Úvod do ekonomiky vzdělávání Vzdělávání jako veřejný statek? 25.2.2012 Harmonogram bloků Podmínky •Semestrální práce – 40 bodů (nutné získat min 60 %) • I. Kvalita a efektivnost ve vzdělávání – případová studie vybrané veřejné vzdělávací instituce (pokyny viz dokument ve wordu)- mohou spolupracovat 2 studenti • II. Vzdělávání ve světě – případová studie 3 zahraničních zemí + porovnání s ČR, zhodnocení kvality poskytovaného vzdělávání na základě stanovených ukazatelů. • (Rozsah – 15 – 20 stran) • Termín odevzdání – 14.5.2012 •Závěrečný test (15.5. – 20.5.2012, náhradní termín 25.5 – 28.5.2012) - (60 bodů – nutné získat min 60 %) Základní úprava oblasti školství - literatura •Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) •Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů •Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů •Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením •Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (2007) •Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Doplňková literatura • •Benčo, J.: Ekonomka vzdelávania. Bratislava: IRIS, 2002. ISBN 80-89018-41-6. •Education at a Glance 2011, OECD •Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2008/09 •Matějů, P.: České vysoké školství na křižovatce : investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi / Natalie Simonová (ed.) ; Petr Matějů (vedoucí projektu) ; Nicholas Barr ... [et al.].. -- Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2005.. -- 263 s. : il. ; 24 cm. •(Ne)rovné šance na vzdělání : vzdělanostní nerovnosti v České republice / Petr Matějů, Jana Straková [editoři] et al. ; Josef Basl ... [et al.].. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2006.. -- 411 s. : tab., grafy + 1 CD-ROM. •Lidský kapitál a investice do vzdělání : sborník z 8. ročníku mezinárodní vědecké konference 20.-21.září 2005 / kolektiv autorů.. -- 1. vyd.. -- Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005.. -- 184 s. •Neziskové organizace ve veřejných službách / Vladimír Hyánek, Zuzana Prouzová, Simona Škarabelová a kolektiv.. -- 1. vyd.. -- Brno : Masarykova univerzita, 2007. -- 293 s. •Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění / Konrad Paul Liessmann ; [z německého originálu ... přeložila Jana Zoubková].. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2008.. -- 125 s. •Vzdělání a trh : sborník textů / [Tereza Urbanová (editor)].. -- Praha : Liberální institut, 2003.. -- 39 s. MŠMT •Zřizuje účelová odborná zařízení: • •Výzkumný ústav pedagogický, http://www.vuppraha.cz • •Národní ústav odborného vzdělávání, p.ř.o. www.nuov.cz • •Centrum pro studium vysokého školství,v.v.i http://www.csvs.cz/ • •Národní institut dětí a mládeže, www.nidm.cz •Národní ústav odborného vzdělávání •Institut pedagogicko-psychologického poradenství, www.ippp.cz • •Národní institut pro další vzdělávání, p.o. http://www.nidv.cz/cs/ • •Ústav pro informace ve vzdělávání, p.o. www.uiv.cz, http://www.npkk.cz/index.php • •Centrum pro hodnocení výsledků vzdělávání, p.o. http://www.cermat.cz/ •Dům zahraničních služeb, p.o. http://www.dzs.cz/ • • Veřejná výzkumná instituce, rejstřík v.v.i. http://rvvi.msmt.cz/detail.php?ic=00020711 Databáze a jiné odkazy • •Rejstřík škol a školských zařízení http://rejskol.msmt.cz/ •http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/index_en.php • • • Strategické dokumenty •Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR •http://www.msmt.cz/ministerstvo/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-cr •Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy http://app.edu.cz/portal/page?