Vybraná kapitola z Pavlík a kol. Veřejná politika – Workbook. Učební text vytvořený v rámci OPVK 2014 3.2 Komparace sportovní politiky Tato část workbooku se věnuje oblasti sportu jako významné oblasti jak lidské činnosti, tak i ekonomiky. Postupně jsou identifikovány konkrétní podoby této veřejné politiky v jednotlivých zemích. Podoba sportovní politiky se v nich liší a proto se tato část knihy zabývá její identifikací v následujících vybraných zemích. Austrálie Ačkoliv má Austrálie Ministerstvo pro sport, které vytváří hlavní koncepce a definuje cíle sportovní politiky, hlavní roli hraje ve financování v roce 1981 založená Australská sportovní komise (Australian sports Commission, ASC). ASC je státní instituce, která vykonává administrativu a rozděluje finanční prostředky jménem australské vlády národním sportovním programům, poskytuje poradenství a dále podporuje sportovní sektor. Úzce spolupracuje s velkým množstvím sportovních asociací, centrální vládou a místními vládami. Prostřednictvím ACS poskytuje federální vláda finanční prostředky sportu, a to ve dvou větvích, první část financí plyne sportovním organizací na všechny úrovně vlády a ta druhá je zaměřena na mezinárodní úspěch sportovců na talenty, výzkum a vývoj (Sports funding: Federal Balancing Act, 2013). • Australská olympijská komise: ta se zaměřuje na financování reprezentantů a finanční prostředky nezískává od vlády, ale od Australské olympijské nadace, granty od Olympijské komise. • Sponzorství: tvoří jeden z hlavních zdrojů finančních prostředků na sport v Austrálii. Dánsko Oblast sportu má v Dánsku v gesci ministerstvo kultury. Stará se o státní sportovní politiku, profesionální sport i sport „pro všechny“, pořádání mezinárodních akcí a boj proti dopingu. Podle European Commission (2011) jsou mimo ministerstvo kultury, v specifických oblastech, zapojeny do této oblasti i ministerstvo školství, ministerstvo integrace (the Ministry of Integration), ministerstvo sociálních věcí (podpora sportu pro osoby se zdravotním postižením) a ministerstvo zdravotnictví. Dánský sportovní systém při své organizaci rozlišuje sport elitní, kde lze nalézt reprezentace, svazy či olympijský výbor, a sport pro všechny, kde se vyskytují například regionální asociace či nižší soutěže. Hlavní organizace (Denmark: the official website of Denmark) • the Sports Confederation of Denmark (DanmarksIdræts-Forbund, DIF) – založena r. 1896, v roce 1993 sloučena s národní olympijským výborem; nyní má 1,6 mil. členů cca 60 různých národních odborných asociací, které čítají cca 11 000 klubů. • the Danish Gymnastics and Sports Associations (DanskeGymnastikogIdrætsforeninger, DGI) – má 1,4 mil. členů rozdělené v 16 regionálních asociací s 5 000 pobočkami • the Danish Company Sports Federation (Dansk Firmaidrætsforbund, DFIF) – má 330 000 členů v 8 000 klubech Podle European Commission (2011) jsou i v Dánsku jedním z příjmů sportu příjmy z loterie, které plynou přes státní rozpočet do rozpočtu ministerstva kultury a následně do sportovního odvětví. Zajímavosti: • populární sporty: fotbal, golf, plavání, gymnastika, házená, badminton, tenis, střelba, jezdectví (Sport Event Denmark, 2010) • 64% populace praktikovala sport alespoň 1x týdně (jeden z nevyšších % v EU), (European Commission 2009a, 2011) • 19% populace je členem sportovního klubu, 22% welness a fitness klubů, 12% ostatní kluby (European Commission 2009a, 2011) • 14,000 sportovních klubů v Dánsku (European Commission 2009a, 2011) • 3 ze 4 dětí a ½ dospělých se věnuje nějakému sportu ve volném čase, (Denmark) • počet olympijských medailí 171 z 37 účastí na OH (41 zlatých, 64 stříbrných, 66 bronzových) (FindTheData, 2013) Estonsko Estonsko patří co se týče zapojení svých obyvatel do sportovních aktivit spíše mezi průměr