Prospect (vyhlídka, šance, naděje) Theory Úvod do problematiky Skorkovský KAMI, ESF MU Pozor- navazující PWP Prospect Theory- complement 2011021!!! Úvod Daniel Kahneman se stal jedním ze dvou laureátů Nobelovy cenu v oboru ekonomie za rok 2002. Nobelovu cenu si podle Královské švédské akademie věd zasloužil proto, že „integroval poznatky psychologického výzkumu do ekonomické vědy, zejména pokud se týče lidského uvažování a rozhodování za nejistoty“. Kahnemanovy výsledky podle Královské akademie položily základy nového výzkumného oboru, protože ukázaly, že v lidském myšlení může docházet ke zkratům, které vedou k systematickému porušování základních principů teorie pravděpodobnosti. Výsledky svého bádání publikoval v podstatě vždy s Amosem Tverskym Daniel Kahneman Daniel Kahneman Amos tversky-sm.jpg Amos Tversky Practical Behavioural Finance n Most of the standard assumptions underlying investment forecasting and portfolio management are wrong. n They fail to take into account the emotional and psychological biases (předsudek-čti bajasis) of those practicing the investment arts. n Fear, greed (nenasytnost lačnost, hltavost), risk seeking and aversion, all play a role in the underperformance of many investment managers relative to their objectives. n Simple example I nSpin a coin nA – you can get either 100 or 00 nB – you can get for sure 49 nA – most respondent prefer B to A n Říká se tomu House Money Effect – bude znovu zmíněno později !!!! Simple example I A - value = 100 * 0,5 + 100*0,0= 50 B - value = 49 * 1,0 + 49 *0,0 = 49 Úvod Uvažování Porovnávání alternativ (možností, voleb,..) Uvažování Jaké je riziko ? Známá entita 1 Známá entita 2 Známá entita N-1 Známá entita N Interpretační rámec empirických výsledků dvojice K&T v oblasti uvažování tvoří v nejobecnější rovině pojem heuristika (heuristic). K&T tak označují myšlenkový postup, který „redukuje složité úlohy v oblasti odhadování pravděpodobností a předpovídání hodnot na jednodušší operace (uvažování) Nový poznatek- závěr 1 Nový poznatek- závěr 2 Nový poznatek- závěr M-1 Nový poznatek- závěr M Místo nástrojů statistiky a pravděpodobnosti zapojíme heuristiku a dostaneme Tři typy heuristik nreprezentativnostní (representativeness heuristic) n n ndostupnostní (availability heuristic) n nkotevní (anchoring heuristic) n Reprezentativnostní heuristika Reprezentativnostní heuristika (representativeness heuristic) je myšlenkový postup, při němž je pravděpodobnost, že objekt A náleží do množiny B nebo že událost A má původ v procesu B, „odhadována podle toho, do jaké míry A reprezentuje B, tj. do jaké míry se A podobá B“ (Tversky a Kahneman (1978), s. 20). Podobnost zdroje a výsledku je jistě velmi často úzce spjata s pravděpodobností, že z daného zdroje vzejde daný výsledek, takže se jedná o heuristiku, která má smysluplné kořeny a může být při odhadování pravděpodobností často užitečná. Dostupnostní heuristika lion03 leopard puma Crocodile-t lion03 leopard leopard Crocodile-t leopard parrot-kadavu leopard Frekvence nebo pravděpodobnost výskytu Kotevní heuristika Kotevní heuristika (anchoring heuristic) je myšlenkový postup, při němž odhad hodnoty určité veličiny (například pravděpodobnosti) lidé získají tak, že „vyjdou z nějaké počáteční hodnoty, kterou upraví, čímž získají konečnou odpověď. Počáteční hodnota nebo výchozí bod mohou být naznačeny formulací daného problému, nebo může jít o výsledek částečného výpočtu“ (Tversky a Kahneman (1978)). Počáteční hodnota s nazývá „kotva“. ANCHOR Kotevní heuristika-příklad crowd KEMs%27%2520crowd%25203 wacky-wheel22 30 % inženýři Dotaz : vyberte ze skupiny 100 jmen jména a přiřaďte je profesní skupině Výsledek : poměr 30/70 zůstal zachován .