•Světový obchod •Produktivita práce a komparativní výhody: rikardiánský model ÒLiteratura: ÉKrugman-Obstfeld: International economics ÉPřednášky ÒUkončení: TEST + ústní zkouška ÒVyučující: Tomáš Paleta ÒKontakt: kancelář 504 (čt.11:30-12:50) Épaleta@econ.muni.cz 2-2 ÒNejvětší obchodní partneři EU ÒGravitační model: ÉVliv velikosti ekonomiky na obchod ÉVzdálenost a další faktory ovlivňující obchod ÒHranice a obchodní dohody ÒGlobalizace ÒZměny ve struktuře obchodu ÒOutsourcing služeb ÒKomparativní výhody Ò 2-3 ÒNejvětší obchodní partneři EU. É??? ÒNejvětší obchodní partneři USA (2005) ÉKanada, Čína, Mexico, Japonsko a Německo. É10 největších partnerů tvořilo 56% hodnoty obchodu. ÒNejvětší obchodní partneři ČR? 2-4 Ò3 z 10 největších obchodních partnerů USA byly největší evropské ekonomiky: Německo, VB a Francie. ÒProč USA nejvíce obchoduje zrovna s těmito zeměmi? ÉVelikost ekonomiky je přímo spojena s objemem importu a exportu ÉVelké ekonomiky produkují více zboží a služeb, tzn. Mohou jich také více exportovatt. ÉVelké ekonomiky mají více lidí, takže mají větší poptávku po importu. Ò 2-5 2-6 Source: U.S. Department of Commerce, European Commission ÒMimo velikost hrají roli i další faktory: 1.Vzdálenost – ovlivňuje dopravní náklady a tudíž cenu. ÉOvlivňuje také osobní kontakt a komunikaci, což může ovlivnit obchod 2.Kulturní blízkost: blízké kulturní vazby obvykle znamenají silné ekonomické vazby. 3.Geografie: přístavy, neexistence horských překážek činí dopravu snadnější. 2-7 4.Nadnárodní společnosti: korporace intenzivně obchodují mezi svými pobočkami = nárůst obchodu. 5.Hranice: překračování hranice znamená formality, ztrátu času a často také peněžní náklady (clo). ÉTyto implicitní a explicitní náklady omezují obchod. ÉExistence hranic = často odlišný jazyk a/nebo měnu ÐDalší omezení obchodu. 2-8 ÒV základní formě je v gravitačním modelu zahrnuta pouze vzdálenost a obchod: ÒTij = A x Yi x Yj /Dij Òkde ÉTij je hodnota obchodu mezi zeměmi i a j ÉA je konstanta ÉYi je HDP země i ÉYj je HDP země j ÉDij je vzdálenost mezi i a j 2-9 ÒZ gravitačního modelu plyne, že 1% nárůst vzdálenosti zemí snižuje objem obchodu o 0.7% až 1%. ÉHranice navíc zvyšují náklady a čas ÒObchodní dohody jsou uzavírány s cílem omezit formality a cla při překračování hranic = podpořit obchod. ÒGravitační model je schopen posoudit vliv obchodních dohod. ÉHrají obchodní dohody roli? Tj. je obchod mezi zeměmi, které mají obchodní dohodu, větší než by vyplývalo z odhadu na základě velikosti a vzdálenosti? Ò 2-10 2-11 Zdroj: U.S. Deparment of Commerce, European Commission fig0204 2-12 tab0203 2-13 USA a Kanada – navzdory dohodě o volném obchodu a stejnému jazyku jsou hranice mezi USA a Kanadou překážkou obchodu ÒNegativní efekt vzdálenosti na obchod je podle gravitačního modelu výrazný, ale v čase se zmenšuje z důvodu moderních způsobů dopravy a komunikací. ÉKolo, plachty, kompasy, železnice, telegraf, parní pohon, automobily, telefony, letadla, počítače, faxy, internet, optická vlákna, mobilní telefony, GPS, chytré telefony…jsou technologii, které přispěly k růstu obchodu. ÒZ historie vyplývá, že politické faktory, jako války, mohou změnit „vzorce“ obchodu více než inovace v dopravě a komunikaci. 2-14 ÒGlobalizace proběhla ve dvou vlnách. É1840–1914: ekonomický rozvoj založený na parním pohonu, železnicích, telegrafu a telefonech. Globalizace byla přerušena válkou a ekonomickou krizí. É1945–současnost: rozvoj založeny na telefonech, letadlech, internetu, optických vláknech, osobních počítačích, GPS… 2-15 ÒTeprve v posledních dekádách se obchod stal v UK významnějším než byl v roce 1910. ÒDokonce dnes je pro USA obchod méně významný , než byl pro UK v roce 1910. 