EU, nicméně se postupně tato neformální statistika vylepšuje s tím, jak se časem zlepšují podmínky pro sportování v této zemi. V zemi se vyskytuje přes dva tisíce sportovních klubů a vzhledem k rozložení členské základny je relativně nejpopulárnějším sportem fotbal. V Estonsku narozdíl od ČR spadá sport do gesce Ministerstva kultury. Stejně jako u většiny ostatních zemí lze vidět rozvržení sportu a povinností k naplňování sportovní politiky mezi jednotlivé úrovně vlády od centrální až po ty místní. Stejně jako ve Finsku, tak i v Estonsku existuje platný zákon o sportu, který mimo jiné definuje různé organizace působící v tomto odvětví. Stejně jako v řadě zemí EU, tak i v Estonsku lze nají systém financování sportu z hazardu. Zajímavostí je, že příjmová stránka klubových rozpočtů je v průměru skoro ze třetiny naplněna z veřejných zdrojů (Statistics Estonia). Finsko Finsko patří mezi země s velkou aktivitou rekreačních sportovců, což dokládá statistika Eurobarometru (2009) poukazující na fakt, že v roce 2009 téměř 72% populace cvičilo alespoň 1x týdně, čímž se tato země zařadila vysoko nad průměr EU. Ze stejného přehledu také vyplývá, že v zemi v daném roce existovalo okolo 7800 sportovních klubů. Do odvětví sportu jsou zapojeny i jednotlivé úrovně vlády, což je určeno vlastním zákonem o sportu, a stejně jako v ČR spadá na nejvyšší vládní úrovni sportovní problematika pod Ministerstvo školství. Od roku 1993 funguje ve Finsku jedna hlavní zastřešující sportovní asociace (SLU), která v posledních letech zastřešuje více jak 100 různých sportovních federací a organizací. I ve Finsku je možné se z hlediska financování sportu setkat s příjmy z loterií, protože i v této zemi jde z této aktivity významná část peníze právě do sportu na základě platných relevantních legislativních aktů. Podle European Commission (2011) je zde významný příjem do sportovního odvětví z národní loterijní společnosti a narozdíl od ostatních států velmi přímočarý a jednoduchý systém směřování peněz přímo do rozpočtu pro sport patřící do gesce Ministerstva školství. Zajímavosti: • Jednoznačně nejsledovanějším sportovním odvětvím ve finských médiích jsou skoky na lyžích. • Na rozdíl od většiny evropských zemí není ve Finsku nejpopulárnější sport fotbal, ale lední hokej Maďarsko Koncepce sportovní politiky v Maďarsku je založena na tzv. Národní sportovní strategii. Jde o politický dokument, který je v současné době vytvořen pro roky 2007 - 2020. Obsahuje dlouhodobé cíle sportovní politiky a jednotlivé dílčí kroky k jejich dosažení. Sport má v gesci Ministerstvo pro lidské zdroje, konkrétně jeho speciální oddělení – státní ministr pro sport. Vedle nich významnou roli hraje Maďarská olympijská komise, která zastřešuje Maďarskou sportovní konfederaci, Maďarskou sportovní konfederaci pro volnočasové aktivity a Maďarskou asociaci handicapovaných atletů. Zdroje financování sportovní politiky jsou získávány jak ze státního rozpočtu, z rozpočtu místních samospráv, z hazardu, ze soukromých zdrojů a z neziskových organizací. Podle European Commission (2011) v roce 2005 přispěl státní rozpočet na sport 13,6 % z celkových sportovních příjmů, z místních rozpočtů plynulo do oblasti přes 34 %. V současné době nelze identifikovat ve státním rozpočtu ani v rozpočtu místních samospráv výdaje na sportovní politiku. Maďarské instituce evidují pouze získaná umístění Maďarských sportovců a získané medaile. Hazard se na financování sportu podílel v roce 2009 téměř třemi procenty. Německo V Německu jsou hlavní kompetence v oblasti sportu v rukách jednotlivých spolkových zemí. Každá akce, kterou stát koná v oblasti sportu je založena na principu subsidiarity. Federální kompetence na poli sportu jsou v rukách Ministerstva vnitra. To koordinuje všechna opatření, která