Téma: Sociální stratifikace 13. 3. 2019 Přehled přednášky: nSystémy stratifikace a základní pojmy nFunkcionalistický pohled na nerovnost nKonfliktualistický pohled na nerovnost nTřídy v současných západních společnostech nVzdělávací systém jako součást stratifikační struktury Základní pojmy nSociální stratifikace = systém hierarchického uspořádání společnosti. nČtyři principy: 1)sociální stratifikace – charakteristika společnosti, není jen pouhou reflexí individuálních rozdílností 2)sociální stratifikace přetrvává generace 3)sociální stratifikace je univerzálním jevem, který je však velmi proměnlivý 4)soc. stratifikace nezahrnuje pouze nerovnost, ale i přesvědčení n sociální vrstva Lenskiho základní kritéria stratifikace osa x ekonomický kapitál osa z moc (povolání) osa y prestiž (vzdělání) sociální vrstva sociální vrstva Související pojmy: n nsociální mobilita = změna v pozici dotyčného v rámci sociální hierarchie §Vertikální §Horizontální §Intergenerační §Intragenerační n n Současné struktury společnosti nKritérium Typ struktury Charakteristika skupiny n —majetek/ třídní struktura třída n výrobní prostředky n —zaměstnání sociální struktura sociální vrstva n —kultura, sociokulturní struktura kulturní skupiny n životní styl n —pohlaví sociodemografická genderové skupiny n struktura n —věk sociodemografická struktura věkové skupiny — n —etnicita/rasa* etnická struktura etnické skupiny Hlavní třídy/vrstvy moderních západních společností 1) Elita (charakterizuje ji ekonomický kapitál nebo životní styl či jméno). 2) Vyšší střední třída: experti, manažeři (charakterizuje ji povolání, vzdělání, typ práce, příjem, životní styl). 3) Nižší střední třída: technici, nižší administrativní pracovníci (charakterizuje ji povolání, vzdělání, typ práce, příjem, životní styl). 4) Dělnická aristokracie: odborná manuální práce 5) Dělníci: nekvalifikovaná nebo polokvalifikovaná manuální práce. 6) Underclass - třída deklasovaných: stojí mimo trh práce. Třídní struktura podle pozice na trhu práce tzv. EGP – třídní schéma Třídní pozice Popis Typ pracovní smlouvy I Vysokoškolsky vzdělaní odborníci, vysocí státní úředníci a političtí činitelé; manažeři velkých průmyslových podniků; velkobouržoazie Zaměstnavatelé nebo smlouva o služebním vztahu II Středoškolsky vzdělaní odborníci, nižší státní úředníci a političtí činitelé; vzdělaní technici; manažeři menších průmyslových podniků; nadřízení nemanuálně pracujících zaměstnanců Smlouva o služebním vztahu IIIa Rutinní nemanuální zaměstnanci v administrativě a obchodu vyššího stupně; prodavači; zaměstnanci ve službách Kombinace smlouvy o služebním vztahu a smlouvy o vykonávané práci IIIb Rutinní nemanuální zaměstnanci v obchodě a službách nižšího stupně Kombinace smlouvy o služebním vztahu a smlouvy o vykonávané práci IVa Drobní vlastníci, umělci atd. se zaměstnanci Zaměstnavatelé IVb Drobní vlastníci, umělci bez zaměstnanců Samostatně výdělečně činní IVc Farmáři, malorolnící a ostatní samostatně výdělečně činní v primárním sektoru Zaměstnavatelé nebo samostatně výdělečně činní V Polokvalifikovaní technici, dělničtí mistři a předáci Kombinace smlouvy o služebním vztahu a smlouvy o vykonávané práci VI Kvalifikovaní manuální pracovníci Smlouva o vykonávané práci VIIa Polokvalifikovaní nebo nekvalifikovaní manuální pracovníci mimo primární sektor Smlouva o vykonávané práci VIIb Zemědělci a jiní pracovníci v primárním sektoru Smlouva o vykonávané práci Plná verze Verze 7 tříd Verze 5 tříd Verze 3 třídy I I+II Třída služeb I-III Bílé límečky Nemanuální pracovníci II IIIa III Rutinní nemanuálové IIIb IVa IVa+b Drobní podnikatelé IVa+b Drobní podnikatelé IVb IVc IVc Zemědělci IVc-VIIb