ZÁKLADY DEMOGRAFIE - BLOK 1 •Vyučující: doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D. •Základní literatura: •„Základy demografie“ (skripta) + některé pomocné materiály • •geografie obyvatelstva (1.semestr), velmi blízká disciplína, úzce propojená – DSO „Ekonomická geografie“; „zelená kniha“ Ekonomická a sociální geografie a přednáškové bloky •Předpoklady ke zvládnutí předmětu: •Lehce nadprůměrné znalosti látky •Zdravý selský rozum •Seminární práce (POT) – demografie vybraného státu světa •Nadhled a ochota zkoušejícího • •Způsob ukončení předmětu: •Ústní zkouška (v případě zájmu test) • •Náplň dnešního bloku: • •Lehký rozbor učebních textů • •Seminární práce a požadavky ke zkoušce • •Struktura a dynamika obyvatelstva • •Jednoduché příkládky… • • • •Seminární práce (POT) – zadání BKR_DEMO_jaro2017 • •Seminární práce bude sestávat z vypracování demografického profilu vybraného státu, kde každý student popíše stručně jeho demografický vývoj, stav, specifika, zajímavosti – samozřejmě ve vazbě na ekonomiku, politiku apod., pokud něco takového ve vybraném státě existovalo. • •Chtěl bych, abyste se vešli skutečně na 3 strany A4, jak, to je na Vás. Využívejte v rozumné míře mapky, grafy, tabulky, fotky..., odborný i zajímavý text nezahlcený čísly, ale zase nějaká čísla tam mít musíte. Nezapomeňte všechno citovat v textu (např. Novák, 2010; www.nazeleno.cz; ČSÚ, 2014 nebo číselným odkazem, když by to byl dlouhý text citace..) a na konci třetí strany dejte celý seznam literatury a zdrojů, tak jak to budete dělat u bakalářky a diplomky. Citovat není žádná hanba, naopak… • •Termín odevzdání: do 10. května 2017 včetně (středa), do odevzdávárny v IS – studijní materiály - odevzdávárny • • •Zkouška proběhne ústní formou (v případě zájmu písemnou) v termínech, které si domluvíme na druhém bloku • •Požadavkem ke zkoušce je zvládnutá seminární práce na požadované úrovni (úroveň určuje vyučující..) • • •Struktura obyvatelstva •(členění obyvatelstva podle..) • • •STRUKTURA OBYVATELSTVA •PODLE POHLAVÍ A VĚKU (základní demografické struktury obyvatelstva) • •Pohlaví obyvatelstva je jednou z charakteristik, která může přispět k typologii populace •Poměr pohlaví je výsledkem několika spolupůsobících fenoménů: 1)Poměr pohlaví živě narozených dětí (sekundární index maskulinity) (Jak je tomu ve světě a v ČR?) 2)Pohlavně diferencovaná úmrtnost (mužská nadúmrtnost) (Ve kterém věku asi začíná a proč?) 3)Zevní faktory jako jsou druhy migrace, dramatické události (války).. • •Poměr pohlaví se vyjadřuje buď jako podíl mužů a žen v populaci (koeficient maskulinity či feminity, v %) nebo jako počet mužů na 100 (1000) žen (index maskulinity) či obráceně (feminity), vyjádřený v % nebo promilích • • • • •Podíl žen byl v českých zemích vždy „o něco“ vyšší než podíl mužů a pohyboval se mezi 51-54 % (v roce 2014: 51 %) • • • •Ve světě jsou rozdíly mezi ekonomicky vyspělými „západními“ zeměmi - většinou ženy převažují nad muži, např. USA 103/100, GER 104, FRA 106, ČR 106, ale Rusko 116, Ukrajina a Lotyšsko 117 … •(Proč tak vysoká čísla?) • •V islámských zemích (a některých ostrovech) je tomu naopak, počet žen je nižší: např. Záp.Sahara 89/100, S.Arábie 82, Omán 77, ale SAE 49!! •(Proč tak nízká čísla?) • • •Poměr pohlaví M/Ž (ima - svět) – odhad 1)Při narození: 107/100 •(Arménie 115, Azerbajdžán 114.., Indie 112, Čína 111, Taiwan 109.. Albánie 110..) 1)Do 15let: 106/100 2)15-64 let:102/100 3)65+: 78/100 4) 4)Celá populace: 101/100 http://updateox.com/wp-content/uploads/2011/07/Child-Sex-Ratio-India-Census-2011.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/India_sex_ratio_map.svg/530px-India_sex_ra tio_map.svg.png •Human sex ratio ve světě mapa303 graf_imaskulinity_1109928181 •Věkové složení obyvatelstva •Je výsledkem populačního vývoje zhruba 100 let •Je důležitou biologickou charakteristikou populace •Věková struktura je podrobně prezentována podle jednotek věku nebo kalendářních let narození nebo agregovaně podle různých charakteristických věkových skupin (nejčastěji pětileté, ale i jednoleté věkové skupiny) • •Nejčastěji používaným způsobem interpretace věkové struktury obyvatelstva je tzv. věková pyramida •Vedle věkové struktury umožňuje současně graficky znázornit i strukturu obyvatelstva podle pohlaví • •Její podstatou jsou dva spojené grafy, resp. dvojitý histogram početnosti mužů a žen • •V levé části grafu jsou údaje pro muže, v pravé části pro ženy • •Na vodorovnou osu se nanáší počet obyvatel, na svislou osu jednoleté či pětileté věkové kategorie • •V grafickém znázornění věkové pyramidy se zobrazují veškeré nepravidelnosti způsobené jakýmikoliv událostmi v historii dané populace (války, populační boom, epidemie, hospodářské krize, období konjunktury, apod.) •Jednou z dříve užívaných typologií obyvatelstva, jejíž základy jsou přeneseně využívány dodnes je klasifikace švédského demografa G. Sundbärga (1900), jenž vyslovil zákonitost, vztahující se k věkové struktuře •Sundbärg rozdělil obyvatelstvo podle věku na tři základní skupiny – dětskou (0-14 let), reprodukční (15-49) a postreprodukční (50 a více), jejichž základ je určen tzv. reprodukčním (rodivým) věkem žen (15–49 let) •Reprodukční složka tvoří zhruba 50 % členů populace pyramidy_final • •Neplést reprodukční a produktivní věk!! • •Podle zastoupené dětské a postreprodukční složky je možné určit tři populační typy: 1)Progresivní typ (s výraznou převahou dětské složky nad postreprodukční – modelově 400:500:100) 2)Stacionární typ (dětská a postreprodukční složka jsou téměř vyrovnány – 265:505:230) 3)Regresivní typ (postreprodukční složka převažuje nad dětskou 200:500:300) •(Který typ je dnes typický pro vyspělé země, rozvojové země či ČR?) Filipíny, 1997 Philippines Pyramid USA, 1997 U.S. Pyramid Německo 1997 Germany Pyramid http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Age_Pyramid_of_Hungary.png 120130_anna_graf3_1328439406 •Francie 2012 http://www.columbia.edu/~msj42/PeopleandCulture_files/image006.gif •Gambie 2000 Evropa 2003 Svět 2005 pyramida1 • •2. DV SO podle věku • Věková skladba obyvatelstva: 1955 • 1955 2006 2008 • •https://czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=cz • • •Specifické vlivy projevující se ve věkové struktuře České republiky: •obecně výrazná převaha žen ve vyšších věkových kategoriích, zhruba od padesátého roku života (typické pro většinu zemí ekonomicky vyspělého světa) •snížení počtu narozených v období 1. světové války (1914 – 1918; stále ještě patrný zářez ve věkové pyramidě), •snížení počtu narozených v době světové hospodářské krize (1930 – 1935) •vzestup míry porodnosti již od počátku čtyřicátých let v době nacistické okupace, a zejména po 2. světové válce •pokles porodnosti na přelomu padesátých a šedesátých let – legalizace interrupcí, •krátké mírné oživení v polovině šedesátých let - pronatalitní opatření, •pokles porodnosti na konci šedesátých let - společensko-ekonomická krize •prudký nárůst úrovně porodnosti v první polovině sedmdesátých let - pronatalitní opatření (kohorty 1974 a 1975 jsou početně nejsilnější v celé české populaci), •hluboký pokles porodnosti od poloviny devadesátých let - reakce na změněnou politickou a sociálně-ekonomickou situaci v zemi po roce 1989, •mírný nárůst porodnosti po roce 2000 - silné ročníky (ženy) z poloviny sedmdesátých let se dostávají do věku, kdy začínají rodit děti - rozšiřuje se základna pyramidy, •prudší pokles porodnosti od roku 2010 – konec současné populační vlny, dále kolísání porodnosti •Základní věkové složení obyvatelstva •Tím se rozumí třídění podle tří velkých věkových skupin, které jsou mezinárodně srovnatelné: • 0-14 let, 15-64 (59), 65 (60) a více let •Toto členění se primárně neváže na reprodukční věk a základní typy obyvatelstva, je spojeno s ekonomickou aktivitou, resp. neaktivitou •Index stáří • • •Index ekonomického zatížení • • • Svět 2016 •Zdroj: 2016 World population