REKLAMNÍ PRÁVO
Mgr. Ing. Martin Štěrba


REKLAMA
Oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii,
mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží,
výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu
poskytování služeb, propagaci ochranné známky.

Na úvod si dovolím uvést definici reklamy podle zákona o regulaci reklamy, neboť se zákonem o
regulaci reklamy budeme posléze pracovat. Je mi zřejmé, že definici reklamy nevidíte poprvé.

KOHO TÝKÁ?
•
•Podnikatel – kdo to je? Jak ho poznáte?
•zpracovatel
•Zadavatel
•Šiřitel
•Zákazník
•Spotřebitel

PODNIKATEL
§ 420 OZ
•Kdo samostatně vykonává
•na vlastní účet a odpovědnost
•výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem
•se záměrem činit tak soustavně
•za účelem dosažení zisku,
•
•à je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

PODNIKATEL
•FO vs PO ?
•Živnostník
•OSVČ
•Firma
•Svobodné povolání

ZÁKAZNÍK
•Kupující
•Spotřebitel § 419
•Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec
samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
•§ 433
•(1) Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu
odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany
a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
•(2) Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku
vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

REKLAMNÍ PRÁVO
•je účelový soubor právních norem z různých právních odvětví týkajících se reklamy. Reklama je
jedním z typů obchodního sdělení (komerční komunikace) např. vedle sponzorování, teleshoppingu
a umístění produktu (productplacement).
Právo pro manažery

Z hlediska reklamního práva je podstatné právní posouzení reklamního kampaní, a to jak z hledisek
autorských práv, osobnostních práv, hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů, ale i z hlediska
veřejnoprávních předpisů.

SPONZOROVÁNÍ
•příspěvek poskytnutý sponzorem jiné osobě s cílem podporovat výrobu, prodej zboží, poskytování
služeb nebo jiné výkony sponzora; sponzorování tedy není darování. Přenášení reklamy zajišťují
komunikační média pěti typů -tisková, vysílací (televizní a rozhlasová), audiovizuální (filmy
v kinech, videokazety aj.), venkovní (letáky, plakáty, dopravní prostředky) a elektronická média
(internet, síť mobilních telefonů, multimédia).
Právo pro manažery

PRÁVNÍ ÚPRAVA
•II. pilíř
•veřejnoprávní:
-zákon o regulaci reklamy,
-zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
-zákon o ochraně spotřebitele,
-trestní zákoník.
•III. pilíř
•samoregulace:
-etický kodex reklamní činnosti vydaný Radou pro reklamu
-(https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/eticky-kodex-reklamy/)
Právo pro manažery
I. pilíř
•soukromoprávní:
-občanský zákoník,
-autorský zákon.

Mezi soukromoprávní aspekty reklamy lze řadit ochranu proti některým typům nekalé soutěže, zejména
postih klamavé reklamy, zlehčování, srovnávací reklamy, parazitování na pověsti (opěrné reklamy),
ale i vyvolání nebezpečí záměny (při napodobení reklamní akce či sloganu jiné osoby). Reklamy se
dotýká autorské právo, ochrana osobnosti, obchodní firmy, obchodního jména, ochranné známky aj.
Veřejnoprávní aspekty reklamy řeší obecně zákon o regulaci reklamy. Vymezuje pojem reklamy jako
oznámení či jinou prezentaci šířenou zejména komunikačními médii s cílem podporovat podnikatelskou
činnost, zejména spotřebu a prodej zboží, prodej, pronájem a výstavbu nemovitostí, poskytování
služeb, prodej a využití práv a propagaci ochranné známky, což zahrnuje i reklamu neplacenou, ne
však již podporu nekomerčních akcí a tzv. sociální reklamu. Od reklamy je třeba odlišit
sponzorování.
Veřejné reklama je upravena i v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání, kde je
reklama vymezena úžeji (jen za úplatu nebo za účelem vlastní propagace vysílatele, časové limity
pro reklamu se však na vlastní propagaci nevztahují), speciálně je vymezeno i sponzorování -
sponzorem rozhlasových nebo televizních pořadů může být jen osoba, která neprovozuje rozhlasové
nebo televizní vysílání ani audiovizuální produkci - a navíc je zde vymezen teleshopping jako přímá
nabídka zboží nebo služeb ve vysílání za úplatu. Tento zákon oproti obecnému veřejnému zákonu o
regulaci reklamy navíc zakazuje např. reklamu a teleshopping politický, náboženský i ateistický, na
erotické služby a výrobky v denní době, dále vliv zadavatele reklamy a teleshoppingu na obsah
pořadů aj. Čas vyhrazený reklamě je omezen (výrazně více u vysílatelů ze zákona, tzv.
veřejnoprávních), při teleshoppingu jej lze překročit do určitých limitů. Provozovatel televizního
vysílání s licencí (tzv. soukromoprávní) může vkládat reklamy do pořadu, nesmí tím však být
narušena jeho integrita, hodnota a vnitřní struktura a musí mít svolení od držitelů autorského
práva. Přerušení je časově limitováno.
Reklamy se dotýká i zákon o ochraně spotřebitele (zákazem nekalých obchodních praktik -klamavých
a agresivních praktik, diskriminace, nabízení výrobků zaměnitelných s potravinami či určených pro
humanitu aj.), pro reklamu je důležitá i regulace spotřebitelských loterií v zákoně o loteriích (na
rozdíl od tzv. spotřebitelských soutěží, které mohou někdy být nekalou obchodní praktikou), závazná
úprava nabídky úvěru v zákoně o spotřebitelském úvěru aj.
Doplněním reklamy jsou právně nezávazná pravidla tzv. samoregulace - etický kodex reklamy a zejména
na něj se vážící rozhodovací praxe Arbitrážní komise Rady pro reklamu, která má také jen
doporučující povahu, ale pomáhá odstraňovat neetické reklamy, popř. společné regulace, kde se
ponechává možnost, aby stát zasáhl, nejsou-li cíle samoregulace plněny. Reklama je upravena
i v řadě předpisů práva ES, zejména ve Směrnici o klamavé reklamě z r. 1984 (kodifikované znění po
novelách viz Směrnici 2006/114/ES) doplněné úpravou srovnávací reklamy z r. 1997 a Směrnicí (ES)
č. 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Televizní
reklama, resp. audiovizuální obchodní sdělení je upraveno směrnicí č. 89/552/EHS o „televizi bez
hranic“ přeměněnou směrnicí 2007/65/ES o audiovizuálních mediálních službách.

ZÁKON O REGULACI REKLAMY
•zakazuje obecně:
-nelegální zboží a služby,
-reklamy klamavé,
-podprahové,
-skryté,
-nevyžádané,
-nepřípustné srovnávací,
-odporující dobrým mravům,
-nekalé obchodní prakticky,
-poškozující zdraví,
-životní prostředí,
-ohrožující bezpečnost, majetek, aj.
-
-
Právo pro manažery

V zákoně o regulaci reklamy lze rozlišit obecné reklamy, které je společné všem sektorům reklamy,
a reklamy určené jen jejím jednotlivým sektorům, tj. druhům zboží a služeb. Do obecného reklamy
patří zákaz reklamy nelegálního zboží a služeb, dále reklamy klamavé, podprahové (ovlivňuje
podvědomí, aniž by to adresát vědomě vnímal), skryté (reklamní sdělení, u něhož je obtížné
rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména není-li jako reklama označeno, patří k němu
i productplacement ve filmech, v ES upravený ve směrnici 2007/65/ES o audiovizuálních mediálních
službách), nevyžádané (pokud obtěžuje adresáta nebo vede k jeho výdajům, např. u reklamy zasílané
faxem, k zahlcení jeho elektronické pošty u tzv. spammingu na internetu aj.), nepřípustné
srovnávací (ohledně její přípustnosti odkazuje na úpravu nekalé soutěže v občanském zákoníku),
odporující dobrým mravům (diskriminuje, snižuje lidskou důstojnost, ohrožuje mravnost, využívá
motiv strachu, obsahuje prvek pornografie, násilí) i reklamy, jež je nekalou obchodní praktikou
(podle zákona o ochraně spotrebitele). Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví, životní
prostředí nebo ohrožující bezpečnost a majetek. Dětská reklama (zaměřená na osoby mladší 18 let) je
v ČR povolena, ale nesmí podporovat chování ohrožující zdraví dětí, jejich psychický či morální
vývoj, využívat jejich důvěřivosti ve vztahu k rodičům a nezkušenosti při doporučení ke koupi zboží
nebo nabídce služeb, nabádat, aby přemlouvaly své rodiče ke koupi výrobků a nevhodným způsobem je
ukazovat v nebezpečných situacích. Zákon zmocňuje obec k zákazu reklamy na určitých veřejně
přístupných místech, v určitou dobu nebo určitými komunikačními médii.