federální vláda označí za významné pro centrální úroveň, zároveň reprezentuje federaci v mezinárodních sportovních organizacích a poskytuje finanční podporu meziregionálním sportovním organizacím, profesionálním a handicapovaným sportovcům. V Německu funguje cca 62 národních sportovních federací a asi 91 000 sportovních klubů (DOSB, 2013). Většina výnosů z hazardních her v jednotlivých spolkových zemích je využito ve sportovním sektoru, především pro účely propagace sportu pro všechny. Nový Zéland Hlavní cíle a směr sportovní politiky určuje na Novém Zélandu Ministerstvo pro sport a rekreaci. Úkoly pak ale plní dvě vládní agentury – vládní agentura Sport New Zealand (SNZ), která se stará o sport a rekreaci v zemi, financování, výzkumy apod., a agentura High Performance Sport New Zealand (HPSZN) odpovědná za rozdělování státních financí jednotlivým národním sportovním organizacím, které se starají o profesionální sportovce a reprezentanty země. HPSZN dostává každoročně 60 milionů dolarů, které využívá na financování šesti olympijských sportů – atletiku, cyklistiku, plavání, triatlon, yachting a veslován, a pak na rugby, kriket a nohejbal. Zároveň se stará o program Ministerstva sportu a rekreace na podporu mladých a talentovaných sportovců. Atleti začlenění do tohoto programu mohou získat až 10 tis. dolarů na zaplacení startovacích příspěvků a příspěvek na životní náklady až 2000 dolarů za šest měsíců. Roční rozpočet tohoto programu je 4,3 mil. dolarů. Za poslední rok investoval SNZ více jak 70 mil. dolarů do sportu. Platí, že převážná část prostředků jde z vládních zdrojů (2012). Z toho je 19,2 milionu přeposláno sportovním a rekreačním programům, 4,3 mil. je poskytováno na vzdělávací sportovní programy pro žáky a studenty a 53,3 milionů je poskytováno profesionálním sportovcům na vrcholové úrovni. Velmi důležitým zdrojem financí je pro sport na Novém Zélandu hazard a příjmy z něj. Rakousko Organizace sportovní politiky je silně spojena s federální strukturou státu. Sportovní politika je tak odpovědností jednotlivých rakouských zemí. Pouze sportovní záležitosti, které mají celostátní význam, patří do gesce Ministerstva sportu. To také spravuje a rozděluje fondy podle zákona o sportu. V roce 2012 bylo rozděleno z fondu všeobecné sportovní podpory přes 54 252 tis. EUR a z fondu speciální sportovní podpory přes 80 mil. EUR. (Ministerstvo obrany a sportu Rakouska, 2013). Centrální vláda se snaží propagovat koncepci „sportu pro všechny“. Tento program je realizován prostřednictvím dílčích programů. V Rakousku funguje přes 14 tis. sportovních klubů a 59 národních sportovních federací. Průměrně má každý klub 280 členů, nicméně více jak polovina sportovních klubů má méně jak 200 členů. Nevládní nejdůležitější sportovní organizace je Rakouská federální sportovní organizace (Österreichische Bundes-Sportorganisation, BSO), která vznikla již v roce 1969 a jde o neziskovou asociaci. BSO rozděluje finanční prostředky jednotlivým sportům jak z federálního rozpočtu, tak ze speciálních fondů. I v této zemi je důležitým zdrojem sportovních příjmů hazard. Vzhledem k velkému rozvoji on-line sázení se neustále zvyšuje částka, která je z těchto sázek určena sportu. V roce 2000 šlo o 33,4 mil. EUR, v roce 2009 už to bylo 71,3 mil. EUR. To představuje nárůst o více než 100%. Rusko Ruským výkonným orgánem pro oblast sportu je Ministerstvo sportu Ruské federace. Ministerstvo sportu zodpovídá za vývoj a implementaci veřejné politiky a právní úpravy v oblasti tělesné kultury a sportu, stejně jako za veřejné služby (včetně prevence dopingu ve sportu a boj proti němu) a hospodaření se státním majetkem v této oblasti. (Ministerstvo sportu Ruské federace, 2012). Financování sportu v Ruské federaci je v posledních letech víceméně