data sheet (http://www.prb.org) území střední stav obyvatelstva v roce 2016 index stáří (65+/0-14, v %) v mil. obyvatel naděje dožití (M, Ž) podíl na populaci (v %) 0-14 let 15-64 let 65 + let Afrika 1 203 59 62 41 55 4 9,8 Asie 4 437 71 74 25 67 8 32,0 Čína 1 378 75 78 17 73 10 58,8 Indie 1 329 67 70 29 65 6 17,2 Evropa 740 75 81 16 67 17 106,3 Latinská Amerika 637 72 79 26 66 8 30,7 Severní Amerika 360 77 81 19 66 15 78,9 Austrálie a Oceánie 40 75 80 24 64 12 50,0 pouze Austrálie 24 80 84 19 66 15 78,9 Svět 7 418 70 74 26 66 8 30,8 Více rozvinuté regiony 1 254 76 82 16 66 18 112,5 Méně rozvinuté regiony 6 164 68 72 28 65 7 25,0 Česká republika • •Rok 1990 (ČR) • děti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 % • •Rok 2015 (ČR) •Děti do 15 let: 15,4 %, 65 + : 18,3 % • rokem 2006 byl zahájen trend převahy starší populace nad dětmi a tento se bude nadále zrychlovat, jak budou hranici 65 let překračovat početně silnější generace narozené v době 2. světové války a zvláště v prvních letech po ní •Index stáří 2015: 119,1 % indexstari Výsledek obrázku pro index stáří a průměrný věk obyvatel 2014 •Populační projekce ČSÚ z roku 2004 (střední varianta): • •Po zvýšení úhrnné plodnosti až na 1,6 dítěte (reálné maximum bylo 1,5) na jednu ženu a ročním kladném saldu migrace 25 tis. a více osob začne opětovný úbytek obyvatelstva • •Počet narozených poklesne opět pod 90 tis. při stále rostoucím počtu seniorů • •Rok 2020: 20 % osob ve věku 65+, 2050: 30 % • •Průměrný věk obyvatel ČR v roce 2015: 41,8 roku (muži: 40,3; ženy: 43,2) a tento neustále roste •(Průměrný věk vs. věkový medián a modální věk?) • • Graf Věkový medián 2015: 41,2 roku (nižší než průměrný věk) Graf Aktuálně má nejvyšší průměrný věk Královehradecký kraj (42,3)! Praha je až na 5. místě (42,0) a již několik let stagnuje… Výpočet průměrného věku – prostý či vážený aritmetický průměr • •Mezi roky 1990-2015 vzrostla naděje dožití v ČR: • 1)mužů při narození o 8,2 roku na 75,8 let; 2)žen při narození o 6,0 roku na 81,4 let (meziroční pokles o 0,3 roku, to se nestalo od 70. let) 3) • rozdíl mezi pohlavími se snižuje! • •(Jak si stojíme ve srovnání s vyspělým světem?) • • Další struktury/diferenciace obyvatelstva •Rodina a domácnost •Rasová, etnická, národnostní a jazyková diferenciace obyvatelstva •Diferenciace obyvatelstva podle úrovně vzdělání •Diferenciace obyvatelstva podle náboženského vyznání •Ekonomická a sociálně třídní diferenciace obyvatelstva • • • •Co jsou to závislé děti? Proč takováto regionální struktura v ČR? mapa203 •Co jsou to neúplné rodiny? Proč takováto regionální struktura? mapa204 • •Lidská rasa - je velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými, antropologickými znaky - barva pleti, barva a tvar vlasů a očí, tvar lebky,nosů, rtů …-, kterými se jednotlivé rasy od sebe navzájem odlišují • •europoidní (bílá, evropsko-asijská) •- tvoří asi 50 % světové populace. V důsledků evropské expanze europoidní rasa osídlila všechny části světa.Nejvíce jsou příslušníci bílé rasy zastoupeni v Evropě, Severní Americe, JZ Asii, Austrálii, arabské Africe … • • Rasová struktura • •mongoloidní (žlutá, asijsko-americká) •- zastupuje asi 40% lidstva. Nejvíce je zastoupena v Asii ale také např: v Severní Americe, na Madagaskaru … • •ekvatoriální (černá, negroidní, africko-australská) •- tvoří asi 10% světové populace. Domovem černé rasy je střední a jižní Afrika, dále se s ní setkáváme v Austrálii a Oceánii - Nové Guinei •Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré. Výsledkem těchto migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodných ras – míšenců • •mulat - kříženec europoidní a ekvatoriální rasy - bělocha a černocha •mestik - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - indiána a bělocha •zambo - kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy - indiána a černocha •kreol - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - Španěla a indiána USA – vývoj rasové struktury http://csugeo.i-server.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FB003C5FDB/$File/130310m11.jpg •Struktura obyvatelstva podle národnosti v ČR •Historické diferenciační vlivy: •1) Přirozená reprodukce obyvatelstva (průmyslová revoluce, sílící německá menšina) •2) Vystěhovalectví (postihovalo více průmyslové oblasti s většinovým německým obyvatelstvem) •3) Definice národnosti odvozovaná za Rakouska-Uherska z tzv. „obcovací řeči“ • •Data pouze ze sčítání lidu!! •V roce 1930: česká národnost 7,30 mil. • německá 3,15 mil. • polská 93 tis. • slovenská 44 tis. • ukrajinská a ruská 23 tis. • …… •Specifikum: „československá“ národnost u sčítání 1921 a 1930 •Vlastní deklarace národnosti v roce 1991, objevila se „moravská“ národnost (1,4 mil. osob, 13,2 % populace) a slezská národnost (44 tis.) •Sčítání 2001: česká národnost 90,4 % • moravská 3,7 % • slovenská 1,9 % • polská 0,5 % • německá 0,4 % • ukrajinská, vietnamská 0,2 % •Z hlediska národnosti je ČR velmi jednotná •Rómové v roce 1989: 145 tis. • 1991: 32 tis. • 2001: 11 tis. (realita kolem 250 tis.) •(Čím je způsoben tento radikální „pokles“?) • mapa305 • •Sčítání 2011 •Česká národnost (64,3 %, tj. 6,7 mil.) •Moravská (5,0 %, tj. 522 tis.) •Slovenská (1,4 %, tj. 147 tis.) •Romská (5 tis. obyvatel…) • •Stále více lidí se k národnosti nevyjadřuje, v roce 2011 to bylo 2,6 mil. osob!! (v roce 2001 jen 173 tis.) • •Česká republika je pohledu národnosti jedním z nejvíce homogenních států světa! •Jazyková struktura • •Nejvíce obyvatel světa hovoří ??? • •Prostorově nejrozšířenější •jazyk světa je ??? •Nejrozšířenější jazyky na světě (2005) •Mandarínská čínština (tj. standardní čínština) 0,75 miliardy •angličtina 514 milionů •hindština 496 milionů •španělština 425 milionů •ruština 275 milionů •arabština 256 milionů •bengálština 215 milionů •portugalština 194 milionů •malajština-indonéština 176 milionů •francouzština 129 milionů •němčina 125 milionů • • •čínština (mandarínština) 12,65 % (856 milionů), •španělština 4,93 % (334 miliony), •angličtina 4,91 % (332 miliony), •arabština 3,31 % (224 miliony), •hindština 2,73 % (185 milionů), •bengálština 2,71 % (183 miliony), •portugalština 2,67 % (181 milion), •ruština 2,16 % (146 milionů), •japonština 1,83 % (124 miliony), •němčina 1,35 % (91 milion), •javánština 1,27 % (86 milionů) • •Mateřská řeč podle počtu mluvčích World_literacy_map_UNHD_2007_2008 Vzdělanost - gramotnost obyvatelstva v % • 400px-UN_Human_Development_Report_2010_1 •Index lidského rozvoje ve státech OSN •Index lidského rozvoje (Human development index; hodnoty 0-1): •1. Norsko (0,944), 2. Austrálie, 3. Švýcarsko… 28. ČR (0,861) • • •Struktura obyvatelstva podle vzdělání v ČR • •Zestátnění a zesvětštění škol za Josefa II – významný počin • •V roce 1860 chodí do národní školy už 97 % dětí školou povinných (rozdíly mezi pohlavími malé) • •V ČR, která má dnes, podobně jako jiné společensky vyspělé země téměř plnou gramotnost, se pro hodnocení struktury obyvatelstva podle vzdělání využívá vhodnějšího kritéria, a to nejvyššího dosaženého stupně vzdělání • •Rozlišují se kategorie: • •základní vzdělání a bez vzdělání (či nedokončené základní vzdělání) • •střední vzdělání bez maturity • •střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání (VOŠ) • •vysokoškolské vzdělání • •…velmi obtížné mezinárodní srovnání Vzdělanost obyvatelstva staršího 15 let v ČR v letech 1950-2016 podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání • •*V roce 2011 bylo nezjištěno vzdělání u 477 tis. osob, •není proto do první kategorie zahrnuto. •**Podle výběrového šetření pracovních sil • nejvyšší dosažené vzdělání 1950 (%) 1991 (%) 2001 (%) 2011 (%) 2016** (%) základní a bez vzdělání (vč. neukončeného a nezjištěného) 84,2 34,5 24,7 *18,0 14,1 střední odborné (bez maturity) 9,8 35,4 38,0 33,0 34,0 úplné střední s maturitou (+VOŠ) 5,1 22,9 28,4 31,2 33,9 vysokoškolské 0,9 7,2 8,9 12,5 18,8 •?? •Data