ZÁKON O REGULACI REKLAMY
•zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy
•důraz na dobré mravy reklamy
•speciální úprava:
-tabákové výrobky,
-léčivé přípravky,
-alkoholické nápoje,
-osoby mladší 18 let.
•
Právo pro manažery

Zákon o regulaci reklamy upravuje, že reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí
obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodu rasy, pohlaví či národnosti. Nesmí napadat náboženské
nebo národnostní cítění, ohrožovat mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky
pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama rovněž nesmí napadat politické
přesvědčení, podporovat chování poškozující zdraví a ohrožovat bezpečnost osob, majetku či
životního prostředí. Zákon dále reguluje reklamu na specifické komodity – alkohol, léčivé
přípravky, tabák, pohřební služby, zbraně, střelivo, aj.
U tabákových výrobků platí zásada, že co není výslovně povoleno, je zakázáno. Zákon povoluje
reklamu v publikacích pro profesionály, trafikách a širokosortimentních prodejnách v části určené k
prodeji tabákových výrobků. Povoluje také sponzoring motoristických soutěží a sponzorskou
komunikaci v místě konání, kde není příhraniční účinek. U tabákové reklamy nesmí samozřejmě chybět
varování v rozsahu nejméně 20 % reklamní plochy. Tabáková reklama nesmí být dále zaměřena na
nezletilé a nesmí nabádat ke kouření.
Léčivé přípravky a mají také svá omezení reklamy. Pro širokou veřejnost s výjimkou odborníků je
zcela zakázána reklama léků pouze na předpis. Laické veřejnosti není možné rozdávat vzorky těchto
léků. Reklama dále nesmí mimo jiné cílit na osoby mladší 15 let a musí obsahovat výzvu k pečlivému
pročtení příbalové informace.
V rámci reklam na alkoholické nápoje platí zejména zákaz nabádání k nestřídmé konzumaci a zákaz
spojování alkoholu se zvýšenými výkony, společenským a sexuálním úspěchem či řízením vozidla.
Reklama nesmí tvrdit, že má alkohol léčebné vlastnosti a může být prostředkem řešení osobních
problémů. Rovněž nesmí Cílit na osoby mladší 18 let. V tomto případě jde zejména o zákaz používání
atributů, které osoby mladší 18 let oslovují (např. oblíbená celebrita).
Zákon o regulaci reklamy se ale věnuje reklamě zaměřené na osoby mladší 18 let v obecnější rovině.
Platí např. zákaz podporovat chování, které ohrožuje zdraví, psychický či morální vývoj těchto lidí
(např. různé sexuální prvky). Dále je mimo jiné zakázáno ukazovat osoby mladší 18 let v nevhodně
nebezpečných situacích (přebíhání dálnice).

ALKOHOL
Právo pro manažery

Zdroj:
https://www.vitalia.cz/clanky/autori-studie-doporucuji-zakaz-reklamy-na-alkohol-stoji-nas-to-miliar
dy-rikaji/

TABÁKOVÉ VÝROBKY
https://www.instagram.com/p/B285g6BoOCo/
Právo pro manažery

Veškerá reklama tabákových výrobků, včetně užívání pouhých charakteristických znaků (kromě
netabákových výrobků s dříve užívanými tabákovými logy) či produktového sponzoringu, je zakázána.
Za reklamu se ovšem považuje jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým či
nepřímým (!) účinkem je propagace tabákového výrobku. To znamená, že reklamou tabáku s nepřímým
účinkem je například i reklama na pojištění, ve které pojištěnec pokuřuje doutník. Jedinými
povolenými výjimkami z tohoto zákazu zůstávají
-reklama v tisku, na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách nebo v elektronických prostředcích
určená výlučně profesionálům v obchodě tabákem;
-reklama na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní
skříni a na přiměřené označení těchto prodejen;
-reklama na tabákové výrobky v hotelích, hospodách, supermarketech a jiných provozovnách, musí
ovšem být umístěna v části určené k prodeji tabákových výrobků;
-sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání;
-publikace, které jsou tištěné a vydávané ve třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro
vnitřní trh Evropských společenství.
Povolená reklama musí obsahovat 20% varování „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje
rakovinu“, a to na bílé ploše naspod, velkým černým tučným písmem s výškou 80% proužku; v
audiovizuální reklamě musí být titulek průběžný. Povolená reklama rovněž nesmí být zaměřena na
nezletilé či nabádat ke kouření a vyloučené je též rozdávání vzorků.
Zdroj:
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/-25cesko-17-3-1993-reklamy-na-cigarety-mizi-z-prazskych-tramvaji/
1597762
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/obrazem-mala-historie-reklamy-na-cigarety-a-zakaz
u-koureni-snaha-o-omezeni-saha_1705310700_pj
https://www.reflex.cz/clanek/zivot-a-styl/41070/koureni-skodi-zdravi-reklamy-vsak-melo-krasne-podiv
ejte-se.html

LÉČIVA
Právo pro manažery

LÉKY Za lékovou reklamu se podle zákona o regulaci reklamy považují všechny informace,
přesvědčování nebo pobídky k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby
léčivých přípravků. Dále pak zákon o regulaci reklamy za lékovou reklamu výslovně označuje návštěvy
obchodních zástupců u osob oprávněných předepisovat, dodávat nebo vydávat léky, dodávání vzorků
léčivých přípravků, podporu předepisování, výdeje a prodeje léků pomocí daru, spotřebitelské
soutěže s nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny, sponzorování
setkání navštěvovaných odborníky a sponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků. Jakákoli
činnost, jejímž cílem je vyšší spotřeba léků, je tedy lékovou reklamou. Za lékovou reklamu se
naopak nepovažuje obsah lékových obalů, obsah příbalové informace, odpovědi na dotazy ke
konkrétnímu léku, obsah prodejních katalogů a ceníků (pokud neobsahují popis vlastností léku),
informace týkající se například změn balení a varování před nežádoucími účinky. Pro lékovou reklamu
zaměřenou na odborníky i pro lékovou reklamu zaměřenou na širokou veřejnost společně platí, že
předmětem reklamy může být pouze lék, který je oficiálně registrován, že všechny informace uvedené
v reklamě musejí odpovídat oficiálně schválenému souhrnu údajů o léčivém přípravku a že léková
reklama musí vždy podporovat racionální užívání léku a nesmí přehánět jeho vlastnosti. Léková
reklama zaměřená na veřejnost musí být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je lék a musí
obsahovat registrovaný název léku, běžný název léčivé látky (je-li v léku jen jedna), informace
nezbytné pro správné použití léku (sdělení o indikaci a způsobu užívání léku) a zřetelnou (v
případě tištěné reklamy dobře čitelnou) výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace. Předmětem
lékové reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být léky dostupné jen na předpis a léky, které
obsahují omamné nebo psychotropní látky. Léková reklama zaměřená na širokou veřejnost rovněž
například nesmí srovnávat, nesmí naznačovat, že účinky podávání léku jsou zaručené nebo že nejsou
spojeny s nežádoucími účinky nebo že jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného léku,
nesmí být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let a nesmí doporučovat lék s odvoláním na
doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo jiných osob s autoritou. Léková reklama zaměřená na
odborníky musí obsahovat přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje, které odborníkům
umožní vytvořit si vlastní názor o terapeutické hodnotě léku. Dále pak musí povinně obsahovat
základní informace o léku podle SPC, a to včetně data schválení nebo poslední revize textu,
informace o způsobu výdeje léku (zda je lék volně prodejný či na předpis) a informaci o způsobu
hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění (hrazen plně/hrazen částečně/neuhrazen).
Léková reklama zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků
určených převážně pro tyto odborníky (např. odborné publikace, odborný periodický tisk, odborné
audiovizuální materiály, speciální internetové stránky apod.). V souvislosti s lékovou reklamou
nesmí být odborníkům nabízeny věcné či peněžité dary nebo jakýkoli jiný prospěch; povolenou
výjimkou je dar nepatrné hodnoty se vztahem k odborné činnosti. Specifická pravidla zákon uvádí též
pro vzorky léků, pořádání kongresů či propagačních setkání. Tzv. připomínková reklama smí obsahovat
jen název či logo anebo ochrannou známku léku – potom není nutné, aby obsahovala celý povinný text
(varování pro veřejnost ani zkrácenou informaci pro odborníky). Zákon se také nevztahuje na tzv.
údaje o lidském zdraví nebo onemocněních. Lze tedy legálně prezentovat veřejnosti obecné informace
o výskytu určité nemoci, o možnostech jejího léčení a prevenci apod. V takových obecných
informacích o zdraví a nemocech by se však neměly vyskytovat reklamní prvky a přímé ani nepřímé
údaje o konkrétním léku.
Zdroj:
https://www.tyden.cz/rubriky/media/televize-a-radia/televize-dostaly-za-reklamy-na-leky-pres-tri-mi
liony-pokut_205209.html?showTab=nejnovejsi
https://www.lupa.cz/clanky/media-musi-kontrolovat-zda-leky-z-reklamy-leci-lze-takovou-povinnost-vub
ec-splnit/
http://www.dobrylekarnik.cz/