2-16 fig0205 2-17 Source: Richard E. Baldwin and Phillipe Martin, “Two Waves of Globalization: Superficial Similarities, Fundamental Differences,” in Horst Siebert, ed., Globalization and Labor (Tubingen: Mohr, 1999). ÒZměnila se struktura obchodu? ÒDnes tvoří většinu obchodu průmyslové zboží (auta, počítače, oblečení, stroje…). ÉSlužby jako doprava, pojištění, poplatky a turistické výdaje tvoří cca 20% obchodu. ÉTěžařství (např. ropa, uhlí, měď) a zemědělství tvoří jen malou část obchodu. 2-18 fig0206 2-19 Zdroj: World Trade Organization ÒV minulosti tvořily velkou část obchodu těžařské a zemědělské produkty. ÉV roce 1910, Británie importovala zejména zemědělské produkty a nerostné suroviny, export tvořily primárně průmyslové výrobky ÉV roce 1910, USA exportovaly i importovaly zemědělské produkty a nerostné suroviny. ÉV roce 2002 průmyslové výrobky tvoří většinu obchodu vyspělých zemí. 2-20 tab0204 2-21 ÒStruktura obchodu se změnila i u nízko a středně příjmových zemí. ÉV roce 2001, 65 % exportu tvořily průmyslové výrobky a cca 10 % exportu byly zemědělské produkty. ÉV toce 1960, 58 % procent exportu nízko a středně příjmových zemí tvořila zemědělská produkce a jen 12 % tvořily průmyslové výrobky. 2-22 fig0207 2-23 Source: United Nations Council on Trade and Development ÒOutsourcing služeb = firmy poskytující služby přesunou jejich poskytování do zahraničí. ÉTýká se služeb které mohou být vykonávány a přenášeny na dálku (elektronicky). ÐTypický příklad: telefonní call centra 2-24 ÒSlužby zatím nejsou výrazně outsourcovány, ale cca 19 % služebních postů je „obchodovatelných“ a potenciálně outsourcovatelných ÉPro srovnání, cca 12 % průmyslových pracovních pozic je „obchodovatelných“ a tudíž potenciálně outsourcovatelných. ÉVětšina pracovních pozic je neobchodovatelných, protože musí být vykonávány v blízkosti zákazníka. 2-25 fig0208 2-26 Zdroj: J. Bradford Jensen and Lori G. Kletzer, “Tradable Services: Understanding the Scope and Impact of Services Outsourcing,” Peterson Institute of Economics Working Paper 5-09, May 2005 ÒNáklady příležitosti a komparativní výhody ÒJedno-faktorový Rikardiánský model ÒVýrobní možnosti ÒZisky z obchodu ÒMzdy a obchod ÒOmyly v chápání komparativních výhod ÒDopravní náklady a neobchodovatelné zboží ÒEmpirie 3-27 3-28 ÒTeorie zabývající se důvody obchodu mohou být rozděleny do tří kategorií: ÒVelikost trhu a vzdálenost mezi nimi určují, jak moc spolu země obchodují. Prospěch mají jak prodávající tak kupující. ÒRozdíly v práci, pracovních dovednostech, kapitálu, přírodních zdrojích a technologiích vytvářejí komparativní výhodu. ÒÚspory z rozsahu (větší je efektivnější) vytvářejí produkční výhodu. ÉRikardiánský model říká, že rozdíly v produktivitě práce mezi zeměmi, způsobené rozdíly v technologiích, vedou k rozdílům v produkci a produktivitě a tím k ziskům z obchodu. ÉHeckscher-Ohlinův model rozšiřuje rikardiánský model o pracovní dovednosti, kapitál, půdu a jiné faktory Ò 3-29 ÒRikardiánský model využívá nákladů příležitosti a komparativních výhod ÒNákladem příležitosti produkce čehokoliv představují hodnotu produkce, která nebyla vyprodukována právě proto, že zdroje byly využity na daný produkt. 