Politická ekonomie obchodní politiky 2 ÒArgumenty pro volný obchod ÒArgumenty proti volnému obchodu ÒPolitický model obchodní politiky ÒMezinárodní vyjednávání a WTO 3 ÒÚplně svobodný obchod – pár zemí (např. Hongkong) ÒNení dokonalý, ale lepší než jiné politiky ÒVyhnou se ztrátám efektivity spojené s protekcionismem a získají dodatečné příjmy Ò 4 1.Efektivnost ÒProducenti a spotřebitelé alokují zdroje efektivněji tehdy, když vlády nenarušuje svou obchodní politikou tržní ceny ÐNárodní bohatství malých zemí je největší v případě svobodného obchodu ÐKdyž dochází k omezování obchodu, musí spotřebitelé platit vyšší ceny a spotřebovávají málo, kdežto firmy produkují příliš Ð→ ÐSvobodný obchod odstraní zkreslení podnětů → nárůst národního bohatství ÐPokles cen pro spotřebitele ÐEliminují se náklady spojené s hledáním informací a ztrátou času Ò 5 fig0901 ÒX cla většiny zemí jsou již nízká, a tak tvoří potenciální přínosy svobodného obchodu pouze malý podíl HDP ÐPro svět jako celek jsou náklady protekcionismu odhadovány na méně než 1 % HDP ÐPřínosy ze svobodného obchodu jsou menší pro vyspělé země jako USA a EU a větší pro chudší rozvojové země 2-6 7 tab0901 8 T9-1 Ò2. Úspory z rozsahu ÒSvobodný obchod umožňuje firmám realizovat úspory z rozsahu ÒChráněné trhy omezují přínosy z externích úspor z rozsahu tím, že brání koncentraci průmyslových odvětví ÐNa chráněné trhy vstupuje příliš mnoho firem ÐRozsah produkce každé z nich je pak nedostatečný (z hlediska efektivity) 2-9 Ò3. Konkurence a lepší příležitosti pro inovace (dynamické přínosy) ÒSvobodný obchod poskytuje firmám více příležitostí pro zdokonalování a inovace, protože musí hledat cesty, jak exportovat svou produkci a konkurovat importům Ò4. Omezení rent-seekingu ÒSvobodný obchod eliminuje ztráty spojené s rent-seekingem ÐČas a zdroje vynaložené na získání ochrany a zisky z toho plynoucí Ò 2-10 Ò5. Politický argument ÒSvobodný obchod představuje nejlepší dostupnou politiku, ačkoliv teoreticky mohou být lepší politiky ÐJakákoliv politika odchylující se od svobodného obchodu bude rychle „ovládnuta“ politickými skupinami, což následně vede k poklesu národního bohatství Ò 2-11 12 Ò1. Zlepšení směnných relací ÒVelká země uvalením cla snižuje světovou cenu (a tedy cenu importů) a zlepšuje si tak směnné relace ÒTento přínos může být větší než ztráty spojené s neefektivní alokací výroby a spotřeby ÒNízké clo vede ke zvýšení národního bohatství velké země ÒOd určité úrovně cla však bude národní bohatství klesat, neboť ztráty vyplývající z ekonomické neefektivnosti budou převyšovat přínos ze zlepšených směnných relací ÒOptimální clo = celní sazba, která maximalizuje národní bohatství ÐClo, které úplně eliminuje importy, zhoršuje národní bohatství země 2-13 14 15 ÒExportní clo (negativní exportní subvence), které úplně eliminuje export, zhoršuje bohatství země, ale nižší sazba exportního cla maximalizuje národní bohatství (opět prostřednictvím zlepšení směnných relací) ÐExportní subvence zhoršuje směnné relace velké země ÐExportní clo zlepšuje směnné relace velké země, neboť velká země může zvýšit cenu exportované produkce na světovém trhu Ò Ò 2-16 ÒPro některé země (jako USA) importní a/nebo exportní clo může zlepšit národní bohatství – je to však na úkor ostatních zemí ÒTento argument nebere v úvahu riziko, že ostatní země na to zareagují zavedením odvetných obchodních restrikcí 2-17 18 Ò2. Tržní selhání ÒKvůli tržním selháním nemusí být svobodný obchod optimální politikou ÒKalkulace ztráty ekonomické efektivnosti využívající instrument přebytek spotřebitele a výrobce předpokládají, že trhy fungují efektivně ÒTypy tržních selhání: ÒChronická nezaměstnanost, nedostatek kapitálu, nedostatečně definovaná vlastnická práva, pozitivní externality, znečištění, informační bariéry Ò 19 ÒEkonomové berou v úvahu také mezní společenský přínos, který společnosti plyne ze soukromé produkce ÒKalkulace ztráty ekonomické efektivnosti založená na přebytku výrobce je nedostatečná ÒJe možné, že zvýšení domácí výroby po zavedení cla povede k nárůstu přínosu pro domácí ekonomiku 20 ÒTento argument je příkladem teorie druhého nejlepšího ÒVládní zásahy do ekonomiky, které narušují tržní podněty na jednom trhu mohou zvýšit národní bohatství tím, že eliminují následky tržního selhání na jiném trhu ÐPokud není možné použít nejlepší politiku, tj. vyřešit samotná tržní selhání, tak jsou tyto vládní intervence „druhou nejlepší politikou“, jak tyto problémy vyřešit 2-21 ÒEkonomové podporující svobodný obchod však argumentují, že tržní selhání by měla být řešena „první nejlepší politikou“, tj. domácí politikou přímo zaměřenou na daný problém ÒPokud je chronická nezaměstnanost problém, potom by měly být náklady na práci u pracovně-intenzivních výrob vládou subvencovány ÐTaková politika nepovede k ekonomické neefektivnosti vyvolané zavedením cla 2-22 ÒJak je vytvářena obchodní politika? ÒModely řešící většinou maximalizaci politické úspěšnosti politiků (nikoliv maximalizaci národního bohatství) ÐTeorém středního voliče ÐKolektivní akce ÐJejich kombinace Ò 2-23 ÒTeorém středního voliče předpokládá, že demokratické politické strany uzpůsobují svoji politiku tak, aby oslovily voliče ve středu politického spektra, tj. tzv. středního voliče ÒPředpokládejme, že jde o stanovení výše cel: ÐSeřadíme všechny voliče dle toho, jak vysoké clo preferují (od těch, kteří chtějí co nejmenší) 2-24 ÒPředpoklady modelu: ÐUvažujeme 2 soupeřící politické strany ÐCílem každé ze stran je být zvolena (většinou voličů) ÒJakou politiku budou strany prosazovat? ÐObě strany nabídnou stejnou celní politiku, tak aby oslovily středního voliče, což jim zajistí většinu hlasů 2-25 2-26 fig10_04 ÒDle tohoto teorému v zemi se dvěma politickými stranami bude prosazována taková obchodní politika, která osloví co nejširší počet voličů ÐBude vybrána taková politika, která výrazně poškozuje pár subjektů (producenti konkurující importům), ale přináší velké přínosy velkému počtu subjektů (spotřebitelé) ÒObchodní politiky zemí však ve skutečnosti tomuto neodpovídají 2-27 ÒPolitická aktivita bývá obvykle spojována s problémem kolektivní akce ÐZatímco spotřebitelé jako skupina mají zájem propagaci svobodného obchodu, nemusí to platit pro každého spotřebitele-jednotlivce, neboť jeho individuální přínos svobodného obchodu nemusí být velký ve