pouze ze sčítání lidu!! Počítá se pouze obyvatelstvo starší 15 let; Za kraje a ČR mimo sčítání lidu odhady z VŠPS.. • • •Sčítání 2011 •Výrazně roste počet vysokoškoláků v ČR, v roce 2011 jich bylo sečteno 1,11 mil. oproti 762 tis. v roce 2001 • •Roste ovšem také počet osob bez vzdělání, tedy těch, co nikdy nechodili do školy – v roce 2011 jich bylo 42,4 tis., před deseti lety o 5 tis. méně (čím to je?) • •Nejvíce lidí s VŠ vzděláním je v Praze (zhruba 23 %), dále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji • • • •Nejrozšířenější náboženství •ve světě jsou? •Nejrozšířenější náboženství ve světě 1.Křesťanství (2,5 mld.) -Římskokatolická větev -Protestantská -Pravoslavná •2. Islám (1,6 mld.) -Sunnité a šíité •3. Hinduismus (900 mil.) •4. Buddhismus (400 mil.) •… Judaismus (20 mil. ortodoxních židů) Map •Struktura obyvatelstva podle náboženství v ČR • •Důležitý kulturně-politický znak populace •V českých zemích měla vždy dominantní postavení římskokatolická církev, podporovaná habsburským dvorem •Navenek měly české země na přelomu 19. a 20. století 95 % katolickou většinu •Za první republiky se uvolnily evangelickým církvím nové prostory, římskokatolická církev si nesla v českém politickém životě habsburskou diskreditaci •Největší úspěch však postupně získalo ateistické hnutí •Sčítání 1921: římskokatolické vyznání 82,0 % • evangelické celkem 4,0 % • československé 5,2 % • izraelské 1,3 % • pravoslavné 0,09 % • bez vyznání 7,2 % •Rok 1953 byl potom nadlouho posledním, kdy státní demografická statistika evidovala položku „náboženství“ •Sčítání 1991: římskokatolické 39,0 % • evangelické celkem 2,5 % • čs. církev husitská 1,7 % • bez vyznání 40,0 % •Sčítání 2001: římskokatolické 26,5 %, bez vyznání 58,5 % a proces ateizace českých zemí se stále prohlubuje •Sčítání 2011 • •Možnost neodpovědět na otázku víry využilo 4,7 mil. osob!! • •„Dominuje“ stále římskokatolická církev (1,08 mil. osob), dále hluboko za ní je Českobratrská církev evangelická (52 tis.) a Církev československá husitská (39 tis.) • •Více než 700 tis. lidí uvedlo, že věří, ale neuvedlo v co.. • • •Struktura obyvatelstva podle •ekonomické aktivity • •Mezi nejdůležitější, ale také nejmladší klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity • •Každá země má svoji legislativu – obtížné srovnávání.. • •V České republice došlo v posledních dvaceti letech k několika změnám ve vymezení souboru ekonomicky aktivních obyvatel… • •V současné době (od sčítání lidu 2001) naše statistika považuje za ekonomicky aktivní osoby:??? • • •zaměstnané, zaměstnavatele, samostatně činné osoby (OSVČ) •pracující důchodce, pracující studenty a učně •ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů •osoby ve vazbě nebo výkonu trestu •nezaměstnané osoby (registrované, dostupné, aktivně si hledající práci) • •(tehdy také osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě) • • •Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní bývá dále členěno na: ??? • • • • • •osoby nezávislé (nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy), • •osoby závislé na živiteli (nepracující žáci, studenti a učni, děti předškolního věku, ženy na další mateřské dovolené, osoby v domácnosti a ostatní závislé osoby) •Základním ukazatelem je potom míra ekonomické aktivity (EA), kterou můžeme charakterizovat jako podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel starších 15 let: • • • • •Tento se v mezinárodních srovnáních často nahrazuje úrovní ekonomické aktivity (produktivní věk místo EA, také může být celá populace místo 15+) • •Míra ekonomické aktivity v populaci 15+ v roce 2016 dle VŠPS byla 59 % • •Míra ekonomické aktivity v rámci skupiny 15-64letých byla dle VŠPS zhruba 70 % • • • •Jak spočteme míru nezaměstnanosti? Nezaměstnanost Nezaměstnanost •Míra nezaměstnanosti (do 1.1.2013) vyjadřovala podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle • •R – míra nezaměstnanosti •U – počet nezaměstnaných •L – pracovní síla •Pracovní sílu získáme jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob, resp. osob starších 15 let, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané • •Nový výpočet míry nezaměstnanosti: • • • • • •Jedná se o „podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve věku 15 – 64 let • •Podle ILO jsou za nezaměstnané považovány všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky: 1)Nebyly zaměstnané 2) 2)Aktivně hledaly práci – formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce (soukromé zprostředkovatelny), přímo v podnicích využíváním inzerce, podnikáním kroků k založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence… 3) 3)Byly připraveny k nástupu do práce (dosažitelní uchazeči) - během referenčního týdne byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku • •Na základě rozdílných zdrojů dat (MPSV ČR a VŠPS), a tedy rozdílných ukazatelů, se v ČR užívají dva způsoby měření nezaměstnanosti: • 1)míra registrované nezaměstnanosti, resp. od roku 2013 podíl nezaměstnaných osob (vychází z definice MPSV ČR založené na evidenci registrovaných/dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání) • •2)obecná míra nezaměstnanosti (ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních standardů a doporučení; metodika ILO) • •Rozdíl mezi oběma mírami nezaměstnanosti spočívá především v použité metodice stanovení čitatele a jmenovatele, ale i v přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů • •Dalším důležitým a využívaným ukazatelem z řad měr nezaměstnanosti je míra dlouhodobé nezaměstnanosti (MDN), která je počítána z počtu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců. • •Vzorec pro výpočet míry dlouhodobé nezaměstnanosti: • • uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP •déle než 12 měsíců •MDN = ------------------------------------*100 •pracovní síla • • •Dynamika obyvatelstva •(přirozený pohyb, mechanický pohyb, sociálně-ekonomický pohyb) • 1)přirozený pohyb obyvatelstva (vnitřní změny) je výsledkem přirozeného rozmnožování a umírání obyvatelstva. •Podle vztahu těchto procesů jde buď o přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva • •2) mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva. •Největší pozornost je však obvykle věnována migračním pohybům zahrnujících emigraci a imigraci obyvatel •Podle poměru těchto složek dochází buď k migračnímu přírůstku nebo úbytku obyvatelstva • •3) sociálně-ekonomický pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi jednotlivými sociálními skupinami • •Tento pohyb je zpravidla následkem sociálně právních změn týkajících se obyvatelstva - může jít např. o změnu rodinného stavu, zaměstnání, úrovně vzdělání, sociální příslušnosti apod. • •Výsledkem tohoto pohybu jsou změny ve struktuře obyvatelstva podle ekonomických a sociálních znaků • • •Přirozený pohyb - •Porodnost a plodnost, úmrtnost, potratovost a (sňatečnost, rozvodovost) • •Přirozený pohyb (někdy také přirozená měna) obyvatelstva vzniká tím, že se obyvatelé rodí a umírají. Zahrnuje tedy populační procesy, které souvisí s: –rozmnožováním - jde o proces porodnosti (natality) –umíráním - jde o proces úmrtnosti (mortality) • •K dalším populačním procesům, jež mohou do jisté míry ovlivnit základní procesy (především porodnost), avšak nevstupují přímo do bilance přirozeného pohybu, patří hlavně potratovost a sňatečnost a rozvodovost (ale..) • •ZÁKLADNÍ UKAZATELE • •Z hlediska reprodukce obyvatelstva má největší význam počet narozených • •Podobně jako další charakteristiky je počet narozených ovlivněn rozsahem sledované populace a velikostí časové jednotky (většinou rok) • •Vlivy rozdílných rozsahů souborů jsou eliminovány relativizací (relativní údaje), tedy přepočtem na střední či celkový stav obyvatelstva • •Nejjednodušším ukazatelem úrovně porodnosti je hrubá míra celkové porodnosti (natalita), což je počet všech narozených na 1000 obyvatel středního stavu: • • • • •N - počet všech narozených ve sledovaném období • • • •Protože v čitateli můžeme uvažovat pouze se živě narozenými, lze analogicky definovat hrubá míra živorodnosti, která se častěji označuje jako hrubá míra porodnosti, což je počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu: • • • • • •Nv - počet živě narozených ve sledovaném období • • • •Rozdíl hodnot mezi ukazateli hrubé míry celkové porodnosti a živorodnosti není velký, ve vyspělých zemích dosahuje pouze 0,1 až 0,3 ‰ • •Hrubá míra celkové porodnosti, resp. hrubá míra porodnosti umožňuje porovnání úrovně porodnosti populací různých velikostí, hodnoty jsou však ovlivněny minulým vývojem úmrtnosti, porodnosti a migrací, které se promítají do věkové struktury •Ukazatele porodnosti je možno brát za výstižné zhruba do konce 19. století ve vyspělých zemích a ve 2. polovině 20. století v rozvojových zemích (velké rozdíly)… •… tedy do doby, kdy lze považovat věkovou strukturu za stálou (populace je vyvážená, dětská složka převažuje nad postreprodukční, věková pyramida má zvonovitý tvar – je progresivní) • •Již po řadu desetiletí jsou hodnoty měr porodnosti více odrazem aktuální věkové struktury či různých přijatých populačních opatření, než úrovně plodnosti studovaných populací • •Hrubá míra celkové porodnosti i hrubá míra živorodnosti jsou považovány za hrubé všeobecné míry, které nezohledňují vnitřní diference souboru, v němž se reprodukce uskutečňuje (struktura podle věku a pohlaví, vliv migrací apod.) • •Největším nedostatkem hrubých měr je skutečnost, že počty událostí (narození) jsou vztaženy k celému obyvatelstvu! bez ohledu na to, zda všichni jeho příslušníci mohou mít děti • •Používají se proto především pro mezinárodní srovnání (v mnoha státech jsou to jediné dostupné ukazatele) a v analýzách mezo a makroprostorů světa • •Na úrovni menších územních jednotek je jejich vypovídací schopnost nižší (roste vliv migrací) • •Demografická statistika však především zkoumá plodnost, tzn. analyzují se ukazatele, kdy se narození vztahují k ženám Pro hlubší analýzu reprodukce obyvatelstva (často pro menší území) je proto vhodné používat ukazatele plodnosti (fertility) •Jeho výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku (15 - 49 let) •Hrubou míra plodnosti (fertilitu) tedy vyjádříme jako počet všech narozených na 1 000 žen v reprodukčním věku • • • •F15-49 – počet žen v reprodukčním věku • •Obdobně lze definovat také čistou míra plodnosti (fertility), což je počet živě narozených na 1 000 žen v reprodukčním věku. • • • •Za obecného předpokladu, že ženy v reprodukčním věku tvoří pětinu až třetinu celkového počtu obyvatel, lze konstatovat, že ukazatel plodnosti je 3 až 5krát vyšší než hrubá míra porodnosti (Kolik to teda je asi ve světě a ČR?) •Pro zpřesnění se používají také ukazatele specifické plodnosti, tj. míry plodnosti pro jednotlivé věkové kategorie žen (obvykle pětileté) • •Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je úhrnná plodnost (úp) - součet měr plodnosti podle věku vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém období (obvykle kalendářní rok) • •Udává počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se hodnoty míry plodnosti dle věku neměnily zhruba 35 let (proč 35 let?) • •Úhrnná plodnost měří intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci, jejíž řád plodnosti je složen z reálných měr plodnosti 35 generací • • • • •Číslo 35 představuje počet let reprodukčního období ženy, počítáno s věkovým rozpětím 15 - 49 let. •Jednoduše jde tedy o počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let • •Magickým číslem úhrnné plodnosti je hodnota 2,1, která zajišťuje udržení početního stavu populace • (proč 2,1?) • •Vývoj úhrnné plodnosti v Evropě • •Vývoj úhrnné plodnosti v demograficky vyspělých zemích je od roku 1950 charakteristický dlouhodobým trendem poklesu z hodnot 2–4 dětí na ženu na zhruba poloviční hodnoty 1,2–2 děti na ženu • •Ve většině vyspělých zemí je na začátku 21. století úroveň plodnosti hodnocena jako nízká, neboť nedosahuje úrovně dlouhodobě zajišťující prostou reprodukci (2,1) • •Pokles úrovně plodnosti nebyl pozvolný •ve většině zemí západní Evropy nastoupil již v 60. či 70. letech 20. století • •v zemích jižní Evropy začal pokles zhruba v 80. letech 20. století • •v zemích bývalého východního bloku až v 90. letech 20. století • •Čím později pokles nastal, tím byl zpravidla (v transverzálním pohledu) prudší •V zemích západní Evropy došlo po druhé světové válce nejdříve k nárůstu úrovně plodnosti (tzv. poválečný babyboom) • •Ten byl následovaném zhruba od 70. let 20. století výraznějším poklesem, přičemž v některých z těchto zemí byl v závěru sledovaného období opět zaznamenán mírnější vzestup •K poklesu úrovně úhrnné plodnosti pod hladinu prosté reprodukce došlo na přelomu 60. a 70. let 20. století v těchto západních zemích: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Finsko, Švédsko, Dánsko, (Kanada, USA) • •S určitým zpožděním také pak u dalších západních zemí s výjimkou Irska a Islandu • •Relativně prudký a hluboký pokles byl především v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Finsku, Kanadě a USA • •V zemích jižní Evropy došlo k poklesu úrovně plodnosti až během 80. let 20. století, tedy zhruba o 10–15 let později než v ostatních západních zemích • Jednalo se o pokles na úroveň 50 - 70 % oproti období 1960–1964 •Tento pokles byl v případě Itálie, Španělska a Portugalska poněkud prudší než v některých zemích ze skupiny západních zemí • •Ve Španělsku a Portugalsku (na počátku 2. poloviny 20. století zde teprve dobíhala demografická revoluce) pokles hodnot úhrnné plodnosti nastoupil v rámci skupiny jihoevropských zemí nejpozději, naopak v Itálii nejdříve •země střední a východní Evropy zaznamenaly zásadní pokles úrovně plodnosti v 90. letech 20. století, spuštěný společenskými změnami po pádu socialistických režimů • •Bylo to tedy s dalším zpožděním zhruba 10–15 let oproti zemím z jihu Evropy • •Skupina těchto zemí není v rychlosti a hloubce poklesu homogenní, v některých zemích došlo k určitému poklesu už v 80. letech 20. století. •K nejhlubšímu poklesu (pod nebo okolo 50 % oproti období 1960–1964) došlo na přelomu století v České republice, Slovensku, Slovinsku, Bulharsku, Polsku a Rusku • •Pokud však budeme posuzovat hodnotu úhrnné plodnosti, došlo ve všech zemích (kromě Estonska) k poklesu pětiletého průměru úhrnné plodnosti pod nebo blízko hodnoty 1,3 dítěte na ženu •Pokles úrovně plodnosti v demograficky vyspělých zemích je ústředním bodem teorie druhého demografického přechodu (např. Van de Kaa, 1987, Lesthaeghe, 2010) • •K dlouhodobému poklesu plodnosti docházelo/došlo ve většině zemí (ne však všech demograficky vyspělých zemích) během druhé poloviny 20. a na začátku 21. st. • •Trend snižování úrovně plodnosti byl nastoupen již 2. demografickou revolucí, hlavní motivace a způsob poklesu (omezování plodnosti vyššího pořadí) jsou zřejmě také pokračováním tohoto trendu •Trvalý pokles ve všech regionech (aktuálně s výjimkou Evropy…) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Trends_in_TFR_1950-2050.png • • •https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/86/Total_Fertility_Rate%2C_1950_-_2100%2C_World_Popula tion_Prospects_2015%2C_United_Nations.gif • •https://www.gapminder.org/data/ • • • • • •TOP země – úhrnná plodnost (2016) •Niger 7,6; Jižní Sudán 6,7; Dr. Kongo 6,5, Čad 6,4, Somálsko 6,4…, Afghánistán 5,3…,Haiti 3,2…,Brazílie 1,8…, Irsko 1,9, Velká Británie 1,8…, Česká republika 1,6 • •Macao 1,1, Hong Kong 1,2; Taiwan 1,2; Singapore 1,2; Jižní Korea 1,2; …,Rumunsko 1,2, Polsko 1,3, Moldávie 1,2…Portugalsko 1,3, Španělsko 1,3.. •(Řekli byste, že nejnižší hodnoty budou v jihovýchodní Asii?) •Plodnost v České republice •Posledních 20 let bylo z hlediska procesu porodnosti a reprodukčních vzorců v české populaci obdobím velkých, poměrně