Kapitola Vztah inflace a nezaměstnanosti 33 OBSAH •Phillipsova křivka • •Phillipsova křivka – posun a role očekávání • •Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok • •Náklady snížení inflace • • •v dlouhém období –inflace spojitost s množstvím peněz –a nezaměstnanost s činností odborů a podobně •krátkodobě však volba mezi inflací a nezaměstnaností 3 4 PHILLIPSOVA KŘIVKA Phillipsova křivka •Phillipsova křivka –zachycuje krátkodobý vztah mezi inflací a nezaměstnaností •Původ Phillipsovy křivky –A. W. Phillips, 1958 •“vztah mezi nezaměstnaností a mírou změny nominálních mezd v UK, 1861–1957” •obecněji negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace 5 Phillipsova křivka •Paul Samuelson & Robert Solow, 1960 –“Analýza protiinflační politiky” •nepřímo úměrný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace – vypozorováno z praxe v USA •nízká U je spojena s vysokou AD, jež zvyšuje ceny a mzdy v ekonomice •doporučení pro tvůrce HP: –možnost ovlivnit AD a vybrat si bod na Phillipsově křivce •volba mezi vysokou U a nízkou inflací •nebo nízkou U a vysokou inflací 6 Obr 7 Obr Phillipsova křivka 8 míra inflace (procenta za rok) Míra nezaměstnanosti (procenta) 6 % Phillipsova křivka 2 % 7 % A 4% B Phillipsova křivka •AD, AS a Phillipsova křivka •Phillipsova křivka –kombinace inflace a nezaměstnanosti v krátkém období, které vzniknou v důsledku posunu AD křivky po křivce AS •vyšší AD … vyšší výstup a vyšší cenová hladina –+ nižní nezaměstnanost a vyšší inflace •nižší AD … nižší výstup a cenová hladina –vyšší nezaměstnanost a nižší inflace – • 9 Obr Vztah Phillipsovy křivky a AD a AS •2 10 Cen. hladina Obrázek předpokládá cenovou hladinu 100 ve výchozím roce a možný vývoj v roce t+1. Na panelu (a) vidíme, že pokud AD je v roce t+1 relativně nízká, výstup i cenová hladina jsou nízké – ekonomika je v bodě A. Pokud došlo k většímu růstu AD, tak výstup i cenová hladina jsou vyšší. Na panelu (b) jsou analogicky situace A a B zachyceny na Phillipsově křivce. Výstup ekonomiky 0 (a) Model AD a AS Míra inflace (% za rok) Míra nezaměstnanosti 0 (b) Phillipsova křivka Phillipsova křivka 6% nižší AD AS vyšší AD 2 15,000 U =7% 102 A 106 B 16,000 U =4 % 7% výstup =15,000 A 4% výstup =16,000 B 11 PHILLIPSOVA KŘIVKA posun a role očekávání Phillipsova křivka – posun a role očekávání •Dlouhodobá Phillipsova křivka (PK) –je vertikální –pokud CB zvyšuje nabídku peněz pomalu, tak •inflace je nízká •a nezaměstnanost na přirozené míře –pokud CB zvyšuje nabídku peněz rychle, tak •je inflace vysoká •a nezaměstnanost na přirozené míře –nezaměstnanost v dlouhém období nezávisí na nabídce peněz a inflaci 12 Obr Dlouhodobá Phillipsova křivka •3 13 Míra inflace Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá PK Přirozená míra nezaměstnanosti Vysoká inflace B Nízká inflace A 1.pokud FED zvýší míru růstu nabídku peněz, zvýší se inflace . . . 2. . . . ale nezaměstnanost zůstane na své přirozené dlouhodobé míře Phillipsova křivka – posun a role očekávání •dlouhodobá PK –vyjadřuje klasické názory na neutralitu peněz –AS je v dlouhém období vertikální –růst nabídky peněz povede •k posunu AD doprava –růstu cenové hladiny –ale výstupu na úrovni potenciálního produktu •inflace se zvýší –nezaměstnanost je na přirozené míře 14 Obr Vztah dlouhodobé PK a modelu AS a AD •4 15 Cen. hladina velikost produktu 0 (a) Model AD a AS Míra inflace Míra U 0 (b) Phillipsova křivka AD1 AD2 LRAS Potenciální produkt P1 A P2 B Dlouhodobá PK přirozená míra nezaměstnanosti B A 1. zvýšení nabídky peněz zvýší AD . . . 2. . . . což zvýší cen. hladinu . . . 3. . . . a zvýší míru inflace. . . 