DALŠÍ SPECIFIKA
•automobily,
•cenové údaje,
•dočasné užívání ubytovacího zařízení,
•elektrospotřebiče,
•hazardní hry,
•investiční společnosti a fondy,
•kojenecká výživa,
•pohřební služby,
•politická a volební reklama,
•přípravky na podporu sexuální výkonnosti,
•zbraně a střelivo
•
•
•
•
Právo pro manažery

AUTOMOBILY Podle zákona č. 56/2001 Sb. musejí v každém propagačním materiálu k nově vyrobenému
osobnímu automobilu být zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v
osvědčení o homologaci typu tohoto vozidla, a v případě uvedení alespoň dvou typů nově vyrobených
osobních automobilů i údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 pro všechny typy nově
vyrobených osobních automobilů nebo srovnání jejich spotřeby pohonných hmot. Štítek se shodnými
údaji musí být navíc v každém prodejním místě či místě, kde jsou automobily pronajímány.
CENOVÉ ÚDAJE Informace o ceně, obsažená v reklamě, anebo okolnost, že informace je neúplná anebo
chybí, nesmí podle zákona o ochraně spotřebitele zejména vzbuzovat zdání, že cena je nižší, než
jaká je ve skutečnosti, stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí, v
ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací anebo služeb, za které se ve skutečnosti platí
zvlášť, cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není, vztah ceny a
užitnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je
takový, jaký ve skutečnosti není. Výrobce zboží určeného ke konečné spotřebě může uvést např. v
nabídkovém ceníku, katalogu, propagačních podkladech nebo na obalu zboží doporučenou cenu prodeje
konečnému spotřebiteli vždy však s označením "nezávazná doporučená spotřebitelská cena"
DOČASNÉ UŽÍVÁNÍ UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ Reklama na dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné
rekreační služby musí obsahovat údaj o právu spotřebitele získat informace, které musí být
spotřebiteli poskytnuty před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na
uzavření smlouvy, včetně uvedení místa a způsobu, kde a jak lze tyto informace získat. Za reklamu
se přitom považuje i nabídková nebo prodejní akce, v rámci které lze sjednat smlouvu, ve které se
sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, nebo jiná rekreační služba. Pozvánka na takové akce
musí obsahovat zřetelné uvedení účelu a povahy akce. Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné
rekreační služby nesmějí být nabízeny reklamou jako investice.
ELEKTROSPOTŘEBIČE U elektrospotřebičů, jejichž konkrétní seznam je ponechán na vůli prováděcích
předpisů, jsou obchodníci povinni uvádět odkaz na třídu energetické účinnosti výrobku, a to v těch
informačních a reklamních materiálech, které popisující spotřebu energie, konkrétní technické
parametry výrobku nebo cenu výrobku (nikoliv tedy úplně nutně ve všech reklamách). V místě prodeje,
u vystavených výrobků anebo v katalogu zásilkové služby pak musí být navíc celý energetický štítek
a k němu ještě tzv. informační list.
HAZARDNÍ HRY U hazardních her nejde jen o kasina či blikající automaty: za hazardní hry zákon
považuje loterii, kursovou sázku, totalizátorovou hru, bingo, technickou hru (to jsou zmíněné
automaty), živou hru (ruleta, karty, kostky), a dokonce i tombolu či malý karetní turnaj, které ale
mají pravidla zjednodušená. Žádné sazky, losy, herny či automaty - a ani jejich reklamu - již nelze
ozdobit českou či evropskou či třeba dánskou vlajkou a tím jim dodávat zdání oficiálnosti či nějaké
kvality. Hazardní hry totiž nesmějí v reklamě používat státní symboly členského státu Evropské unie
nebo Evropského hospodářského prostoru a nesmějí ani užívat symboly Evropské unie nebo jejich
napodobeniny. Zajímavé ovšem, je, že vlajek a státních symbolů jiných zemí se toto omezení netýká,
takže například losy s mexickou vlajkou lze šířit i nadále. Pokud jde o samotná hráčská doupata,
tedy tzv. herní prostor, jeho výlohy, okna a vstupy musejí být zabezpečeny proti nahlížení do
vnitřních prostor. Napadne-li Vás přitom, že jde o skvělou příležitost k umístění reklamy, není ani
to možné: podle zákona totiž na budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se
herní prostor nachází, nesmí být umístěna reklama, sdělení nebo jakékoli jiné formy propagace,
zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, na provozování hazardních her
nebo získání výher. Nezbývá tedy než výlohy pouze zneprůhlednit anebo na něm umístit reklamu méně
sporné služby. Také motivace hráčů k návštěvě herny či zapojení do jiné hazardní hry je nově
omezena: zákon zakazuje v souvislosti s provozováním hazardní hry poskytovat účastníkovi hazardní
hry jakoukoli výhodu v podobě potravin, nápojů, tabákových výrobků nebo povzbuzujících látek. V
platnosti je obecný zákaz reklamy nepovolených či neoznámených her podle zákona o regulaci reklamy.
A v platnosti je též i etická regulace Rady pro reklamu, která požaduje, že reklama hazardu musí
být společensky odpovědná a nesmí vybízet k nadměrnému sázení; nesmí být cílena na osoby mladší 18
let obsahem ani kontextem, ve kterém se objevují; nesmí vybízet k účasti na takovému sázení, které
by mohlo být nelegální, společensky škodlivé, neodpovědné nebo by mohlo způsobit jejím účastníkům
právní či společenskou újmu. Reklama hazardu dle Rady také nesmí být umístěna v médiích určených
především pro nezletilé, ve školách a jiných veřejných zařízeních, která jsou určena především
nezletilým, či v těsné blízkosti takových zařízení. A konečně, žádná osoba vystupující v reklamě na
loterie a jiné podobné hry nesmí vypadat jako osoba mladší 25 let a fakticky musí být starší 25
let.
INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A FONDY, INVESTIČNÍ SLUŽBY Podle zákona č. 240/2013 Sb. o investičních
společnostech a investičních fondech a vyhlášky 244/2013 Sb. propagační sdělení týkající se fondu
kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu zejména - nesmí používat
nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a z jeho obsahu a formy musí být zřejmé, že
jde o propagační sdělení, - musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od jiného
sdělení, je-li šířené společně s jiným sdělením, - nesmí obsahovat údaje popírající nebo snižující
význam údajů uvedených ve statutu, sdělení klíčových informací nebo srovnatelném dokumentu tohoto
fondu a - musí obsahovat údaje o tom, jakým způsobem a v jakém jazyce lze získat statut a sdělení
klíčových informací tohoto fondu kolektivního investování, - musí výslovně upozornit na skutečnost,
že se hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného fondem může vyznačovat
značnou kolísavostí, je-li to namístě, - musí obsahovat odkaz na investiční strategii, jde-li o
fond, který neinvestuje převážně do investičních cenných papírů ani nástrojů peněžního trhu, nebo
který kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje jiný finanční
kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark), - musí obsahovat údaj o tom, že investuje nejméně 85
% svého majetku do cenných papírů vydávaných jeho řídícím fondem, je-li tomu tak. Obchodník s
cennými papíry při komunikaci se zákazníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení,
týkající se investičních služeb nebo investičních nástrojů, nesmí dle zákona č. 256/2004 Sb. a