rychlých a svým dopadem významných proměn • •Nejvýrazněji se tato transformace projevila posunem fáze zakládání rodiny do vyššího věku a poklesem transverzálních ukazatelů charakterizujících úroveň plodnosti na jednu z nejnižších hodnot • • •Naposledy byla úhrnná plodnost vyšší než hodnota udávaná pro zachování prosté reprodukce s ohledem na tehdejší úmrtnostní poměry v roce 1979, kdy činila 2,29 dítěte na ženu • •Pokles hodnoty úhrnné plodnosti nadále pokračoval a v roce 1993 byla úhrnná plodnost 1,67 • • • •S dalším pořadím dítěte se úhrnná plodnost výrazně snižuje… • •Od roku 1995 se po celé jedno desetiletí hodnoty úhrnné plodnosti v České republice pohybovaly pod hodnotou 1,3, což je hranice vymezující populace s extrémně nízkou plodností – „lowest-low fertility“ • •Hranici 1,3 dítěte na jednu ženu překonala úhrnná plodnost až v roce 2006, přičemž hodnotou 1,33 se Česká republika i nadále řadila k zemím s velmi nízkou úrovní plodnosti • • •Vývoj úrovně úhrnné plodnosti v 90. letech procházel podobnými změnami jako absolutní počty narozených dětí • •Pro první polovinu 90. let byl typický prudký pokles intenzit plodnosti a to jak celkové, tak i plodnosti podle pořadí, a k tomuto poklesu došlo téměř u všech věkových skupin • •Následovalo období stagnace úhrnné plodnosti na velice nízké úrovni (nejnižší byla v roce 1999 – 1,13) • •Od roku 2000 se hodnota úhrnné plodnosti začala pomalu zvyšovat a v roce 2005 dosáhla hodnoty 1,28 dítěte na ženu a v roce 2010 to bylo už 1,49 dítěte na ženu • •Aktuálně (2015) je to 1,57 dítěte na ženu • • •Od počátku 90. let docházelo v České republice k postupnému snižování intenzity plodnosti v nejmladších věkových skupinách • •V letech 2001-2005 došlo k přesunu maximální plodnosti z věkové skupiny 20-24letých do věku 25-29 let • • • • • •od roku 2002 převýšila intenzita plodnosti ve věkové skupině nad 30 let intenzitu plodnosti žen, kterým ještě nebylo 25 let • •Dále poklesl vliv nejmladší věkové skupiny 15-19letých na celkovou úroveň plodnosti (z 13 % v roce 1993 na 5 % v roce 2001 a dále klesal už jen velmi zvolna) • •Zatímco v roce 1993 byla maximální plodnost ve věku 22 let, v roce 2005 to bylo ve věku 29 let a v roce 2010 byla nejvyšší plodnost u 30letých • • •Míry plodnosti podle věku ženy ve vybraných letech Podíl žen podle věku a počtu dětí, 2011 (v %) •Podíl žen podle věku a počtu dětí, 2011 (v %) • • • •Úhrnná plodnost vdaných žen a úhrnná plodnost •mimo manželství se začíná vyrovnávat •Růst intenzity plodnosti mimo manželství (především u žen dosud neprovdaných) základem růstu celkové úrovně úhrnné plodnosti jako celku • •Úroveň mimomanželské plodnosti byla tedy dána zejména intenzitou plodnosti svobodných žen, neboť mezi dětmi narozenými mimo manželství převažovaly ty, které se narodily ženám, jež doposud nebyly vdané • •v roce 2010 se na mimomanželské plodnosti podílela plodnost svobodných žen už z 85 % • •Redukované míry plodnosti podle rodinného stavu a věku •Rozložení redukovaných měr plodnosti podle věku v manželství a mimo něj doznalo od roku 1993 značných změn • •V obou kategoriích došlo ke zvýšení věku maximální plodnosti • •Zatímco u manželské plodnosti současně s tím došlo i ke snížení maxima plodnosti, u plodnosti mimomanželské se toto maximum zvyšovalo a významně se změnil profil podle věku • •Redukované míry plodnosti svobodných podle věku •Od roku 1996, kdy se celková úroveň plodnosti svobodných žen začala zvyšovat, vzrůstala maximální intenzita plodnosti a zároveň se posouvala do vyššího věku (z 20 let v roce 1996, na 22 let v roce 2005 a dále na 27 let v roce 2010) • •Kromě posunu maxima do vyššího věku došlo zejména u žen starších 30 let k nárůstu plodnosti, když v roce 2010 byla plodnost těchto žen více než dvojnásobná ve srovnání s rokem 2005 • •Redukované míry rozvedených podle věku •Rovněž redukované míry plodnosti rozvedených žen od roku 1993 zaznamenaly posun těžiště plodnosti do vyššího věku a od roku 1997 též pozvolný vzestup maximální intenzity plodnosti • •Zatímco v roce 1993 maximální míry plodnosti dosahovaly rozvedené ženy ve věku 26 let, v roce 2005 připadala nejvyšší hodnota na ženy ve věku 32 let a v roce 2010 měly nejvyšší plodnost mezi rozvedenými ženami ženy 35leté • • •Při analýze porodnosti se taktéž sleduje průměrný věk matky při porodu a zvláštní pozornost bývá věnována průměrnému věku matky při prvním porodu • • •Rostoucí intenzita plodnosti ve vyšším věku vedla k růstu průměrného věku matek při narození dítěte. V roce 1993 byly rodičky v průměru staré 25 let • •V 90. letech se průměrný věk matek zvyšoval rychleji ve srovnání s prvními pěti lety nového tisíciletí • •V letech 2006-2010 se průměrný věk matky při porodu zvyšoval i nadále, ale nárůst byl již pomalejší (29,6 v roce 2010) • •Aktuálně (2015) je průměrný věk matek 30,0 roku •Trendy snižování plodnosti a přesun z mladších věkových skupin do vyššího věku byly v letech 1993-2010 zřejmé u plodnosti všech pořadí • •Z hlediska vývoje věkově specifických měr plodnosti došlo, s výjimkou nejmladších věkových skupin, v posledním desetiletí k výraznému oživení plodnosti především u žen 30letých a starších •Míra plodnosti prvního pořadí však nadále kulminovala před dosažením třicetileté hranice věku - v roce 2010 byla nejvyšší plodnost u žen 28letých • •Aktuálně (2015) je průměrný věk matky při prvním dítěti 28,2 roku • •Míry plodnosti druhého pořadí dosáhly maxima u 31letých žen, u třetího pořadí u 33letých žen a u čtvrtého a vyššího pořadí měly v roce 2010 nejvyšší plodnost ženy 34leté Počet živě narozených dětí podle věku rodičky, pořadí a rodinného stavu, 2013 (v tis.) •Počet živě narozených dětí podle věku rodičky, •pořadí a rodinného stavu, 2013 (v tis.) • •Konečná plodnost • •= Průměrný počet skutečně (živě) narozených dětí, připadající na jednu ženu narozenou v určitém roce za celé její reprodukční období • •Jde např. o konečnou plodnost generace žen 1938 (žen narozených v roce 1938) atd. • •Za ženy ve věku 49 let a mladší, jejichž reprodukční období ještě neskončilo, se ukazatel "konečná plodnost generace" nepoužívá • • •V praxi však mohou být míry plodnosti mladších žen odhadnuty na základě měr zaznamenaných u předchozích generací, bez čekání, až generace dosáhne konce reprodukčního období • •Úhrnná a konečná plodnost v ČR •Rozdíl mezi úhrnnou a konečnou plodností • •Úhrnná plodnost – vyjadřuje součet specifických měr plodnosti podle věku (obvykle v kalendářním roce), a vyjadřuje tedy intenzitu plodnosti celé populace •Její hodnota popisuje průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího života za předpokladu, že by se obecná míra plodnosti podle věku během reprodukčního období ženy neměnila a neexistovala by úmrtnost žen (průřezový přístup) • • •Konečná plodnost – vyjadřuje součet měr plodnosti jedné generace (kohorty) žen dané rokem narození, tedy žen se zjištěným počtem dětí a ukončenou reprodukcí; je to mnohem stabilnější ukazatel než úhrnná plodnost, změny nejsou tak velké •Rozdíl mezi konečnou plodností generace 1917–1921 a 1965 •byl cca 0,2 dítěte na jednu ženu •Na základě úhrnné plodnosti se dále konstruuje tzv. hrubá míra reprodukce (hmr) - je to součet měr plodnosti vynásobený podílem děvčat při narození (u nás se používá koeficient 0,485, což vychází z dlouhodobějšího průměru - na 100 děvčat se rodí 106 chlapců) • •Hrubá míra reprodukce představuje průměrný počet živě narozených dívek jedné ženě za předpokladu, že by po celou dobu zůstala zachována úroveň plodnosti žen a za předpokladu neexistence úmrtnosti v reprodukčním období •Dalším ukazatelem je čistá míra reprodukce, jež udává - kolik děvčat, jež se narodí jedné ženě v reprodukčním období, se dožije věku matky v době porodu (jinými slovy říká, kolik matek bude v příští generaci) • •Výklad čisté míry reprodukce (čmr) se odvozuje od hodnoty 1: –čmr > 1 - jedná se o rozšířenou reprodukci –čmr = 1 - je