stabilní, když největší částka z toho míří do profesionálního sportu a dále pak výrazně méně již na sport pro veřejnost. Zajímavosti: • Populární sporty: lední hokej, bruslení, fotbal, tenis a gymnastika (Russia profile.org) • Počet olympijských medailí 408 z 9 účastí na OH (144 zlatých, 126 stříbrných, 138 bronzových) (FindTheData, 2013) Slovensko Ústředním orgánem pro oblast sportu je na Slovensku Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR. Úlohou ministerstva je legislativní činnost, financování a koordinace subjektů působících v oblasti sportu. Z veřejných zdrojů je podporován jak vrcholový sport, tak i ostatní sportovní činnosti (MŠVVS SR a,b). Některé své kompetence přesunulo MŠVVS na specializované organizace: Národní sportovní centra a Antidopingová agentura Slovenské republiky. Národní centra mají v gesci péči o sportovní reprezentaci a talentované sportovce, informační systém o sportu, zabezpečování soutěží žáků a sportovní vzdělávání mimo vyučování. Ministerstvo vnitra je dále zřizovatelem Střediska státní reprezentace a Ministerstvo obrany je zřizovatelem Vojenského sportovního centra Banská Bystrica. Na Slovensku také působí mimovládní sportovní organizace (z nich nejvýznamnější jsou Slovenský olympijský výbor, Slovenský paralympijský výbor a Slovenská asociace univerzitního sportu). Co se týče financování sportu na Slovensku, částky plynoucí do něj se každoročně odlišují, přičemž nejvíce plyne do státních sportovních reprezentací a rozvoje sportovních odvětví, dále pak do oblasti sportovně-talentované mládeže či na koordinaci projektů aj. Zajímavosti: • Populární sporty: fotbal, tenis, volejbal, basketbal, lední hokej, plavání, cykloturistika a turistika, lyžování, snowboarding (Sport Slovakia) • 30% populace praktikuje sport alespoň 1x týdně (European Commission, 2011) • 9% populace je členem sportovního klubu, 5% fitness klubu a 5% ostatních klubů v r. 2009 (European Commission, 2011) • počet olympijských medailí 24 z 9 účastí na OH (8 zlatých, 10 stříbrných, 6 bronzových) (FindTheData, 2013) Slovinsko Slovinsko by se dalo zařadit mezi sportovně laděné země s vyšší účastí občanů sdružujících se ve více než 10 000 sportovních klubech a s veřejnými výdaji okolo 155 mil. eur v této oblasti (Ministerstvo vzdělání, vědy a sportu, 2013b). Sport jako veřejná politika spadá stejně jako v případě ČR do gesce Ministerstva vzdělání, vědy a sportu, ale plnění konkrétních úkolů v tomto odvětví lze nalézt i u regionálních, resp. místních samospráv (Ministerstvo vzdělání, vědy a sportu, 2013). Stejně jako například ve Finsku lze i ve Slovinsku nalézt zastřešující organizaci, Sportovní unii Slovinska. I Slovinsko patří mezi země, které mají platný zákon o sportu, prostřednictvím kterého například jsou definovány jednotlivé subjekty v rámci této oblasti v tomto státě nebo některé povinnosti jednotlivých úrovní vlád vzhledem k tomuto typu veřejné politiky. Mezi příjmy do sportovní oblasti lze i ve Slovinsku zařadit příjmy z loterií a hazardu, nicméně schéma alokace těchto prostředků ve srovnání s ostatními zeměmi je přímočařejší. K dispozici jsou v této zemi i daňová zvýhodnění pro ty jedince, co podporují sport prostřednictvím darů. Španělsko Španělsko bývá tradičně považováno za sportovní bašty v celosvětovém měřítku. Její reprezentace se umisťují velmi dobře na různých sportovních mistrovstvích. O to více zajímavé je, že celková populace patří co se týče sportovních aktivit spíše do průměru EU a navíc zde není příliš velké zapojení do sportovních klubů v poměru k celkové populaci. Mezi všemi sporty vládne ve Španělsku jednoznačně fotbal a to jak z hlediska členství ve sportovních klubech, tak i z hlediska sledovanosti se v této zemi jedná jednoznačně o nejpopulárnější sport s takovými celosvětově