Kvalitativní výzkum 27.4.2016 Zdroj: Hendl, 2008:47 > Testování vs. porozumění • •Kvantitativní •deduktivní logika •cílem je testování hypotézy •omezený rozsah izolovaných informací o mnoha jednotkách/jedincích (redukce reality na proměnné) •umožňuje generalizaci závěrů na širší populaci • • •Kvalitativní •induktivní logika •cílem je formulace teorie (generování hypotéz/konceptů) •mnoho informací o malém počtu jednotek/jedinců • (redukce počtu případů); snaha zachytit realitu ve své složitosti •generalizace na populaci je nemožná – jde o porozumění • Pramen: Disman, 2002, Hendl, 2008. > Co je charakteristické pro kvalitativní výzkum? •V centru výzkumné pozornosti je aktér/aktéři (mohou to být lidé i lokality, útvary, v nichž lidé žijí a pracují). •Problém, který si vytyčujeme není nikdy zcela ohraničený, stále jej při výzkumu vyjasňujeme. •Jev (fenomén), který je předmětem našeho výzkumného zájmu zkoumáme v jeho přirozeném kontextu. > Co je charakteristické pro kvalitativní výzkum •Výzkum začíná s menším počtem případů. •Interaktivní a vývojový aspekt výzkumu (významný pro popis postupu výzkumu i interpretaci dat). •Otevřenost k novým, neobvyklým, atypickým situacím a možnostem. •Důsledný popis našeho výzkumného postupu (co, proč a jak jsem dělal/a) – terénní deník. • > Slavné ukázky kvalitativního výzkumu • •R. S. Lynd, H. M. Lynd: „Middletown in Transition“ (1937). Studie sledující účinky velké hospodářské krize na obyvatele typického amerického maloměsta. •William F. Whyte: „Street Corner Society“ (Parta na rohu ulice, 1955). •Becker, Geer, Huges, Strauss: „Boys in white“ (1961). • > –Donald Roy: Efficiency and "The Fix": Informal Intergroup Relations in a Piecework Machine Shop. The American Journal of Sociology, Vol. 60, No. 3. (Nov., 1954), pp. 255-266 (text je dostupný na stránkách: www.jstor.com) – •Předmět: praktiky úmyslného obcházení oficiálního mzdového systému ve vybrané dílně ocelárny ve Spojených státech. •Přínos: Donald Roy ve svém výzkumu prokázal schopnost neformálních skupin mařit snahy vedení ovlivňovat produktivitu práce. • Vliv neformálních skupin na produktivitu práce •Validizace: Výzkum o generaci později (v roce 1979) zopakoval Michael Burawoy a potvrdil dřívější zjištění. • > Základní typy kvalitativního výzkumu • •Případová studie •Etnografický přístup •Zakotvená teorie (grounded theory) •Fenomenologický výzkum •Analýza dokumentů • • • > PŘÍPADOVÁ STUDIE •Detailní studium jednoho či několika málo případů •Zdroje dat: ØHistorie organizace – dokumenty o jejím vzniku, výroční zprávy, zápisy z porad… ØRozhovory ØOhniskové skupiny, tzv. focus group ØOpakované pozorování •Příklad: hodnocení veřejného (např. vzdělávacího ) programu ve vybraném institucionálním celku. Ø > ETNOGRAFICKÝ VÝZKUM •Má podobný charakter jako případová studie, ale s větším důrazem na každodenní zkušenost. •Od případové studie se liší také: – - Delší setrvání v „terénu“, větší identifikace se zkoumaným prostředím -Pružnější strategie -Etnografické psaní •Příklad: William F. Whyte: „Street Corner Society“ (Parta na rohu ulice, 1955). –Studie skupin, gangů mladých příslušníků italských imigrantů v Bostonu. > ZAKOTVENÁ TEORIE •Nejde vlastně o teorii, nýbrž o výzkumnou strategii (Glaser, Strauss 1967). • ↓ •Neexistence předem stanovených hypotéz •Jde o exploraci, generování nových teorií. •Teorie zakotvená v datech – hledání struktury, která se vynoří v datech •K analýze se používá program Atlas.ti. • – > Metodologický postup při zakotvené teorii • •(1) Výzkumník vstupuje do terénu s koncepty do terénu. •(2) Studuje případy a zaznamenává. •(3) Simultánně shromažďuje a analyzuje. •(4) Výběr nových případů. •(5) Sběr končí až je teorie saturována. > Základní techniky sběru kvalitativních dat •TERÉNNÍ VÝZKUM •Zkoumání fenoménu nebo lidí v prostředí, ve kterém žijí, pracují. •Přístupnost terénu pro