Téma:
Společenská organizace
12. 3. 2019

Struktura přednášky
1)
1)
1)Základní pojmy
2)Kontext vzniku formálních organizací
3)Počátky teorie organizace
4)Následný vývoj teorie organizace
5)
5)

Základní pojmy
—Organizace = „velké seskupení lidí, které je neosobního charakteru (řízené pomocí neosobních
pravidel) a vzniká s konkrétním záměrem“. (Giddens, 2001)
— Organizace vznikají v důsledku racionalizace kolektivních lidských aktivit .
— X
—Instituce = ustanovené způsoby lidského jednání
—Byrokracie = typ organizace, v které je administrativa postavená na psaných pravidlech a
hierarchickém uspořádání za cílem dosažení maximální efektivity
¡Poprvé toto označení použil francouzský ekonom de Gournay
(v roce 1745).
•Korporace, koncerny = mocensky vlivné velké firmy
i s mezinárodním působením (vlastníci ¹ řídící)

Moderní byrokratická organizace
—Max Weber
—Weber. M. Byrokracie. In : Autorita, etika a společnost. Praha, 1997.
—Základní rysy byrokracie (tzv. ideální typ):
1)Jasně vymezené kompetence.
2)Jednoznačná hierarchie pravomocí.
3)Přísně určená pravidla - neosobní charakter výkonu zaměstnání.
4)Psaná pravidla.
5)Specializované vědění, práce na plný úvazek  - za ni stálý plat.
6)Oddělení úřadu od bydliště - příslušníci organizace nevlastní hmotné prostředky, s nimiž pracují.

Počátky studia formální organizace
—Problém: Najít univerzálně platné principy ’vědeckého’ řízení výrobních organizací.
—Hl. motiv: efektivnost, ekonomičnost, racionalita
—
—Zakladatel: Frederic W. TAYLOR
—The Principles of Scientific Management (1911)
—
—Výsledek: Vědecký management (taylorismus)
—
—V sociologii M. Weber jako první popsal rysy byrokracie
—

Sociologická teorie od počátků (již v 19. st.) odhaluje dehumanizující účinky placené práce;
nejzásadnější kritiku v tomto směru formuloval Karl Marx.
S problémy vyplývajícími z vysoce rozvinuté
dělby práce se v polovině 20. st. zabýval také
Georges Friedmann

Nová teorie – směr mezilidských vztahů
—Zakladatel: George Elton MAYO
—tzv. Hawthornský experiment:
— mezi 1927 a 1932 realizoval Mayo se svými kolegy sérii studií v závodě  firmy Western Electric v
Hawthornu
—Výsledek: nový směr mezilidských vztahů (human relations) a koncept „sociálního člověka“
—

Pokračovatelé  směru
—Fritz J. Roethlisberger, William Dickson vymezili dvě hlavní funkce průmyslové organizace:
—zajišťovat výrobu (ekonomická funkce)
—poskytovat pocit spokojenosti členům organizace (sociální funkce)
—
—
—

Vliv neformálních skupin
na produktivitu práce
ukázka 1
—
—Donald Roy ve svém výzkumu prokázal tendenci neformálních skupin mařit řídící strategie.
—Předmět: praktiky úmyslného obcházení oficiálního mzdového systému ve vybrané dílně ocelárny ve
Spojených státech.
—Výsledky byly publikovány v roce 1952
—Výzkum o generaci později (v roce 1979) zopakoval Michael Burawoy a potvrdil dřívější zjištění.
—

Nové impulsy:
—východní modely organizace
— tzv. japonský model (kde neplatí Weberova charakteristika organizace)
— William Ouchi
— Výsledek: nová organizační pojetí
—
—Od 80-tých let 20.st. – kritické studium managementu, actor-network theory –
→ úplné pochopení organizací vyžaduje interdisciplinární přístup
—

Byrokratická organizace vs. organizace nové ekonomiky
TRADIČNÍ BYROKRATICKÉ
ORGANIZACE
ORGANIZACE NOVÉ EKONOMIKY ("post-entrepreneurial corporation„)
Hledání jistot: usiluje o zachování
vlastnictví a kontroly
Hledání příležitostí: vyhledává příležitosti a experimentování
Orientace na opakování: efektivita
dosahovaná standardizací
Orientace na kreativitu: inovace má
stejnou váhu jako efektivita
Orientace na pozice: autorita se váže na pozici ve firemní hierarchii
Orientace na jedince: autorita se váže na odbornou znalost nebo vztahy
Orientace na pravidla: odměny za
dodržování předepsaných postupů či pravidel
Orientace na výsledek: odměny na
základě výsledků
Formální struktura: komunikační kanály jsou omezené a pevně dané
Flexibilní struktura: komunikační kanály jsou otevřené
Převzato z: Gelles&Levine (1995)

Etzioniho typologie organizací
—Každá organizace uplatňuje 3 druhy moci.
—
—Dle toho pak rozlišujeme :
—Normativní organizace (zdůrazňující morální přesvědčení, prestiž organizace).
—Odměňující (utilitaristická) organizace – (ekonomická odměna).
—Donucovací organizace (hrozba užitím nátlaku, síly).
—

Typologie organizací (Etzioni)
- pokračování -
—
—Způsoby reakce na uplatňovaný druh moci:
—Morální reakce
—Kalkulující reakce
—Odcizení
morální
kalkulující
odcizující
Normativní org.
1
2
3
Odměňující org.
4
5
6
Donucovací org.
7
8
9

Oblasti sociologického výzkumu
v podniku:
—struktura názorů a postojů k podnikatelské strategii firmy
—obsah a síla podnikové kultury
—úroveň spokojenosti pracovníků s prací a faktory, které ji ovlivňují
—stabilizace pracovníků a fluktuační tendence
—průběh a řízení inovačních procesů
—situace některých specifických skupin pracovníků
v podniku (žen, pracovníků se ZPS, cizinců atd.)
—pracovní pozice a role jednotlivých skupin pracovníků
—studium sociální struktury skupiny - sociometrie
—

Literatura
(k tématu sociálních organizací):
—Georges Friedmann: Rozdrobená práce. Praha 1970.
—Weber, M.: Byrokracie. In: Autorita, etika a společnost. Praha 1997, str. 65-91.
—Merton, Robert K.: Byrokratická struktura a osobnost. In: Studie ze sociologické teorie.
Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 2000, str. 178-195.
—Etzioni, Amitai: Morální dimenze ekonomiky. Praha 1995.
—Reich, Robert: Dílo národů. Praha: Prostor, 1995.
—Peters, T. J.- Waterman, R. H.: Hledání dokonalosti (hl. kap. Racionální model). Praha 2001 (či
vydání z r. 1993).
—
—Učebnice, příručky:
—Bedrnová, Eva, Nový Ivan a kol.: Psychologie a sociologie řízení. Praha: Management Press, 1998.
—Keller, Jan: Sociologie byrokracie a organizace. Praha: Slon, 1996.
—Pavlica K. a kol.: Sociální výzkum, podnik a management. Praha: Ekopress, 2000.
—