vyhlášky č. 303/2010 Sb. používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Pro jeho
propagační sdělení pak zejména platí, že - obsah musí být v souladu se všemi informacemi, které
zákazníkovi poskytl, - z obsahu a formy musí být zřejmé, že jde o propagační sdělení - z obsahu
komunikace musí být zřejmé údaje o osobě obchodníka, - obsah komunikace pro „neprofi“ klienty musí
dostačující, přesný a nesmí zdůrazňovat potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s
investiční službou nebo s investičním nástrojem, aniž by současně výrazně a objektivně
neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s investiční službou nebo
investičním nástrojem spojena, - obsah komunikace nesmí zastírat, zlehčovat nebo zamlčovat důležité
skutečnosti, informace nebo upozornění. Obchodník s cennými papíry musí přihlížet k tomu, jak by
vysvětlení, propagaci nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou intelektuální úrovní,
obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení zákazníka. Zvláštní velmi konkrétní regulaci
včetně povinných textů pak má případné užití srovnávání, využití údajů o výkonnosti v minulosti,
provedení simulace minulého výkonu a případně uvádění budoucí výkonnosti. A ještě dodatek: zákony
také zakazují neoprávněné užívání slov „burza“, „banka“ a „spořitelna“; nepovolaným osobám také
zakazují užívat označení „podílový fond“, „standardní fond“, „speciální fond“, „fond kolektivního
investování“, „fond peněžního trhu“, „krátkodobý fond peněžního trhu“, „ETF“, „EuVECA“, „EuSEF“,
„fond kvalifikovaných investorů“, i tvary od těchto slov odvozené či s nimi zaměnitelné; zakazují
také v reklamě uvádět, že takový nepovolaný inzerent podléhá dohledu České národní banky nebo že
výkon jeho činnosti podléhá dohledu České národní banky, anebo jiný údaj, byť sám o sobě pravdivý,
může-li vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, vést k závěru, že Česká národní
banka nad ním nebo nad výkonem jeho činnosti vykonává dohled. Zakázány jsou též obraty „regulovaný
trh“, „burza cenných papírů“ a „centrální depozitář cenných papírů“. Všechny investiční i penzijní
produkty také podléhají regulaci pobídek.
KOJENECKÁ (POČÁTEČNÍ A POKRAČOVACÍ) VÝŽIVA Reklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu
musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku a nesmí působit proti kojení; nesmí
obsahovat pojem jako "humanizované" nebo "maternizované" nebo podobný výraz, vyvolávající dojem, že
se plně nahrazuje přirozené kojení. Reklama na počáteční kojeneckou výživu musí obsahovat pouze
vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a
ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná
mateřskému mléku nebo je lepší. V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat
širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním
způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou. Výrobcům a prodejcům počáteční
kojenecké výživy je zakázáno předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo
dary na podporu prodeje. Zákaz se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných
propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti; zákaz se ovšem
nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním
institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací.
Reklama na počáteční kojeneckou výživu musí obsahovat zřetelný text: "Důležité upozornění"
poukazující na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen na radu nezávislých
odborníků z oboru medicíny, výživy nebo léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí o
kojence a malé děti, nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo tvrzení, které by
mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka. Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou
identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy. A konečně, reklama na počáteční a
pokračovací kojeneckou výživu, zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí, musí vždy obsahovat
jednoznačné informace uvedené ve zvláštních právních předpisech, rozuměj na obalu.
POHŘEBNÍ SLUŽBY Podle zákona nesmí reklama na provozování pohřební služby, na provozování
krematoria nebo na provádění balzamace a konzervace být šířena v areálu zdravotnického zařízení a
zařízení sociálních služeb, nesmí být šířena adresnou formou, zejména prostřednictvím dopisů,
letáků nebo elektronickou poštou, a nesmí být šířena v souvislosti s informováním o smrti.
POLITICKÁ A VOLEBNÍ REKLAMA Volební reklama v rozhlase a televizi je obecně zakázána, pokud není
výslovně zvláštním zákonem povolena. U voleb senátních, obecních a krajských voleb žádný zvláštní
zákon reklamu v televizi ani rozhlase nepovoluje, takže v těchto médiích je třeba na politickou a
zejména volební reklamu rezignovat. Zato u voleb do Poslanecké sněmovny a u voleb do Evropského
parlamentu zákon povoluje 14 hodin České televizi a 14 hodin Českému rozhlasu, které jsou zdarma a
dělí se losem. U voleb prezidentských mají kandidáti na funkci prezidenta vyhrazeno v České
televizi pět hodin a v Českém rozhlase pět hodin bezplatně poskytnutého vysílacího času. Ti, kteří
případně postoupí do druhého kola, pak ještě hodinu navíc. V ostatních médiích žádný zákaz volební
či politické reklamy neplatí, a tak lze tato média využívat kdykoliv i dlouhou dobu před zahájením
volební kampaně a k tomu víceméně jakoukoliv formou. Jedinou výjimkou je čas těsně před volbami,
kdy musí v den voleb ustat kampaň v budovách, kde se volí, a v jejich okolí. O vlastním obsahu
volební kampaně všechny volební zákony říkají de facto totéž, totiž že musí probíhat čestně a
poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž
kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. Přes toto ustanovení je
zajímavé, že v politické reklamě jsou povoleny i metody, které – pokud by byly použity obdobně v
hospodářské soutěži - by musely být označeny za nekalou soutěž (například zlehčování konkurenta
pravdivým údajem). Předpisy o nekalé soutěži se totiž vztahují pouze na jednání v hospodářské
soutěži a nikoliv na soutěž politickou. V prezidentské kampani musí reklama obsahovat informaci o
jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta
na funkci prezidenta republiky. U ostatních kampaní jsou obdobně zakázána anonymní oznámení,
týkající se voleb, a to po dobu od vyhlášení voleb do ukončení hlasování.
PŘÍPRAVKY NA PODPORU SEXUÁLNÍ VÝKONNOSTI Zákaz televizní reklamy, sponzoringu, product placementu a
jiných obchodních sdělení, týkajících se erotických služeb, erotických výrobků a humánních léčivých
přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti, vylučuje, aby tato obchodní sdělení
byla zařazována do vysílání v průběhu dne. Povolena tak zůstávají pouze v době od 22 hodin večer do
6 hodin ráno.
ZBRANĚ A STŘELIVO Reklama na střelné zbraně a střelivo může být podle zákona o regulaci reklamy
šířena jen odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva; v
prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí, nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo
v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva; v odborných publikacích a
periodickém tisku zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších
tištěných materiálech, určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva.