Čísla 30 a 70 fungovala jako vnuknutá čísla Pokud se nedozvíte poměr 30/70, pak bude poměr právníků a inženýrů 50/50 whitewater_anchor 70 % právníci Kotva Kotevní efekt může nastávat i při různých prodejních akcích, kdy prodejci umisťují do výloh nápisy typu „ceny již od 100 Kč“. Provedené pokusy naznačují, že spotřebitel může tento údaj brát jako kotvu zcela nevědomě, tj. i v případě, že by na přímou otázku daný nápis označil za bezcennou informaci. Spotřebitel tak může být přilákán do daného obchodu dojmem, že je v něm zboží nabízeno za nižší ceny, než jaké by odhadoval při absenci onoho nápisu nebo pokud by jej ignoroval. Příklad : a)1x2x3x4x5x6x7x8 nebo b) 8x7x6x5x4x3x2x1 do 5 sekund The median for a) was 512, for b) it was 2250 The correct answer for both is 40 320 !!!!!!!!! Klíčové rysy prospektové teorie nÚloha referenčního bodu nAverze ke ztrátě nTransformace pravděpodobnosti nJde o jednu z nejvlivnějších alternativ používané v teorii rozhodování Motto : Decision making under risk can be viewed as a choice between prospects or gambles Poznatky a alternativy Alternativa 1 Alternativa 2 Alternativa N Poznatek 1 Poznatek 2 Poznatek M Referenční bod= RB Alternativa 1 Alternativa 2 Alternativa N RB = Srovnání 1 Srovnání N konkrétní hodnota Takže podle prospektové teorie se nehodnotí výsledná alternativa, ale to jak se tato výsledná alternativa liší od referenčního bodu Srovnání 2 Referenční bod= RB 253160754UCPNyz_ph 283042488vnraMe_ph RB = NEBO 253160754UCPNyz_ph 283042488vnraMe_ph RB = současnost budoucnost Referenční bod= RB online-casino_4 253160754UCPNyz_ph 283042488vnraMe_ph gambler 253160754UCPNyz_ph 283042488vnraMe_ph Majetek hráče Majetek hráče Výhra + Hráče nezajímá stav jeho majetku, ale to, o kolik se zvedne jeho majetek po výhře !! Hráč zkoumá o co se jeho majetek změnil. Větší nárůst užitku Referenční bod= RB Toto „relativistické“ hodnocení alternativ je v praxi ve srovnání s hodnocením podle celkových výsledků obvykle nejen jednodušší, ale často dokonce jediné proveditelné. Zvážit doslova celkový výsledek by totiž ve skutečném životě znamenalo zahrnout do jednoho hodnocení veškerý svůj výsledný majetek, znalosti, sociální vztahy atp. Přitom rozhodnutí v dané úloze přinese zaznamená náhodnou změnu obvykle pouze v jednom z těchto ohledů. Referenční bod= RB : příklad nJedna skupina studentů vyhrála při házení mincí 30 Kč a této skupině byly nabídnuty následující varianty hry : nPři dalším hodu buď dostanou další 9 Kč nebo naopak 9 Kč prohrají nMohou se zřeknout dalších sázek a končí s 30 Kč nVýsledek n Referenční bod= RB : příklad n70 % studentů se rozhodlo pro hod mincí nDalší skupině, kteří zatím nevyhráli nic byly navrhnuty tyto alternativy hry : nPři hodu mincí buď dostanou 39 Kč nebo naopak 21 Kč nNemusí házet vůbec a dostanou od „bankéře“ 30 Kč nVýsledek : n Referenční bod= RB : příklad n33 % studentů se rozhodlo pro hod mincí (67% tedy volilo spíše jistých 30 Kč) nŘíká se tomu House Money Effect nStudenti se tedy nerozhodovali podle částek 39, 21 nebo 30 nDůležité z jakého referenčního bodu se měli rozhodnout. nPro první skupinu hráčů to bylo 0 Kč a pro druhou skupinu pak 30 Kč n Tvar hodnotové funkce při referenčním bodu W0 Averze ke ztrátě (Loss Aversion) nZtráty oproti referenčnímu bodu se zdají rozhodujícímu větší než zisky stejného rozsahu n nZtráta 1000 Kč je citelnější než to, že tuto bankovku najdeme na ulici Užitková funkce, „hodnotová funkce“ nebo Value Function Technicky vzato to znamená, že užitková funkce není kolem referenčního bodu středově souměrná, nýbrž že v oboru ztrát, tj. vlevo od referenčního bodu, má výraznější sklon než v oboru zisků, tj. vpravo od referenčního bodu. U(x) = užitek Ztráta Zisk Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) nJde o zásadní podmínku v obecné teorii rozhodování n nPreference mezi volbami (alternativami), které přicházejí do úvahy by měly být zcela nezávislé na způsobu jakým jednotlivé volby popisujeme n nPříklad : n n1. Epidemie smrtelné choroby vypukne někde ve Střední Africe na izolovaném místě někde v džungli n n2. Očekává se, že pokud nikdo nezasáhne, zahubí nemoc všech 600 černochů n n3. Existují 2 programy jak zachránit alespoň část obyvatelstva (program A a program B 2. Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) nIf A Then 200 lidí přežije a 400 zcela jistě zahyne n n nIf B Then s 33 % pravděpodobností se podaří zachránit všechny a s pravděpodobností 67 % se nezachrání ani jeden n nKterý program zvolíte ? 2. Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) n Jestliže se většina z nás dá řadit mezi riziko-averzní jedince (ti co nemají rádi riziko), pak racionálním rozhodnutím by bylo volit program A, který slibuje s jistotou záchranu pro 200 lidí, před programem B, který se sice neliší v očekávané hodnotě, avšak zahrnuje riziko, že s pravděpodobností 67% zahynou všichni. n n Provedením experimentu se plných 72% dotázaných přiklonilo k programu A, čímž se potvrzuje převládající averze k riziku. n Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) nStejný problém v Africe : máme program C, který počítá s tím, že zemře zcela jistě 400 z celkového počtu 600 obyvatel a pak program D, který bude mít za následek, n že s pravděpodobností 67 % zemře všech 600 obyvatel. n n Co je hlavním rozdílem mezi programy A a B programy C a D pro toho, který má rozhodnout ? n n Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) nOdpověď : n nVarianta C a D předkládá otázku ve formě kolik lidí zemře a nvarianta A a B předkládá otázku kolik lidí se podaří zachránit. n n Výsledek testu : 78 % respondentů se rozhodlo pro variantu D, což implikuje pozitivní sklon k riziku (risk–seeking) n n Proč ? n Pro většinu nelze tolerovat definici problému vedoucí k jisté smrti 400 obyvatel ! Averze k riziku a zásady stálosti rozhodování (principle of invariance= princip neměnnosti) nDva zcela identické rozhodovací problémy nprezentované v rozdílných kontextech mají za nnásledek dvě zcela odlišná rozhodnutí ! n nJde tedy o střet s předpoklady racionálního chování jedince. n nPodobných experimentů byla provedena již nesčíslná nřada a většinou ve všech případech s podobnými výsledky. n nDopad způsobu prezentace rozhodovacího problému nměl naprosto podstatný vliv nejen na studenty obchodních škol, nale třeba i na lékaře nebo pacienty řešící „africký problém“. n Teorie racionálního rozhodování Teorie racionálního rozhodování říká, že nejisté prospekty by měly být ohodnocovány váženým průměrem užitků jednotlivých možných stavů světa, kde vahami jsou jejich pravděpodobnosti výskytu. Pravděpodobnost jako váha má za následek, že možné stavy světa, které mají pravděpodobnost 1% by měly 10krát převážit stavy s pravděpodobností pouze 0,1%. Dalším důsledkem by bylo, že přírůstek pravděpodobnosti ve výši 1% by měl mít stejný efekt ať už k němu došlo z 0% na 1%, z 49% na 50% či z 99% na 100%. Teorie racionálního rozhodování Lidé porušují princip pravděpodobnostmi váženého průměru užitků dosti stabilním a konsistentním způsobem. Vzhledem k nějakému jistému stavu světa, dochází k přecenění malých pravděpodobností a podcenění pravděpodobností středně velkých a velkých; zejména podcenění velkých pravděpodobností je skutečně významné. Lidé tak budou shledávat 1% šanci na výhru 1.000€ přitažlivější, než 10€ dárek. Motivací pro rozhodování není to, jak jsme právě bohatí, ale zdali rozhodnutí, které zvolíme, bude mít za následek naše případné zchudnutí, či zbohatnutí. Je to dívka nebo stařenka ? Děkuji za Vaši pozornost Skorkovský Pozor- navazující PWP Prospect Theory- complement 2011021!!!