Úkol pro všechny příklady: Sestavte zahajovací rozvahu nástupnické společnosti.
Příklad 1: Bez ocenění jmění zanikající společnosti - fúze sloučením M a D – nástupnická M
Pořizovací cena podílu je rovna jmění D. Sestavte zahajovací rozvahu nástupnické společnosti.
Konečná rozvaha M – nástupnická (RD následuje po účetní závěrce)
Aktiva Pasiva
Podíl na D 100 ZK 50
Ostatní aktiva 20 Závazky 70
Celkem 120 Celkem 120
Konečná rozvaha D – zanikající
Aktiva Pasiva
Fixní aktiva 100 ZK 40
Oběžná aktiva 240 Ostatní vlastní kapitál 60
Závazky 240
Celkem 340 Celkem 340
Příklad 2: Bez ocenění jmění zanikající společnosti - fúze sloučením M a D – nástupnická M
Pořizovací cena podílu je větší než jmění D. ZK se nezvyšuje.
Konečná rozvaha M – nástupnická
Aktiva Pasiva
Podíl na D 100 ZK 50
Ostatní aktiva 20 Závazky 70
Celkem 120 Celkem 120
Konečná rozvaha D – zanikající
Aktiva Pasiva
Fixní aktiva 100 ZK 30
Oběžná aktiva 240 Ostatní vlastní kapitál 60
Závazky 250
Celkem 340 Celkem 340
Příklad 3: Ocenění jmění - fúze sloučením M a D – nástupnická společnost M
Zvýšení ZK o 20 a rezervní fond ve výši 10 ze jmění zanikající společnosti. Hodnota jmění dle posudku
znalce je 130 (před snížením této hodnoty o pořizovací cenu).
Konečná rozvaha M – nástupnická
Aktiva Pasiva
Podíl na D 100 ZK 50
Ostatní aktiva 20 Závazky 70
Celkem 120 Celkem 120
Konečná rozvaha D – zanikající
Aktiva Pasiva
Fixní aktiva 100 ZK 30
Oběžná aktiva 240 Ostatní vlastní kapitál 60
Závazky 250
Celkem 340 Celkem 340
Příklad 4: Ocenění jmění – fúze M a D – nástupnická D
Mateřská společnost zaniká do dceřiné společnosti.
Stejné zadání jako min. příklad – je fúze realizovatelná se znaleckým oceněním?