3-30 ÒZemě má komparativní výhodu v produkci zboží, pokud jsou náklady příležitosti nižší než mají jiné země ÒZemě s komparativní výhodou využívá své zdroje nejefektivněji, pokud je používá k produkci statku v níž má komparativní výhodu. 3-31 ÒFormalizujme ideje z výše uvedeného příkladu a zkonstruujme mírně komplexnější, jednofaktorový rikardiánský model. ÒUvažujme následující předpoklady: 1.Práce je jediným faktorem produkce. 2.Produktivita práce se liší mezi zeměmi, obvykle kvůli rozdílným technologiím, a je v čase konstantní. 3.Nabídka práce je v každé zemi konstantní. 4.Vyrábí se jen dva statky: víno a sýr 5.Konkurence vede k tomu, že dělníkům je placena konkurenční mzda, která je funkcí jejich produktivity a ceny statku. Dělníci mohou pracovat v jakémkoliv odvětví. 6.Existují jen dvě země: doma a zahraničí Ò 3-32 ÒProtože je produktivita práce konstantní, lze definovat potřebu práce na jednotku produkce (unit labour requirement) jako konstantní počet hodin práce potřebných k výrobě jedné jednotky výstupu ÉaLW jsou potřebné jednotky práce k výrobě vína doma. Například je-li aLW = 2, jsou doma potřeba 2 hodiny práce k výrobě litru vína ÉaLC jsou potřebné jednotky práce k výrobě sýra doma. Například je-li aLC = 1, pak doma trvá jednu hodinu vyrobit 1 kg sýra. ÉVyšší potřeba jednotek práce znamená nižší produktivitu (převrácená hodnota) ÒProtože je nabídka práce konstantní, pak konstanta L značí celkovou nabídku práce 3-33 ÒHranice výrobních možností – maximální množství zboží, které lze vyrobit s dostupným množstvím zdrojů. ÒPokud QC je množství sýra a QW je množství vína, pak hranice PPF domácí ekonomiky má rovnici: Ò ÒaLCQC + aLWQW = L Celková produkce vína Práce potřebná na jednotku sýra Celková produkce sýra Práce potřebná k výrobě jednotky vína Celkové množství zdrojů 3-34 fig0301 Domácí produkce vína, v litrech, Qw Domácí produkce sýra, v kg, Qc Sklon křivky udává náklady příležitosti sýra vyjádřené vínem 3-35 ÒaLCQC + aLWQW = L ÒQC = L/aLC pokud QW = 0 ÒQW = L/aLW pokud QC = 0 ÒQW = L/aLW – (aLC /aLW )QC: rovnice PPF, sklon se rovná – (aLC /aLW ) ÒPokud ekonomika používá všechny své zdroje, náklady příležitosti sýra jsou vyjádřeny množstvím vína, kterého se vzdáme, když QC vzroste: (aLC /aLW ) ÒPokud ekonomika využívá všechny své zdroje, náklady příležitosti jsou absolutní hodnotou sklonu PPF, a jsou konstantní, pokud je konstantní potřeba práce na jednotku produkce (produktivita). 3-36 ÒVýroba dodatečného kila sýra vyžaduje aLC (zde =1 ) hodin práce. ÒKaždá hodina věnovaná sýru by mohla být využita k výrobě vína, ÒFormálně výstup za hodinu: 1 hodina/(aLW hodin/litr vína) = (1/aLW) litrů vína ÒNapříklad, je-li 1 hodina přesunuta na produkci sýra, tato dodatečná hodina mohla vyrobit 1 hodina/(2 hodiny/litr vína) = 1/2 litrů vína. ÒNárůste produkce sýra vede k poklesu výroby vína v poměru: aLC /aLW. 3-37 ÒObecně jsou možnosti domácí ekonomiky definovány jako aLCQC + aLWQW ≤ L ÒRovnice popisuje možnosti ekonomiky, abychom určili skutečnou produkci, musíme určit ceny 3-38 ÒPC budiž cenou sýra, a PW cenou vína. ÒJsme na konkurenčních trzích,tj. ÉHodinová mzda výrobců sýra = tržní ceně sýra vyprodukovaného za hodinu: PC /aLC ÉHodinová mzda výrobců vína = tržní ceně vína vyprodukovaného za hodinu: PW /aLW ÒPracovníci raději berou vyšší mzdy, budou tedy pracovat v odvětví, kde jsou vyšší hodinové mzdy. 3-39 Òpokud PC /aLC > PW/aLW bude se vyrábět pouze sýr ÉPokud PC /PW > aLC /aLW bude se vyrábět pouze sýr ÉEkonomika se bude specializovat na výrobu sýra, pokud cena sýra