Právní úkony. Systém věcných práv JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. KPT PrF MU v Brně Právní úkon – pohled de lege lata nJde o legální pojem definovaný ve vícero právních předpisech nJde o subjektivní právní skutečnost nPro oblast soukromého práva je právní úkon stěžejním a výchozím pojmem – projev autonomie vůle subjektů nZákladní mechanismus tvorby, změny a zániku právních vztahů nPro oblast veřejného práva se pojem právní úkon neužívá pro zvláštní druhy úkonů orgánů veřejné moci nTeorie aktů nNormativní právní akty (zejména právní předpisy) nIndividuální právní akty (zejména právní rozhodnutí) nOpatření obecné povahy (akt, který má smíšenou povahu) nVeřejnoprávní smlouvy n n Soukromoprávní vymezení právních úkonů nJde o realizaci autonomie vůle subjektů práva právně relevantním způsobem, jehož cílem je způsobit právní následky (horizontální vztahy) nObčanské právo n - § 34 občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.): nPrávní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují n právní úkon je jednotou vůle a jejího projevu n pro jeho výklad je důležitý jeho obsah nTypologie právních úkonů podle stran, formy, zaměření a dalších kritérií n Další soukromoprávní odvětví nVycházejí z principu subsidiarity práva občanského nObchodní právo nNěkterá ustanovení o právních úkonech § 266 – 268 OZ nJiné pojetí výkladu právního úkonu (kdo první použije nejasný výraz, výklad jde k jeho tíži) nNeplatnost musí namítat ten, k jehož ochraně je stanovena nPracovní právo nZákoník práce (z. č. 262/2006 Sb.) umožňuje podpůrné použití občanského zákoníku nPouze relativní neplatnost právních úkonů (ve všech případech pouze k námitce účastníka) n n n Právní jednání a právní úkon pohled historický II. nPojem právní jednání užíval legendární kodex občanského práva ABGB z roku 1811 (§ 859 – jako důvod (titul) ke vzniku osobních práv k věcem = závazků) nPrávní jednání bylo nadřazeno pojmu smlouvy n Právní jednání a právní úkon nPojem právní úkon používal již občanský zákoník č. 141/1950 Sb.a převzal ho tzv. socialistický občanský zákoník č. 40/1964 Sb. n - vznik tradice užívání tohoto pojmu téměř tři čtvrtě století nV současnosti je pojem právní jednání nahlížen jako pojem širšího významu než právní úkon nNe každá právně relevantní subjektivní právní skutečnost musí být právním úkonem nNapř. rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti Definiční znaky právního úkonu - § 34 njednota vůle a jejího projevu nprojev vůle nKonání (komisivní) x nekonání (omisivní) nzaměření projevu vůle nuznání projevu vůle právním řádem nnastoupení následků z projevu vůle nnový kodex tento pojem neužívá ! n n n n n n n Náležitosti právního úkonu nNáležitosti subjektu n (způsobilost k právním úkonům, způsobilost k právům a povinnostem) nNáležitosti vůle (skutečná, svobodná, vážná, prostá omylů) nNáležitosti projevu vůle n (srozumitelná, určitá, v náležité formě) nShoda vůle a jejího projevu n (omyl vědomý, nevědomý) nNáležitosti předmětu (možný, dovolený) n n n Dělení právních úkonů ndle počtu stran (jedno, dvou, vícestranné) ndle formy (ústní, písemné, konkludentní) ndle majetkového plnění (úplatné, bezúplatné) ndle vzniku a zaměření účinků n (adresované, neadresované) ndle okamžiku nastoupení následku n (mezi živými, pro případ smrti) ndle úpravy smluvních typů (typové, innominátní, smíšené) n n n Vznik právního úkonu nJednostranné neadresované (okamžikem projevu vůle) n nJednostranné adresované (dojitím projevu vůle adresátovi) n nDvoustranné n noferta n nakceptace n nsmluvní konsens n n n Øperfekce x platnost x účinnost n n n n n n Obsahové složky právních úkonů (NÁLEŽITOSTI) npodstatné (stanovené právním předpisem) n npravidelné (obvykle se vyskytující-místo a čas plnění) n nnahodilé n npodmínky (odkládací, rozvazovací) nstanovení doby npříkaz n n n Vady právních úkonů a jejich následky nnicotnost/absolutní neplatnost nNicotnost = právní úkon vůbec nevznikl (OZ výslovně neupravuje) nAbsolutní neplatnost (§ 37, § 38, § 39, § 40 OZ) nPrávní úkon se považuje od počátku za neplatný nPřihlíží se k ní ex offfo (tzn. bez námitky) n nrelativní neplatnost (§ 40 a) nTaxativní výčet ustanovení OZ nJen k NÁMITCE účastníka nToto právo SE PROMLČUJE ve tříleté promlčecí lhůtě nodstoupení od smlouvy nStanovuje-li to zákon, nebo dohoda účastníků nNapř. tíseň (§ 49) n nOdporovatelnost (§ 42a OZ) nMožnost podat odpor u soudu proti úkonům dlužníka směřujícím ke zkrácení věřitele (jeho vymahatelné pohledávky) nVýsledkem je právní neúčinnost (nikoliv neplatnost !!!) těchto úkonů vůči věřiteli n nOdpovědnost za vady nU jednotlivých smluvních typů upravena speciálně nObecná úprava (§ 499 - § 510 OZ) n n Nový občanský zákoník z. č. 89/2011 Sb. nÚčinnost (zatím) nastavena k 1. 1. 2014 nDíl 1. - § 545 a násl. n§ 545: n Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. n§ 546 n Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. n§ 547 n Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Důvody ke změně právní úpravy nPojem právní úkon byl označen za „přežitek“ socialistického práva nS některými dalšími právními termíny zavedl do občanského práva hmotného procesní terminologii („právní úkon“, „účastník“) nZpochybnění potřebnosti definice „právního jednání“ či „právního úkonu“ s tím, že se jedná o intuitivní záležitost nSjednocení právní úpravy tohoto problému pro celé soukromé právo nPrincip diskontinuity nové právní úpravy nNávaznost na období první republiky (nepřijatý vládní návrh čsl. občanského zákoníku z roku 1937) n n n Právní jednání a jeho výklad podle nového OZ nPrávní jednání se posuzuje podle svého obsahu (stejně jako současný OZ), ale: noproti předchozí úpravě se opouští důraz na formální hledisko projevu vůle, a klade se větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob nPrincipy: nPrávní jednání je v pochybnostech třeba považovat za PLATNÉ nMinimalizace mocenské ingerence soudních orgánů do výkladu právního jednání Vady právních úkonů podle nového OZ nNicotnost (k právnímu jednání se nepřihlíží) nTzv. zdánlivé právní jednání (§ 551 NOZ) nChybí-li vůle nebo vážnost vůle nNeurčitost či nesrozumitelnost projevu vůle nNeplatnost (§ 574 – 588) nZákladní princip: výklad ve prospěch PLATNOSTI právního jednání nJe-li neplatnost stanovena na ochranu zájmu určité osoby, musí tato osoba vznést námitku, jinak se právní jednání považuje za platné nAle: soud přihlédne bez námitky k neplatnosti způsobené: nRozporem s dobrými mravy nRozporem se zákonem nRozporem s veřejným pořádkem nNemožností plnění n n n n Čas n nPevně stanovený (datum) n n nPlynoucí (lhůta) n n n n Vliv času na právní vztah nZánik práva uplynutím lhůty omezujícím jeho trvání (u právních vztahů na dobu určitou) - § 578 OZ n nPrekluze – § 583 OZ nNeuplatnění práva v zákonem stanovené lhůtě nJen, stanoví-li to zákon výslovně, že právo zaniká nPromlčení (§ 100 - § 114 OZ) nPrávo nezaniká – nárok se stává podmíněným nPlatí jen pro občanskoprávní vztahy (obchodní právo – zvláštní úprava) nDále také: směnky, rodinné právo nVydržení nOriginární nabytí vlastnického práva nPODMÍNKY nDOBRÁ VÍRA (i dobrá víra právního předchůdce) nLHŮTA ( 3/10 let) n n n Čas jako právní skutečnost nAd lhůty: ndle počátku lhůty: (promlčecí a prekluzívní lhůty) nsubjektivní lhůta (od doby, co se účastník dozví rozhodnou skutečnost) nobjektivní lhůta (od okamžiku, kdy se rozhodná skutečnost stala) nsubjektivní lhůta může běžet pouze v rámci lhůty objektivní, jakmile uplyne objektivní lhůta, už nemůže subjektivní začít běžet n Promlčení nmechanismus promlčení práva (§ 101 – 114 OZ) nPromlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického, délka promlčecí doby podle typu vztahu nuplynutím promlčecí lhůty se nárok stává podmíněným; podmínkou jeho realizace je neuplatnění námitky promlčení druhou stranou npo uplatnění námitky promlčení nárok zaniká, oprávněnému zůstává pouze nevynutitelné subjektivní právo (tzv. naturální obligace) npočátek může být stanoven objektivně (den, kdy