_pageid=33,274237&_dad=portal&_schema=PORTAL&csu=5&cid=174&instance_i d=150428 •Národní program vzdělávání •http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf ISCED - Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání •ISCED 0 pre-primární vzdělávání •ISCED 1 primární vzdělávání •ISCED 2 nižší sekundární vzdělávání •ISCED 3 vyšší sekundární vzdělávání •ISCED 4 postsekundární vzdělávání nikoli terciární •ISCED 5 první stupeň terciárního vzdělávání •ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání •http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_ • Význam vzdělávání •Veřejné investice do vzdělávání v některých zemích jsou kompenzovány následnými vyššími finančními výnosy z daní, zejména u lidí s vyšším vzděláním. (V průměru zemí OECD muž s terciárním vzděláním vyprodukuje v průběhu své pracovní dráhy na daních a sociálních odvodech o 119 000 US $ více než muž s vyšším sekundárním vzděláním). •Vzdělání je také hlavním faktorem pro jednotlivce, aby mohl setrvat na pracovním trhu déle (míra nezaměstnanosti lidí s terciárním vzděláním 4 % (průměr 2008), s vyšším sekundárním vzděláním více než 9 %) Vzdělávací politika •odborná činnost vytvářející základní strategie pro plánování, hodnocení, budoucí rozvoj vzdělávací soustavy, skladbě a pluralitě školství, přístupnosti vzdělávání, legislativních základech vzdělávací soustavy •Nástroje: plánování, legislativa, financování, kurikulární politika, evaluace, monitorování, vzdělávací reforma. •Subjekty: zvolení politici, školská administrativa, učitelé a jejich organizace, rodiče a jejich asociace, studenti, církve, zaměstnavatelé, vzdělávací experti. Výzvy vzdělávacích politik • „Pouze vzdělávací systémy, které jsou efektivní, mohou zaznamenat vzestup a země musí hledat nové cesty jak generovat vyšší zisky ze vzdělání.“ • „Zlepšování výkonů vzdělávacích systémů a zvýšením finanční hodnoty bude obrovským úkolem pro veřejnou politiku.“ (kvantita versus kvalita, celoživotní vzdělávání) •OECD, 2010 • Financování školství •V rozhodující míře z veřejných rozpočtů (státního, ÚSC) •Normativní financování (1992) x financování na instituci – financování neinvestičních výdajů (investiční výdaje nenormativně) •Regionální školství http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet •Vysoké školství http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/financovani-vysokych-skol-rok-2011 • Výdaje na žáka •„Česká republika vydá ročně na žáka na primární úrovni 3 799 US $, na žáka v sekundárním vzdělávání 6 174 US $ a v terciárním vzdělávání 8 318 US $“. •Průměr OECD na žáka na primární úrovni 7 153US $, na žáka v sekundárním vzdělávání 8 972 US $ a v terciárním vzdělávání 13 692 US $“. •Pozn: jednotkové výdaje zahrnují přímé veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání. Vlastní životní náklady dotované z veřejných zdrojů nejsou zahrnuty. Zdroj: Education at a Glance 2011 • Celkové výdaje na žáka zahrnují také výdaje na výzkum, což může velmi ovlivnit výsledek u zemí, kde výdaje na výzkum a vývoje představují u neterciárního vzdělávání cca 15 % z celkových výdajů na žáka (Finsko, Franci, Maďarsko, Slovensko, Švédsko a Spojené království). V ČR je to cca 8 %. U terciárního vzdělávání je tento podíl ještě vyšší téměř 30 % u některých zemí (Kanada, Německo, Norsko, Švédsko, Spojené království), V ČR 1,4 %. V ČR došlo mezi roky 2000 a 2008 k celkovému nárůstu počtu studentů v terciárním vzdělávání o 64 %, k nárůstu výše výdajů na tuto vzdělávací úroveň o 102 %, což znamená nárůst průměrných výdajů na jednoho studenta o 24 % Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? •Země OECD vydaly v roce 2008 6,1 % jejich kolektivního HDP, z toho 3,7 % HDP je vynaloženo na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání. •Česká republika 4,5 %, 2,8 % na primární, sekundární a postsekundární vzdělávání •Výdaje na vzdělávací instituce (školy, univerzity a další veřejné i soukromé instituce) – výdaje na vlastní vzdělávání, výdaje (soukromé i