ČLÁNKY K FIGR
Zdroj: Podnikatel.cz
Autor: Daniel Morávek
Číslo: 220
Datum: 08.08.2013
ISSN: 1802-8012
Identifikace: YDPK20130808010003
Jazyk: cz
Název: Polovina OSVČ si nevytváří rezervy na stáří, hrozí jim propad do chudoby
Oblast: Internet - Média, tv, rádia
Odkaz: http://www.podnikatel.cz/ clanky/ polovina-osvc-si-nevytvari-rezervy-na-stari-hrozi-jim-propad-dochudoby/
Zobrazit originální www stránku se zvýrazněnými klíčovými slovy
Skóre: 0.80
Zpracováno: 09.08.2013 03:58:35
Zkratka oblasti: YD
Klíčová slova: finanční (2), nízký (2), nízké, důsledku, gramotností
Polovina OSVČ si nevytváří rezervy na stáří, hrozí jim propad do chudoby
Co se týká výše příjmů pro uspokojování současných potřeb, nemá většina OSVČ potíže. Problém nastává u
rezerv na stáří, které vytváří jen polovina z nich.
Řadě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) hrozí ve stáří propad do chudoby. Nemohou přitom za to
pouze nízké odvody na sociální pojištění, nýbrž i neustále klesající úroveň rezerv, které mají OSVČ k dispozici
pro nepříznivé životní situace a na stáří. Jenom necelá polovina sebezaměstnaných se na stáří nebo na krizové
chvíle snaží zajistit. Oproti předchozím rokům navíc tento podíl výrazně klesl. Vyplynulo to z analýzy Sociální a
ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012, kterou zpracoval Výzkumný ústav
práce a sociálních věcí (VÚPSV) a kterou zveřejnil na svých internetových stránkách.
Čtěte také: Vyplatí se OSVČ vstup do druhého pilíře? Spočítali jsme za vás
Teprve druhá podrobná studie o OSVČ
Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek.
Aktuálně zveřejněná studie je teprve druhým komplexním šetřením mezi OSVČ, které ukazuje jejich názory,
motivy chování a sebehodnocení své činnosti. První podobný průzkum proběhl v roce 2006. Obou průzkumů se
zúčastnilo více než tisíc respondentů. Zatímco v některých oblastech se postoje OSVČ prakticky nezměnily, v
jiných došlo k nemalým změnám. Do velké míry však za to může aktuální ekonomická situace, v roce 2006 totiž
probíhalo období konjunktury.
Čtěte také: Neodložíte ročně 114 tisíc korun? Na slušný důchod zapomeňte
Mezi věci, které například zůstaly stejné, patří hlavní motivy, proč OSVČ začaly podnikat. Jedná se především o
motivaci samostatnosti rozhodování, vyššího uspokojení z pracovní činnosti a seberealizace oproti
zaměstnaneckému postavení a rovněž aktivní, tvůrčí charakter podnikatelské činnosti. Tyto důvody uvedly více
než dvě třetiny oslovených. Preference seberealizace v samostatném podnikání se projevuje i v hodnocení
celkových pracovních a životních podmínek, které osoby samostatně výdělečně činné hodnotí ve srovnání se
zaměstnanci jako lepší, upřesňují autoři studie.
O studii
Studii "Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012" napsali Jan
Vlach, Ladislav Průša, Július Szabo a Tomáš Pavliček. Monografie vznikla v rámci projektu TD010106 "Změny
sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných) v ČR v důsledku
hospodářské krize a souvislosti se systémem sociálního zabezpečení” v rámci programu na podporu
aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA s finanční podporou
Technologické agentury České republiky.
OSVČ přestávají platit vyšší pojištění
Šetření se kromě jiného zaměřilo na postoj OSVČ k zajištění pro nenadálé životní situace a na důchod. Předně
se potvrdil trend klesajícího zájmu o nemocenské pojištění. Ještě v roce 2006 se nemocensky pojistilo 222 tisíc
osob, v roce 2011 se už jednalo o 115 tisíc osob. Navíc pouze třetina z pojištěných platila více než minimální
pojistné. Nemocenské pojištění OSVČ je tak v současnosti zajímavé pouze při dlouhodobé pracovní
neschopnosti či při peněžité pomoci v mateřství.
Co se týče přípravy stáří, mají OSVČ podle studie co dohánět. U svých stávajících příjmů tři čtvrtiny OSVČ
hlavních uvedly, že s jejich výší nemají problém a že jim stačí k uspokojování jejich potřeb. Vytváření rezerv na
stáří se ale OSVČ příliš nevěnují. Vyšší než minimální sociální pojištění hradí jenom čtvrtina. Takřka polovina
respondentů uvedla, že má penzijní připojištění a třetina si pak platí životní pojištění.
Oproti roku 2006 tak došlo v této oblasti k výraznému poklesu. Nad zákonné minimum si tehdy sociální pojištění
platila polovina OSVČ a stejný podíl OSVČ měl životní pojištění. Penzijko tehdy vlastnily dvě třetiny drobných
podnikatelů. Ještě větší propad od pojištění na stáří vykázala skupina OSVČ vedlejších, kde došlo vesměs k
poklesu o čtvrtinu. Vzhledem k sociálnímu pojištění u zaměstnavatele je nízký podíl pojištění nad zákonné
minimum přirozený. Zarážející je však nízký podíl komerčního pojištění. Zaměstnanci se patrně spoléhají na
povinné důchodové pojištění ze závislé činnosti, uvádí studie.
Čtěte také: 5 možností, jak spořit na důchod jinak než v druhém pilíři
OSVČ nespoří na stáří ani mimo pojištění
Dalších možností, jak se na stáří zajistit jinak, samozřejmě existuje celá řada, využívá jich však pouze zlomek
OSVČ. Nejčastěji podnikatelé v takovém případě volí nákup nemovitostí (16 %) a OSVČ s vyšší finanční
gramotností (22 %) také kapitálové investice. Někteří podnikatelé uvádí, že je ve stáří zajistí prodej firmy. Jak ale
píší autoři studie, ve skutečnosti jsou živnostenské podniky bez zaměstnanců a většího kapitálového vybavení
prakticky neprodejné.
Výsledky studie naznačují jisté rozpory mezi názory OSVČ na své zajištění a reálnými rezervami. Dostatečně
zabezpečené se cítí dvě třetiny respondentů. Z podrobného šetření ale vyplývá, že jenom necelá polovina OSVČ
má opravdu rezervy. Problém příjmů OSVČ ve staří nicméně zatím není problém, jelikož většina z nich si
pojištění platila v předchozím zaměstnání. Význam příjmů ze zaměstnání však bude postupně ztrácet význam s
trváním samostatné výdělečné činnosti a výše starobního důchodu bude klesat. Stále více sebezaměstnaných se
bude nacházet v úrovni minimálního starobního důchodu a životního minima, uzavírá studie.
**