srovnání s náklady, které by musel vynaložit na propagaci svobodného obchodu (čas a peníze) ÐProto politiky, které vedou k velkým ztrátám pro celou společnost, ale malé ztrátě připadající na jednotlivce, nečelí silné opozici 2-28 ÒNaproti ve skupinách, kterým by měl svobodný obchod přinést velké ztráty (např. nezaměstnanost), má každý jednotlivec velký zájem bojovat za pro něj žádoucí politiku ÐV tomto případě jsou náklady (čas a finance) vynaložené na propagaci omezení obchodu menší v porovnání s náklady nezaměstnanosti 2-29 ÒPolitici sice mohou vyhrát volby, když budou prosazovat populární politiku (viz teorém středního voliče), ale potřebují také finance na svoje volební kampaně ÒTyto finance pocházejí obvykle od skupin, které nemají problém kolektivní akce a které si přejí prosadit nějakou politiku odpovídající jejich potřebám ÒModely obchodních restrikcí se pokoušejí měřit ztráty bohatství voličů a nárůst příspěvků na volební kampaně od specifických zájmových skupin 2-30 31 ÒZemědělství ÐV USA, EU a Japonsku tvoří zemědělci malý podíl voličské základny, přesto dostávají obrovské subvence a ochranu ÐCAP EU, japonské 100% clo na import rýže, US kvóty na cukr ÒTextilní průmysl ÐDo roku 2005 Multi Fibre Agreement garantující kvóty ÒZnaky chráněných odvětví: ÐPracovně intenzivní ÐNení nutná vysoká kvalifikace ani investice ÐDobře organizovaní Ò 2-32 tbl10_02 ÒNa otázku, proč jsou soukromí aktéři „přizváni“ do procesu tvorby společné obchodní politiky neexistuje jednotný náhled ÒObecně existuje mnoho způsobů, jak ovlivnit tvůrce obchodní politiky ÐObecně: snaha o znovuzvolení, získání financí, podpory ze strany veřejnosti, poskytování informací atd. ÐKvůli specifickému charakteru EU přichází v úvahu faktory jako snaha o získání podpory pro vlastní návrhy, příp. „pomoc“ tvůrcům politiky, zejména v podobě detailních a odborných informací. Ò 2-33 Ò3 možné způsoby prosazování zájmů: Ði) Individuální akci, Ðii) Kolektivní (společnou) akci a Ðiii) Prosazování zájmů prostřednictvím třetí strany ÒPři rozhodování o podobě reprezentace zájmů firmy hrají roli tyto faktory: velikost firmy, její ekonomická strategie a domácí institucionální prostředí firem ÒCesty k lobbování: ÒTeoreticky se jim nabízejí dvě hlavní možnosti – národní a nadnárodní, tj. evropská, úroveň ÐPro svobodný obchod – Komise, pro ochranu – národní vlády Ò 2-34 Ò 2-35 Ò 2-36 ÒExportní odvětví ÐEU čistým exportérem produkce na vyšším stupni zpracování – komoditní třídy SITC 5 (chemikálie), 6 (průmyslové zboží) a 7 (dopravní prostředky) – a u produkce SITC 1 (nápoje a tabák) ÐTaková odvětví, která velkou část své vyprodukované produkce exportují, tedy zejména producenti strojů a dopravních zařízení a chemikálií (viz obr. níže) 2-37 Ò 2-38 ÒOdvětví konkurující importům ÐHlavní importovanou komoditou v rámci třídy SITC 3 tvoří SITC 33 – Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (76 % třídy SITC 3) ÐV komoditní třídě SITC 8 dominuje SITC 84 – Oděvní výrobky a doplňky (34 % třídy SITC 8) ÐV komoditní třídě 0 se jedná o produkci SITC 05 – Zelenina a ovoce (28 %), SITC 03 – Ryby (kromě mořských savců), korýši a měkkýši (23 %) a SITC 07 – Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich (17 %) ÐV rámci importu SITC 2 vévodí import SITC 28 – Rudy kovů a kovový odpad (se 40% podílem na importu SITC 2) ÐJednoznačná dominantní podtřída je u komoditní třidy SITC 4 – s 93% podílem jde o SITC 42 – Nevysychavé rostlinné tuky a oleje, surové, rafinované (SITC 42) 2-39 ÒEkonomická a geografická koncentrovanost odvětví ÐEU: smysl má uvažovat pouze ekonomickou koncentrovanost (dle počtu firem v odvětví) ÒVoličská síla (dle počtu zaměstnanců) ÒPolitická organizovanost odvětví Ò Ò 2-40 Ò 2-41 Ò 2-42 Ve prospěch Počet firem v odvětví Zemědělství Buničina, papír a lepenka Dopravní prostředky Chemikálie Počet zaměstnanců v odvětví Kovy a výrobky z nich Potraviny, nápoje a tabák Dopravní prostředky Textil, oděvy a useň Organizovanost v rámci CSD Zemědělství Služby Zemědělství + potraviny a nápoje Informace Velké firmy, které mají přímý přístup ke Komisi Znalost procesu tvorby společné obchodní politiky včetně správného načasování aktivity Dobře informovaní sekundární aktéři Institucionalizovaná ochrana Zemědělství a rybářství Textil a oděvy Kovy a výrobky z nich Dopravní prostředky 2-43 44 ÒOd 30.let 20. stol.: snižování obchodních bariér ÒPo WW2: rychlá liberalizace ÒDůsledky: ÐNarušení vlivu jednotlivých národních zájmových skupin ÐProsazování svobodného obchodu ÐEliminace obchodních válek Ð 45 fig0905 2-46 47 48 ÒPo WW2: jednání za účelem vzniku mezin.obchod.org. (ITO =International Trade Organization) ÒProblémy → 1947: „dočasná“ obchodní pravidla = smlouva GATT (na 48 let) ÒITO nikdy nevznikla 49 ÒVýsledný dokument: 1994 (Marrákeš) ÒPřínosy Uruguayského kola: obchod. liberalizace + vznik WTO 50 Ò= World Trade Organization Òvznik: 1.1. 1995 Òpravidla GATTu součástí pravidel WTO Òproces „vázání“ Òomezování celních i necelních bariér obchodu Òvyjednávání v kolech 51 WTO2005 52 53 Ò= preferenční obchodní smlouvy ÒGATT povoluje, když nulová cla = zóny volného obchodu, celní unie ÒDopady integrace: 1.Tvorba obchodu – drahá domácí produkce je nahrazená levnými importy z 3. zemí 2.Odklon obchodu – levnější importy ze 3. zemí jsou nahrazeny dražší domácí produkcí 54 Ò80.léta: nové argumenty pro intervence (high-tech odvětví) → strategické obch. politiky Ò90.léta: vliv nárůstu MO na pracovníky v RZ (standardy pro mzdové sazby a pracovní podmínky?) Ò 55 ÒŘešení tržních selhání: ÒExternality - neschopnost firem v high-tech odvětvích zmocnit se příjmů z rozvoje poznatků, které se rozšíří i do jiných odvětví ÒX Strategické obchodní politiky = =„ožebračování souseda“ Ø Ø 56 ÒPřed rokem 1995: kritika MO zaměřena na dopady na obyvatele vyspělých zemí – problém: vliv IM ze zemí s levnou L na mzdy málo kvalifikovaných pracovníků ve vyspělých zemích ÒOd 90.let: sílí antiglobalizační hnutí – problém: mzdy a pracovní podmínky v RZ ÒOmyl: nízké mzdy v RZ důsledkem volného obchodu 57 ÒV RZ: nízké mzdy, ALE jsou na tom lépe, než by byli bez globalizace ÒZavedení standardů na výši mezd a pracovní podmínky = nebezpečí protekcionismu ÒŘešení: monitorování mezd a pracovních podmínek + zpřístupnění výsledků spotřebitelům → ti rozhodnou 58 ÒBASTIAT, F.: Petice výrobců svíček Ò 59 ÒKonec Ò