Možné způsoby vymezování venkovského prostoru 2 Venkov  Obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem 3 Venkov z územního hlediska  Venkovský prostor  Venkovský region  Venkovské sídlo 4 Venkovský prostor  Prostor zahrnující krajinu a venkovská sídla  Kontinuálně vymezený prostor  Souhrn katastrů venkovských obcí  Území mimo města 5 Venkovský region a sídlo  Venkovský region – Poměr obyvatel žijící ve vesnicích  např. kritérium hustoty obyvatel  Venkovské sídlo – Seskupení obytných a hospodářských stavení plnících různé funkce, mezi kterými hraje důležitou roli funkce zemědělská 6 Charakter kritérií vymezování venkova  Subjektivní  Objektivní vymezení kvalitativní – omezená možnost kvantifikace  Objektivní vymezení kvantitativní 7 Kritéria vymezování venkova  Urbanistické  Architektonické  Sociální  Ekonomické  Historické  Administrativní  Statistické  Krajinářské 8 Možnosti vymezování venkova  A) urbanistické vymezení: venkovské sídlo je vymezeno jako sídlo s: - typickou urbanistickou strukturou nízkopodlažní zástavby s vysokým podílem rodinných domů - s málo vyvinutou uliční sítí s dominantním prostorem návsi jako společenského a kulturního centra sídla - vysokým podílem zeleně v sídle. 9 Příklady urbanistického vymezení 10 Možnosti vymezování venkova  b) Architektonické vymezení: venkovské sídlo je vymezeno jako sídlo s: - dominancí nízkopodlažní zástavby v individuálních rodinných domech, které nemají vybudován parter (přízemí) určený k obchodní činnosti nebo ke službám. Venkovský dům je doplněn rozsáhlejším hospodářským zázemím, které sloužilo původně pro zemědělskou prvovýrobu (chlévy, stáje) v současnosti slouží k zabezpečení provozu domu. Pro tradiční venkovský dům je typické vymezení dvora a zahrady s výrazně oddělenými funkcemi. 11 Možnosti vymezování venkova  c) Sociální vymezení: venkovské sídlo je takové sídlo, kde: - existují mnohem užší sociální kontakty mezi jednotlivými obyvateli sídla - existuje dlouhodobá neformální sociální kontrola a participace 12 Možnosti vymezování venkova  d) Ekonomické vymezení: venkovské sídlo je takové sídlo, kde: – dominantní nebo rozhodující činností je zemědělství (příp. i lesnictví a rybolov) a primární výroba potravin a – významný podíl ekonomicky aktivních osob vyjíždí do zaměstnání mimo toto sídlo. 13 Možnosti vymezování venkova  e) Historické vymezení: – sídlo, které v minulosti získalo městské práva je městem, ostatní sídla jsou vesnicemi. 14 Možnosti vymezování venkova  f) Administrativní vymezení – městy jsou ty obce, které mají právo používat městská práva a městský znak, vše ostatní je venkov 15 Možnosti vymezování venkova  g) Statistické vymezení – dle konvenčně stanovené hranice obyvatel (obce pod touto hranicí jsou venkov) 16 Možnosti vymezování venkova  h) Krajinářské vymezení – existence rozlehlé krajiny, která je organickou součástí sídla, vzhled krajiny má venkovský charakter a krajina poskytuje sídlu více funkcí. Co není městem je venkov? 17 18 19 Kritéria vymezování venkova  hustota zalidnění  počet obyvatel  statut sídla  zaměstnanost v sektorech  kombinace Vymezování venkova  Vychází obvykle z definic a potřeb projektů a institucí, např.: – Eurostat. – OECD. – Český statistický úřad. – Ministerstvo pro místní rozvoj (např. v rámci naplňování politik EU). – Ministerstvo zemědělství (např. potřeba definovat příjemce dotací pro Společnou zem. pol. EU). 20 21 Místní úroveň  venkovské sídlo je takové, jehož hustota zalidnění je do 100 obyvatel/km2 – vymezení uváděné Eurostatem  venkovské sídlo je takové, jehož hustota zalidnění je do 150 obyvatel/km2 (v literatuře se lze setkat i se 100) – vymezení uváděné OECD  podrobnější rozčlenění na místní úrovni (OECD): – extrémní venkovské osídlení do 8 obyv./km2 – méně zalidněné venkovské oblasti 8 – 50 obyvatel/km2 – venkovské oblasti 50 – 100 obyvatel/km2 – smíšené (příměstské) oblasti 100 – 150 obyvatel/km2 – městské oblasti 150 – 500 obyvatel/km2 – městská jádra nad 500 obyvatel/km2 22 23 Venkov v EU 24 25 Nová typologie EK viz http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6485296  nová metodika 26 OECD Evropská komise venkovská obec: územní buňky velikosti 1 km2: hustota obyvatelstva do 150 obyvatel/km2 • síťové buňky s hustotou rovnou a menší než 300 obyvatel/km2 • seskupení buněk, kde je celkem 5000 a méně obyvatel • seskupení bez diagonálních návazností Typologie regionů dle EK  převážně městské regiony: podíl obyvatelstva ve venkovských rastrových buňkách menší než 20 %,  smíšené regiony: mezi 20 a 50 %,  převážně venkovské regiony: větší než 50 %. 