POTRAVINY
•splnění dalších požadavků EU:
•Informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
•
•zákaz označování potravin jako „bio“, pokud nebylo vydáno osvědčení o biopotravině.
•
•omezení tvrzení o zdravotních účincích potravin.
•
•
Právo pro manažery

Reklama na potraviny musí také splňovat požadavky stanovené dalším předpisem Evropské unie, podle
kterého informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné a nesmějí
být zavádějící, zejména:
a)pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení,
množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání;
b)připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá;
c)vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné
potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti
nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin;
d)vyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina
nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně
používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou. S výhradou odchylek
stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny
určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti
umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti
odkazovat.
V reklamě na potraviny ovšem mohou být uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo
použitelného předpisu Evropské unie (viz dále). Reklama na doplněk stravy, resp. potravinu pro
zvláštní výživu, musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný, text "doplněk
stravy", resp. "potravina pro zvláštní výživu". Podle zákona o ekologickém zemědělství je dále
zakázáno označovat potravinu, na kterou nebylo vydáno osvědčení o biopotravině, slovem „bio“ nebo
„eko“ nebo grafickým znakem nebo údaji poukazujícími na ekologický, organický, přírodní nebo
biologický způsob výroby. Na druhou stranu, při značení bioproduktů či biopotravin nebo při jejich
propagaci nesmí být uváděno, že představují záruku vyšší organoleptické, nutriční nebo zdraví
prospěšné jakosti. A konečně je zde třeba zmínit předpisy o označování obalů potravin, které jsou
velmi složité a přísné. Ty dále na obalech zakazují - mimo jiné - užívání slov „domácí“, „čerstvý“,
„živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“. Nařízení Evropského parlamentu a rady č.
1924/2006 reguluje používání zdravotních tvrzení u potravin, a to nejen na obalech, ale také v
reklamě. Smysl nařízení je jednoduchý: dříve byla v celé EU všechna zdravotní tvrzení zakázána, aby
se potraviny nepletly s léky, ale trh si je žádá a proto je namístě některá oprávněná zdravotní
tvrzení u potravin povolit. Podstata celého nařízení u výživových tvrzení spočívá v jejich popisu
přímo v příloze Nařízení, u zdravotních tvrzení pak v tom, že Evropská komise vydává seznamy
zdravotních tvrzení, která jsou pravdivá a která proto je možné používat. Jak lze v praxi při
právním hodnocení určitého tvrzení postupovat, ukazují následující odstavce. První je vždy otázka:
Je produkt, kterého se tvrzení týká, skutečně potravinou ? Je komunikace, v níž má být tvrzení
použito, skutečně reklamou či obalem ? Pokud je odpověď na obě otázky „ano“, je namístě pokračovat
a určit zdravotní tvrzení. Pokud je odpověď byť na jedinou otázku „ne“, nemá smysl pokračovat,
regulace zdravotních tvrzení o potravinách zde neplatí. Druhým krokem je identifikace zdravotního
tvrzení, které je bez dalšího zkoumání vždy zakázané. Taková jsou zdravotní tvrzení naznačující, že
potravina léčí nemoc (léčení zůstává vyhrazeno jen lékům); negativní, tj. že nekonzumování ohrožuje
zdraví; týkající míry či množství úbytku hmotnosti; týkající se alkoholu (nad 1,2%); s doporučením
odborníků či neautorizovaných sdružení; nepravdivá, dvojsmyslná, klamavá; vyvolávající pochyby o
jiných potravinách či strach; nabádající k nadměrné konzumaci potraviny; naznačující, že vyvážená a
různorodá strava nemůže obecně zajistit přiměřené množství živin; odkazující na změny tělesných
funkcí, vzbuzující strach. Tato tvrzení není a nebude možné vůbec používat a je třeba je proto
rovnou odmítnout. Nejde-li o zakázané tvrzení, lze v druhém kroku identifikovat zdravotní tvrzení,
které je „hard“, neboli dle čl. 14. Taková jsou zdravotní tvrzení o snížení rizika nemoci a
zdravotní tvrzení týkající se dětí. Tato tvrzení jsou povolena pouze tehdy, pokud jsou uvedena na
schváleném centrálním (ale postupně vycházejícím) evropském seznamu. Seznam povolených tvrzení
vzniká na základě žádostí firem a velmi pomalu po jednotlivých tvrzeních. Dokud tvrzení nevyjde,
nesmí být užito. Příklady již povolených tvrzení, vázaných ovšem na další podmínky: „Vápník je
potřebný pro normální růst a vývin kostí u dětí“ či třeba „Bylo zjištěno, že žvýkačka oslazená 100%
xylitolem snižuje množství zubního plaku. Velké množství zubního plaku představuje rizikový faktor
při tvorbě zubního kazu u dětí“. Příklady již zakázaných tvrzení: „Mléčné výrobky (mléko a sýry)
podporují zdravý chrup u dětí.“ A „Pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko
vzniku dehydratace a souvisejícího poklesu výkonnosti“. V dalším kroku lze identifikovat zdravotní
tvrzení, které je „light“, neboli dle čl. 13/1/a. Taková jsou zdravotní tvrzení, poukazující na
význam pro růst, vývoj a fyziologické funkce organizmu. Jsou povolena, pokud jsou uvedena na
schváleném centrálním velkém evropském seznamu. První část seznamu vyšla v květnu 2012. Dokud Vaše
tvrzení není schváleno či zakázáno, lze jej používat, ale stejně musí splňovat obecné podmínky,
nesmí léčit a nesmí uvádět prevenci nemocí. Důležité je, že závazně platí jen seznamy EU (nikoliv
podkladový seznam MZ, nikoliv zprávy EFSA, nikoliv vyjádření MZ k etiketě, které zadavatelé rádi
vydávají za schválení). Příklady již povolených tvrzení, vázaných ovšem na další podmínky: „Vápník
je potřebný pro udržení normálního stavu zubů.“, „Voda přispívá k udržení normální regulace tělesné
teploty.“ či třeba „Žvýkačky bez cukru přispívají k zachování mineralizace zubů“. A konečně,
poslední typem zdravotního tvrzení je tvrzení „nespecifické“. Taková jsou zdravotní tvrzení bez
věcného obsahu, typu „pro Vaše zdraví“, „dejte svému doktorovi volno“, „zdraví, které chutná“ apod.
Tato tvrzení jsou povolena, pokud je současně uvedeno nějaké schválené zdravotní tvrzení. Zbývá
připomenout, že definice zdravotního tvrzení je velmi široká. „Zdravotním tvrzením“ se totiž rozumí
každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi
kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Vždy je třeba počítat s
tím, že „zařazování“ zdravotních tvrzení je velmi subjektivní. Vyhledavač zdravotních tvrzení je na
http://ec.europa.eu/nuhclaims/. Nezapomeňte také, že při použití zdravotních tvrzení musí být
uveden na obalu (a pokud tam není, pak i v reklamě) další povinný text, zahrnující sdělení o
významu různorodé a vyvážené stravy a zdravého životního stylu, množství potraviny a způsob
konzumace potřebné k dosažení uvedeného příznivého účinku, případné sdělení určené osobám, které by
se měly vyhnout konzumaci této potraviny, a vhodné varování, pokud nadměrná konzumace daného
produktu může ohrozit zdraví. U tvrzení dle článku 14 pak musí být navíc uveden údaj uvádějící, že
se na vzniku onemocnění, na které tvrzení odkazuje, podílí více rizikových faktorů a že úprava
jednoho z těchto rizikových faktorů může nebo nemusí mít příznivý účinek.

TVORBA REKLAMY
•Zpracovatel
•Zadavatel
•Šiřitel
•
•(Příjemce)
•
Právo pro manažery

Do obecné části reklamy také patří rozlišení jednotlivých subjektů právních vztahů v reklamě
a jejich odpovědnosti. Zpracovatel reklamy (reklamní, resp. komunikační agentura zpracovává reklamu
pro sebe nebo pro jinou osobu) odpovídá za soulad obsahu reklamy se zákonem, je-li použita jen pro
jeho potřebu; jinak za něj odpovídá společně a nerozdílně se zadavatelem reklamy (tj. tím, kdo ji
objednal u jiné osoby a v jehož prospěch je obvykle prezentace konána). Zadavatel odpovídá za
pravdivost údajů obsažených v reklamě vysílacích médií a, pokud jej nelze určit, odpovídá
provozovatel vysílání. Šiřitel (u vysílacích médií provozovatel vysílání) odpovídá za dodržení
legálního způsobu šíření reklamy (např. její vkládání do pořadů tak, aby byly ke spojení s ní
vhodné a byly dodrženy zákonné podmínky, zejména časové limity vložení, její odlišení od ostatních
pořadů aj.). (Za to, že sponzorský příspěvek bude využit v souladu se zákonem, odpovídá jeho
příjemce.)

FORMY DOZORU NAD REKLAMOU
a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
b) Státní ústav pro kontrolu léčiv,
c) Ministerstvo zdravotnictví,
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
f) Úřad pro ochranu osobních údajů,
g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
h) celní úřady pro reklamu,
i) krajské živnostenské úřady.
Právo pro manažery

Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy (dále jen „orgán
dozoru“) jsou
a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání
a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním
vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání,
b) Státní ústav pro kontrolu léčiv pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky
a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),
c) Ministerstvo zdravotnictví^ pro reklamu na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti,
s výjimkou působnosti podle písmena a),
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pro reklamu na přípravky na ochranu
rostlin a pomocné prostředky, s výjimkou působnosti podle písmena a),
e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv pro reklamu na veterinární léčivé
přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a),
f) Úřad pro ochranu osobních údajů pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky podle
zvláštního právního předpisu, je-li způsob šíření této reklamy nekalou obchodní praktikou,
g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro požadavky stanovené zákonem o potravinách
a tabákových výrobcích, zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny
je Česká republika, pro výživové nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie o výživových a zdravotních tvrzeních, pro zavádějící informaci užitou v rozporu s přímo
použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a pro údaje
použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití
označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v reklamě na potraviny, včetně
sponzorování, s výjimkou působnosti podle písmena a),
h) celní úřady pro reklamu, propagaci nebo podporu hazardních her zakázaných podle zákona
upravujícího hazardní hry, a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmene a),
i) krajské živnostenské úřady v ostatních případech.

PŘI TVORBĚ REKLAMY JE TŘEBA SI DÁT POZOR
•
•nepřípustnou srovnávací reklamu,
•nekalou obchodní praktiku,
•protiprávní jednání.

SANKCE
Právo pro manažery

Sankce stanovuje zákon o regulaci reklamy v ustanovení § 8 a § 8a:
zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-40
Příklady sankcí Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
http://www.sukl.cz/sukl/sankce-ulozene-podle-zakona-o-regulaci-reklamy

JAK SE BRÁNIT SANKCÍM
→rozhodnutí správního orgánu o udělení sankce,
→nesouhlasím s rozhodnutím
→správní žaloba.
-příslušný krajský soud (Městský soud v Praze),
-kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,
-nad rámec v případě porušení základních práv a svobod à Ústavní stížnost.
•
•procesně se řídíme správním řádem.
Právo pro manažery