výzkumníka. •Vhodné zařazení výzkumníka do terénu. •Připravenost výzkumníka, jeho obeznámenost s terénem. •Etický přístup. > ZÚČASTNĚNÉ POZOROVÁNÍ •Skryté zúčastněné pozorování •Výzkumník v přirozeném prostředí. •Účastníci nevědí o účelu pozorování. •Pozor na etiku, účel je třeba dodatečně vysvětlit. •Příklad: výzkum projevů mužského šovinismu v pracovním kolektivu. • > ZÚČASTNĚNÉ POZOROVÁNÍ •Otevřené zúčastněné pozorování •Výzkumník v terénu, je přímý účastník situací, které pozoruje + ostatní účastníci vědí o tomto pozorování. • Motivace účastníků, event. jejich znalost. •Vědomí toho, že účastníci jsou pozorováni může někdy ovlivnit jejich jednání. > ROZHOVOR •Obvykle polostrukturovaný nebo nestrukturovaný rozhovor. •Forma nestrukturovaného rozhovoru – narativní rozhovor: výzkumník podněcuje dotazovaného spíše k vyprávění příběhu než k běžné konverzaci. (Jak to všechno začalo? A co bylo potom? Jak na to reagoval Váš partner?...) > SKUPINOVÝ ROZHOVOR A OHNISKOVÁ SKUPINA •Skupinový rozhovor: rozhovor obvykle s více než 3 osobami najednou, schéma otázka – odpověď bez skupinové interakce. •Ohnisková skupina (tzv. focus group): ØVýzkumník určuje zaměření diskuse, její ohnisko = např. určité aktuální téma. Řídí diskusi. ØSkupinová interakce. > ANALÝZA DOKUMENTŮ •Dokument = text, obrazový materiál, audio a audiovizuální záznam, výtvory (socha..).. Ø Úřední listiny, zákony, lékařský, vyšetřovací spis,… Ø Autobiografie, deníky, životopisy, korespondence… •Intenzivní analýza dokumentu, který je ve své jedinečnosti podrobně objasňován a interpretován. •Zpravidla součást větších výzk. projektů. • Ø • • > Metody zpracování kvalitativních dat 1.Fixace kvalitativních dat •Audiozáznam a videozáznam. •Záznamový arch: pro rozhovor, pozorování,pro terénní poznámky… • • > Metody zpracování kvalitativních dat •2. Příprava dat pro analýzu a)Data převádíme do textové podoby. b)S texty dále pracujeme: •Redukce prvního řádu (vynechání nepodstatného – slovní vaty, výrazů, které narušují plynulost). •Kódování : •Prvotní data převádíme do významových jednotek. •Jednotkám přiřazujeme názvy. •Práce s časovými osami • > Metody analýzy kvalitativních dat •Metoda zakotvené teorie: integrace kvalitativních dat získaných různými metodami a jejich analýza směřující k teorii. •Využíváme různých úrovní kódování a postupně přecházíme z deskriptivní roviny do roviny hledání a nalézání toho, co je skryto za „prostým popisem“ jevu, situace. > Metody analýzy kvalitativních dat •Metoda vytváření trsů: uspořádání dat (výroků) do skupin na základě jejich podobnosti (překryvu), např. tematický překryv, časový překryv, prostorový překryv. •Metoda zachycení vzorců: vyhledávání a zaznamenávání v datech se opakujících vzorců, témat, struktur. > Metody analýzy kvalitativních dat •Metoda kontrastů a srovnávání: odlišení např. dvou identifikovaných kategorií, nalezení rozdílů (přesto, že mají zároveň mnoho společného). • Příklad: Porovnání případových studií pravidelných uživatelů konopných drog. Srovnání dvou skupin: 1. uživatelé, jimž užívání nepřináší zásadnější komplikace, 2. uživatelé, u kterých došlo k rozvoji dalších forem rizikového chování. > Metody analýzy kvalitativních dat •Metoda faktorování: odhalení faktorů, které nejsou přímo pozorovatelné,mají implicitní charakter, ale ovlivňují určitý jev, situaci apod. •Příklad: hledání faktorů, podílejících se na úspěšnosti realizace projektu…. • > Metody analýzy kvalitativních dat •Metoda užívání metafor: převod dat do metafor – tím dochází současně k jejich určité redukci i zobecnění. • •Příklad: metafora „obětní beránek“. > Doporučená literatura •Hendl, J.: Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2008, 2005. •Silverman, D.: Ako robiť kvalitatívny výzkum. • Bratislava: Ikar, 2005. •STRAUSS, A., CORBIN, J.: Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Masarykova univerzita, • • • >