**
Zdroj: Lidové noviny
Autor: PETRA JŮZLOVÁ
Číslo: 283
Datum: 05.12.2013
ISSN: 0862-5921
Identifikace: DCLN20131205010037
Jazyk: cz
Náklad: 51028
Název: 2013: rok osobních bankrotů
Oblast: Celostátní deníky
Odkaz: http://www.lidovky.cz/
Skóre: 0.80
Zpracováno: 05.12.2013 04:27:45
Str.: 15
Zkratka oblasti: DC
Klíčová slova: finanční (4), finančních (2), gramotností
2013: rok osobních bankrotů
Pět let v řadě nepřetržitě roste počet Čechů, kteří vyhlásili osobní bankrot. Letos jich bude zhruba 20 tisíc
PRAHA Povinnost zaplatit alespoň třetinu svých dluhů a pět let vyjít s minimálním příjmem. Tak vypadá osobní
bankrot. Právě o něj zažádal letos rekordní počet Čechů. Dobrovolně se od ledna do listopadu rozhodlo
zbankrotovat téměř 24 tisíc lidí a soud bankrot povolil více než 17 500 z nich.
To je rekordní číslo od roku 2008, kdy vstoupil v platnost nový insolvenční zákon.
Například ještě před třemi lety byl počet dlužníků v bankrotu podstatně nižší. V roce 2010 totiž zbankrotovalo
"jen" něco přes šest tisíc lidí, tedy o 11 tisíc méně než letos. O možnost splatit během pěti let 30 procent všech
svých dluhů žádalo před třemi lety podle statistik společnosti Czech Credit necelých 10 500 dlužníků.
"Trvalý nárůst návrhů na oddlužení je důsledkem neuváženého chování spotřebitelů, které souvisí s nízkou
finanční gramotností," říká šéfka hospodářských informací společnosti Creditreform Stanislava Menšíková a
podobně mluví i odborníci z finančních poraden.
Třetina domácností má rezervu maximálně na měsíc "Spotřebitelé v půjčkách tápou a to, co je například roční
procentní sazba nákladů, umí správně popsat jen asi pětina dotázaných. Zároveň třetina českých domácností má
finanční rezervy maximálně na měsíc. To vše značí silnou nepřipravenost českých spotřebitelů na svádění trhu a
omyly lidí vidíme právě v rostoucím počtu osobních bankrotů," popisuje šéf Poradny při finanční tísni David
Šmejkal.
A slova odborníků potvrzují i čísla - například jen v registru dlužníků Solus je momentálně zapsáno na 740 tisíc
fyzických osob, které nezvládají pravidelně splácet své závazky a dluží přes 51,2 miliardy korun. Typický dlužník
žádající o oddlužení začíná podle expertů z branže úvěrem od banky nebo spotřebitelským úvěrem. Jakmile tyto
dluhy nezvládne splácet, vezme si další půjčku, tentokrát u nebankovní firmy, následuje další půjčka u
nebankovní firmy, ale za daleko nevýhodnějších podmínek. "Tím se roztáčí úvěrová spirála, která končí žádostí o
oddlužení," popisuje Menšíková.
Rostoucí počty Čechů, kteří se chtějí oddlužit, jsou lákadlem pro takzvané oddlužovací firmy. Těch je podle
informací LN v česku více než sto a další přibývají. Háček je v tom, že právě takové firmy dlužníky přivedou do
ještě větších problémů.
Za zprostředkování oddlužení si totiž řeknou minimálně o pět, často ale až o 40 tisíc korun. Takové služby přitom
nabídne většina finančních poraden zadarmo.
"Cena za oddlužení je odvozována od poptávky. Poptávka v tomto případě přichází od dlužníků, kteří se cítí být
často v bezvýchodné finanční tísni a v oddlužení vidí svoji poslední záchranu. Tato zoufalá touha po oddlužení
může jeho cenu vyhnat velmi vysoko," potvrzuje analýza oddlužovacích společností, kterou si nechala vypracovat
organizace Člověk v tísni.
Oddlužení? Stroj na peníze!
Podle ní oddlužovací firmy často nemají na svých stránkách smluvní podmínky, informace o ceně a některé mají
navíc velmi vysoké sankce prakticky za cokoliv. Často jsou navíc majetkově propojené. "V ČR vznikl unikátní
mechanismus podnikání, kdy si oddlužovací firmy mohou jednotlivé klienty předávat z jedné společnosti do
druhé, případně třetí, čtvrté, a při každém takovém předání případu inkasovat na jedné straně sankci za výpověď
a na straně druhé vstupní poplatek," popisuje studie Člověka v tísni.