uznávanými ikonami jako FC Barcelona nebo Real Madrid. Čím se však také Španělsko liší od většiny ostatních zemí v tomto typu veřejné politiky díky charakteru svého administrativního rozdělení je fragmentace prostřednictvím regionálních vlád, což se odráží i v charakteru, podobě a fungování veřejné politiky v odvětví sportu. Turecko Turecko je jedna z mála zemí na světě, která má sport ukotven přímo již v ústavě1. Sport je v Turecku tradičně podporován státem, v poslední době, ale velké investice jsou i ze soukromého sektoru (například nárůst soukromých sportovišť 261, z celkového počtu 2 574 v roce 2011). Zastřešujícím orgánem a zároveň nejvyšší sportovní organizací v Turecku je Generální ředitelství mládeže a tělovýchovy (GDYS), spadající do gesce premiérské kanceláře. GDYS bylo založeno 1938 a zaměstnává 6 499 pracovníků (rozhodčí, oblastní zástupci, trenéři, provozovatelé atd.) V rámci struktury GDYS je registrováno 37 sportovních federací, od r. 1992 je samostatně vedena fotbalová federace (The Turkish Soccer Federation). Každý rok potom premiér připravuje strategický dokument zabývající se vzděláváním ve sportu (The Sports Education Plans). Jak je již uvedeno v ústavě, sport je v Turecku podporovanou oblastí, a to pro všechny občany nezávisle na věku či handicapu. Důležitými organizacemi pod GDYS je Turecký národní olympijský výbor a Konfederace tureckých amatérských sportovních klubů. (TCF, 2011). Počet sportovních klubů v Turecku v posledních dekádách neustále roste, když za posledních dvacet let se víc než zdvojnásobil. Největší zastoupení mezi dohromady skoro desítkou tisíc sportovních klubů tvoří klasické sportovní či mládežnické kluby, ale vedle nich lze také naleznout v menšině zastoupené institucionální sportovní kluby, specializované verze klubů, školní a v neposlední řadě i vojenské sportovní kluby. Tabulka 1. Výše prostředků převedena do federací od GDYS 2007 2008 počáteční rozpočet konečný rozpočet počáteční rozpočet v TRY 38 465 000 97 486 000 52 810 000 POZN.: TRY (nová turecká lira)= 9,97 KČ Zdroj: Turecký statistický úřad, 2007 Zajímavosti: • populární sporty: fotbal, basketbal, házená, volejbal, wrestling, vzpírání, box, taekwondo, judo a lukostřelba (TCF, 2011) • počet olympijských medailí 82 z 35 účastí na OH (37 zlatých, 23 stříbrných, 22 bronzových) (FindTheData, 2013) • 23 % v Turecku sportuje alespoň 1x týdně (2006). (Turecký statistický úřad, 2007) 1 čl. 59: "The State takes measures to develop the physical and mental health of Turkish citizens of all ages and encourages the spread of sports among the masses. The State protects successful athletes." Velká Británie Ministerstvo Kultury, Médií a Sportu (The Department for Culture, Media & Sport - DCMS), jak už název napovídá, se stará ve Velké Británii také o oblast sportu (DCMS UK). Konkrétně jde o oblasti profesionálního sportu a antidopingové kontroly, sportovní aktivity pro veřejnost a oddělení pro sport pro děti, sport ve školách a pro sport rodinu (European Commission, 2011). Každá ze zemí VB má také ve své působnosti oblast sportu a také nevládní zastřešující organizaci pro sport: UK Spork – koordinující organizace pro VB, která mimo jiné rozděluje veřejné zdroje i zdroje pocházející z Národní loterie pro podporu sportu; dále organizace Sport England, Sport Scotland, the Sport Council for Wales a Sport Nothern ireland. (European Commission, 2011). Podle European Commission (2011) i v Anglii přichází významný příjem do sportovního odvětví z oblasti loterie, v případě Agnlie se jedná o Národní loterii (National Lottery). Schéma 1. Organizace patřící do oblasti sportu ve VB Zdroj: Mackenzie, B. (2001) Zajímavosti: • Populární sporty: golf, fotbal, tenis, bowls, rugby, plavání, badminton, criket, atletika a squash (European Commission, 2011) • 46% populace praktikovalo v roce 2009 sport alespoň 1x týdně (European Commission, 2011) • 9% populace je členem sportovního klubu, 14% fitness klubu a 4% ostatních klubů v r. 2009 (European Commission, 2011) • počet olympijských medailí 737 ze 47 účastí na OH (216 zlatých, 258 stříbrných, 263 bronzových) (FindTheData, 2013) • 19,8% z dobrovolníků v VB je dobrovolníky v oblasti sportu v roce 2010 (Sport Recreation Alliance ,2013) • Ve VB je cca 151 000 sportovních klubů (Sport Recreation Alliance, 2013) Srovnání financování sportu dle jednotlivých zemí Financování sportu a jeho struktura je důležitým aspektem fungování této specifické oblasti. Jak je vidět z následujících dvou tabulek zajímavým úhlem pohledu při srovnání zemí může být poměr mezi veřejnými a soukromými zdroji, nebo také v eurech na osobu. V některých zemích financuje sport z větší části stát, respektive veřejný sektor, v dalších naopak privátní sektor, který zastupují firmy (například ve formě sponzoringu či darů) nebo také domácnosti (například ve formě členských příspěvků či vstupné). Tabulka 2. Financování sportu (2007) dle poměru v % Země Veřejné zdroje Centrální vlád Místní vlády Soukromé zdroje Domácnosti Firmy Celkové příjmy Austrálie 100 Rakousko (2007) 17,3 13,9 3,3 82,7 74,2 8,6 100 Česká republika (2008) 31,2 17,7 13,5 68,8 57 n.a. 100 Dánsko (2007) 41,2 8,5 32,7 58,8 39,5 19,3 100 Estonsko (2005) 40,4 10,8 29,6 59,6 39,1 20,5 100 Finsko (2007) 32,8 7,7 25,2 67,2 64,7 2,5 100 Německo (2005) 15,9 0,7 15,3 84,1 76,5 7,5 100 Maďarsko (2005) 47,7 13,6 34,1 52,3 46,9 5,4 100 Nový Zéland Rusko Slovensko (2005) 72,3 16,8 55,6 27,7 13,8 13,8 100 Slovinsko (2007) 45,3 12,2 33,1 54,7 15,2 39,5 100 Španělsko (2005) 13,3 4,4 8,9 86,7 86,1 0,6 100 Turecko Velká Británie (2008) 13,1 7,4 5,6 86,9 75,9 11 100 USA Zdroj: European Commission (2011). Tabulka 3. Financování sportu (2007) per capita v Eurech Země Veřejné zdroje Centrální vlád Místní vlády Soukromé zdroje Domácnosti Firmy Celkové příjmy Austrálie Rakousko (2007) 86,4 69,7 16,7 414,1 371,3 42,8 500,5 Česká republika (2008) 15,6 8,9 6,8 34,5 28,6 n.a. 50,1 Dánsko (2007) 107,8 22,4 85,5 153,8 103,3 50,5 261,7 Estonsko (2005) 48,6 13 35,6 71,7 47,1 24,6 120,3 Finsko (2007) 172,3 40,2 132,1 352,8 339,6 13,2 525,1 Německo (2005) 62,1 2,6 59,5 327,3 298,1 29,3 389,4 Maďarsko (2005) 24,8 7,1 17,7 27,2 24,3 2,8 51,9 Nový Zéland Rusko Slovensko (2005) 32,3 7,5 24,8 12,3 6,2 6,2 44,6 Slovinsko (2007) 52 14 38 62,9 17,5 45,4 114,9 Španělsko (2005) 15,6 5,2 10,4 101,6 100,9 0,7 117,2 Turecko Velká Británie (2008) 66,6 37,9 21 443,4 386,6 56,9 510 USA Zdroj: European Commission (2011). ÚKOL: Do sportu, často i profesionálního, dávají významné peníze centrální i místní vlády. Pomineme-li mládežnický a amaterský sport a zaměříme se vyloženě na profesionální sport při otázce financování z veřejných zdrojů, pokuste se nalézt argumenty pro i proti tomuto typu financování. Dále si vyberte konkrétní profesionální sportovní akci, zjistěte výši podpory z veřejných zdrojů a pokuste se vytvořit kalkulaci, na základě níž odhadnete, zda se tyto veřejné peníze investované do dané soukromé akce mohly vrátit do veřejných rozpočtů. READER: Pro kritickou analýzu, jejíž výstupem mají být argumenty pro a proti, pro zjištění teoretické konstrukce a navržení postupu kalkulace se podívejte na Gratton a Henry (2002): http://www.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=fdKAAgAAQBAJ&oi=fnd&pg=PP1&dq=example+s port+policy+expenditures&ots=2T9_rhIQuG&sig=pJ68f- EiYqUnDLWtu4cvfbvlOK0&redir_esc=y#v=onepage&q=example%20sport%20policy%20exp enditures&f=false LITERATURA [1] Australia. Sports funding: federal Balancing Act, 2013 [2] DEUTSCHER OLYMPISCHER SPORTBUND (DOSB). (2013). Profile of German Olympic Sports Confederation. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [3] EUROPEAN COMMISSION. (2011). Study on the funding of grassroots sports in the EU. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [4] EUROPEAN COMMISSION. (2009a). Eurobarometer Survey on Sport and Physical Activity highlights large disparities among Member States. DÁNSKO. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [5] EUROPEAN COMMISSION. (2009b). Eurobarometer Survey on Sport and Physical Activity highlights large disparities among Member States. FINSKO. [online]. [cit. ??]. Dostupné na: Eurobarometru (2009) [6] EUROPEAN COMMISSION. (2009c). Eurobarometer Survey on Sport and Physical Activity highlights large disparities among Member States. SLOVENSKO. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [7] EUROPEAN COMMISSION. (2009d). Eurobarometer Survey on Sport and Physical Activity highlights large disparities among Member States. VELKÁ BRITÁNIE. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [8] FindTheData. (2013). Olympic Medal Count. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [9] GRATTON, CH., HENRY, I. P. (2002). Sport in the city: the role of sport in economic and social regeneration. [online]. Taylor & Francis e- Library. ISBN 0-415-24349-1. Dostupné na: [10]DENMARK. The official website of Denmark. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [11]MACKENZIE, B. (2001). Structure of British Sport. [[online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [12]MINISTERSTVO OBRANY A SPORTU RAKOUSKA. (2013). [online]. [cit. 10. 10. 2013]. Dostupné na: [13]MINISTERSTVO SPORTU RUSKÉ FEDERACE. (2012). [online]. [cit. 25. 10. 2013]. Dostupné na: [14]MINISTERSTVO SPORTU RUSKÉ FEDERACE: Подведомственные организации (Rozpočtová a finanční politika). (2013a). [online]. [cit. 25. 10. 2013]. Dostupné na: [15]MINISTERSTVO SPORTU RUSKÉ FEDERACE: Statistické informace. (2013b). [online]. [cit. 25. 10. 2013]. Dostupné na: [16]MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, VĚDY, VÝZKUMU A SPORTU SLOVENSKÉ REPUBLIKY (a). Financování sportu. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [17]MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, VĚDY, VÝZKUMU A SPORTU SLOVENSKÉ REPUBLIKY (b). Sport. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [18]MINISTERSTVO VZDĚLÁNÍ, VĚDY A SPORTU. (2013a). [online]. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupné na: [19]MINISTERSTVO VZDĚLÁNÍ, VĚDY A SPORTU. (2013b). Národní program sportu republiky Slovinska 2014-2023. [online]. [cit. 28. 11. 2013]. Dostupné na: [20]RUSSIA PROFILE.ORG. (2013). Sport in Russia. 2011. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [21]SLOVENSKÝ SPORTOVÝ PORTÁL: Struktura. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [22]Sport Event Denmark. (2010). Sports in Denmark, [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [23]SPORT ENGLAND (2013). Active People Survey 1 and 7 Q2. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [24]SPORT NEW ZEALAND. (2013). Annual report. [online]. [cit. 23. 3. 2014] [25]SPORT SLOVAKIA: Slovensko a šport. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [26]SPORT RECREATION ALLIANCE. (2013). Sport in the UK – Facts and Figures. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [27]STATISTICS ESTONIA. (2013). [online]. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupné na: [28]THE DEPARTMENT FOR CULTURE, MEDIA & SPORT UK. [online]. [cit. 25. 10. 2013]. Dostupné na: [29]TURECKÉ GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Organizační schéma. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: [30]Turecký statistický úřad. (2007). Sport Statistic. [online]. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupné na: