Cvičení z makroekonomie – Spotřeba, 13. týden 1. ! Keynesiánská spotřební funkce. Pan Dušan disponuje čistým příjmem ve výši 15.000 Kč a není schopen z něj nic ušetřit. Pokud by byl v práci povýšen, potom by si polepšil na 20.000 čistého, z čehož by byl schopen ušetřit 3.000. Vypočtěte mezní a průměrný sklon ke spotřebě pana Dušana, zapište a zakreslete jeho spotřební funkci. 2. J Vysvětlete, proč koncept keynesiánské spotřební funkce vyvolával na konci druhé světové války v USA obavu ze vzniku dlouhodobé recese. 3. ! Předpokládejme, že jednotlivec v prvním období spoří. Zakreslete v modelu mezičasové volby změnu jeho rovnováhy v důsledku poklesu úrokové sazby. Vyznačte důchodový a substituční efekt. 4. ! Mezičasová volba. Předpokládejme, že pan Josef vydělá 10.000 Kč v prvním období a 20.000 Kč ve druhém období. a) Pokud pan Josef spotřebuje 14.000 Kč v prvním období a 15.000 Kč v druhém období, jaká je úroková míra? b) Pokud se spotřeba pana Josefa změní na 15.000 v prvním období a na 14.000 v druhém období, jaká je nová úroková míra? c) Vysvětlete na tomto příkladě důchodový a substituční efekt a určete, který efekt dominoval po změně úrokové sazby mezi body (a) - (b). 5. ! Jeníček a Mařenka žijí dvě období. Jeníček vydělává 100 dolarů v prvním období a 100 dolarů ve druhém období. Mařenka nevydělává nic v prvním období a 210 dolarů ve druhém období. Oba si mohou půjčovat za úrokovou míru r. a) Jeníček i Mařenka spotřebovávají v prvním období za 100 dolarů a a v druhém období také za 100 dolarů. Jaká je úroková míra r. b) Předpokládejme, že úroková míra vzroste. Co se stane s Jeníčkovou spotřebou v prvním období? Je na tom Jeníček lépe nebo hůře než před změnou úrokové míry? c) Co se stane s Mařenčinou spotřebou v prvním období, když úroková míra vzroste? Je na tom Mařenka lépe nebo hůře? 6. ! Uvažujte model mezičasové volby. Nyní předpokládejme, že není jedna úroková míra r, ale spotřebitel může spořit za úrokovou míru a půjčovat si za úrokovou míru , přičemž platí . a) Napište spotřebitelovo rozpočtové omezení pro případ, že i) spotřebovává v prvním období méně než jeho důchod ii) spotřebovává v prvním období více než jeho důchod b) Nakreslete obě rozpočtová omezení a ukažte oblast, která je spotřebitelovi dostupná. c) Přidejte do grafu indiferenční křivky. Ukažte tři možné situace: spotřebitel spoří, spotřebitel si půjčuje a spotřebitel ani nespoří ani si nepůjčuje. d) Co určuje spotřebu v prvním období pro tři výše uvedené případy? 7. J Vysvětlete, zda omezení na úvěr zvyšuje nebo snižuje účinnost fiskální politiky (z hlediska ovlivnění agregátní poptávky) pro následující dva případy (použijte model mezičasové volby) a) dočasné snížení daní b) oznámení o budoucím snížení daní 8. J Vysvětlete, proč jsou změny spotřeby nepredikovatelné, pokud se jednotlivci chovají podle hypotézy permanentního důchodu a mají racionální očekávání. 9. J V učebnici se u hypotézy životního cyklu předpokládá konstatní výše důchodu. Ve skutečnosti však mnoha lidem důchod v čase roste. Jak tento růst důchodu ovlivní chování spotřeby a bohatství v čase. Modifikujte obrázek 17-12 v Mankiwovi, přičemž uvažujte dvě situace: a) spotřebitelé si mohou půjčovat, takže jejich bohatsví může být záporné b) spotřebitelé čelí omezení na úvěr, takže bohatství nemůže nabývat záporných hodnot Která situace je podle vás realističtější a proč? 10. J Demografové prognózují, že v následujících dvaceti letech se zvýší podíl osob starších 60 let v populaci. Jaký byste na základě hypotézy životního cyklu očekávali dopad na agregátní míru úspor? 11. ! Hypotéza životního cyklu. Pan Libor ve svých 40 letech očekává, že díky svému zdravému životnímu stylu vydrží pracovat ještě 40 let a žít dalších 10 let po odchodu do důchodu. O kolik se změní jeho spotřeba v běžném roce jako důsledek ročního snížení daní o 100 Kč u jeho příjmu: a) které je permanentní a začne okamžitě působit b) pokud se snížení daní vztahuje pouze na jeden rok c) pokud je snížení daní permanentní, ale projeví se až od příštího roku 12. ! Hypotéza životního cyklu+permanentního důchodu. Pan Bobr očekává, že bude ještě 25 let pracovat a 15 let pobírat důchod. Jeho mzda je 35.000 čistého měsíčně a očekává důchod ve výši 12.000 měsíčně. Pan Bobr vlastní dům v tržní hodnotě 4 mil. Kč, na který má hypotéku 1,5 miliónu. a) Jaká je spotřeba pana Bobra ve výchozím roce? b) Na katastru nemovitostí pan Bobr zjistí, že vlastníkem domu je jeho žena, se kterou se rozvedl, hypotéku nicméně musí splácet on. Jaká je jeho spotřeba nyní? c) Jako v případě a), ale díky „úspěšným“ vládním reformám se zvýší tržní cena jeho nemovitosti o 50% a očekávaná hodnota jeho důchodu klesne o 50%. 13. ! Předpokládejme, že permanentní důchod pana Krkavce se vypočítá jako průměr z důchodů v následujících 5-ti letech ( ). Spotřeba je dána rovnicí a) Jaký bude permanentní důchod ( ) pana Krkavce tento rok, pokud v následujících pěti letech bude vydělávat 200 tisíc korun čistého ročně? b) Za šest let bude pan Krkavec povýšen a bude vydělávat 300 tisíc korun ( tis.). Jaký bude jeho permanentní důchod v příštím roce ( ) ? c) Jaká bude jeho spotřeba v letošním a příštím roce? d) Zakreslete funkci permanentního důchodu v závislosti na čase.