mohlo být právo uplatněno u soudu poprvé) anebo subjektivně (vědomost újmy) npřekážky v běhu promlčecí lhůty npromlčení nepočne npromlčení neskončí npromlčení neběží – např. po dobu soudního řízení npromlčení se přerušuje, počíná běžet znovu (§ 110 odst. 1 OZ) nuznání dluhu (§ 558 OZ) npřiznání práva pravomocným rozhodnutím soudu Systém věcných práv n1) Věcná práva niura in re nvěc je předmětem těchto práv, práva směřují do věci → absolutní právní vztahy (ostatní jsou povinni respektovat právo oprávněného a zdržet se zásahu do něho – omittere nvlastnické právo ndržba nvěcná práva k věci cizí (iura in re aliena) nvěcná břemena nzástavní právo nzadržovací právo Vlastnické právo nVlastnické právo nzakotveno mezinárodními i vnitrostátními prameny práva nVšeobecná deklarace lidských práv (čl. 17),Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 1 Prvního dodatkového protokolu) nListina – čl. 11: nPrávo na vlastnictví nRovnost forem vlastnictví nPrávo na dědění nOmezení vlastnického práva nZákaz zneužití vlastnického práva nOmezení výkonu vlastnického práva (zdraví, příroda, prostředí) nVyvlastnění (ve veřejném zájmu a za náhradu) Listina nČl.11 n n(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. n n(2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. n n(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. n n(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. n n(5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě základě zákona. Občanský zákoník a vlastnictví nUstanovení § 123 OZ nTzv. „vlastnická triáda“ nPrávo věc užívat a požívat, brát z ní plody a užitky, disponovat s ní nDále ovšem: právo věc zahodit (opustit), věc zničit atd. nJe to demonstrativní (příkladmý) výčet nDefinice pojmu „vlastnictví“ a zároveň právní norma Omezení vlastnictví nOmezení vlastnického práva nPojmové omezení (imanentní) nVnější omezení (jinými právními vztahy) nPoužití věci bez souhlasu vlastníka nVyvlastnění nZákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon nZákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě nRegulace sousedských vztahů - § 127 OZ („imise“) nVstupy na cizí pozemky, podrosty a převisy, oplocení Nabývání vlastnictví I. nNabývání vlastnictví – „nabývací tituly“: n„nikdo nemůže převést více práv, než sám má“ nSmlouvou n„nikdo nemůže převést více práv, než sám má“ ntranslační účinky (převod vlastnictví samotnou smlouvou) npřevod nemovitostí, které nejsou vedeny v katastru nobligační účinky (smlouvou vzniká závazek převést vlastnictví) nobecné pravidlo u věcí movitých - § 133 OZ Nabývání vlastnictví II. nDěděním (okamžikem smrti zůstavitele) nRozhodnutím státního orgánu nNapř. § 135c odst. 2 OZ (černá stavba) nRozdělení společné věci apod. nNa základě jiných skutečností stanovených zákonem (např. vydržením) nPřisvojení věci nPřírůstek věci (akrescence) nZpracováním věci nVydržením (uplynutím lhůty – 3/10 let) nOriginární způsob nabytí vlastnictví Ochrana vlastnictví nOchrana vlastnictví nJeden ze základních právních institutů majetkoprávních vztahů, důležitost i v jiných odvětvích nObčanskoprávní prostředky ochrany nZápůrčí (negatorní) žaloba nŽaloba na vrácení věci (reivindikace) nRestituční žaloba (navrácení do původního stavu) nNapř. „černá stavba“ na pozemku, zpracování cizí věci ve špatné víře Zánik vlastnictví I. nDůsledek projevu vůle dosavadního vlastníka nNa základě smlouvy nOpuštěním věci (derelikce) = projev vůle již nebýt dále vlastníkem (srov. následky opuštění upravené v § 135 odst. 3 obč. zákoníku) nSpotřebováním, zničením (jen věci zuživatelné) Zánik vlastnictví II. nNezávisle na vůli dosavadního vlastníka nZánikem věci (jen u některých věcí) nZtrátou věci (vlastnictví nabývá obec) nSmrtí vlastníka (přechod vlastnictví) nVydržením (viz výše v souvislosti s nabytím vlastnického práva) nRozhodnutím státního orgánu (vyvlastnění, rozhodnutí o propadnutí majetku, prodej věci v rámci výkonu rozhodnutí, rozhodnutí o neoprávněné stavbě) n n n nDěkuji vám za pozornost.