3. Velikost trhu a její efekty 2 Překážky obchodu v EU lobchod v EU je stále omezován –do 1968 cla, kvantitativní omezení –po 1968 neviditelné překážky – Þpřekážky zabraňují růstu firem na partnerské trhy Þ Þmalé firmy nedosahují úspor z rozsahu Þ Þtrh je fragmentovaný l 3 Defragmentace trhu Þliberalizovány podmínky pro nadnárodní fúzování Þdefragmentace Þúspory z rozsahu Þ¯ ceny Þostatní firmy se přizpůsobují Þrestrukturalizace celého odvětví Þvětší, efektivnější, navzájem si konkurující firmy Þ 4 Schéma zefektivnění odvětví lliberalizace (integrace) l defragmentace konkurenční tlaky restrukturalizace zefektivnění 5 Fúze a akvizice (M&A) v EU lcca 10 000 M&A ročně –55% domácí firma & domácí firma –24% firma člena EU & firma nečlena EU –15% firma člena EU & firma jiného člena EU –6% firma člena EU & nelze identifikovat – lmalé země se na M&A podílí relativně mnohem více Þ integrace má větší dopad na malé země 6 img024 Fúze a akvizice (M&A) v EU 7 Fúze a akvizice (M&A) v EU (2006) 8 M&A podle sektorů l1986-1992 průmysl l lod 1992 služby –nejvíce bankovnictví – lsektorová koncentrace Þ ¯ nákladů –strojní průmysl ¯ o 15% –pivovarnictví ¯ o 0,1% –automobilový průmysl permanentní –průměrně ¯ MC o 4 % – l 9 M&A podle sektorů (2006) 10 Monopol D MR MC p* Q* množství maximalizace zisku MC=MR optimum p*, Q* 11 Duopol (Cournot-Nash model) p p RD1 D RMR2 MC MC p'1 RD2 RMR1 D p'2 x'1 x'2 Q2 Q1 A2 A1 Firma1 neprodukuje množství, které firma 2 očekává Firma 2 neprodukuje množství, které firma 1 očekává nejedná se o optimum 12 Duopol (Cournot-Nash model) p RD MC p* RMR D x* Q A Očekávání typické firmy o prodeji dalších firem 2x* firmy jsou identické maximalizace zisku MC=RMR optimum p*, x* 13 Oligopol (Cournot-Nash model) p RD MC p** D x** Q A Očekávání typické firmy o prodeji dalších firem 3x** RMR firmy jsou identické maximalizace zisku MC=RMR optimum p**, x** 14 Srovnání duopolu a oligopolu p RD MC p* RMR D x* Q A 2x* p RD MC p** D x** Q A 3x** RMR počet firem Þ ¯ RD ¯ RD Þ ¯ x počet firem Þ ¯ p 15 BE-COMP diagram lpředpoklad –nedokonalá konkurence Þ p > MC (marže, mark-up) – lCOMP křivka –jak se marže mění s počtem firem –počet firem Þ ¯marže – lBE křivka –kolik firem je schopno při jaké marži přežít –marže Þ počet firem – – 16 BE-COMP diagram Mark-up (m) Počet firem COMP BE n' n=2 n=1 m' mduo mmono COMP • v SR, LR firmy vždy na křivce • BE • v SR nad / pod křivkou (zisk je větší / menší než normální) • v LR vždy na křivce (vstup na trh / odchod z trhu) 17 Optimální cena, výstup, velikost firmy m Množství firem COMP BE n' m' p D E' E' E' AC MC p' p' x' C' Celkové prodeje Prodeje firmy Náklady typické firmy Poptávka domácího trhu BE-COMP analýza 18 Důsledky evropské integrace lpředpoklady analýzy –dvě identické země (H, P) –původní velikost obchodu byla nulová –následně přechod k zcela volnému obchodu – lbezprostřední důsledek –zdvojení trhu pro všechny firmy 19 Důsledky evropské integrace COMP BE n' m' D E' E' E' AC MC p' p' x' C' BEFT 1 A E'' E'' A mA p'' pA m'' E'' p'' x'' C' n'' 2n' defragmentace ¯m' na mA, n' na 2n' restrukturalizace mA na m'', ¯2n' na n'' defragmentace ¯p' na pA, C' na CA restrukturalizace pA na p'', ¯CA na C'' CA úspory z rozsahu ¯AC'(p') na AC''(p''), x' na x'' 20 Důsledky evropské integrace lSR, defragmentace a konkurenční efekty –růst odbytového trhu –růst konkurence – lLR, restrukturalizace a úspory z rozsahu –tlaky na efektivnost –exity neúspěšných – lcelkové efekty –konkurenční trh Þ celkově nižší ceny –restrukturalizace Þ větší konsolidované firmy Þ ¯m' na mA, ¯p' na pA Þ mA na m'', pA na p'' 21 Analýza bohatství D E' p' C' E'' A p'' pA C' CA A spotřebitelského přebytku v obou zemích (H,P) o A 22 Konsolidace (restrukturalizace) v EU lpomalá konsolidace –letecká doprava –nevyhnulo se ztrátám (často pokryty z daní) – lrychlá konsolidace –bankovnictví –ztráty byly zanedbatelné – l 23 Státní subvence lrestrukturalizace –exity firem –nezaměstnanosti – lztráta politických bodů l ltendence vlád zmírnit restrukturalizaci l lÞ státní subvence 24 Subvence lstátem vlastněné podniky –přímá úhrada ztrát z rozpočtu – lsoukromé podniky –granty na ztrátové projekty –vládní záruky za soukromé půjčky l l l l l poskytovány všemi zeměmi poskytovány některými zeměmi 25 Subvence napříč zeměmi EU lpředpoklady analýzy –dvě identické země –obě poskytují subvence ve výši ztrát – ldůsledky subvencí