Úvod do smluvního práva Smlouva je projev vůle stran zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. § 1724 OZ Strany si mohou zvolit libovolnou formu, ledaže jsou omezeny zákonem nebo ujednáním s druhou stranou § 1576 OZ Podle dřívější právní úpravy mohla být smlouva uzavřená písemně měněna nebo ručena pouze písemně. Podle nové právní úpravy je možno písemně uzavřenou smlouvu změnit i ústně, pokud si to smluvní strany nevyloučily. Smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon, jejímž předmětem je zboží, služba nebo peníze. Smlouva zahrnuje rovněž podmínky realizace závazkového vztahu mezi smluvními stranami. Když mluvíme o smluvní svobodě, myslíme 2 věci: (1) právo jedince svobodně se rozhodnout, zda smlouvu podepíše či nepodepíše a (2) právo zúčastněných jedinců určit obsah smlouvy, který se rozhodli podepsat. § 1725 OZ Zákonné ustanovení upravuje jednotlivé typy smluv tzv. smlouvy pojmenované. V zákoně jsou uvedeny podstatné náležitosti těchto smluv. Strany však mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena tzv. smlouvy nepojmenované § 1745 OZ Je běžnou praxí, že smluvní stany si určí, že jejich práva a povinnosti se budou řídit obchodními podmínkami, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. § 1751 a násl. OZ Navrhovatel tak ztrácí méně času při uzavírání každé smlouva, a tak může uzavřít více smluv. V zájmu předcházení nákladů ze sporu pro rozpor mezi ujednáním ve smlouvě a obchodními podmínkami zákonodárce stanovil pravidlo, že v případě rozporu platí ujednání ve smlouvě. Doložka rebus sic stantibus § 1764 a násl.: Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. !!! Dojde-li však ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr a jedna strana je velmi znevýhodněna, přičemž dotčená strana tuto situaci nezavinila a ani nemohla při uzavírání smlouvy předvídat, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě. Pokud se strany nedohodnout, může kterákoli z nich v přiměřené lhůtě podat návrh k soudu. Soud rozhodne o návrhu na změnu závazku, pokud strana závazku podá návrh k soudu do 2 měsíců ode dne, kdy musela zjistit hrubý nepoměr. Smlouva o smlouvě budoucí je upravena v § 1785 a násl. V srdci smluvního práva je velmi základní princip pacta sunt servanda, tj. smlouvy musí být dodržovány. K porušení smlouvy může dojít vadným plněním (§ 1914 a násl), prodlením (§ 1968 a násl.), nemožností plnění (§2006 a násl.) nebo jiným porušením smlouvy (např. porušením povinnosti mlčenlivosti § 1730). Důsledky porušení smlouvy je možno rozlišit podle toho, zda se jedná o závazek peněžitý či nepeněžitý. V případě peněžitého závazku přichází ze strany porušitele v úvahu povinnost (1) úroky z prodlení, (2) smluvní pokuta, (3) paušální náklady spojené s uplatňováním pohledávky u obchodních transakcí, (4) odstoupení, (5) náhrada škody. Výše úroků z prodlení by neměla být nepřiměřená a neměla by být v rozporu s dobrými mravy. Z judikatury českých soudů nelze obecně dovodit, jakou výši úroků z prodlení si strany mají sjednat, aby předešly riziku neplatného ujednání. Lze snad jen konstatovat, že pokud si smluvní strany ujednají úroky z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky denně, je zde potenciálně vysoké riziko, že takové ujednání může soud prohlásit za neplatné. Naopak úrok ve výši 0,1% z dlužné částky denně je ujednání, které je s určitostí platné. Smluvní pokuta má několik funkcí. Především má odrazovat smluvní stranu v porušení smluvních povinností. V případě že k porušení smluvní povinnosti přesto dojde a povinná strana musí smluvní pokutu uhradit, pak plní funkci kompenzační. !!! Pokud si strany smlouvy ujednaly za porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, nelze požadovat vedle toho náhradu za škodu způsobenou v důsledku stejného porušení smluvní povinnosti. Jelikož se jedná o dispozitivní normu, mohou si strany ujednat i něco jiného např. že vedle ujednání o smluvní pokutě není dotčeno právo na náhradu škody. Smluvní právo zabraňuje oportunismu, zavádí efektivní podmínky, alokuje rizika, snižuje transakční náklady, minimalizuje uzavření nechtěných smluv. Zdroj: - přednáška - Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. - seminární cvičení - Fryštenská, M. Ekonomická analýza civilního práva (PDF na Internetu), kapitola 5. Smluvní právo a ekonomická analýza