Příklad rozsudku Nejvyššího správního soudu, č.j. 1 As 47/2010-65:
Žalovaná rozhodnutím ze dne 3 2. 2009 udělila žalobkyni pokutu ve výši 50 000 Kč, neboť dospěla
k závěru, že žalobkyně porušila zákaz reklamy v rozporu s dobrými mravy podle § 2 odst. 3 zákona
o regulaci reklamy. Žalovaná popsala reklamní spot žalobkyně na zubní pastu Parodontax, který měl
premiéru dne 10. 3. 2008 na programu televize Prima a následné byl reprízován do 1. 6. 2008 na
programech ČT 1, ČT 2, televize Prima a Nova, takto: „V obraze pohled na dno umyvadla. Obraz je
doprovázen zvukovou stopou znázorňující zvuky při čištění zubů. Poté následuje odplivování zbytků
zubní pasty a slin do umyvadla spolu s příměsí krve. Výjev se opakuje. Do třetice je doplněn
o vypadlý zub. Ve 21. sekundě spotu se objevuje nápis: ,Kdy si konečně uvědomíte, že je to
problém?‘ V obraze se objevuje vyplivnutá krev tentokrát i s vypadlým zubem. Ve 28. sekundě hlas
muže oznamuje: .Zubní pasta Parodontax pomáhá proti krvácení dásní‘ V obraze je současně znázorněna
horizontálně zubní pasta. Spolu s nápisem: ,PROTI KRVÁCENÍ DÁSNÍ‘“. Délka spotu byla 30 sekund.
K porušení zákona o regulaci reklamy mělo dojít tím, že reklamní spot využíval motivu strachu,
který vyznívá jako ultimativní výhrůžka typu „buď krev a paradentóza s následnou ztrátou chrupu,
nebo náš výrobek“.
Nejvyšší správní soud rozhodl takto:
K naplnění skutkové podstaty podle § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je třeba,
aby reklama využívala motivy strachu, a to takovým způsobem, že bude současně rozporná s dobrými
mravy. Ne každý eventuální motiv strachu v reklamě proto bude automaticky protiprávní.

NEVYŽÁDANÁ REKLAMA
•sms zprávy,
•e-maily
•
•opt in
•opt out
Právo pro manažery

Nevyžádaná reklama je upravena v několika právních předpisech a tento rozdílný právní režim
způsobuje, že pro část reklamních sdělení platí tzv. režim opt-out a pro část režim opt-in.
Vysvětlení těchto pojmů je tedy klíčové: režim opt-out znamená, že reklamu lze šířit, dokud to
spotřebitel výslovně neodmítne, a naopak, režim opt-in vyžaduje před jakýmkoli šířením reklamy
získání výslovného souhlasu adresáta. Zákon o regulaci reklamy zakazuje šíření nevyžádané reklamy v
listinné podobě, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje, přičemž za reklamu,
která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi přesto, dal předem jasně a
srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena. Platí zde tedy
režim opt-out. V praxi to znamená, že např. letáky do poštovních schránek je možné distribuovat,
pokud ovšem tyto schránky nejsou označeny nějakým symbolem či nápisem, ze kterého je zřejmé, že
adresát si takové reklamní letáky nepřeje. Zákon o službách informační společnosti č. 480/2004 Sb.
se vztahuje na elektronické prostředky, používá pro nevyžádanou reklamu pojem „nevyžádaná obchodní
sdělení“ a zavádí pro ně režim opt in, tedy povinnost šiřitel mít předem souhlas adresáta se
zasláním takového sdělení. Za elektronické prostředky se považuje zejména síť elektronických
komunikací, elektronická komunikační zařízení, koncová telekomunikační zařízení a elektronická
pošta. Laicky řečeno se tedy jedná o síť internet, pevné i mobilní telefony, emaily, faxy, telefony
bez lidské obsluhy atd. Zásady pro užívání e-mailů, SMS, MMS zpráv a další elektronické pošty v
marketingové praxi, tj. pro zasílání tzv. obchodních sdělení (např. reklam) jsou dále: (i) souhlas
adresáta (příjemce) předem (ii) povinnost začlenit do každé zprávy jasnou a zřetelnou možnost
zdarma odmítnout další zasílání obchodních sdělení (reklam) včetně kontaktu na odesílatele (iii)
zákaz utajení identity odesílatele a (iv.) povinnost označit zprávu jako obchodní sdělení. Pro
vysvětlení je ještě třeba uvést, že obchodní sdělení je v zákoně definováno jako všechny formy
sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé
podpoře zboží či služeb nebo image podniku.

OSOBNÍ ÚDAJE
•Vyžadují souhlas toho, koho se týkají.
•
•Souhlas musí být udělen vědomě.
•
•Souhlas nemusí být bezpodmínečně písemný, ale správce musí být schopen udělení souhlasu prokázat.
Právo pro manažery

Jakékoliv užití osobních údajů v marketingových databázích (i jejich pořízení) podléhá zvláštnímu
zákonu č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, který v mnoha případech (nikoliv však ve všech)
vyžaduje souhlas toho, koho se údaje týkají, a také povinnosti registrovat se jako správce u Úřadu
pro ochranu osobních údajů. Běžnou marketingovou činnost s využitím databází ovšem zákon
nezakazuje, ale využívání osobních údajů při ní svazuje řadou podmínek. Základní podmínkou přitom
je, že údaje lze shromažďovat a užívat jen se souhlasem osoby, které se týkají. To se ovšem netýká
využití jména, příjmení a adresy pro marketingové účely, získaného z vlastní činnosti či z
veřejných zdrojů. V ostatních případech je souhlasu dotčené osoby třeba, tato podmínka však není
samozřejmě nepřekonatelná: při sběru dat (například v soutěži) je prostě jen důležité správně
takový souhlas na odpovědní kupón předtisknout, nechat takový kupon účastníkem podepsat či alespoň
vlastnoručně vyplnit a vzor kuponu uschovat či jej prokázat jiným způsobem. Obdobně (tedy vyžádáním
nepísemného souhlasu a zachováním dokladu o mechanismu sběru) je možné postupovat při sběru dat po
Internetu či po telefonu. Vždy je ovšem nutné dodržet zásadu, že souhlas musí být udělen vědomě,
tj. spotřebitel musí mít možnost se s textem souhlasu před jeho udělením seznámit (tj. na
internetových stránkách či na začátku telefonního hovoru) a musí sám učinit úkon, kterým souhlas
potvrdí – např. vyplnění kuponu, odškrtnutí souhlasu v určeném okénku, stisknutím tlačítka na
telefonu. Souhlas nemusí být bezpodmínečně písemný, ale správce musí být schopen udělení souhlasu
prokázat.

NEKALÁ SOUTĚŽ
•upravena v občanském zákoníku,
•Nekalé soutěže se dopustí dle generální klauzule ten:
ükdo se dostane v hospodářském styku,
üdo rozporu s dobrými mravy soutěže,
üjednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům ,
ünebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže.
üNekalá soutěž se zakazuje.
•Speciální skutkové podstaty : klamavá reklama, klamavé označení zboží nebo služby, srovnávací
reklama, vyvolání nebezpeční nebo záměny, parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, porušení
obchodního tajemství, dotěrné obtěžování zákazníků a ohrožení zdraví nebo životního prostředí.
•
Právo pro manažery

Reklamní právo rovněž řeší nekalou soutěž, kdy se konkurence brání proti reklamní kampani svého
rivala dle ustanovení o nekalé soutěži v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Nejčastěji v
praxi dochází k parazitování na konkurenční značce, uvádění klamaných či nepravdivých údajů nebo
nejsou splněny podmínky srovnávací reklamy.
Podle základní univerzální definice se zakázané nekalé soutěže se dopustí ten, kdo se dostane v
hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním, způsobilým přivodit újmu jiným
soutěžitelům nebo zákazníkům. Skutkových podstat nekalé soutěže, tedy vlastně příkladů obecně
zakázaného jednání, je celá řada. Nejdůležitějším příkladem je klamavá reklama, tedy taková
reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých
věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, a která přitom klame nebo je způsobilá
klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i
zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob. Obdobně klamavé označení zboží nebo
služby je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím
označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že
vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo
uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde. Rovněž je nerozhodné, zda
ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Klamavost působí i
údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen
dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“. Důležité
je, že způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k
okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn. Měřítkem klamavosti určitého sdělení je prostě
představa, vzniklá na jeho základě v mysli běžného, povrchně vnímajícího spotřebitele.
Sebechytřejší „klička“, jakou je například doplnění hlavního klamavého sloganu hvězdičkou s odkazem
na drobný text uvádějící věc na pravou míru, nemá žádný právní význam, pokud z takové reklamy
vznikne ve spotřebiteli klamná představa. Přitom není rozhodující, že spotřebitel povrchně vnímané
reklamě „špatně rozuměl“ nebo že jí nevnímal celou. Vyvolání nebezpečí záměny se dopustí ten, kdo
užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem, anebo
i ten, kdo užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo
obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné.
Stejně tak vyvolá nebezpečí záměny, kdo napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se
jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky
předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny
vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny
nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením
nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele. Zvláštní skutkovou podstatou nekalé soutěže je
parazitování na pověsti, tedy zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele
umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak
nedosáhl. Zlehčováním je zase jednání, při němž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech,
výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit
újmu. Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivého údaje o poměrech, výkonech nebo výrobku
jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Za nekalou soutěž se
považuje i dotěrné obtěžování zákazníků, tedy sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách,
jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo
podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo sdělování reklamy,
při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde
příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy. Dopustit se nekalé soutěže může
představovat vždy velké a těžko měřitelné právní riziko: dotčený konkurent totiž může mimo jiné
dosáhnout okamžitého zastavení reklamy a může také žádat různé satisfakce, včetně omluv a finanční
náhrady