zabezpečena alespoň prostá reprodukce populace –čmr < 1 - dochází k zúžené reprodukci • •Česká republika • •Hrubá míra reprodukce (čistá míra) •1974: 1,20 (1,17) •1989: 0,92 (0,90) •1999: 0,55 (0,55) •2005: 0,62 (0,62) •2010: 0,73 (0,72) •2015: 0,76 (0,76) •Česká republika •Narození 2015: 111,1 tis. • • Úmrtnost •Úmrtnost (mortalita) je druhou rozhodující složkou přirozeného pohybu obyvatel • •Úmrtí se historicky stalo první událostí, o kterou se demografie začala zajímat •Nezajímala se ovšem o individuální zvláštnosti každého úmrtí, ale o úmrtí jako hromadný jev, tedy o proces vymírání určité populace • •Počátky studia úmrtnosti jsou spojeny se jménem zakladatele demografie J. Graunta a s jeho nejdůležitějším spisem z roku 1662 (Natural and Political Observations mentioned in a following Index, and made upon the Bills of Mortality), jež svým významem tehdy přesáhl hranice vlastní demografie • • •Úmrtnost jako druhá stránka reprodukce populací je pro jejich život neméně významná jako stránka první – proces rození • •Umožňuje střídání generací a usnadňuje adaptaci druhu měnícím se životním podmínkám • •Je nutno ji považovat za věc zcela přirozenou a nutnou • •Společným zájmem studia demografie, medicíny, antropologie, geografie obyvatelstva či biologie je potom proces lidského stárnutí a délka lidského života • • •Nejjednodušším ukazatelem intenzity úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti, která vyjadřuje počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu • • • •M - počet zemřelých ve sledovaném období •Význam tohoto ukazatele spočívá v schopnosti charakterizovat všeobecnou úroveň úmrtnosti •K jeho největším nedostatkům patří neschopnost vyjádřit diferencovanost procesu úmrtnosti pro jednotlivé kategorie obyvatel a vzhledem ke statistické povaze ukazatele se při jeho použití do jisté míry ztrácí také prostorová diferencovanost • • • ZÁKLADNÍ UKAZATELE, PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ A ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ A VĚKU •Jeho význam tak spočívá především v mezinárodním měřítku, kde vzhledem k nedostatku detailnějších informací u mnoha populací (některé africké a asijské země mají registraci úmrtnosti stále založenou na odhadech) plní nenahraditelnou úlohu při porovnávání úrovní úmrtnosti • •Charakteristickým rysem vývoje úmrtnosti ve světových (globálních) rozměrech je její klesající tendence. • •Za posledních více než šest desetiletí se úmrtnost snížila na méně než polovinu výchozích hodnot •V první polovině 50. let dosahovala téměř 20 ‰, v 60. letech kolem 15 ‰, v 80. letech již pouze 10 ‰ •Od přelomu století se udržuje na hodnotě 9 ‰, resp. i 8 ‰ • •Je to v zásadě důsledek lepší zdravotní a sociální péče a růstu celkové životní úrovně obyvatelstva • •Ve snaze lépe vyjádřit vnitřní rozdíly úmrtnosti v určité populaci se používá ukazatel specifické úmrtnosti • •Nejčastěji se specifické úmrtnosti konstruují pro výpočet úmrtnosti obyvatelstva podle věku a podle pohlaví • •Specifická úmrtnost podle věku se NEvyznačuje stále rostoucím trendem, jak by bylo možné očekávat: • –vyšší hodnoty lze pozorovat v nejmladších věkových kategoriích (především děti do jednoho roku – tzv. kojenecká úmrtnost) –pro následující věkové kategorie jsou charakteristické minimální hodnoty –opětovný nárůst specifických úmrtností probíhá až ve věkových kategoriích od třiceti let u žen a od čtyřiceti let u mužů graf_umrtnost1_1109236996 •‰ •- Křivka specifické úmrtnosti podle věkových skupin obyvatelstva má •v grafickém vyjádření charakteristické „U-rozložení“ •- Specifická úmrtnost podle věku se počítá většinou jen pro věkové skupiny, •nejčastěji pětileté, přičemž pouze první rok života se uvádí odděleně • • •Z hlediska specifické úmrtnosti podle pohlaví je v české populaci zřetelná vyšší úroveň mužské úmrtnosti, která se projevuje ve všech věkových kategoriích – tento jev se označuje jako tzv. mužská nadúmrtnost • •Nadúmrtnost mužů je typická pro většinu vyspělých zemí světa, resp. pro země s nízkou intenzitou úmrtnosti • •Mezi jednotlivými populacemi jsou však výrazné rozdíly a zejména u zemí s vyšší úrovní úmrtnosti je možné v některých věkových skupinách nalézt nadúmrtnost žen • • (už víme, kde..) graf_imaskulinity_1109928181 •Projev mužské nadúmrtnosti u indexu maskulinity •Mimořádná pozornost je v rámci mortality přisuzována úmrtnosti nejmladších skupin obyvatelstva, která bývá obvykle vyšší než v následujících věkových kategoriích. Vyvíjí se úsilí o poznání jejich příčin a snahy o její snížení. Statisticky se vykazuje především: • •dětská úmrtnost (do 5 let věku), • •kojenecká úmrtnost (do jednoho roku dítěte), • •novorozenecká úmrtnost (0-27 dní), •případně i úmrtnost pro menší intervaly počátečního období života (např. úmrtnost prvního dne života, časná novorozenecká úmrtnost – 0-6 dní, atd.). •V praxi se pro vystižení úmrtnosti nejmladších věkových skupin používá především kvocient kojenecké úmrtnosti, který je definován jako počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku: • • • •D0 – počet zemřelých do 1 roku života (v dokončeném věku 0) ve sledovaném období •Podobně se vypočte novorozenecká úmrtnost: • • • •D0-27 – počet zemřelých v průběhu prvních 0-27 dní • • • •Nejčastěji se z praktických důvodů používá kvocient kojenecké úmrtnosti • •Ukazatel je k dispozici i v mezinárodním měřítku a zpravidla se považuje za jeden z ukazatelů, jenž vystihuje životní úrovně dané země – ukazatel zprostředkovaně hovoří o kvalitě a výši životní úrovně, zdravotnické a sociální péči, kulturní úrovni, apod. IM_slider1_413571_7 území hrubá míra úmrtnosti (‰) kojenecká úmrtnost (‰) střední délka života při narození (roky) podíl starších 65 let na populaci (%) celkem muži ženy Afrika 14 86 53 52 54 3 Asie 7 48 68 67 70 6 Evropa 11 6 75 71 79 16 Latinská Amerika 6 24 73 70 76 6 Severní Amerika 8 6 78 75 81 12 Oceánie 7 27 75 73 78 10 Austrálie 6 5 81 79 83 13 Svět 9 52 68 66 70 7 •Zdroj: 2007 World population data sheet (http://www.prb.org). •Svět - základní charakteristiky úmrtnosti •a související charakteristiky v roce 2006 •Svět - základní charakteristiky úmrtnosti •a související charakteristiky v roce 2016 •Zdroj: 2016 World population data sheet (http://www.prb.org). území hrubá míra úmrtnosti (‰) kojenecká úmrtnost (‰) střední délka života při narození (roky) podíl starších 65 let na populaci (%) celkem muži ženy Afrika 10 57 61 59 62 4 Asie 7 31 73 71 74 8 Evropa 11 5 79 75 81 17 Latinská Amerika 6 17 76 72 79 8 Severní Amerika 8 6 79 77 81 15 Oceánie 7 20 77 75 80 12 Austrálie 7 3 82 80 84 15 Svět 8 36 72 70 74 8 • •Z tabulek a hodnot je zřejmé, že Afrika už pár let není kontinentem s nejvyšší úmrtností, stala se jím Evropa (proč?) • •Na druhé straně žebříčku kontinentů je Latinská (jižní) Amerika s dlouhodobě velmi nízkou úmrtností • (proč?) • •Kojenecká úmrtnost je a bude nejvyšší v Africe (o když se hodnoty výrazně snižují), nejnižší v Evropě, resp. Austrálii • • • explainingprogress_infantmortality50s2000s-roser 2000px-2012_Infant_mortality_rate_per_1000_live_births,_under-5,_world_map 34-1 health-infant-mortality-rate-per-1000-live-births-oecd-2011 1436975260_52-cr-zdravi-kojenci 2196388_orig • • • •Proč je na tom Česká republika •v mezinárodním srovnání tak dobře? •Kojenecká úmrtnost v České republice • •Jestliže na přelomu 19. a 20. století umíralo před dosažením prvních narozenin asi 240 - 250 dětí z každého tisíce živě narozených dětí (kú 240 ‰), •…v 50. letech dosahovala kojenecká úmrtnost 25 - 47 ‰, v roce 1987 to bylo 12,1 ‰, což byla ve srovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi hodnota vysoká • •V roce 2001 dosáhl kvocient kojenecké úmrtnosti ještě nedávno poměrně obtížně představitelné hodnoty 4,0 ‰ v průměru za obě pohlaví (u chlapců bývá asi o 1-1,5 ‰ vyšší než u děvčat) a v roce 2007 se ČR s hodnotou 3,3 ‰ zařadila mezi prvních deset států světa • •Aktuálně: 2,5 ‰, což je po 15 letech negativní zvýšení o jednu desetinu promile (novorozenecká úmrtnost 1,5 ‰) • •Velmi nízké hodnoty všech uvedených ukazatelů svědčí především o vysoké kvalitě prenatální a novorozenecké lékařské péče v ČR • •Česká republika je na druhém místě na světě (za Japonskem) v počtu preventivních návštěv dětských lékařů •Česká republika • • kum95 • •Nejnižší hodnoty nejsou v největších městech, kde bychom •čekali nejlepší lékařskou péči… • •Podobně jako hrubá míra úmrtnosti vykazuje klesající tendenci ve světě také kojenecká úmrtnost, a to daleko výrazněji vzhledem k původním velmi vysokým hodnotám • • Svět •Hrubá míra úmrtnosti 2006: 9 ‰ •Hrubá míra úmrtnosti 2016: 8 ‰ • •Kojenecká úmrtnost 2006: 52 ‰ •Kojenecká úmrtnost 2015: 36 ‰ STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •Schopnost charakterizovat úroveň úmrtnosti má i ukazatel střední délky života • •Střední délka života - ukazatel vycházející z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje počet let, která v průměru ještě prožije osoba ve věku x • •Jedná se o ukazatel hypotetický, vycházející z předpokladu zachování stávajících úmrtnostních poměrů, vyjadřuje úmrtnostní situaci v daném roce • •Nejčastěji se udává střední délka života ve věku 0, tedy při narození (ale může být sledována také v jakémkoliv jiném věku), odděleně za obě pohlaví • •Nejčastěji se tedy setkáváme s termínem střední délka života novorozence, což je průměrný počet let, kterého by se dožil novorozenec při zachování současné úmrtnosti • •Pro střední délku života se používá i termín očekávaná délka života nebo naděje dožití • •Naděje dožití patří mezi jeden z mezinárodně sledovaných ukazatelů a podobně jako kojenecká úmrtnost je ukazatelem vyjadřujícím ekonomickou a společenskou vyspělost státu • •V celém světě se začíná také projevovat proces stárnutí populace, zvyšuje se střední délka života a roste počet a podíl osob ve věku nad 65 let • •Prudký růst naděje dožití byl ve světě zaznamenán až v období posledních 100-150 let, přičemž hlavní nárůsty se týkaly především vyspělých zemí • •Svět •Střední délka života 2006: 68 let •Hrubá míra úmrtnosti 2016: 72 let • •Městské státy: San Marino, 87, Hong-Kong 84, Singapore 83, Macao 83.. Comparison in life expectancy between 1962 and 2004. Global_LifeExpectancy_bothsexes_2012 •K naději dožití je potřeba uvést ještě jednu poznámku – charakteristické jsou poměrně velké rozdíly v její výši pro muže a ženy. •Ve vyspělých zemích je to všeobecný jev, rozdíl tvoří 5-10 roků v prospěch ženské části populace (nejvíce v Evropě – kolem 8 let) • •V posledních letech se však tento rozdíl začíná vyrovnávat, a to především zlepšenými úmrtnostními poměry u mužské části populace • •Na druhé straně v některých zemích (jižní Afrika, jižní Asie) se v souvislosti s nižší ekonomickou vyspělostí, náboženskými a dalšími tradicemi, ale i dalšími vlivy (virus HIV) můžeme setkat s vyšší nadějí dožití u mužů • •Mezi roky 1990-2015 vzrostla naděje dožití v ČR: • 1) u mužů při narození o 8,2 roku na 75,8 let 2) u žen při narození o 6,0 roku na 81,4 let (meziroční pokles o 0,3 roku po 35 letech) •(průměr: 78,8) • • rozdíl mezi pohlavími se snižuje! • •(Jak si stojíme ve srovnání s vyspělým světem?) • • 2a81b282-a8a4-46e7-8e3e-7cff2c6b17da?version=1 •Vývoj střední délky života v České republice • • Výsledek obrázku pro naděje dožití při narození Výsledek obrázku pro naděje dožití při narození • •Ukazatel „Délka života ve zdraví“ (Healthy Life Years, HLY) • •Vstupními daty, která jsou k výpočtu ukazatele potřeba, jsou: -počty obyvatel podle pohlaví a věku -a počty zemřelých podle pohlaví a věku nezbytné k výpočtu úmrtnostní tabulky, -dále pak informace o prevalenci charakteristiky zdraví dle pohlaví a věkových skupin. • • •V české republice v roce 2009 dosahovala délka života ve zdraví ve věku 65 let: • -8 let u mužů (tj. 53 % naděje dožití v tomto věku), -a 8,4 roku u žen (tj. 45 % naděje dožití v tomto věku). ÚMRTNOSTNÍ TABULKY •Specifickou metodou užívanou k charakteristice řádu vymírání určité populace jsou úmrtnostní tabulky •Jako kvantitativně přesné vystižení řádu vymírání jsou zatím nejdokonalejším nástrojem hlubší analýzy úmrtnosti • •Vycházejí z ukazatele pravděpodobnost úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích, kde se počet zemřelých vztahuje nikoliv ke střednímu stavu obyvatel, ale k počátečnímu počtu osob vystavených riziku úmrtí (tzn. nejčastěji k začátku roku) • •Na základě tohoto ukazatele lze přejít od reálné populace k fiktivní tabulkové populaci, která vychází ze zaokrouhleného počtu narozených (např. 100 000) • •Aplikací reálných pravděpodobností úmrtí na tabulkovou populaci dostáváme prostřednictvím specifických výpočtů tabulkové počty žijících, zemřelých a zároveň získáváme hlavní výstup úmrtnostní tabulky - střední délku života (naději dožití), •….definovanou jako průměrný počet let, které zbývá osobě ve věku x ještě prožít • •Nejčastěji se tento ukazatel uvádí ve věku 0 let a je označován jako střední délka života při narození • tab2_1107698858 •DRUHY ÚMRTNOSTNÍCH TABULEK • •1) Okamžikové (průřezové, běžné) úmrtnostní tabulky (nejvíce používané) • •Jsou založeny na hypotetickém sledování současně narozených osob • •Na tuto hypotetickou populaci se aplikují pravděpodobnosti úmrtí podle věku dané populace • •Metoda výpočtu je založena na datech o souborech zemřelých v jednom nebo několika po sobě následujících kalendářních letech a žijících v těchto letech, •…, kombinují se tedy údaje ze sčítání lidu a evidence přirozené měny • • • •2) Generační (kohortní) úmrtnostní tabulky (kvůli velké časové náročnosti na zpracování prakticky dnes nepoužívané) • •Představují záznam skutečného průběhu života konkrétní populace současně narozených jedinců od narození až do smrti posledního z nich • •Konstrukce takovéto tabulky je velice obtížná, předpokládá sledování populace v průběhu dlouhé doby (populace se zmenšuje vymíráním i migrací) • •Využívají se např. v lékařství – pacienti se sledují od nasazení léčby či vzniku nemoci, v zoologii (sledují se mikroby, hmyz, zvířata..) • • • •Úplné úmrtnostní tabulky •V úplných úmrtnostních tabulkách pracujeme s věkovými intervaly o délce jednoho roku • •Zkrácené úmrtnostní tabulky •Ve zkrácených úmrtnostních tabulkách se vyskytují věkové intervaly delší než jeden rok (zpravidla 5 let: 0 – 4 roky, 5 – 9 let, 10 – 14 let,...atd. ) • •Úplné úmrtnostní tabulky poskytují mnohem přesnější informaci o závislosti úmrtnosti na věku • • • •Jaké jsou nejčastější příčiny úmrtí v EU? • •Zatím poslední odhadované informace o příčinách úmrtí v EU-28 jsou k dispozici za referenční období 2012 • •Zdaleka nejčastějšími příčinami úmrtí v EU byly nemoci oběhové soustavy, rakovina a respirační choroby (dýchací soustavy) • •Nicméně - v letech 2004 až 2012 vykazovaly standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny, ischemické choroby srdeční a dopravních nehod sestupnou tendenci •…, což je pozitivní bilance •Mezi roky 2004 a 2012 došlo v EU-28 ke snížení standardizované míry úmrtnosti v důsledku rakoviny o 10,2 % u mužů a o 5,5 % u žen • •Větší pokles byl zaznamenán u úmrtí v důsledku ischemické choroby srdeční, jejichž míra se snížila o 28,5 % u mužů a o 30,4 % u žen • •Ještě více poklesla míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod, a to o 40,8 % u mužů a o 43,8 % u žen • •Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku rakoviny prsu klesla u žen o 9,8 %, což je větší pokles než u rakoviny celkově • •Oproti tomu se zvýšila míra úmrtnosti v důsledku nemocí nervové soustavy, a to o 16,3 % u mužů a o 23,3 % u žen. •Příčiny úmrtí podle standardizované míry úmrtnosti •a jednotlivých zemí– EU 28 (2012, na 100 tis. obyvatel) • •Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních, •standardizovaná míra úmrtnosti •– EU 28 (2012, na 100 tis. obyvatel) • • • •Úmrtí