veřejné) na služby spojené se vzděláváním poskytované studentům a jejich rodinám (včetně ubytování studentů a dopravu do školy) + výdaje na výzkum realizovaný v rámci vzdělávací instituce. Výdaje na vzdělávání jako % HDP Podíl soukromých výdajů •Růst výdajů => tlak na finanční zdroje celé společnosti. •V průměru OECD – ¾ výdajů jako % HDP pochází z veřejných zdrojů •Trend – stále méně časté veřejné financování preprimárního a terciárního vzdělávání •=> Růst role soukromého sektoru •Obava nižší motivace ke studiu v případě finančního zatížení studentů Zdroje financování - výsledky •V zemích OECD pochází v průměru 83 % výdajů na vzdělávání z veřejných zdrojů •ČR 87,3 %, EU 21 89,1 % •Z veřejných zdrojů pochází 91 % výdajů na ISCED 1, 2, 3 a 4. •Veřejné výdaje rostou, směřují i do soukromých institucí, kde jsou však 2 x menší •„Ve většině zemí pochází v terciárním vzdělávání naprostá většina soukromých výdajů z prostředků domácností. Výjimkou jsou Rakousko, Kanada, Česká republika, Slovenská republika a Švédsko, kde jsou soukromé výdaje jiných subjektů vyšší než výdaje domácností“. Soukromé výdaje •Pokles podílu veřejných výdajů (u terciárního vzdělávání) ze 74 % v roce 1995 na 73 % v roce 2000 a na 67 % v roce 2008 – trend především mimoevropských zemí (školné + podniky). •Soukromé výdaje tvoří 17 % všech výdajů (OECD) •V ČR 12,7 %, EU 21 10,9 % •Podíl soukromých výdajů u terciárního vzdělávání tvoří 31 % (OECD), ČR 20,9 % Výsledné soukromé výdaje zahrnují školné a další soukromé platby vzdělávacím institucím. Podíl soukromých výdajů na terciární vzdělávání Výdaje na vzdělávání jako podíl na celkových veřejných výdajích • Indikátor charakterizuje celkové veřejné výdaje na vzdělávání. Jsou v nich obsaženy přímé výdaje na vzdělávací instituce stejně jako veřejné subvence domácnostem (např. stipendia a studentské půjčky) a dalším soukromým vzdělávacím subjektům (např. institucím zabezpečujícím odbornou přípravu učňů v duálním systému). Tento indikátor zahrnuje i veřejné subvence, které neslouží domácnostem pro přímé platby související se vzděláváním, jako jsou např. dávky na pokrytí životních potřeb studentů. Alokace zdrojů •Politický problém •Rozvíjet více veřejné nebo soukromé školství? •Měla by existovat veřejná podpora pro soukromé školy? •Jaký je nejefektivnější způsob poskytování vzdělávání? •V jakém vztahu by měla být úloha státu a soukromého sektoru při financování vzdělání? •Jaké jsou problémy substitučního vztahu mezi rovností a efektivností? •Vydáváme dostatek prostředků na vzdělávání a využíváme jich dobře? •Mělo by se na veřejných školách platit školné a v jaké výši? …. •PROČ MÁ BÝT VZDĚLÁVÁNÍ POSKYTOVANÉ A FINANCOVÉ VEŘEJNĚ?? • ČISTÝ TRH VE VZDĚLÁVÁNÍ NENÍ MOŽNÝ…? • •Nedokonalá konkurence (monopolní síla) •Externality •Veřejné statky •Asymetrické informace •? Veřejné služby ve vzdělávání • Služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity (Vláda ČR). •Základní služby – (základní, střední, vysokoškolské) •Vědecko-výzkumné služby •Doplňkové služby (stravování, ubytování, mimoškolních aktivit) (Benčo, 2005) Vzdělávání – veřejný statek? •Teorie veřejných statků •Veřejný statek (public good) respektive kolektivní statek •„extrémní příklad veřejného statku, který splňuje požadované charakteristiky, se v realitě prakticky nenachází“ Teorie veřejných statků •Veřejný statek – „statek specifické povahy, která jej předurčuje pro veřejné poskytování“. příklad obrana, vzdělávání (Musgrave) •Veřejné poskytování vzdělávání je tak ztotožněno s jeho veřejným poskytováním, ačkoli přinejmenším vyloučení je v případě vzdělávání možné (a dokonce snadné). Špalek 2010 •è public goods x publicly provided good (worthy goods) Důvody pro veřejné zabezpečení § §Společenské užitky (externality) (individuální versus společenské) – teorie LK §Asymetrické informace §Možnost vzniku monopolu §Právo na vzdělání – spravedlnost při poskytování vzdělávání, rovnost v příležitosti na dosažení určitého druhu a stupně vzdělání => přístup k minimálnímu množství vzdělání (listina základních lidských práv a svobod, povinná školní docházka) §Primární, sekundární, terciární § • • Listina základních lidských práv a svobod •Čl. 33: (1)Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2)Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti občana a možnosti společnosti též na vysokých školách. (3)Zřizovat jiné školy státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se může vzdělání poskytovat za úhradu. (4)Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. • Efektivnost versus rovnost Valenčík, online • • Neplatí přímá úměra: čím více distribuční spravedlnosti, tím méně ekonomické efektivnosti. Vtip je v tom, že dovednou, technologicky poučenou kombinací trhu a správy lze dosáhnout maxima možné ekonomické efektivnosti – a přitom dodržet stanovené podmínky distribuční spravedlnosti. Taková ekonomická efektivnost nebude nikdy tak vysoká jako efektivnost v Paretově smyslu, bude však eticky a sociálně přijatelná a (v demokratických poměrech tedy i) politicky průchodná..(Potůček, 1997) • •….Nelze se tedy soustředit pouze na efektivnost (=> velká distribuční nespravedlnost) nebo spravedlnost •(=> ekonomický kolaps)….. • • Rovný přístup k vyšším formám vzdělání – sociálně spravedlivý – cesta ke zvyšování ekonomické efektivnosti..(teorie lidského kapitálu, míra návratnosti investic do vzdělávání) • • Dvě strany mince… •Zajištění skutečně spravedlivého přístupu ke vzdělávacím příležitostem •Maximální rozvíjení potenciálu každého jedince…… •(Bílá kniha) •ALE také… •„každý platí v rámci daňového systému bez ohledu na to, zda vzdělání dostal či nikoli, •každý platí bez ohledu na to, jak kvalitní služby mu byly poskytnuty, •poskytovatel vzdělávacích služeb dostává prostředky od těch, co platí prostřednictvím daňového systému bez ohledu na to, jak kvalitní služby poskytl“ •(Valenčík, online) • •A také…. •Rozdíly v míře návratnosti investic do vzdělávání…..(vysokoškolák versus středoškolák) Jak statky poskytovat? •„Pokud odhlédneme od skupiny čistých kolektivních statků, které jsou vzhledem ke svému specifickému charakteru (nedělitelnost a nevyloučitelnost ze spotřeby) předmětem veřejného financování, produkce vzhledem na jejich ekonomický charakter už tak jednoznačně nenáleží veřejnému sektoru.“ (Medveď, Nemec, Orviská, Zimková, 2005, str. 54) •Oprávněnost veřejného poskytování nevyplývá vždy z jeho povahy (Špalek, 2011) •GARANCE X PRODUKCE GARANCE X PRODUKCE! •Zabezpečení veřejných služeb je širší význam podpory ve smyslu garantování, organizování, regulování, kontrolování a financování veřejné služby - převážně mluvíme o zabezpečování veřejných služeb státem a jeho institucemi (organizační složky státu, kraje, obce). • •Poskytování veřejné služby: jde o faktickou produkci veřejných služeb. Poskytovateli mohou být ziskové soukromé firmy, neziskové veřejné organizace, neziskové soukromé organizace, ale také sektor domácností. Způsoby poskytování Ekonomická efektivnost • „…na efektivní poskytování veřejných služeb nahlížet jako na takové poskytování, kdy za předpokladu limitovaných veřejných zdrojů lze dosáhnout na realizaci co největšího rozsahu veřejných služeb v co nejvyšší kvalitě“…. • •Jsou veřejné prostředky využity k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. (princip hospodárnosti) •Veřejné prostředky jsou využity takovým způsobem, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. • (princip efektivnosti) •Použití veřejných prostředků je takové, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. (princip účelnosti) •Analogicky lze stanovit případy, kdy je zvolená