Zemědělci Zemědělci V V+VI Kvalifikovaní dělníci V+VI Kvalifikovaní dělníci Manuální pracovníci VI VIIa VIIa Nekvalifikovaní dělníci VIIa Nekvalifikovaní dělníci VIIb VIIb Zaměstnanci v zemědělství Pramen: Erikson, Goldthorpe,1992. Goldthorpovo třídní schéma Anglie Francie Německo Švédsko Irsko Maďarsko USA Austrálie Japonsko Třída služeb 25 21 28 24 14 15 28 27 24 Rutinní nemanuálové 9 10 5 8 9 7 11 8 16 Drobní podnikatelé 8 10 7 8 8 2 7 12 13 Zemědělci 2 11 4 5 22 1 3 7 10 Kvalifikovaní dělníci 33 24 37 30 20 31 24 27 20 Nekvalifikovaní dělníci 22 21 18 22 21 30 26 16 14 Zaměstnanci v zemědělství 2 3 1 2 7 14 1 2 3 Rok sběru dat 1972 1970 1976/78 1974 1973/74 1973 1973 1973/74 1975 Česká republika Slovensko Polsko Maďarsko Goldthorpovo třídní schéma 1983 1988 1993 1983 1988 1993 1983 1988 1993 1983 1988 1993 Třída služeb 22.5 24.9 25.9 24.4 25.9 27.6 22.6 22.4 22.3 19.5 21.1 23.8 Rutinní nemanuálové 14.2 14 14.1 14.3 14.6 14.3 15.5 16.1 16.3 11.9 12.7 14.1 Drobní podnikatelé 0.5 0.6 5.5 0.4 0.4 7.7 2.6 3.4 9.8 2.5 3.5 7.3 Zemědělci 0.3 0.2 0.7 0.3 0.4 0.6 10.6 9.6 10.6 0.7 1.1 1.5 Kvalifikovaní dělníci 24 24.3 21.8 27.5 27.8 22.6 22.8 23.5 20.4 28.9 28.3 25.8 Nekvalifikovaní dělníci 31.3 29.3 27.1 25.5 24.4 22 21.5 21.3 18.5 28.6 27.5 24 Zaměstnanci v zemědělství 7.2 6.7 4.9 7.6 6.5 5.2 4.4 3.7 2.1 7.9 5.8 3.5 (Anderson, Taylor 2004 : 258) fcionalismus konfliktualismus elity ti nejtalentovanější jsou oceňovány podle toho, že přispívají k udržení sociálního řádu ti nejmocnější reprodukují své výhody tím, že distribuují zdroje a kontrolují dominantní hodnotový systém třídní ideologie/uvědomění přesvědčení o ne/úspěchu stvrzují status těch, kteří uspěli elity ovlivňují společen. přesvědčení tak, aby vypadala legitimně a fér sociální mobilita vzestupná mobilita čeká ty, kteří oplývají nezbytným talentem a nástroji k úspěchu v systému existuje omezená mobilita, neboť dělnickým třídám a chudým jsou odepřeny ty samé příležitosti, které mají ostatní Sociální nerovnosti nNerovnosti životních podmínek –Rozdílné materiální podmínky →jiné kulturní zázemí a symbolické uznání –→ Empricky: mapování nerovností souvisejících s trhem práce. nNerovnosti v životních šancích –Lidé se liší příležitostmi k získání zdrojů a privilegií (dostupnost vzdělání, práce a společenské prestiže,…). –→ Empricky: analýza sociální mobility/reprodukce. Teorie —reprodukce společnosti se dělí na sociální a kulturní, základem obou je nicméně vzdělanostní systém a selekce, k níž v jeho rámci dochází —představitelé sociální reprodukce vidí příčiny mezigeneračního přetrvávání sociálních výhod a nevýhod v nerovné distribuci bohatství a majetku, ekonomického kapitálu (Althusser, Bowles & Gintis, Kohn) —představitelé kulturní reprodukce vidí příčiny mezigeneračního přetrvávání sociálních výhod a nevýhod v rozdílném kulturním milieu jednotlivých rodin, v kulturním kapitálu (Bernstein & Heathová, Willis, MacLeod) —Pierre Bourdieu stojí uprostřed, jsou to dvě strany jedné a té samé mince, sociální a kulturní se doplňuje nNa příští seminář si přečtěte: n Doseděl, T., T. Katrňák. 2017. „Finanční a nefinanční návratnost vzdělání v době vzdělanostní expanze v České republice.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 53 (5): 693-718 n El. odkaz: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/7c506dc731e6473c0ae685b8cef0e30cc2a17982_17-5-03Dosedel20.pdf nPřipravte si odpovědi na tyto otázky: 1.V čem spočívá expanze vzdělávacího systému? 2.Jaké jsou přínosy této expanze z pohledu jednotlivce i společnosti? 3.Zjistěte, jak se změnila celková vzdělanostní struktura v ČR v posledních cca 25 letech? (Z jakého zdroje jste čerpali?) 4. n