relativně k ceně vína přesáhne náklady příležitosti produkce sýra ÒPokud PC /aLC < PW /aLW bude se vyrábět jen víno. ÉPokud PC /PW < aLC /aLW bude se vyrábět pouze víno. ÉPokud PW /PC > aLW /aLC bude se vyrábět pouze víno. ÉEkonomika se bude specializovat na produkci vína, pokud cena vína relativně k ceně sýra převýší náklady příležitosti vína. 3-40 ÒPokud chce domácí země spotřebovávat jak víno tak sýr (a neexistuje obchod),musí se relativní ceny přizpůsobit tak, aby se mzdy ve výrobě sýra a vína rovnaly Épokud PC /aLC = PW /aLW pracovníci nebudou mít důvod pracovat výhradně v produkci sýra nebo vína, takže se bude vyrábět obojí. ÉPC /PW = aLC /aLW ÉVýroba (a spotřeba) obou statků nastává v situaci když se relativní ceny rovnají nákladům přiležitosti. 3-41 ÒPředpokládejme, že domácí ekonomika má komparativní výhodu v produkci sýra: její náklady příležitosti výroby sýra jsou nižší než u zahraniční ekonomiky. ÒaLC /aLW < a*LC /a*LW Ò Ò Ò É É“*” značí zahraniční proměnné Když domácí země zvýší produkci sýra, omezí produkci vína méně než by tomu bylo u zahraničí, protože domácí požadavky na jednotku práce produkce sýra jsou nižší než u vína (a v zahraničí právě naopak) 3-42 ÒAbsolutní výhoda: domácí země ÉaLC < a*LC a aLW < a*LW ÒProduktivita (absolutní výhoda) není determinantem obchodu – země může mít abs. výhodu v obou statcích, ale komparativní výhodu jen v jedné. ÒI při abs. výhodě může mít země zisk z obchodu. ÒJak všechny země získávají z obchodu? ÉUrčeme relativní ceny při existenci obchodu ÉBez ochodu jsou relativní ceny rovny nákladům příležitosti. ÒK výpočtu relativních cen s obchodem určeme nejprve relativní množství světové produkce: Ò(QC + Q*C )/(QW + Q*W) Ò 3-43 ÒRelativní nabídka ÉRelativní nabídka sýra: Ðmnožství sýra nabízené všemi zeměmi relativně k množství vína nabízené všemi zeměmi v závislosti na relativní ceně sýra vzhledem k ceně vína (Pc / PW). 3-44 aLC/aLW a*LC/a*LW RS Relativní cena sýra, PC/PW Relativní množství sýra, QC + Q*C QW + Q*W L/aLC L*/a*LW 3-45 ÒRelativní nabídka sýra neexistuje, pokud relativní cena sýra klesne pod aLC /aLW . ÉProč? Protože domácí země se bude specializovat na produkci vína, kdykoli PC /PW < aLC /aLW ÉPředpokládali jsme, že aLC /aLW < a*LC /a*LW takže zahraniční pracovníci také nebudou chtít vyrábět sýr. ÒPokud PC /PW = aLC /aLW , domácí pracovníci budou indiferentní k volbě mezi sýrem a vínem, ale zahraniční budou stále vyrábět jen víno. 3-46 ÒPokud a*LC /a*LW > Pc /PW > aLC /aLW , domácí pracovníci se budou specializovat na sýr, protože tam mohou vydělat více, zahraniční pracovníci budou nadále vyrábět víno. ÒKdyž a*LC /a*LW = PC / PW, zahraniční pracovníci budou indiferentní mezi produkcí vína a sýra, domácí pracovnící vyrábí jen víno. ÒNeexistuje žádná nabídka vína, pokud relativní cena sýra vzroste nad a*LC /a*LW 3-47 ÒRelativní poptávka po sýru vyjadřuje množství sýra poptávané všemi zeměmi relativně k poptávanému množství vína ve všech zemí při všech relativních cenách sýra (PC /PW). ÒPři růstu ceny sýra relativně k ceně sýra, spotřebitelé ve všech zemích kupují méně sýra a více vína, takže relativní poptávané množství sýra klesá. 3-48 RD 1 aLC/aLW a*LC/a*LW RS Relativní cena sýra Relativní množství sýra, QC + Q*C QW + Q*W L/aLC L*/a*LW 3-49 ÒPřínosy z obchodu pramení ze specializace na typ produkce ve kterém využívají zdroje nejefektivněji a využití příjmu z této produkce k nákupu těch statků, které potřebuje ÉVyužití zdrojů nejefektivněji znamená využití na produkci statku ve které má země komparativní výhodu. ÒDomácí pracovníci vydělávají více z produkce sýra protože relativní cena sýra pro ně s obchodem vzrostla. ÒZahraniční dělníci vydělávají více z produkce vína, protože relativní cena sýra pro ně s obchodem klesla a relativní cena vína tudíž vzrostla. 