forma produkce (některá z forem interní či externí) veřejných služeb neefektivní. • •Jedná se o situace, kdy: •Je zvolená forma produkce nákladnější (z hlediska použitých vstupů) ve srovnání s jinými alternativami poskytování. •Veřejnou službu lze prostřednictvím jiné z možných forem zajistit ve větším rozsahu a vyšší kvalitě, nebo poskytovaná úroveň služby je nedostatečná z hlediska plnění cíle (účelu). •Náklady na jednotku výstupu jsou vyšší než by byly při využití jiné z forem z produkce. Jak docílit efektivní produkce…..? •Systémovým přístupem •Posouzením „better value money“ •Monitorováním a kontrolou •EVALUACE •POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÝ PŘÍSTUP Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - -Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. -Merkantelisté, William Pety – vzdělání za jeden z důležitých faktorů pro ekonomický rozvoj -Adam Smith – vzdělání – investice, která zvyšuje produktivní schopnost člověka a jeho celoživotní příjem. -John Stuart Mill – vzdělání jednotlivců zvyšuje produktivitu práce a přináší kompenzaci za investice do vzdělání. -Schultz a Becker – první pokus o změření míry návratnosti investic do vzdělání. -Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí Lidský kapitál •Různé formy investic do lidí: školní a další vzdělávání, výdaje na zdravotní péči a výživu (zejména v rozvojových zemích). • „souhrn znalostí a dovedností člověka, které jsou vytvářeny školním vzděláváním, dalším vzděláváním v průběhu života a praxí“. •- Sociální kapitál, kulturní kapitál Teorie lidského kapitálu •1) Vzdělání – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. •2) Vzdělání + další faktory – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. -alfa koeficient (0,6 - 0,8) •3) Vzdělání nezvyšuje produktivitu jednotlivce •Ale: formálně označuje již dané rozdíly mezi lidmi. •Vzdělání – prostředek k třídění a filtrování lidí. • • Lidský kapitál a produktivita •Mikroekonomický přístup (úroveň mzdy, míra ekonomické aktivity, pravděpodobnost nezaměstnanosti). •Makroekonomický přístup (ekonomický růst) • „Statistiky OECD – průměrné prodloužení doby studia o jeden rok přináší dlouhodobý růst HDP v rozsahu čtyři až šest procent“ Kvantifikovatelnost LK –přístupy •1) nejvyšší dokončené vzdělání (ISCED) • •(osoby ve věku 25-64 let, kteří dosáhli vyšší střední nebo vysokoškolské vzdělání/celkový počet osob ekonomicky • aktivního věku) •Nevýhody: •Délka vzdělávání je v jednotlivých zemích různá •Neměří žádné specifické znalosti a dovednosti – nezaměřuje se na obsah vzdělání •Někdy: počet let studia (Průměrná délka studia) • Podíl obyvatel podle dosažené úrovně vzdělání •V průměru v zemích OECD dosahuje méně než jedna třetina (29 %) dospělých pouze primárního a nižšího sekundárního vzdělání (v České republice 9 % obyvatel), •44 % dospělých má ukončené vyšší sekundární vzdělání (v ČR 76 %) a •více než jedna čtvrtina (28 %) úspěšně ukončila terciární úroveň vzdělání (v ČR 14 %). •V posledních letech v ČR pozitivní vývoj – odhady v roce 2017 ½ vysokoškoláků v kohortě 25-34 let => změny v zaměstnatelnosti, výše mezd, kvalifikační náročnosti •(Středisko vzdělávací politiky, UK) Vysokoškoláci 2009 – 1,9 %, 1.čtvrtletí 2010 3 %, 2.