PŘEDNÁŠKA č. 3 Statistické prameny (sčítání lidu), vývoj počtu obyvatelstva •STATISTICKÉ PRAMENY K VÝVOJI OBYVATELSTVA • •1. Předstatistické období •Asi do poloviny 18.století •Nejstarší - mimodemografické zdroje (antropologické), nepsaná podoba •Později – soupisy a zápisy za účelem vybírání daní, odvodů k vojsku, zjištění majetku •16. stol. – v zemi České sečtena města, městečka, zámky, tvrze, vesnice, dvory, ale i hospodáři •„Berní rolla“ (1654), nejdůležitější pramen pro odhad počtu obyvatelstva po třicetileté válce potřeba získání příjmu pro obnovu a chod země •(co je to berní/berně?) • •2. Období soupisů obyvatelstva • •Berní rollu je možné považovat za první systematickou demografickou akci v českých zemích • •V roce 1748 na ni navázal první rustikální katastr tereziánský (podobně koncipovaný) a následovaly další (druhý katastr rustikální, dominikální katastr a josefínský katastr) • •(Co to je rustikální a dominikální?) • • •Od poloviny 18. století jsou dalším a významnějším zdrojem poznání o obyvatelstvu již skutečné soupisy obyvatelstva (populační soupisy) • •První soupis obyvatelstva z roku 1754 za Marie Terezie – konskripční tabulka – obce s údaji o počtu obyvatelstva podle pohlaví a pěti věkových skupin (0-15, 15-20, 20-40, 40-50, 50+), soupisy poté označovány také jako konskripce • • •Jednalo se o výjimečný počin, který proběhl na celém území státu souběžně • •Konskripce však byla prováděna „dvojkolejně“, jak církevními, tak politickými úřady, což znamenalo rozdílné výsledky a chyby • •Konskripce měly být prováděny každý rok, ale to bylo i vzhledem k četným externím okolnostem (válka s Pruskem) nereálné • •Byly také dosti nepřesné, odporovaly si, výsledky dalších konskripcí neodpovídaly vývoji a sledu demografických i dalších událostí • •V roce 1770 byly zrušeny církevní konskripce, politické soupisy se začaly provádět ve spolupráci s vojenskými orgány (Josef II) • •Od roku 1807 zajišťovaly konskripce již jen orgány veřejné správy (jedny data), byly každoročně aktualizovány (až do roku 1826) • •3. Období sčítání lidu • •První soupis, který byl označen jako sčítání proběhl dle nových nařízení v roce 1830, měl však neuspokojivé výsledky a v dalším roce byl opakován • •Pak probíhaly soupisy každý třetí rok až do roku 1851 (podle starých předpisů josefínské doby) • •Mezitím se zdokonalila statistická věda i technika, bylo potřeba doplnit podmínky úplnosti a správnosti získávaných výsledků • výsledek: sčítání bude provedeno jediným orgánem ve státě k jedinému dni (zákon z roku 1857 platící pro celou rakouskou monarchii) • •(Proč byly preferovány takové požadavky?) • •V roce 1857 tak proběhlo první sčítání vyhovující základním novodobým požadavkům • •ALE!!! Za první moderní sčítání lidu v rakouské monarchii se označuje až sčítání k 31.prosinci 1869 • •Ve stejném roce byl vydán zákon, který stanovoval, že sčítání se mají konat v desetiletých obdobích v letech končících nulou, a to k 31.prosinci roku • •Takto proběhla sčítání v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 • •Sčítáno mělo být přítomné obyvatelstvo, v místě, kde se právě nacházelo v „rozhodný okamžik“ sčítání, tj. k 31.12. • • •Československá sčítání lidu navázala na kvalitní rakouskou tradici (kontinuita dat, moderní obsah..) a postupně se zdokonalovala • •Upustilo se od rozhodného okamžiku k 31.12 (Proč asi?) • •Další sčítání lidu se tak uskutečnila v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001 (většinou na začátku března nebo prosince) •(Proč to nejsou roky končící nulou a chybí 1940?) • •Ve dvacátých letech se předpokládalo, že sčítání budou prováděna podle vzoru z anglosaských zemí po pěti letech, ale včas se od toho upustilo (Proč asi?) • •Nejvýznamnější změny ve sčítáních lidu • •1921 •Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, a to na základě „mateřského jazyka“ a nikoliv „obcovací řeči“, jak tomu bylo za Rakouska •(Co myslíte, proč tato změna?) • •1930 •K novým znakům patřily: minulé bydliště sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození („rodáci“), místo přistěhování do místa, kde byla osoba sčítána a plodnost žen • •1950 •Byl uskutečněn také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů („národní sčítání 1950“) •Poslední sčítání zpracované za tzv. přítomné obyvatelstvo •Nadlouho poslední sčítání, kdy se zjišťovala příslušnost k církvi •Nová definice národnosti: „příslušnost k národu s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí“ •První oficiální název: „sčítání lidu, domů a bytů“, data o obyvatelstvu a objektech bydlení se však ještě nepodařilo vzájemně propojit •1961 • •Poprvé provedeno za bydlící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností (možnost zjištění struktury domácností a rodin – důležité!) • •Poprvé se zjišťovaly údaje o dojížďce do zaměstnání (velmi důležitý krok nejen pro dopravní obslužnost!!) mezi okresy i do větších měst • •Získaná data za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií • •1970 • •Poprvé bylo ke zpracování výsledků využito velkokapacitního sálového počítače CDC 3300 • •Poprvé byly výsledky zpracovány za tzv. základní sídelní jednotky - zsj („lokality“ na venkově a „urbanistické obvody“ ve vybraných městech) • •Nové zjišťovací znaky: rómské obyvatelstvo, rodné číslo, státní příslušnost, v rámci dojížďky do zaměstnání a škol její doba, vzdálenost, frekvence a použitý dopravní prostředek; vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání • •1980 •Za základě výsledků byl založen „centrální registr obyvatelstva“ (samostatný registrační lístek, předáno správám SNB, dnes již prakticky nefunkční) • •Prohloubení dat o plodnosti žen, třídění zsj podle typů a velikostí – jinak žádné významnější změny • •Zpracování výsledků proběhlo na sálovém počítači Cyber 180 • •Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny na magnetické pásky (výsledky tištěné i na „mikrofiších“) •(Co to jsou mikrofiše?) • •1991 •Poslední československé sčítání lidu • •Znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a trvalé bydliště v době narození sčítané osoby • •Znovu zařazena otázka na náboženské vyznání • •Zjišťovaly se navíc tzv. objekty individuální rekreace (chaty a chalupy a tzv. „vyčleněné“ objekty určené k rekreaci) – velmi významné pro cestovní ruch!! •Změnil se způsob zjišťování ekonomické aktivity a společenských skupin • •Velmi výrazná změna se týkala klasifikace národností •(Co to tehdy v reálu znamenalo?) • •Výsledky zpracovány ve výpočetním středisku FSÚ opět na počítači Cyber 180; poprvé plně databázovány v elektronické podobě • • •2001 •Sčítání proběhlo v souladu s metodickými doporučeními OSN a Eurostatu • •Tři formuláře: sčítací list osob, bytový list a domovní list • •Nové otázky: druhé nebo další zaměstnání, vybavení domácností počítačem • •Vypuštěné otázky: vybavenost domácností mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem •v rámci cestovního ruchu se sledovaly pouze neobydlené byty sloužící k rekreaci • •Data pořízena poprvé optickým čtením a zpracována v databázi Oracle • • •(Jakou „formou“ u nás dlouhodobě sčítání probíhá? Kdo předává a vybírá sčítací formuláře? Pamatujete si – ze zpráv, novin.. jaké byly při posledním sčítání problémy a s čím?) • •2011 •26.2 – 6.3.: spuštění bezplatného infocentra, roznáška letáků, domluvení termínů • •7.3. – 25.3.: sčítací komisaři začínají roznášet formuláře – list sčítací osoby + pro majitele a uživatele bytu bytový list + pro majitele a správce domů domovní list • •25.3. – 26.3.: půlnoc z 25. na 26.3. je rozhodným okamžikem sčítání, informace se do formulářů vyplňují podle toho, co platí v tuhle chvíli (např. pokud se dítě narodilo hodinu po půlnoci, tak se nepočítá) • • •26.3. – 14.4.: odevzdávání vyplněných formulářů -Osobní odevzdání sčítacímu komisaři -On-line vyplnění na internetu (novinka) -Zdarma poštou v obálce s předtištěnou adresou - •I při on-line vyplňování na internetu je třeba převzít papírový formulář s unikátními kódy • •Podle průzkumů chce asi 1/3 lidí oprávněných se sčítat vyplnit dotazník přes internet • • •Sčítací list osob vyplňují všichni lidé přítomní v „rozhodný okamžik sčítání“ na území České republiky bez ohledu na to, zda bydlí v bytě, ubytovacím zařízení nebo jiném objektu • •Formulář se vyplňuje i za osoby dočasně nepřítomné, pokud v bytě či jiném zařízení fakticky bydlí a jsou členy domácnosti • •Za nezletilou (nezpůsobilou) osobu poskytuje údaje její zákonný zástupce • •Novinky ve sčítání 2011 • •Přibylo: on-line vyplnění, registrované partnerství, lidé bez domovů, vybavenost domu či bytu internetem (nikoliv počet připojených počítačů).. • •Nezjišťuje se: vybavenost domácností (lednička, televizor, automobil, chata..), příjmy a výdaje domácností.. • •Pokuta až 10 tis. při bojkotu • •(Kolik myslíte, že bude celá ta legrace stát?) •Další zdroje dat o obyvatelstvu v ČR •Jedná se většinou o data demografické povahy: 1)Evidence přirozeného pohybu (narození, úmrtí, ale i sňatky, rozvody a potraty – evidují matriky, soudy a zdravotnická zařízení – data následně zasílány ČSÚ) 2)Evidence stěhování (vnitrostátní/vnitřní a zahraniční/vnější migrace; nejednotná a často se měnící metodika obtížnost srovnání) •(Jaký migrační pohyb se u nás dnes prakticky nedá podchytit?) •3) Populační registr (průběžná registrace obyvatel pod rodným číslem – vybrané záznamy z evidence přirozeného pohybu a stěhování) •4) Zvláštní šetření (většinou „výběrová“ šetření a mikrocensy) •(Co to jsou výběrová šetření a mikrocensy?) •VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA • •První odhady za Čechy, Moravu a Slezsko ze 4.-6. století, tedy s příchodem Slovanů: 400-450 tis. obyvatel • •Kolem roku 1000: asi 500 tis. obyvatel v Čechách, na Moravě a Slezsku dalších asi 250 tis. • •K podstatnému zvýšení počtu obyvatelstva našich zemí přispěla německá kolonizace zahájená Přemyslem Otakarem I. koncem 12. století •(Co je to kolonizace?) • •K polovině 13. století se odhaduje v českých zemích asi 1 mil. obyvatel (13 obyv./km2) • •Za vlády Karla IV. došlo k hospodářskému povznesení zemí Koruny české, a také k růstu obyvatelstva - do vypuknutí husitských válek asi 2 mil. obyvatel v Čechách a 1. mil. na Moravě • •Další odhady jsou velmi rozdílné, nelze reálně vyčíslit vliv husitských válek a úpadku celé společnosti • •Za vlády Rudolfa II (přelom 16. a 17. stol.) se uvádí 2,3 – 3,3 mil. obyvatel českých zemí • • • •Ztráty způsobené třicetiletou válkou byly dosti značné • •Často se hovoří o vylidněných Čechách (možný úbytek z 3 až na 1 mil. obyvatel), odhady se však opět velmi rozcházejí • •Počátkem 18. století je reálný odhad 1,5 mil. obyvatel v Čechách a 0,9 mil. Na Moravě a ve Slezsku, tj. 2,4 mil. • • •Při první tereziánské konskripci bylo napočteno na dnešním území ČR obyvatel: -V Čechách: 1,97 mil. -Na Moravě: 0,87 mil. -Ve Slezsku: 0,15 mil., celkem tedy něco přes 3 mil. obyvatel + asi 360 tis. „zatajených“ obyvatel zeměpanskými úřady (ve srovnání s církevním soupisem) •….takže v roce 1754 měly české země asi 3,36 mil. Obyvatel • •Roční celkové přírůstky obyvatel se tehdy pohybovaly kolem 7-10 promile, ke zpomalení došlo v období francouzské revoluce a s napoleonskými válkami • •Naopak od roku 1816 se v důsledku první průmyslové revoluce, zlepšující se lékařské vědy (snížení úmrtnosti) a neklesající porodnosti počet obyvatel dramaticky zvyšoval (roční míry celkové přírůstkovosti 11-16 promile) • •Mezi roky 1830-1860 se počet obyvatel v českých zemích zvýšil z 6,0 mil. na 7,3 mil • •Poslední sčítání lidu provedené podle starších předpisů v roce 1857 uvedlo pro zhruba dnešní území ČR 7,12 mil. obyvatel • • • • •Hustota zalidnění činila v té době 90 obyv./km2, když větší hustotu zalidnění měla v té době jen Anglie a Wales (133), z menších zemí pak Belgie (158) či Nizozemí (97) • •Polovina 19. století znamenala pro další vývoj českých zemí významný zlom -Zrušení poddanství 1848 -Zrušení roboty -Politické změny -Výrazný ekonomický rozvoj •(Který fenomén se v té době začal „masově“ šířit?) • •Začaly také velké mezinárodní migrační pohyby, dříve nemožné •(Proč nemožné? V českých zemích migrační přírůstky či ztráty?) • - • •První moderní sčítání lidu v roce 1869: 7,56 mil. obyvatel • •Sčítání 1880: 8,22 mil. Obyvatel •V tomto desetiletí (1869-80) byly vysoké roční přirozené přírůstky (až 10 promile), ale také ztráta přes 250 tis. obyvatel migrací • •vystěhovalectví jak do jiných zemí Rakouska-Uherska, tak do zámoří (USA) • •Sčítání 1890: 8,67 mil. obyvatel, zpomalení růstu obyvatel českých zemí jak přirozeným přírůstkem (roční míra kolem 8,5 promile), tak vystěhovalectvím (270 tis. osob) • • •Sčítání 1900: 9,37 mil. obyvatel, další snížení úmrtnosti - vysoký přirozený přírůstek obyvatel, migrační ztráty 200 tis. osob • •Sčítání 1910: 10,08 mil. obyvatel, vysoké roční přirozené přírůstky (nad 10 promile), ale velmi vysoké vystěhovalectví (315 tis.) • •Roční celkové přírůstky obyvatel byly v českých zemích (6,8 promile) za sledovaných 50 let asi o třetinu nižší než byl průměr Evropy (8,9 promile) •(Čím to bylo hlavně způsobeno?) • • •Válečná léta 1914-1918 znamenala po dlouhé době přirozený úbytek obyvatelstva, nejvíce v roce 1918 (115,5 tis.) • •V době vzniku samostatného Československa (28.10.1918) se odhaduje stav populace na 9,99 mil. osob • •(Co bylo v této době další závažnou příčinou zvýšené úmrtnosti obyvatelstva?) •Sčítání 1921: problémy s vymezením hranic nového státu - rekonstrukce uvádí něco přes 10 mil. obyvatel •Těsně po válce došlo k mírnému nárůstu porodnosti, malému snížení úmrtnosti, zůstalo vysoké vystěhovalectví • •Sčítání 1930: 10,67 mil. obyvatel •V tomto desetiletí relativně příznivý přírůstek obyvatel (ročně kolem 7 promile), vyšší porodnost, ale i úmrtnost, vystěhovalo se 93 tis. osob • •Mezi roky 1930-1938 se počet obyvatel zvyšoval ročně již jen o 2,2 promile, snížila se také negativní zahraniční migrace • •K 30. září 1938 (Mnichov) byl odhadnut počet obyvatel českých zemí na 10,9 mil. •(Srovnejte s dneškem…) • •Během války žilo ve „vnitrozemí“ kolem 7,5 mil. a v „pohraničí“ kolem 3,6 mil. osob (v roce 1940 max. údaj: 11,16 mil. obyvatel) • •(Jak to že počet obyvatel za II. Světové války rostl, přitom za I. Světové války klesal?) • • •Léta 1945 a 1946 jsou demograficky důležitá odsunem většiny německého obyvatelstva a současně probíhajícím znovuosídlováním českého a moravského pohraničí • •Konec roku 1946: 8,69 mil. obyvatel, z toho jen 250 tis. Němců (!) • • •Sčítání 1950: „národní sčítání“, 8,9 mil. obyvatel; oproti roku 1930 se počet přítomného obyvatelstva snížil o 1,78 mil. (16,7 %) • •Projevily se další vlivy než jen odsun německého obyvatelstva – vysoký přirozený přírůstek po roce 1945 (až 11,6 promile), přistěhovalectví ze Slovenska, reemigrace z ciziny, ale i ilegální emigrace po únoru 1948 • •Sčítání 1961: 9,57 mil. obyvatel •Roční přirozené přírůstky na počátku až 9 promile („poválečná euforie“) se postupně výrazně snížily, oficiální migrace byla zanedbatelná • •Sčítání 1970: 9,81 mil. obyvatel •Období demografické recese, snížila se porodnost, zvýšila se úmrtnost, migrační ztráta 40 tis. osob, politická a společenská krize • •Sčítání 1980: 10,29 mil. obyvatel •Období aktivní populační politiky, byla přijata populační opatření, která neměla v ČR obdoby • •Porodnost se zvýšila až na téměř 18 promile ročně, průměrné roční přírůstky přes 5 promile, migrační ztráty asi 15 tis. osob • •Sčítání 1991: 10,30 mil. obyvatel •Demograficky velmi nepříznivá etapa, velký pokles porodnosti (proč po tak příznivých 70. letech tak prudký pokles?), růst úmrtnosti (selhávání zdravotnictví), minimální přirozený přírůstek obyvatel (do 1 promile), migrační ztráty 13 tis. osob • •Sčítání 2001: 10,23 mil. obyvatel •Naprosto specifické období: poprvé vytvořeny podmínky pro naprosto svobodné životní rozhodování bez zřetele ke společenskému postavení, příjmům nebo majetku (ze začátku..) • •Sčítání 2011: mělo by to být určitě přes 10,5 mil. obyvatel.. •Pokračuje období demokratizace a liberalizace státu, často ovšem velmi pokřiveně.. •Zlepšila se řada demografických ukazatelů – kojenecká i celková úmrtnost, porodnost.. •(Co se stalo v prvním desetiletí s porodností?) • • •HLAVNÍ TRENDY OD POČÁTKU 90. LET • •Z hlediska reprodukce obyvatelstva českých zemí se jedná o zásadní přelomové období • •Demografické aspekty: snížení počtu uzavíraných sňatků, vyšší počet rozvodů, vyšší věk snoubenců, snížení počtu narozených dětí, pomalé klesání úmrtnosti, nahrazené později rychlým poklesem zvláště u mužů ve středním a vyšším věku… • •Společenské aspekty: konec uniformního způsobu života, možnost cestování, získávání vzdělání a kvalifikace, důraz na individualitu, podnikání, kariéru, růst zdravotnických služeb… někdy se hovoří o tzv. druhém demografickém přechodu • • …. toto vše vedlo k tomu, že malý, ale přece jen přirozený přírůstek obyvatelstva se po desítkách let změnil v roce 1994 v přirozený úbytek (-10,8 tis.) a tento pokračoval i v dalších letech • •Bilance 2007: 10,38 mil. obyvatel •Po dlouholetém úbytku obyvatelstva přirozenou měnou (1994-2005) došlo v roce 2006 k nevelkému vzestupu (asi 1,4 tis.), v roce 2007 činil přirozený přírůstek 10 tis. osob •(Proč k tomu došlo?) • •Přírůstek stěhováním překročil v roce 2005 hranici 30 tis. osob, v roce 2007 představoval již 84 tis. osob – nejvyšší od 50. let •(Odkud asi nejvíce?) • •Celkový přírůstek 93,9 tis. byl opět nejvyšší od počátku 50. let minulého století !!! • •Výrazně se snížila intenzita sňatečnosti, zvýšil se průměrný věk svobodných mužů nad 31 let a žen nad 28 let, naopak vzrostla úroveň rozvodovosti – rozvodem dnes končí zhruba každé 2. manželství (nejčastěji ve 4.-6. roce trvání) • •Výrazně vzrostl počet dětí narozených mimo manželství, v roce 2007 téměř 40 tis. (34,5 % všech živě narozených dětí) – významný trend!! • •Bilance 2008: 10,47 mil. obyvatel • •Za rok 2008 se počet obyvatel zvýšil celkem o 86,4 tis., což bylo o 7,5 tis méně než v roce 2007 • •Přirozený přírůstek činil 14,6 tis., což bylo o 4,6 tis. více než v roce 2007 – kladný přirozený přírůstek již třetím rokem, je to důsledek zvýšené porodnosti silných ročníků žen ze 70.let •(Jak to asi dlouho vydrží?) • • • • • •Počet živě narozených dětí 119,6 tis. byl nejvyšší od roku 1993 (hmcp 11,5 promile), úhrnná plodnost se zvýšila na 1,5 dítěte (v roce 2006 ještě 1,33) • •Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se zvýšil na 27,3 roku (celkem bez ohledu na pořadí dítěte na 29,3 roku) • •Podíl dětí narozených mimo manželství se zvýšil již na 36,3 % (43,5 tis. dětí) • • •V roce 2008 zemřelo 104,9 tis. osob (hmcú = 10,0 promile), opět se ovšem snížila kojenecká úmrtnost, a to na 2,8 promile • •Naděje dožití při narození vzrostla na 74,0 roku u mužů a 80,1 roku u žen, snížila se úmrtnost na všechny 3 hlavní skupiny příčin smrti •(Které to jsou?) • •Počet uzavřených sňatků 52,5 tis. byl o 4,7 tis. nižší než v roce 2007, ale celkově srovnatelný • •Počet rozvodů 31,3 tis. byl srovnatelný s rokem 2007, úroveň rozvodovosti (rozvody/manželské páry) dosáhla 49,3 % - historické maximum v ČR !! • •Přírůstek stěhováním byl opět velmi vysoký – 71,8 tis., což bylo ovšem o 12,2 tis. méně než v roce 2007 • •Podobně jako v roce 2007 přibylo nejvíce občanů Ukrajiny (18,6 tis.), dále Vietnamu (13,3 tis.) a Slovenska (7,0 tis.) • •Celkem u nás evidováno 438,3 cizinců s povolením k pobytu (4,2 % populace; nejvíce UKR, SVK, VIET) • •Bilance 2009: 10,51 mil. obyvatel • •Za rok 2009 se počet obyvatel zvýšil celkem o 39,3 tis., což bylo o téměř 50 tis. méně než v roce 2008 • •Přirozený přírůstek činil 10,9 tis., což bylo o 3,7 tis. méně než v roce 2008 – kladný přirozený přírůstek se drží již čtvrtým rokem, je to důsledek zvýšené porodnosti silných ročníků žen ze 70.let •(Jak to asi dlouho vydrží?) •Počet živě narozených dětí 118,3 tis. byl o 1,2 tis. menší než v roce 2008 • •Hrubá míra celkové porodnosti činila 11,3 promile (snížení o 0,1 promile), úhrnná plodnost mírně klesla z 1,50 na 1,49 dítěte (v roce 2006 ještě 1,33) • •Je zřejmé, že současná vlna zvýšené porodnosti dosáhla svého vrcholu v roce 2008! • •Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se zvýšil na 27,4 roku (celkově na 29,4 let) • • •Podíl dětí narozených mimo manželství se zvýšil již na 38,8 % (46 tis. dětí) – tento podíl se ročně zvyšuje zhruba o 2 procentní body • •V roce 2009 zemřelo 107,4 tis. osob, což bylo o 2,5 tis. více než v roce 2008 • •hmcú = 10,2 promile, kojenecká úmrtnost (absolutně 341 dětí) se mírně zvýšila na 2,9 promile (z 2,8 promile); snížila se novorozenecká úmrtnost • •Naděje dožití při narození vzrostla na 74,2 roku u mužů, u žen stagnovala na 81,1 roku, snížila se úmrtnost na všechny 3 hlavní skupiny příčin smrti • • • •Počet uzavřených sňatků 52,5 tis. byl o 4,7 tis. nižší než v roce 2007, ale celkově srovnatelný • •Počet rozvodů 29,1 tis. byl o 2,2 nižší než historické maximum roku 2008; úroveň rozvodovosti dosáhla 47 % • •Průměrné manželství trvá do zániku rozvodem 12,5 roku • •Počet potratů 40,5 tis. byl zhruba o 1 tis. nižší než v roce 2008 • • •Přírůstek zahraničním stěhováním (28,3 tis.) byl více než 2,5krát nižší než v roce 2008!! •(Čím je to asi způsobeno?) • •Přistěhovalo se celkem 40 tis. osob a vystěhovalo 11,6 tis. – dvakrát více než v roce 2008 • •Nejvíce přibylo občanů Ukrajiny (8,1 tis.), dále Slovenska (5,6), Ruska (4,1 tis.) a USA (2,5 tis.)…svoji druhou pozici z roku 2008 tak ztratil Vietnam.. • •Celkem u nás evidováno 433,3 cizinců s povolením k pobytu (4,1 % populace) • Vývoj počtu obyvatel v českých zemích v letech 1754-2009