3-50 ÒObchod lze chápat jako nepřímou metodu produkce nebo novou technologii, která konvertuje sýr ve víno nebo naopak. ÒHranice spotřebních možností se v případě obchodu dostává nad úroveň PPF ÒBez obchodu je spotřeba omezena PPF. ÒObchod = specializace = větší produkce = větší spotřeba. Ò 3-51 ÒaLC /aLW = 1/2 < a*LC /a*LW = 2 Potřeba práce na jednotku produkce pro domácí a zahraniční ekonomiku Sýr Víno Doma aLC = 1 hodina/kg aLW = 2 hodin/L Zahraničí a*LC = 6 hodin/kg a*LC = 3 hodiny/L 3-52 ÒDomácí ekonomika má absolutní výhodu v obou výrobcích, komparativní výhodu ve výrobě sýru. ÒZahraničí nemá žádnou absolutní výhodu, komparativní výhodu má v produkci vína. ÒJaké jsou náklady příležitosti jednotlivých zemí v produkci sýra a vína? 3-53 ÒS obchodem musí být rovnovážná relativní cena mezi aLC /aLW = 1/2 a a*LC /a*LW = 2 ÒPředpokládejme, že v rovnováze PC /PW = 1 ÉSlovně, kilogram sýra se obchoduje ze litr vína. 3-54 ÒPokud domácí ekonomiky neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/aLW = 1/2 litru vína. ÒPokud domácí ekonomika obchoduje, může použít práci na výrobu sýra, vyrobit 1/aLC = 1 kg sýra a prodat ji do zahraničí za 1 litr vína. ÒPokud zahraniční ekonomika neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/a*LC = 1/6 kg sýra. ÒPokud zahraniční ekonomika obchoduje, může hodinu práce využít k produkci 1/a*LW = 1/3 litrů vína a prodat ji domácí ekonomice za 1/3 kg sýra. 3-55 ÒRelativní mzdy je poměr domácích a zahraničních mezd. ÒAčkoliv z rikardiánského modelu plyne, že se ceny při obchodu vyrovnají, o mzdách to neplatí. ÒRozdíly v produktivitě (technologické) způsobují dle ricardiánského modelu rozdíly ve mzdách. ÉZemě s absolutní výhodou bude dosáhne zavedením obchodu růstu mezd. 3-56 ÒPředpokládejme, že PC = $12/kg and PW = $12/L ÒDomácí pracovníci se specializují na sýr, jejich hodinová mzda bude Ò(1/aLC)PC = (1/1)$12 = $12 ÒZahraniční pracovníci se specializují na víno, jejich hodinová mzda bude Ò(1/a*LW)PW = (1/3)$12 = $4 ÒRelativní mzda domácích pracovníku je tedy Ò$12/$4 = 3 3-57 ÒRelativní mzda leží mezi podílem produktivity zemí. ÉDomácí země je 6/1 = 6 krát produktivnější v produkci sýra, ale jen 3/2 = 1.5 krát produktivnější v produkci vína. ÉDomácí země má mzdy 3 krát vyšší než zahraničí. ÒZ tohoto vztahu vyplývá, že obě země mají nákladovou výhodu (cost advantage). ÉNáklad vyšších mezd může být kompenzován vyšší produktivitou. ÉNáklad nižší produktivity může být kompenzován nízkými mzdami. 3-58 ÒProtože zahraniční pracovníci mají mzdy pouze ve výši 1/3 domácích pracovníků, mohou mít nákladovou výhodu (v produkci vína) navzdory nízké produktivitě. ÒProtože domácí pracovníci mají produktivitu 6 krát vyšší než zahraniční (v produkci sýra), mohou mít nákladovou výhodu navzdory vyšším mzdám.. 3-59 ÒV ricardiánském modelu odrážejí mzdy relativní produktivitu dvou zemí. ÒJe to správný předpoklad? ÒNebo platí argument, že země s nízkými mzdami platí nízké mzdy i když produktivita roste, tím se země s vysokými mzdami dostávají do nákladové nevýhody ÒZ dat vyplývá, že nízké mzdy jsou spojeny s nízkou produktivitou. 3-60 LostUnnumberedFigs_Page_1 Zdroj: International Labor Organization, World Bank, Bureau of Labor Statistics, and Orley Ashenfelter and Stepan Jurajda, “Cross-country Comparisons of Wage Rates,” working paper, Princeton University 3-61 ÒData také ukazují, že s růstem produktivity rostou mzdy. ÉV roce 2000 byla produktivita práce v Jižní Korei cca na 35% úrovní USA, a mzdy byly na 38% úrovni. ÉPo válce v Koreji byla J. Korea jednou z nejchudších zemí světa s velmi nízkou produktivitou práce a její mzdy byly jen na 5% úrovni USA. 3-62 1.Země může těžit z obchodu, jen když je v něčem produktivnější než ostatní 2.Země s nízkými mzdami škodí zemím s vysokými mzdami. ÉObchod může snížit mzdy v některých odvětvích a vést k redistribuci bohatství, ale zisky spotřebitelů a ostatních výrobců jsou vyšší než případné ztráty. 3.Volný obchod vede k drancování chudých zemí. ÉPracovní podmínky v některých zemích jsou horší než je západní standard, ale takové by byly i bez obchodu. É 3-63 ÒPředpokládejm, že vyrábíme N druhů statků, index i = 1,2,…N. ÒPožadované množství práce na jednotku produkce pro zboží i je doma aLi, a v zahraničí a*Li ÒZboží bude vyráběno tam, kde je levnější jej vyrobit. Òw je úroveň mezd v domácí ekonomice a w* je úroveň mezd v zahraničí. ÉPokud waL1 < w*a*L1 pak se bude zboží 1 vyrábět pouze doma, protože celkové mzdové náklady jsou tam nižší. ÉStejně tak pokud a*L1 /aL1 > w/w* ÉPokud je relativní produktivita země v produkci daného statku vyšší než relativní mzda, pak tato země bude vyrábět tento statek. Ò 3-64 ÒPředpokládejme, že na světě o dvou státech je produkováno jen pět statků: tab0303 Jablka Banány Kaviár Datle Kukuřičné placky Statek Domácí potřeba Zahraniční potřeba Relativní omácí výhoda práce na jednotku (aLi ) práce na jednotu (a*Li) v produktivitě (a*Li/aLi) 3-65 ÒPokud w/w* = 3, domácí země bude vyrábět jablka, banány a kaviár, zatímco domácí země datle a kukuřičné placky. ÉRelativní produktivita domácí země v produkci jablek, banánů a kaviáru je vyšší než relativní mzdy. 3-66 ÒPokud se každá země specializuje na produkci ve kterém užívá zdroje produktivněji a s těmito produkty obchoduje, obě země získávají. ÉPokud se země snaží vyprodukovat si vše sama, dochází k plýtvání zdroji. ÒDomácí země má vysokou produktivitu a v jablkách, banánech a kaviáru má díky tomu nákladovou výhodu navzdory vyšším mzdám. ÒZahraniční ekonomika má nízké mzdy a tak má nákladovou výhodu navzdory nízké produktivitě v datlích a kukuřičných plackách. 3-67 Ò tab0303 Jablka Banány Kaviár Datle Kukuřičné placky Statek Domácí potřeba Zahraniční potřeba Relativní omácí výhoda jednotek práce (aLi ) jednotek práce (a*Li) v produktivitě (a*Li/aLi) 3-68 ÒJak jsou určeny relativní mzdy? ÉRelativní nabídkou a relativní (odvozenou) poptávkou po pracovnících. ÒDomácí relativní (odvozená) poptávka po práci klesá když relativní mzdy w/w* rostou, tj. když se domácí práce stává dražší relativně k zahraniční práci, ÉStatky vyrobené doma se stanou dražšími, klesne jejich poptávané množství a tím i poptávka po práci. É 3-69 ÒPředpokládejme, že w/w* vzroste ze 3 na 3.99: ÉDomácí země by vyráběla stále vyráběla jablka, banány a kaviár, ale poptávka po nich a po pracovních je vyrábějících by s růstem relativní mzdy klesala. ÒPředpokládejme, že w/w* vzroste ze 3.99 to 4.01: ÉKaviár je nyní příliš drahý na to aby byl vyráběn doma, kaviárový průmysl se přesune do zahraničí a způsobí jednorázový propad poptávky po domácích pracovnících. ÒCo by se stalo, kdyby w/w* vzrostlo z 0.75 na 10? 