4. . . . ale nechá velikost výstupu a nezaměstnanost na přirozené míře. Phillipsova křivka v dlouhém období • 16 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •přirozená míra nezaměstnanosti –míra nezaměstnanosti, ke které ekonomika dlouhodobě směřuje –ne nutně společensky žádoucí –odvisí (jak jsme si říkali :-) od nastavení fungování trhu práce – např. minimální mzdy, flexibilita trhu, síla odborů atp –v dlouhém období se mění 17 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •hospodářská politika na trhu práce •může posunout přirozenou míru U •a tím i PK •pokud se se přirozená míra U snižuje, tak –dlouhodobá PK se posunuje doleva –dlouhodobá AS se posunuje doprava –pro jakoukoliv úroveň nabídky peněz a inflace •je nižší U a vyšší výstup 18 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •Teorie a praxe PK –krátkodobá PK z praktických výsledků –X dlouhodobá z teorie •autoři dlouhodobé, že krátkodobě je možné pomocí expanzivní monetární politiky na určitou dobu dosáhnout snížení U –ale v delším časovém období se U vrátí na přirozenou úroveň •aby vztah lépe vysvětlili zavedli „očekávanou inflaci“ – tj. inflaci jakou tržní subjekty očekávají … ovlivňuje AS 19 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •v krátkém období –CB může považovat očekávanou inflaci a krátkodobou AS jako dané –pokud změní nabídku peněz •AD se posune podél křivky AS •a vyvolá neočekávané výkyvy v –produkci, cenách, nezaměstnanosti a inflaci 20 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •v dlouhém období –již lidé očekávají jakoukoliv inflaci, kterou CB vyvolá •nominální mzdy se adaptují na inflaci •a dlouhodobá AS je vertikální –pokud se změní nabídka peněz •tak AD se posunuje podél vertikální AS •což nevyvolá změny ve výstupu a U •U zůstává na přirozené míře •změny jen v inflaci –… dlouhodobá PK je vertikální 21 Phillipsova křivka – posun a role očekávání • • •kde a – je parametr, který měří jak moc nezaměstnanost reaguje na neočekávanou inflaci •krátkodobá PK není stabilní –každá krátkodobá PK odpovídá jisté očekávané míře inflace –pokud se očekávaná míra inflace změní, tak se posune i krátkodobá PK 22 Obr Jak očekávaná inflace posouvá krátkodobou PK •5 23 Míra inflace Míra nezaměstnanosti V bodě A jsou očekávaná inflace i skutečná inflace nízké. Pokud CB provádí expanzivní měnovou politiku, tak se ekonomika pohybuje z A do B v krátkém období. V bodě B je očekávaná inflace stále nízká, ale skutečná inflace vysoká. Nezaměstnanost je pod přirozenou mírou. V dlouhém období dojde k růstu inflačních očekávání a dojde k posunu krátkodobé PK. Ekonomika se posune do bodu C. V bodě C jsou očekávaná inflace a skutečná inflace vyšší. a nezaměstnanost na své přirozené úrovni. Dlouhodobá PK Přirozená míra nezaměstnanosti 1. expanzivní politika posouvá ekonomiku podél krátkodobé PK . . . Krátkodobá PK s vyšší očekávanou inflací C Krátkodobá PK s nižší očekávanou inflací A B 2. . . . ale v dlouhém časovém období, dojde k růstu očekávané inflace a krátkodobá PK se posune doprava Phillipsova křivka – posun a role očekávání •ověření hypotézy přirozené míry U •teorie přirozené míry U –nezaměstnanost se vrací na přirozenou úroveň bez ohledu na míru inflace •HP v USA v 60. letech –zdálo se, že vztah mezi inflací a nezaměstnaností ideálně funguje – 24 Obr Phillipsova křivka v 60. letech •6 25 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •konec 60. let - zvyšování AD –expanzivní fiskální i monetární politika •růst vládních výdajů (válka ve Vietnamu) •FED nízké r, nabídka peněz růst 13% ročně X 7% dříve •ð rostoucí inflace a rostoucí nezaměstnanost •dlouhodobě (70. léta) –inflace zůstávala vysoká –a nezaměstnanost na přirozené míře – ð nefungující PK 26 Obr Zhroucení Phillipsovy křivky •7 27 Body A, B, C odpovídají bodů ABC z obr 5 Phillipsova křivka – posun a role očekávání •tj. vidíme – že PK v krátkém období fungovala –a tvůrci HP politiky ji využívali ve snaze snížit U –v dlouhém období se ovšem subjekty přizpůsobily inflaci … – •Jaké implikace byste z uvedeného vyvodili pro politiku a HP? A co byste se snažili před volbami? Proč je důležitá nezávislost CB? 28 29 PHILLIPSOVA KŘIVKA posun a nabídkový šok Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok •nabídkový šok –události, které přímo ovlivňují náklady a ceny v ekonomice –v důsledku dojde k posunu AS –a také k posunu PK 30 Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok •v realitě nabídkový šok spojen zejména