OBRANA PROTI
NEKALOSOUTĚŽNÍMU JEDNÁNÍ
•právní prostředky ochrany:
-zdržet se takového jednání,
-přiměřené zadostiučinění,
-odstranit závadný stav,
-náhrada škody,
-vydání bezdůvodného obohacení.
-
Právo pro manažery

SROVNÁVACÍ REKLAMA
•Stanovené poměrně přesné podmínky:
-není-li klamavá,
-srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu,
-srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných
-vlastností zboží nebo služeb včetně ceny,
-srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení,
-nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich
-označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a
-nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby
-označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem.
•
Právo pro manažery

Pro srovnávací reklamu vymezují právní předpisy poměrně přesné podmínky. Smyslem těchto podmínek je
dosažení co nejvěcnějšího a nejobjektivnějšího srovnávání, které bude prosté subjektivních soudů a
bezpředmětných ryze účelových srovnávání. Jde například o podmínku, že lze srovnávat jen produkty
uspokojující stejné potřeby či určené ke stejnému účelu. Srovnání nesmí být klamavé a nesmí
zlehčovat.  Srovnání je dále možné pouze v případě, že jsou porovnávány znaky podstatné,
relevantní, ověřitelné a reprezentativní. Srovnání by mělo být zpravidla ve více znacích a může
zahrnovat i cenu. Porovnání v jediném znaku je spíše výjimečné. Ukázkou může být např. reklama z
roku 2001, která srovnávala otevírací dobu hypermarketu Carrefour a Tesco. Hypermarket Tesco tehdy
komunikoval, že má otevřeno nonstop.
Srovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu.
Srovnávací reklama je přípustná, pokud se srovnání týče,
-není-li klamavá,
-srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu,
-srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných
-vlastností zboží nebo služeb včetně ceny,
-srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení,
-nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich
-označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a
-nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby
-označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem.
Za ideální a právně bezpečný zdroj srovnávací reklamy se považují nezávislé spotřebitelské testy, k
jejichž přetištění v reklamě je ovšem zapotřebí souhlas vydavatele. Pokud by srovnávací reklama
nesplňovala uvedené podmínky, může být nekalou soutěží.

NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY
•Je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé
podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak
neučinil.
•Zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
Právo pro manažery

Nekalé obchodní praktiky jsou institutem zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, který by
měl sjednotit různé zákazy, existující v zemích Evropské Unie. Svým dopadem se dotýkají i reklamy.
Nekalé obchodní praktiky zákon zakazuje. Obchodní praktika je obecně nekalá, je-li jednání
podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je
způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je
jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na
určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. Obchodní praktika,
která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny
spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť
zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem, který prodávající může
rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; zákon naštěstí dodává, že
tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení,
která nejsou míněna doslovně. Nekalé obchodní praktiky zahrnují zvláštní skupinu klamavých jednání
a klamavých opomenutí a druhou skupinu praktik agresivních. Mezi klamavé patří zejména ty, které
cíleně klamou nepravdivými údaji, ale i ty, které rafinovaněji klamou údaji pravdivými anebo -
ještě rafinovaněji – klamou tím, že mlčí. Agresivní obchodní praktiky zase svým obtěžováním,
donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršují možnost svobodného
rozhodnutí spotřebitele. Zákon o ochraně spotřebitele také obsahuje černou listinu, kde jsou
konkrétně popsána jednání, která se považují vždy za nekalá. Tak například klamavé bude vždy, pokud
obchodník například neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení, anebo nepravdivě
prohlašuje, že výrobek nebo poskytnutá služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení.
Agresivní praktikou na černé listině je například situace, kdy obchodník vytváří dojem, že
spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo
poskytována služba, bez uzavření smlouvy.
Příklady:
Veškeré naše ovoce a zelenina má certifikát 100% bez GMO!
Simona se bála jíst potravinářské výrobky s GMO (geneticky modifikované). Proto ji vyděsilo
zjištění, že ve velkém supermarketu, kde nakupovala, bylo u vystaveného ovoce a zeleniny umístěno
označení „bez GMO“, ačkoli produkty nebyly certifikovány.
Velká sleva na malé auto! Dvousedadlový LePetit 007sx. Nyní pouze 299 500 Kč!
Michal uvažoval o koupi ojetého vozu, ale když v nedělních novinách objevil tuto reklamu, ještě týž
den odpoledne se vypravil k prodejci vozů. Nicméně když tam přišel, pocítil zklamání. Obchodník mu
sdělil, že všechny vozy 007sx jsou „vyprodány“ a že další budou v prodeji možná až za „měsíce“.
Prodavač aut se snažil Michala přimět ke koupi o něco většího vozu „Grossiz“ za vyšší cenu: 399 500
Kč.
Do 24 hodin si kupte „Sedmistupňový program Josefa Svalovce na vypracování superpevného břicha“ a
zaplatíte polovinu běžné ceny! Neváhejte! Akce končí o půlnoci 30. června 2010. Tento produkt se
již nikdy nebude nabízet. Sportovní trenér Pepa Svalovec dospěl k závěru, že tajemství, které v
rámci tohoto programu odhaluje, má příliš velkou cenu. Koupit teď>>
„Akci“ na tento informační produkt firma prodloužila o týden, což stejně po celou dobu zamýšlela.
Všechny počítače zahrnují pokročilou technickou podporu. Promluvte si se skutečnou lidskou bytostí
na naší non-stop horké lince Babel Computers „Mluvíme vaším jazykem“
Anna je Češka a začátečnice v oblasti počítačů. Od přítele se dozvěděla, že jistá firma se sídlem v
sousedním Německu prodává počítače za nižší cenu, než kolik stojí v Česku. Obchodní zástupce, se
kterým jednala, mluvil plynně česky. Když však Anna měla problém a zatelefonovala na horkou linku
technické podpory firmy Babel Computers, zjistila, že tam mluví pouze německy.
Je vaše rodina dnes v noci v bezpečí? Víte, že 55% všech domácností se alespoň jednou stane obětí
vloupání? To znamená více než 50% pravděpodobnost, že vám a vaší rodině bude ukraden majetek, nebo
že vám nějaký zločinec dokonce fyzicky ublíží. Naštěstí existuje jednoduchý způsob, jak můžete svůj
majetek a svou rodinu zabezpečit: GetFamilySafe™, domácí poplašný systém získávající cenu. Tato
klamavá reklama opomíjí zmínku o tom, že vysoká čísla statistiky vloupání pocházejí z části města s
vysokou kriminalitou, a tudíž nejsou charakteristické pro všechny oblasti.

KLAMAVÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY
•Je-li při ní užit nepravdivý údaj,
•Je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem
a souvislostem, za nichž byl užit,
•Opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po
podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje
nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, nebo
•Vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh
k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele,
•Není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal,
jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán
kodexem.
•Také nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví
Právo pro manažery

Příklady:
Neoprávněně používá značku jakosti
Příkladem může být neoprávněné používání značky bio u některých potravinových doplňků. Řada výrobců
klame spotřebitele právě tím, že bez povolení používají značku bio.
V září 2007 to byly: Bio koenzym Q 10 (výrobce: Bio Commerce), BioDrain (výrobce New Nordic
Pharmabrands Ltd), Bio-oBran (výrobce: Daiwa Pharmaceutical Co., Ltd), Biopron (výrobce: Valosun,
a. s.), BioXtra (výrobce: Biox healthcare, s. a.) a Biofemin (NP Pharma Sp.z.o.o.).
Nepravdivě tvrdí, že produkt bude dostupný po omezenou dobu
Obchodník informuje kolemjdoucí velkými nápisy na výloze, že prodejna je v likvidaci nebo že končí.
Když jdete za dva měsíce znovu kolem, zjistíte, že dotyčná prodejna je stále ještě v likvidaci, a
navíc má plný obchod zboží.
Nepravdivě tvrdí, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo postižení
Seniory, hlavně na různých předváděcích akcích, ohromují prodejci skvělými léčebnými účinky
přístrojů, které podle jejich tvrzení mají léčit všechno od chřipky až po rakovinu.
Pokud však obchodník něco o účincích svého výrobku tvrdí, musí být schopen to také doložit - v
tomto případě osvědčením od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který potvrzuje účinnost prostředků
zdravotnické techniky.
Poskytuje nesprávné informace o tržních podmínkách
Opět jde velmi často o seniorské předváděcí zájezdy. Účastníci se zde dozvědí, že pouze tady a teď
mají možnost nakoupit výrobky za bezkonkurenčně nejnižší ceny, protože se jinak prodávají za
nesrovnatelně vyšší ceny. Po návratu lidé zjistí, že je možné totéž zboží pořídit běžně mnohem
levněji, než za kolik ho prodávali na zájezdu.
Nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže i ceny, aniž by byly ceny uděleny
Obchodník tvrdí, že pokud zanecháte své kontaktní údaje, můžete vyhrát nějakou zajímavou cenu. Ve
skutečnosti nic nezískáte, zato obchodník obohatí svou databázi o další položku. Také se divíte,
odkud vzali zasilatelé všemožných nabídek vaši adresu?
Tvrdí, že prodej je povolený, i když tomu tak není
Sdružení obrany spotřebitelů například narazilo na dětský dudlík, který se upevňoval na oděv
spínacím špendlíkem. Dovozce tvrdil, že výrobek je bezpečný a má na něj povolení. Jenže už nedodal,
že platí ne pro tento konkrétní výrobek, ale podobný, kdy se dudlík připevňoval na oděv dítěte
bezpečnou klipsou.