3-70 fig0305 Putting the relative supply curve and the relative demand curve together, we can determine the equilibrium relative quantity of labor demanded in each country, the equilibrium relative wage and the production that occurs in each country. In other words, the equilibrium relative wage, the equilibrium relative quantity of labor and comparative advantage depend on the relative size of each country (which determines the relative labor supply and the position of the RS curve) and the relative demand of the goods produced (which determines the shape and the position of the RD curve). 3-71 ÒPředpokládáme, že relativní nabídka práce je nezávislá na w/w* a fixní na úrovni determinované velikostí populace obou zemí. 3-72 ÒZ rikardiánského modelu plyne plná specializace zemí. ÒV reálném světě se to stává velmi zřídka z důvodu: 1.Při existenci více výrobních faktorů klesá tendence ke specializaci (viz příště, kap. 4) 2.Obchodní politika (přes příště nebo za 3 týdny) 3.Dopravní náklady omezují nebo zcela odstraňují obchod. 3-73 ÒNeobchodovatelné zboží a služby (holičství, opravna aut) existují z důvodů vysokých přepravních nákladů. ÉZemě utrácejí velký díl HDP na neobchodovatelné zboží a služby. 3-74 ÒExportují země ty statky ve kterých mají relativně vysokou produktivitu? ÒV roce 1951 naznačovala studie zkoumající podíl exportu USA/UK z 26 odvětví a produktivity v těchto odvětvích, že tomu tak je. ÒV té době měly USA absolutní výhodu ve všech 26 odvětvích, podíl exportu byl tím nižší, čím byla produktivita v USA nižší 3-75 fig0306 3-76 tab0304 1.Největší obchodní partneři USA jsou Kanada, Čína, Mexiko, Japonsko, Německo. 2.Gravitační model předpovídá, že obchod je přímo úměrný velikosti ekonomik (HDP) a nepřímo úměrný vzdálenosti. 4.Vedle velikosti a vzdálenosti hrají roli: kultura, geografie, korporace, hranice. 5.Moderní způsoby dopravy a komunikace zvýšily obchod, historicky měla větší vliv politika. 6.Dnes tvoří většinu obchodu zboží zpracovatelského průmyslu, dříve to byly zemědělské produkty a suroviny. 1. 2-77 3-78 1.Země má komparativní výhodu v produkci statku, pokud jsou její náklady příležitosti nižší. ÉZemě s komparativní výhodou využívá své zdroje efektivněji, pokud vyrábí statek ve kterém má komparativní výhodu. 2.Rikardiánský model se zaměřuje pouze na rozdíly v produktivitě zemí a vysvětluje obchod pomocí komparativních výhod. 3.Když se země specializuje a obchoduje podle rikardiánského modelu, relativní ceny produktu rostou, příjmy dělníků kteří vyrábějí rostou a dovážené zboží je pro zákazníky levnější. 4.Na obchodu získají jak vysoce produktivní, tak nízko produktivní země, ačkoliv obchod může redistribuovat příjmy v rámci země. 5.Země s vysokou produktivitou nebo s nízkými mzdami mají nákladovou výhodu která jim umožňuje vyrábět efektivně. 6.Empirická data potvrzují vliv komparativních výhod na obchod, existují překážky, které brání úplné specializaci. 2. 3-79 3.Když se země specializuje a obchoduje podle rikardiánského modelu, relativní ceny produktu rostou, příjmy dělníků kteří vyrábějí rostou a dovážené zboží je pro zákazníky levnější. 4.Na obchodu získají jak vysoce produktivní, tak nízko produktivní země, ačkoliv obchod může redistribuovat příjmy v rámci země. 5.Země s vysokou produktivitou nebo s nízkými mzdami mají nákladovou výhodu která jim umožňuje vyrábět efektivně. 6.Empirická data potvrzují vliv komparativních výhod na obchod, existují překážky, které brání úplné specializaci. 7.