v důsledku sebevražd, •standardizovaná míra úmrtnosti •– EU 28 (2012, na 100 tis. obyvatel) • • • • • • •Jaké jsou nejčastější příčiny úmrtí v ČR? •NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ V ČESKÉ REPUBLICE • •Rok 2013 • • • • • • • • •(Novotvary ovšem dlouhodobě relativně „posilují“ na úkor ostatních příčin…) • Příčiny úmrtí •Nejvýznamnější rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních chorob přitom jsou: •vysoká hladina cholesterolu •kouření •vysoký krevní tlak • •Všechny uvedené rizikové faktory souvisí s kvalitou životního stylu •Je prokázáno, že až 70 % všech onemocnění je způsobeno nesprávným životním stylem •Ke zdravějšímu životnímu stylu vedou tři snadné kroky, které spolu tvoří pravidlo 0-5-15: • •(Copak to asi je to „0-5-15)? • •0 cigaret • •5 kusů ovoce nebo zeleniny denně • •a 15 minut sportu denně • •A mimochodem: Do čtyřiceti let je v ČR nejčastější příčinou smrti sebevražda… • Mechanický pohyb •V zásadě rozlišujeme čtyři základní typy prostorových pohybů: •1) Migrace (stěhování) obyvatelstva je takový jednorázový pohyb, při němž dochází ke změně trvalého bydliště bez ohledu na to, zda jde o stěhování v rámci určité sídelní struktury, stěhování mezi regiony či mezistátní stěhování. •2) Dočasné změny pobytu (někdy také sezónní migrace) jsou změny bydliště na určitý vymezený čas (statisticky evidováno jako dočasný pobyt), přičemž místo trvalého pobytu se nemění. •3) Pravidelné pohyby obyvatelstva (periodické). Jedná se především o dojížďku do zaměstnání označující takový pohyb ekonomicky aktivních obyvatel, který vyplývá z rozdílnosti místa jejich pracoviště a místa trvalého bydliště. •Z formálního hlediska je charakteristickým rysem relativní pravidelnost pohybu obyvatel (oscilace), někdy se tento typ mobility označuje jako kyvadlová migrace. Velmi podobné znaky má i dojížďka žáků, učňů a studentů do škol. • •4) Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva (turbulence), jejichž účelem bývá nejčastěji cestovní ruch a rekreace, služby, nákupy, sport, obchodní a služební cesty a další •Úplné informace o tomto typu mobility obyvatelstva lze získat pouze prostřednictvím sčítání lidu, domů a bytů. • •Migrace je formálně dvojsměrný pohyb obyvatelstva (osoby zúčastňující se tohoto pohybu jsou migranti), přičemž zahrnuje: • •imigraci = přistěhování (imigranti = přistěhovalí) •emigraci = vystěhování (emigranti = vystěhovalí) • •Vztáhneme-li počet přistěhování a vystěhování ke střednímu stavu obyvatelstva, dostaneme ukazatele, jež jsou vhodné především při sledování vnitřní migrace. •Hrubá míra imigrace (intenzita imigrace) • • • •I – počet imigrantů za sledované období. • •Hrubá míra emigrace (intenzita emigrace) • • • •E – počet emigrantů za sledované období. • • • •Přirozený přírůstek, migrační saldo, celkový přírůstek • •Přirozený přírůstek (úbytek) • •Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých ve sledované regionální a časové jednotce určuje přirozený přírůstek (úbytek) obyvatelstva. Podle vztahu mezi počtem narozených (N) a počtem zemřelých (M) může nabývat: • •kladných hodnot (N > M), které indikují růst počtu obyvatel – jedná se o přirozený přírůstek obyvatelstva • •záporných hodnot (N < M), které indikují pokles počtu obyvatel – jedná se o přirozený úbytek obyvatelstva • •Konečným výsledkem migrace je tzv. migrační saldo (MS) nebo také čistá migrace. Jedná se o rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů (jde o výsledek migrace) • •Migrační saldo může nabývat: •kladných hodnot (I – E > 0), tedy počet imigrantů v dané územní jednotce je vyšší než počet emigrantů; jedná se o čistou imigraci; •záporných hodnot (I – E < 0), tedy počet imigrantů v dané územní jednotce je nižší než počet emigrantů; jedná se o čistou emigraci • •Migrační saldo v relativním vyjádření znamená rozdíl počtu imigrantů a emigrantů přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu • • • •Celkový pohyb obyvatelstva je výsledkem přirozeného a mechanického pohybu. Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se potom skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda. •Celkový přírůstek = porodnost – úmrtnost + imigrace – emigrace • • •V relativním vyjádření jde o jednoduchý přepočet na 1000 obyvatel středního stavu. • • • • •Příklady • •1. Ve městě X žije na rozloze 60 tis. ha 50 tis. obyvatel ve věku 0-14 let, 200 tis. obyvatel ve věku 15-59 let a 100 tis. obyvatel ve věku 60 a více let. Vypočtěte obecnou hustotu zalidnění města X. • •2. Ve městě X, kde žije 650 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 6,8 tis. dětí, mrtvě narodilo 150 dětí, zemřelo 8,4 tis. osob, přistěhovalo 4,6 tis. osob a vystěhovalo 4,9 tis. osob. Spočtěte migrační saldo, přirozený přírůstek a celkový přírůstek obyvatel města X (absolutně). • •3. Ve městě X, kde žije 850 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku narodilo 12,5 tis. dětí, zemřelo 10,6 tis. osob, přistěhovalo 9,7 tis. osob a vystěhovalo 14,8 tis. osob. Spočtěte migrační saldo, přirozený přírůstek a celkový přírůstek obyvatel města X (relativně). • • •4. Ve městě X, kde žije 250 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 2,4 tis. dětí, mrtvě narodilo 100 dětí, zemřelo 2,2 tis. osob, přistěhovalo 3,6 tis. osob a vystěhovalo 3,5 tis. osob. Spočtěte hrubou míru celkové porodnosti a hrubou míru celkové úmrtnosti obyvatel města X. • •5. Ve městě X, kde žije 125 tis. obyvatel se v průběhu jednoho roku živě narodilo 1,32 tis. dětí, mrtvě narodilo 40 dětí, zemřelo celkem 1,64 tis osob, přistěhovalo 2,25 tis. osob a vystěhovalo 1,9 tis. osob. Spočtěte čistou míru celkové porodnosti a hrubou míru celkové úmrtnosti obyvatel města X. • • •6. Ve městě X bydlí 300 tis. obyvatel. Ve věku 60 a více let je 60 tis. osob, ve věku 15-59 je 160 tis. osob a ve věku 0-14 je 80 tis. osob. Spočtěte index stáří obyvatel města X. • •7. Ve městě X, kde žije 18,5 tis. žen se v průběhu jednoho roku živě narodilo 220 dětí, mrtvě narodilo 10 dětí, zemřelo celkem 290 osob. Počet žen ve věku 0-14 let zde je 725 a ve věku 50 a více let 8,475 tis. Spočtěte hrubou míru plodnosti města X. Výsledek zaokrouhlujte na 1 desetinné místo. • • •8. Ve městě X, kde žije 25 tis. žen se v průběhu jednoho roku živě narodilo 450 dětí, mrtvě narodilo 50 dětí, zemřelo 1,2 tis. osob. Počet žen ve věku 0-14 let zde je 1,4 tis., ve věku 15-49 let 10,5 tis. a ve věku 50 a více let 6 tis. Spočtěte čistou míru plodnosti města X. • •9. Ve městě X žije 1 mil. obyvatel. Během jednoho roku se zde živě narodilo 10 000 dětí, do 28 dnů zemřelo 25 dětí a do stáří jednoho roku zemřelo celkem 40 dětí. Spočtěte kvocient kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. • • •10. Ve městě X žije 100 tis. obyvatel. V průběhu jednoho roku se zde narodilo 1 600 dětí, do 28 dnů zemřelo 12 dětí a do jednoho roku celkem 14 dětí, 200 těhotenství bylo ukončeno samovolným potratem a 500 těhotenství interrupcí. Spočtěte hrubou míru potratovosti a index potratovosti města X. • •11. Ve městě X žije 0,5 mil. obyvatel. Z nich je 225 tis. zaměstnaných, 18 tis. nezaměstnaných, aktivně si hledajících práci, 115 tis. penzijních důchodců, 17,5 tis. pracujících důchodců a 1,8 tis. žen je na mateřské dovolené. Spočtěte úroveň ekonomické aktivity obyvatel města X. • •12. Ve městě X žije 250 tis. obyvatel. Z nich je 180 tis. ve věku 15-64 let, 120 tis. zaměstnaných, 10 tis. nezaměstnaných aktivně si hledajících práci (z toho 8 tis. ve věku 15-64 let), 1000 žen je na mateřské dovolené a 25 tis. je důchodců. Spočtěte míru nezaměstnanosti obyvatel města X podle starého i nového způsobu. • •13. Ve městě X žije 0,5 mil. obyvatel. Z tohoto počtu je svobodných osob starších 18 let 220 tis., rozvedených a ovdovělých je 30 tis. V průběhu jednoho roku zde bylo uzavřeno 4 tis. sňatků a provedeno 1 800 rozvodů. Spočtěte hrubou míru sňatečnosti a rozvodovosti a index rozvodovosti města X. •