VW scandal



Activia



Red Bull Wings



Assateague Wild Horses



Rice Krispies



New Balance



Extenze Extended Release Male Enhancement Supplement | Walgreens



lumosity mom large 2



Nový Hyundai Tucson | Hyundai Motor Czech s. r. o.



AGRESIVNÍ OBCHODNÍ PRAKTIKY
•Svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje
možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.
•Posuzuje se:
a. načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky,
b. způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost,
c. vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele,
d. nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo
e. hrozba protiprávním jednáním

Příklady:
Vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu bez uzavření smlouvy
S tím se občas setkávají senioři na předváděcích zájezdech. Organizátoři vyhlásí, že z restaurace,
kde se akce koná, nepustí nikoho, kdo nepodepíše kupní smlouvu. Případně že toho, kdo smlouvu
nepodepíše, neodvezou zpět, takže se musí vrátit na vlastní náklady.
Opakovaně nabízí zboží prostřednictvím telefonu, faxu, mailu
Jedná se o obtěžování různými nabídkami, i když spotřebitel dává najevo, že si nepřeje, aby byl
obtěžován. Často se volající vymlouvají, že jde o průzkum, ale za pár minut zjistíte, že jde o
nabídky různých produktů.
Osobně navštíví spotřebitele v bytě a nedbá jeho požadavku opustit byt
Příkladem je situace, kdy podomní obchodník, který prodává vysavače, předvádí svůj produkt v bytě
zákazníka a chce pokračovat i tehdy, když spotřebitel výslovně říká, že nemá zájem, a vyzývá ho k
opuštění bytu.
Požaduje, aby spotřebitel k pojistné události předložil doklady, které nelze odůvodněně pokládat za
důležité
Například může jít o situaci, kdy vám bylo vykradeno zavazadlo při letecké přepravě, přičemž k
proplacení pojistného po vás budou chtít předložit účtenky za všechny věci, jichž se škoda týká. To
je však při sebelepší vůli nemožné.
Požaduje okamžité nebo odložené platby za zboží dodané obchodníkem, ale nevyžádané spotřebitelem
Lidé často dostávají knihy, prádlo a další výrobky, které si neobjednali, ale odesilatel po nich
přesto žádá zaplacení. Podle § 53 odst. 9 občanského zákoníku však spotřebitel nemusí platit za
neobjednané zboží. Kromě toho není spotřebitel povinen dodavateli zásilku vrátit, ani jej o tom
vyrozumět.
Vytváří klamný dojem, že jste vyhráli nebo vyhrajete
Častá praktika v nabídkách "prázdninových klubů", které vás napřed osloví v "průzkumu", následně
vám oznámí, že jste vyhráli a že máte možnost získat zájezd do nějaké "atraktivní lokality". Jenže
na předváděcí akci, kam vás pozvou, vám nabídnou jen holý pobyt. Cestu i stravu si musíte zaplatit,
o výhru se samozřejmě nejedná.

OCHRANA OSOBNOSTI
•souhlas osoby s vyobrazením v reklamě,
•historické osoby ztrácí svoji ochranu, pokud nežijí a nežijí jejich přímí potomci,
•uvedení cizího výrobku v reklamě musí být přiměřené důvodům a okolnostem a nesmí vyvolat klamnou
představu,
•hodnota zvířete a věci x zaměnitelnosti zvířete či věci.
•
•
Právo pro manažery

LIDÉ, VĚCI A UDÁLOSTI ZOBRAZENÉ V REKLAMĚ Pro účely reklamy bude vždy platit, že osoba, která má v
reklamě být zobrazena tím způsobem, že bude identifikovatelná, musí s takovým účinkováním předem
souhlasit, ať už se jedná o sportovce, politika či běžného smrtelníka. Ochrana se týká např.
zobrazení podobizny, zveřejnění obrazových či zvukových záznamů, vlastního jména, dopisů či
jakýchkoliv jiných projevů osobní povahy. Toto ustanovení samozřejmě vylučuje pořizování
jakýchkoliv záznamů skrytou kamerou či obdobným způsobem, nemluvě již o jejich užití v reklamě, bez
předchozího souhlasu dotčené fyzické osoby. Ani projevy, prvotně pořízené bez souhlasu dotčené
osoby v souladu se zákonem (například pro účely umělecké), nemohou být poté užity k jinému účelu,
aniž by byl souhlas dodatečně vysloven. Ochrana přestává být funkční ve chvíli, kdy se taková osoba
stane „historickou osobností“, a to nastává tehdy, když již nežije ani ona, nikdo z jejích přímých
potomků ani jiná osoba blízká. Pokud jde o zobrazení cizích výrobků v reklamě, právní názory se
často různí, nicméněje prostě možné řádně zakoupený výrobek bez zvláštního souhlasu výrobce či
pořadatele použít i k jiným účelům než k prosté vlastní konzumaci, třeba „dát jej do reklamy“.
Uvedení cizího výrobku v reklamě musí být ale přiměřené důvodům a okolnostem jeho užití a nesmí
vyvolat klamnou představu (třeba že výrobce cizího výrobku reklamu podporuje), anebo vyvolat jiný
nekalosoutěžní výsledek (například představou, že mé výrobky jsou tak dobré jako cizí výrobek),
anebo zasáhnout do dobré pověsti výrobce toho výrobku. Otázka použití cizích výrobků může být
nicméně citlivá například u akcí na podporu prodeje cigaret, s kterými si mnoho výrobců nepřeje být
spojováno a považovalo by je za poškození své pověsti. U událostí, zejména například sportovních,
je situace ještě složitější: i zde platí, že nelze žádat, aby reklama o takové události zcela
mlčela, ale nesmí se dopustit parazitování či jiného nekalosoutěžního následku. V době populárního
fotbalového mistrovství tak například nemůže nikdo bránit inzerentovi, aby používal motivy míčů či
jiné obecné fotbalové motivy a nelze mu ani bránit, aby například vstupenky na zápasy věnoval jako
výhru do své soutěže, nevylučuje-li to smluvní závazek akceptovaný při jejich zakoupení. Také
právní režim zobrazení zvířete či osobní věci v reklamě nemá dosud zcela jasná pravidla. Nicméně by
mělo platit, že tam, kde hodnota zvířete či věci je výsledkem určité zvláštní péče či činnosti
jejího majitele (výstavní kus zvířete, skvěle opravený veterán auta, vlastnoručně vyrobená věc
apod.), je souhlasu majitele k zobrazení v reklamě zapotřebí; tam, kde jde o věc obyčejnou a
zaměnitelnou („venkovská“ kočka, škodovka na ulici, šátek z konfekce apod.) žádného souhlasu
zapotřebí není. Na závěr pak zmiňme používání cizích ochranných známek. Zásadně lze o něm říci, že
skutečnost, že určitá slova (symboly, emblémy) jsou registrována jako ochranné známky, ještě
neznamená, že by je nikdo „nesměl ani vyslovit“. Vždyť zboží běžně prochází celým obchodním
řetězcem, zpravidla mimo kontrolu výrobce, a každý článek v tomto řetězci musí, má-li produkt
prodat, jej na své úrovni propagovat. V reklamě se proto mohou i bez souhlasu vlastníka objevit
cizí ochranné známky, jsou-li na jeho výrobcích či v „běžném prostředí“ či třeba proto, že se
inzerují náhradní díly. Stejně jako u použití produktu samotného zde ovšem také platí, že
zobrazením cizí ochranné známky musí být v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a
pravidly hospodářské soutěže.

•Děkuji za pozornost