující tvrzení:

a) „Pouze neočekávané změny v peněžní zásobě ovlivňují reálný HDP. Změny v peněžní zásobě, které
byly očekávány v okamžiku stanovování cen nemají žádné reálné dopady.“

b) „Pokud centrální banka mění peněžní zásobu ve stejný časový okamžik, kdy lidé stanovují  své
ceny, takže všechny subjekty mají identické informace o stavu ekonomiky, potom monetární politika
nemůže být systematicky využívána ke stabilizaci produktu. V takové situaci politika konstantního
růstu peněžní zásoby bude mít stejný reálný efekt, jako politika přizpůsobování peněžní zásoby
aktuálnímu stavu ekonomiky.“

c) „Pokud centrální banka stanovuje výši peněžní zásoby až potom co lidé stanoví své ceny, potom
monetární politika může být systematicky využívána k ovlivňování produktu.“


10. Předpokládejme ekonomiku popsanou následující Phillipsovou křivkou:

π = π[-1] – 0,5(u – u^n), kdy u^n je přirozená míra nezaměstnanosti, která se vypočte jako průměr
posledních dvou ročních hodnot nezaměstnanosti u^n = 0,5(u[-1] + u[-2]).

a)      Z jakých důvodů by přirozená míra nezaměstnanosti mohla záviset na minulé nezaměstnanosti
(tak jak je uvedeno v rovnici)?

b)     Předpokládejme, že se centrální banka rozhodne trvale snížit míru inflace o 1%. Jaký
dlouhodobý efekt na nezaměstnanost bude mít tato politika?

c)      Jaký je v této ekonomice koeficient obětování? Vysvětlete.

d)     Co implikují tyto rovnice ohledně krátkodobého a dlouhodobého vztahu mezi inflací a
nezaměstnaností?