se situací v 70. letech a růstem cen ropy –AS se posunula doleva –došlo ke stagflaci •snížil se výstup •a souběžně došlo k růstu cen –krátkodobá PK se posunula doprava •firmy potřebovaly méně pracovníků na výrobu nižšího produktu … nezaměstnanost rostla •za současně vyšší inflace 31 Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok •problematická volba pro HP –pokud bude bojovat s inflací omezení AD … růst nezaměstnanosti –pokud zvýší AD … pak ještě vyšší růst inflace – •tj. HP čelí horší volbě mezi inflací a nezaměstnaností 32 Obr Nepříznivý nabídkový šok •8 33 Cen. hladina Velikost produktu 0 (a) Model AD a AS Míra inflace Míra nezaměstnanosti 0 (b) Phillipsova křivka krátkodobá PK1 AD AS1 Y2 P1 A Y1 AS2 PK2 A B P2 B 1. Nepříznivý šok posune AS . . . 2. . . . dojde ke snížení výstupu. . . 3. . . . a růstu cenové hladiny . . . 4. . . . což staví politiky před nepříznivou volbu mezi nezaměstnaností a inflací. Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok •růst ceny ropy –AS se posunuje doleva –krátkodobá PK se posunuje doprava •pokud dočasný, tak se vrátí zpět •pokud trvalý (lidé si myslí, že vyšší inflace bude trvalá), tak potřeba reakce CB –v USA v 70. letech •FED zvýšil nabídku peněz –posun AD –aby se vyrovnal nabídkový šok –vyšší inflace (7% U dle PK ze 60. let by inflace měla být je 1%, ale byla 9%) •zvyšování očekávané inflace – 34 Obr Nabídkové šoky v 70. letech •9 35 36 NÁKLADY SNÍŽENÍ INFLACE Náklady snížení inflace •říjen 1979 –2. ropný šok –FED restriktivní - protiinflační politika (Volcker guvernér FED od 1979) –AD pokles •důsledkem vyšší U a nižší inflace –v průběhu doby •posun PK doleva –nižší inflace –U na přirozené míře 37 Obr Dezinflační politika v krátkém a dlouhém období •10 38 Míra inflace Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá PK Přirozená míra nezaměstnanosti 1. Restriktivní politika posunuje ekonomiku podél krátkodobé PK . . . Krátkodobá PK s nižší očekávanou inflací C Krátkodobá PK s vyšší očekávanou inflací A B 2. . . . ale v dlouhém časovém období očekávaná inflace klesá a krátkodobá PK se posunuje doleva. bod B - ekonomika musí projít obdobím vysoké nezaměstnanosti a nízkého produktu Náklady snížení inflace •koeficient obětování –počet procentních bodů ročního výstupu •ztracených v důsledku snížení inflace o 1 procentní bod –odhady, že až 5% ! –možno různě rozložit – tedy různé postupy dezinflace •racionální očekávání –lidé optimálně používají všechny informace co mají •včetně informací o politice vlády –když předpovídají budoucnost 39 Náklady snížení inflace •možnost bez nákladové dezinflace – dle školy racionálních očekávání –s racionálními očekáváními •menší koeficient obětování –pokud vláda důvěryhodná v politice snižování inflace •pokud lidé racionální, tak –sníží svoje inflační očekávání okamžitě •a krátkodobá PK se posune dolů •ekonomika se dostane na nižší úroveň rychle –bez nákladů »dočasně vyšší nezaměstnanosti a nižšího výstupu 40 Náklady snížení inflace •Volckerova desinflace –nejvyšší inflace 10% •pokud koeficient obětování 5%, tak snížení nákladů bude velmi nákladné •pokud mají pravdu racionální očekávání, tak snížení inflace relativně nízké náklady –pokles inflace od 1984 na 4% •v důsledku restriktivní monetární politiky (fiskální politika relativně uvolněná) •náklady vysoká nezaměstnanost – 10% –a nízký výstup 41 Obr Volckerova dezinflace •11 42 Náklady snížení inflace •spor o racionální očekávání bez nákladové dezinflace •v realitě dost vysoké náklady desinflace –ale zdaleka ne tak nákladné, jak bylo očekáváno –veřejnost guvernérovi nevěřila •předchozí představitelé slibovali snížení inflace, které nenaplnili •v důsledku nedošlo k tak rychlému posunu krátkodobé PK 43 Náklady snížení inflace •Greenspanova éra •Alan Greenspan – guvernér FED, 1987 - 2006 –ve své době považován za „poloboha“ :-) –teď kritičtější náhledy –pokles burzy v 80. letech – okamžitá expanze –vyšší inflace 1989/90 – FED zvýšil úrokové sazby a snížil AD –v 90. letech ekonomická prosperita 44 Obr Greenspanova éra •12 45