čtvrtletí 2,4 % Míra nezaměstnanosti absolventů v ČR podle kategorií vzdělání (duben 2007, 2008 a 2009) http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?KodStranky=9.0.48 Míra nezaměstnanosti ČR a EU Mzdy podle vzdělání Zdroj: ČSÚ • image004 Zdroj: ISVP Průměrná mzda vysokoškoláků Vztah vzdělání a pozice na PT •Česká republika patří mezi země s těsnějším vztahem mezi úrovní vzdělání a kvalifikačními požadavky •V zemích s vysokým podílem vysokoškoláků nastupují absolventi poměrně často na pracovní místa s nižšími kvalifikačními nároky. (Španělsko, Belgie, Finsko..) •Čím více je na trhu práce vysokoškoláků než odpovídajících pracovních míst, tím častěji mají absolventi vysokých škol problém vůbec nějakou práci sehnat anebo získávají „jen“ práci méně kvalifikovanou V patnácti původních zemích EU tvoří vysokoškoláci například více jak 19 % pracovníků ve skupině povolání nižší administrativních pracovníků. Belgie 41 % x ČR méně než 6 % Vliv vzdělání na pozici na pracovním trhu - shrnutí •V průměru zemí EU jsou vysokoškoláci oproti celé populaci o 45 % méně ohroženi nezaměstnaností •Vykonávají o 28 % kvalifikovanější práci •Mají o 42 % vyšší mzdy •V ČR jsou vysokoškoláci ohroženi nezaměstnaností o 64 % •Vykonávají o 35 % kvalifikovanější práci •Mají o 66 % vyšší mzdy • Investice do vzdělání •Optimální investice –cost-benefit analýza •Individuální/společenská návratnost investic do vzdělání •Srovnání návratnosti investic do různých typů vzdělání, v různém čase, v různých zemích.. Náklady přímé Náklady nepřímé Výnosy přímé Výnosy nepřímé veřejné přímé výdaje veřejných rozpočtů na vzdělávání nižší daňové příjmy, vyšší daňové příjmy, snížení sociálních transferů lepší zdravotní stav, nižší kriminalita, ekonomický růst soukromé poplatky za studium, ostatní služby a materiály ušlá mzda, ztráta času, psychické náklady zvýšení příjmu vyšší status, nižší nezaměst-nanost, osobní uspokojení Náklady a výnosy ze vzdělání Průběh výdělků v závislosti na věku a vzdělání Private and public economic returns (2006) On average across OECD countries, the total return exceeds USD 335 000. Components of private net present value Souhrnné výsledky •V průměru OECD •IRR je vyšší v případě ISCED 5/6, a to jak individuální tak společenská •Individuální míra je vyšší než společenská •IRR je u mužů vyšší než IRR u žen, vyjma společenské IRR v případě ISCED 3/4, IRR female 8,8 x IRR male 8,2 Předpoklady efektivního využití LK •Flexibilní trh práce •Flexibilní školství •Celoživotní vzdělávání Flexibilní trh práce •Rychlost s jakou se dokáže přizpůsobit ekonomickým šokům (strukturální nez.) •Ukazatelé institucionálního prostředí, ovlivňující utváření S a D •FTP – přizpůsobení, které zajistí vysokou zaměstnanost, nízkou u, nízkou i, plynulý růst důchodů. •Předpoklady: mzdová flexibilita, mobilita pracovní síly, flexibilní pracovní doba •Indikátory: ukazatel míry dlouhodobé nezaměstnanosti Flexibilní školství •Odpovídá potřebám a požadavkům trhu práce (včetně absolventů) •Opatření: •Makro úroveň – strategie+ koncepce (PISA, Lisabonská strategie) •Mikro – spolupráce vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů – strukturální u •Indikátory: míra nezaměstnanosti absolventů, podíl absolventů na rekvalifikaci, vykonání profese absolventa neodpovídající kvalifikaci. • www.infoabsolvent.cz www.infoabsolvent.cz Celoživotní vzdělávání •Nutnost CŽV •Formální, neformální •Strukturální nezaměstnanost, umocněno demografickým vývojem •Indikátory: podíl osob účastnících se CŽV, kvalitativní hodnotící úrovně dosažených znalostí a dovedností (počítačové dovednosti) Další vzdělávání v EU Děkuji za pozornost J Hyánek, V., Prouzová, Z., Škarabelová, S. a kol: Neziskové organizace ve veřejných službách, 2007 Špalek, J.: Veřejné statky, Teorie a experiment, 2011 Řežuchová, M. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru: Analýza efektivního zabezpečování veřejných služeb. Disertační práce, 2010 Valenčík, R.: Bohatí bohatnou a chudí chudnou - věčný problém? http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/lkkt/lkkt02.htm Education at a Glance, OECD, 2011 Středisko vzdělávací politiky UK: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2010 Filipová, 2008. Lidský kapitál a jeho efektivní využití jako zdroj ekonomického růstu v ČR Celkové veřejné výdaje jako podíl HDP C:\Users\77468\Desktop\skolne-mapa-2.png