Aktivní naslouchání
j0285128
Nejdůležitější dovedností
v procesu komunikace
s partnerem je naslouchání.

Dříve než začneme formulovat a vyslovovat otázky, pozorně naslouchejme. Umožní nám to:
nprojevit zájem;
nzískat pozornost;
nzmapovat si slovník partnera;
nzískat množství informací o jeho charakteru, potřebách, postojích i názorech.

Co si myslí partner, když mu nasloucháme?
non/ona mým názorům věnuje náležitou pozornost
npovažuje mne za důležitou osobu.
njistě moje názory zohlední, až mi bude odpovídat.

nPomocí aktivního naslouchání vytváříme pozitivní vztah k partnerovi, se kterým hovoříme.



Zvláště tehdy, když jsme položili dobře formulovanou otázku, můžeme získat velice důležité
informace.
n Všímáme si tedy:
ntoho, co partner sděluje slovy (zájmy, názory, potřeby, ...)
njak to říká (pocity, jistota, pochyby, ... )
njak se u toho chová (souhlasí slova se signály řeči těla?, co si myslí skutečně?, ...)

Při naslouchání bývá výhodné ověřit si, zda jsme slyšené pochopili tak, jak to náš partner myslel.
nLze to udělat následujícím způsobem:
nparafrázováním partnerova výroku (zopakováním jinými slovy)
nvhodnou uvozovací frází (jestli jsem tomu správně porozuměl, jedná se Vám o ... - následuje
parafrázování partnerova výroku)
nvyjádřením pochopení pro partnerův výrok (chápu, že se Vám zdá ...)
ndotazem.

Naslouchání dáváme najevo:
npokyvováním hlavy
nkratičkými slovy pochopení (ano, rozumím, máte pravdu, chápu, ...)
ntím, že si děláme poznámky
nočima sledujeme partnera (oční kontakt)
nsoustředíme se na partnera (nehledat materiály, netelefonovat atp.)
nnáslednou reakci na to, co partner říkal.

nČastým nešvarem je skákání do řeči.
nSnažme se ho vyvarovat!


nNaslouchání je nejsnazším způsobem, jak od partnera získat podstatné informace a budovat si vztah
důvěry a zájmu o jeho osobu.
n
nMá-li partner pocit, že ho chápeme, je přístupnější tomu, aby pochopil on nás.
n