PŘEDNÁŠKA č. 2


OBČANSKÝ ZÁKONÍK vs. ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH


Vztah mezi občanským zákoníkem a obchodním zákoníkem je vztahem subsidiarity a speciality. To
znamená, že zákon č. 90/2012 Sb. je speciálním zákonem a zákon č. 89/2012 Sb. je zákonem podpůrným.
Občanský zákoník se použije tehdy, pokud zákon o obchodních korporacích neobsahuje speciální
úpravu.


Občanský zákoník má (1) obecnou část, (2) rodinné právo, (3) absolutní majetkové právo, (4)
relativní majetkové právo a (5) společná a přechodná ustanovení. Celkem má pět částí.


Obecná část

V obecné části občanského zákoníku najdeme principy soukromého práva, statusové věci osoby (FO,
PO), ustanovení o osobnosti člověka, otázku zastoupení, definici věcí, jejich součástí a
příslušenství, právní skutečnosti a právní události, obecná ustanovení o korporacích, počítání času
atd.


Druhá část

Otázky manželství a rodiny jsou upraveny ve druhé části občanského zákoníku (dříve zákon o rodině).


Absolutní majetková práva

Mezi absolutní majetková práva patří vlastnické právo a věcná práva k věcem cizím (právo stavby,
věcná břemena, zástavní a zadržovací právo, předkupní právo) a dědické právo.

Absolutní majetková práva znamenají, že individuálně určený subjekt má práva vůči neurčitému počtu
neurčitých subjektů. Např. Vlastník věci má právo požadovat po všech, aby mu nezasahovali do jeho
vlastnického práva, tj. aby ho nerušili ve výkonu vlastnického práva.


Relativní majetková práva

V této části je upraveno smluvní právo a deliktní závazkové právo. Znakem relativních majetkových
práv je, že práva a povinnosti vznikají mezi individuálně určenými subjekty.

Smlouvy upravené v občanském zákoníku se nazývají smlouvy pojmenované. Je však možné uzavřít i
smlouvu, která jako smluvní typ není upravena v zákoně, pokud není v rozporu s právem.


§1-§117 občanského zákoníku

§ 436-§513 občanského zákoníku

§ 600-§654 občanského zákoníku