27 28 Kritéria používaná v ČR  hustota zalidnění (do 100 obyvatel/km2)  počet obyvatel obce (do 2 000)  statut sídla (obec nikoliv městys, město, statutární město či hlavní město) Venkov = obce do 2000 obyvatel KRES ESF MU, Brno29 Venkov = obce do 1000 obyvatel a obce s velikostí do 3 000 obyvatel a hustotou zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 KRES ESF MU, Brno30 Venkov = obce do 1000 obyvatel a obce s velikostí do 3 000 obyvatel a hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 31 Venkov = obce bez statutu města 32 Venkov = obce bez POU 33 Venkov = obce do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských měst 34 Venkov = obce do 5 000 obyvatel na základě 4 kritérií 35 Počet obyvatel na km2 zastavěné plochy Sídlo POU a/nebo statut města Podíl bytů v RD Počet obyvatel 36 Venkov = obce do 5 000 obyvatel na základě 4 kritérií a obce přechodné na základě dalších 4 kritérií 37 Nejčastěji jsou venkov a periferní oblasti vymezovány na základě: a) počtu obyvatel obce nebo hustoty osídlení, případně kombinace těchto dvou ukazatelů, b) statutu dané obce, podle právních norem příslušného státu, c) charakteru a hustoty zástavby a architektonického rázu obce, d) podílu přírodních ploch nebo zastavěných ploch na celkové rozloze obce, e) zohlednění infrastruktury, občanské vybavenosti obce a dostupnosti služeb (z nekomerční sféry např. školství, zdravotnictví, soc. péče, kulturní a sportovní zařízení), f) institucionálního vybavení obcí (např. matričním či stavebním úřadem, poštou), g) dopravní dostupností nebo vzdáleností od větších center, h) vyjížďky a dojížďky do zaměstnání, i) zaměstnanosti v sektorech a odvětvích, j) intenzity bytové výstavby, k) věkového složení obyvatelstva, l) přirozeného a migračního přírůstku obyvatelstva, m) vzdělanostní struktury obyvatelstva, n) míry nezaměstnanosti, o) dalších sociálních, ekonomických, demografických a environmetálních indikátorů p) různých kombinací více kritérií.38 39 Charakteristiky českých sídel  Průměrný počet obyvatel obce je 1 685.  Medián populační velikosti obce je 420 obyvatel. (tedy více než polovina obcí nedosahuje počtu 420 obyvatel).  Z toho plynou problémy, které musí malé obce řešit.  Podobnou strukturu osídlení v EU má jen Francie a Slovensko. 40 Problémy plynoucí z volby kritérií 1/2  Co zvolit? Hustotu obyvatelstva, počet obyvatel či statut sídla? A jaké hranice (hodnoty) definovat?  Obcí, které mají méně než 2000 obyvatel je v ČR 5615, z toho je 57 měst.  137 měst má v ČR méně než 3000 obyvatel.  76 měst má méně než 3000 obyvatel a zároveň hustotu obyvatelstva nižší než 100 ob/km2. 41  4925 obcí má hustotu nižší než 100 ob/km2, z toho je 113 měst.  Největší obce, bez statutu města (Jesenice, Praha-západ 8 228 obyvatel, Petrovice u Karviné 5 334 obyvatel) a nejmenší obce se statutem města (Přebuz, okr. Sokolov 75 obyvatel, Loučná pod Klínovcem, okr. Chomutov 116 obyvatel).  Proto je třeba volit kritéria a jejich hodnoty podle jejich zjistitelnosti a hlavně účelu (a instituce), pro jaký má vymezené území sloužit. Jinak bude venkovský prostor definovat občan, urbanista či starosta obce a jinak úředník ministerstva či EU. Problémy plynoucí z volby kritérií 2/2 42 Zásadní trendy malých obcí 1/2  postupné stárnutí obyvatelstva, rychlejší než u celkové populace,  úbytek schopností poskytovat služby obecně i služby na určité úrovni  rostoucí převaha obytné a rekreační funkce nad funkcemi ekonomickými a obslužnými,  rychlý úbytek pracovních míst a následné zvyšování vyjížďky obyvatel za prací, rostoucí závislost na mikroregionálních a regionálních střediscích,  malá diverzifikace pracovních míst, nízké příjmy a vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti, omezená dostupnost a kvalita služeb podporujících podnikání 43 Zásadní trendy malých obcí 2/2  snižování úrovně dopravní obslužnosti veřejnou dopravou,  obecný nedostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí a rozvojových záměrů (obtížný přístup k úvěrům i nedostatek vlastních finančních zdrojů na spolufinancování projektů dotovaných státem). Především nedostatek finančních prostředků způsobuje také menší úspěšnost malých obcí při čerpání dotací z různých státních podpůrných programů a strukturálních fondů,  ztížené podmínky pro výkon státní správy a samosprávy,  omezená soběstačnost v plnění potřebného rozsahu uložených funkcí.