doprovázející integraci –firmy zůstávají malé, neefektivní –přesun nákladů neefektivnosti od spotřebitelů ke všem daňovým poplatníkům – – 26 Oprávněnost subvencí lsubvence v SR –v nedokonalé konkurenci způsobují výstupu (bohatství) –redukují tržní „distorze“ – lsubvence v LR –subvencované firmy nebyly nuceny k restrukturalizaci –firmy bez subvencí se zefektivnily –subvencované firmy nejsou schopny konkurovat Þ nutnost opožděné restrukturalizace – 27 Analýza bohatství COMP D E' E' AC MC p' p' x' C' BEFT A A pA 2n' CA pA xA = 2CA / 2n' a d c b spotřebitelského přebytku o +a+d ¯veřejných prostředků o subvence a-c celkového bohatství o +a+d–(a-c) = d+c 28 Subvence jen u některých zemí EU lpředpoklady analýzy –dvě identické země –jedna z nich poskytuje subvence ve výši ztrát – ldůsledky subvencí doprovázející integraci –subvencované firmy získávají konkurenční výhodu l 29 Důsledky nestejných subvencí lpřed liberalizací na trhu 10 H + 10 P firem lpo liberalizaci je optimem 12 firem lH firmám je dotována ztráta lP firmám není ztráta dotována l8 P firem skončí kvůli ztrátovosti lnastoleno optimum 12 firem (10 H + 2 P) ltrh je přerozdělen ve prospěch subvencovaných firem l 30 Ekonomická x politická analýza lekonomická analýza důsledků –H země přišla o bohatství v podobě subvencí –P země přišla o ztrátové firmy –Þ P země je vítězem – lpolitická analýza důsledků – frikční nezaměstnanosti v P zemi –¯ politické obliby v P zemi – politické obliby v H zemi –Þ H země je vítězem –Þ tlaky na pozastavení integrace v P zemi 31 Politika EU v otázce subvencí lv Římské smlouvě l lzákaz poskytování státní pomoci, která poskytuje nekalé konkurenční výhody vůči zahraničním subjektům l lprávo posoudit závadnost státní pomoci má Komise 32 Koluzivní jednání lúplné koluzivní jednání –odvětví se chová jako jedna firma s pobočkami –úplná koordinace výstupu –monopolní cena – lčástečné koluzivní jednání –částečná koordinace výstupu –cena nižší než monopolní, ale vyšší než bez koluzivního jednání 33 Úplné jednání ve shodě m COMP D AC MC BEFT E'' E'' p'' m'' x'' n'' Celková koluze A pmono mmono n=1 C'' CB xA 34 Částečné jednání ve shodě m COMP D AC MC BEFT E'' E'' p'' m'' E'' x'' n'' B pB B B xB = CB / nB xB CB nB C'' 35 Srovnání úplné x částečné m COMP D AC MC BEFT E'' E'' p'' m'' E'' x'' n'' Celková koluze B A pB B pmono mmono B xB CB n=1 nB C'' xA CA 36 Soutěžní politika EU lv Římské smlouvě l lzákaz jednání, které zabraňuje, ruší nebo porušuje konkurenci na vnitřním trhu l lprávo posoudit závadnost jednání má Komise l 37 Principy soutěžní politiky EU l lzákaz společných dohod či praktik mezi podniky, které mohou ovlivnit obchod a narušovat soutěž na vnitřním trhu l lzákaz zneužívání dominantního postavení na vnitřním trhu, pokud ovlivní obchod l lpreventivní dozor nad fúzemi, které vedou k tržní dominanci l lliberalizace sektorů, které ovládají státem garantované monopoly (např. telekomunikace, doprava, energetika) l ldohled nad státní podporou poskytovanou členskými zeměmi l lmezinárodní spolupráce 38 Dvě základní oblasti soutěžní politiky lkartelová politika –smlouvy fixující ceny –smlouvy o výhradním zastoupení –smlouvy o kontrole produkce –smlouvy o společném marketingu –jednání v oblasti R&D –jednání o investicích – lpolitika fúzí –dominantní postavení na trhu – – – 39 Rozhodnutí Komise v oblasti kartelů l1,38 mld. € - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, domluva na cenách l l1,1 mld. € - červenec 2009 - německé energetické společnosti E.ON a francouzské firmě Gaz de France za tajné rozdělení trhů se zemním plynem l l799 mil. € - listopad 2010 - za kartel v nákladní dopravě 11 aerolinkám, např. Air France-KLM, British Airways, SAS, Singapore Airlines, Japan Airlines a Qantas (Lufthansa bez pokuty za nahlášení kartelu) l l676 mil. € - říjen 2008 - devíti petrochemickým společnostem (Sasol, Eni, Exxon Mobil, RWE, Total, Repsol, MOL, Tudapetrol a Hansen & Rosenthal) za kartelové dohody o výši cen a rozdělení trhu s tuhým parafínem l l519 mil. € - listopad 2006 - za kartel na trhu se syntetickým kaučukem firmám Unipetrol (ČR), Shell (Británie), Dow Chemical (USA), Eni (Itálie) a Trade-Stomil (Polsko), 07/2011 – zrušení pokuty pro Unipetrol l l518,47 mil. eur - červen 2010 - skupině 17 ocelářských firem kvůli kartelovým dohodám; největší pokuta - společnost ArcelorMittal, která působí i v ČR (276 mil €)