Investiční rozhodování Klasifikace a metody hodnocení investic Investice a postup investičního rozhodování oFinancování = opatřování finančních prostředků (pasiva) oInvestování = použití prostředků (financí) k obstarání majetku (aktiva) oInvestici lze definovat jako statek, který není určen k bezprostřední spotřebě, ale k produkci dalších statků v budoucnu oInvestiční rozhodování určuje dlouhodobě druh a objem produkovaných výkonů a významně ovlivňuje další existenci podniku oInvestiční plán je konkretizován v investičních projektech a jedná se tedy o souhrn zamýšlených investic za určité časové období oKlíčovým nástrojem investičního plánování jsou investiční opropočty, jejichž pomocí se posuzuje: ovýhodnost jednotlivého investičního projektu oporovnání výhodnosti více investičních projektů osestavení optimální kombinace investičních projektů vzhledem k možnostem jejich financování o oCílem investičního propočtu je zjistit rentabilitu (návratnost a oziskovost) plánované investice, přičemž investice je výhodná opokud: osoučet peněžních příjmů převyšuje součet výdajů opřebytek peněžních příjmů nad výdaji umožňuje amortizaci (obnovu) a požadované zúročení vložených finančních prostředků Klasifikace investic Investice lze řadit dle celé řady kritérií, mezi která patří především: q Vliv na podnikovou ekonomiku q Účetní hledisko q Vztah k rozvoji podniku q Vzájemný vliv projektů q Věcná náplň q Výchozí podmínky realizace q Způsob financování q Typ peněžního toku q Možnost aktivních zásahů v budoucnu q Doba výstavby Zdroje financování investic oZdroje financování lze třídit dle různých hledisek, přičemž nejdůležitější jsou původ zdrojů (kapitálu) a vlastnictví zdrojů (kapitálu). o oZ hlediska původu kapitálu lze rozlišit: ovnitřní financování ovnější financování o oZ hlediska vlastnictví (právního postavení ovkladatele kapitálu) lze rozlišit: ovlastní financování ocizí financování Metody hodnocení investic oK výpočtům se využívají nejčastěji ukazatele peněžní výdaje, peněžní příjmy, úroková (diskontní) míra a čas oPeněžní výdaje jsou veličina, která působí úbytek likvidních prostředků při pořizování investice a při uvedení do provozu oPeněžní příjmy vznikají jako příliv likvidních prostředků z prodeje vyprodukovaných výkonů případně z prodeje investice o oPostupy investičních propočtů lze rozdělit do dvou ozákladních skupin: ostatické metody odynamické metody Statické metody oStatické metody (pomocné praktické postupy) neberou v úvahu časovou hodnotu peněz (současná hodnota budoucích peněz), veličiny, které jsou v jejich rámci využívány k výpočtům jsou náklady, zisk a rentabilita. o oČlení se na: ovýpočet porovnávající náklady ovýpočet porovnávající zisky ovýpočet rentability (return of investment) ovýpočet návratnosti (Pay-off-Period) Dynamické metody oDynamické metody (finančně matematické metody) zkoumají výhodnost investice za celou ekonomickou životnost, resp. za celou plánovanou délku životnosti investice oPodkladem výpočtů jsou časové řady peněžních příjmů a výdajů za celé sledované období oPeněžní výdaje tvoří pořizovací výdaje na investici a výdaje spojené s jejím provozováním oPeněžní příjmy tvoří především tržby z prodeje výkonů vyprodukovaných investicí oV rámci dynamických metod se do hodnocení investice promítá faktor času a zohledňuje se časová hodnota peněz o oK dynamickým metodám patří: ometoda čisté současné hodnoty (Net Present Value) ometoda vnitřního výnosového procenta Metoda čisté současné hodnoty q Dřívější peněžní příjem má pro podnik vyšší hodnotu a obdobně čím časově vzdálenější je peněžní výdaj, tím méně to podnik zatěžuje q Rozdílné částky příjmů a výdajů se srovnávají s ohledem na čas, přičemž se očekávané budoucí peněžní příjmy a peněžní výdaje odúročují na současnou hodnotu q Výše budoucí platby odúročená k příslušnému okamžiku se označuje jako její současná hodnota q Součet současných hodnot všech čistých příjmů (rozdílů mezi příjmy a platbami v jednotlivých letech), se označuje jako čistá současná hodnota q Způsob výpočtu je zřejmý z následujícího vzorce: NPV = kde: NPV … čistá současná hodnota Et … peněžní příjmy na konci období t At … peněžní výdaje na konci období t i … kalkulační úroková míra (požadované nejnižší zúročení kapitálu) t … období (t = 0, 1, 2, …, n) n … ekonomická (kalkulovaná) životnost investice Investice je výhodná tehdy, je-li NPV ³ 0. Pokud se hodnota kapitálu (NPV) rovná nule, znamená to, že bylo docíleno právě požadovaného zúročení (i) Příklad Existují dvě investiční varianty (A a B), u nichž se předpokládá stejný kapitálový výdaj 1 000 000,- Kč ale různé rozložení ročních čistých peněžních toků (viz tabulka). Náklady na kapitál činí 10 %, doba životnosti pro obě varianty je stejná (6 let). Porovnejte uvedené varianty s využitím metody čisté současné hodnoty. Tabulka: Rozložení čistých příjmů investiční varianty A a B Rok Peněžní tok A Peněžní tok B Odúročitel (10 %) Odúročitel (30 %) 0 -1000 -1000 1,000 1,000 1 300 100 0,909 0,769 2 600 200 0,826 0,592 3 400 300 0,751 0,455 4 300 400 0,683 0,350 5 200 500 0,620 0,269 6 100 600 0,564 0,207 Příklad oŘešení oKA = - 100 000 000+ 300 000 * 0,909 + 600 000 * 0,826 + 400 000 * 0,751 + 300 000 * 0,683 + 200 000 * 0,620 + 100 000 * 0,564 = 454 000 o oKB = - 100 000 000+ 100 000 * 0,909 + 200 000 * 0,826 + 300 000 * 0,751 + 400 000 * 0,683 + 500 000 * 0,620 + 600 000 * 0,564 = 403 000 o oObě varianty dosahují kladné čisté současné hodnoty, nicméně varianta A je o 51 000 Kč výhodnější než varianta B. Metoda vnitřního výnosového procenta q U metody vnitřního výnosového procenta se hledá míra odúročení vedoucí k nulové čisté současné hodnotě kapitálu, tzn. že míra odúročení při níž jsou současné hodnoty příjmů a výdajů po dobu existence objektu stejně velké se nazývá vnitřní výnosové procento q Vypočtená kalkulační úroková míra tak představuje maximální zúročení kapitálu (investice), tzn. situaci kdy by požadované zúročení bylo nulové q Vnitřní výnosové procento (r) se zjišťuje tak, že se funkce kapitálové hodnoty (tvar uvedený před rovnítkem) považuje za rovnou nule: q q q Posuzovaný investiční projekt je výhodný tehdy, jestliže zjištěné vnitřní výnosové procento je vyšší nebo rovno stanovené (minimální) kalkulační úrokové míře, která slouží jako srovnávací měřítko Slabiny dynamických metod q Souvisí s větší časové šíři hodnocení (budoucnost je vždy nejistá) q S tím pak souvisí skutečnost, že u budoucích hodnot toku plateb a příjmů se musí pracovat s hrubými odhady q Rovněž kalkulační úrokovou míru lze pouze odhadnout – je vztažena k budoucnosti, o které neexistují jasné informace