Finanční a bankovní systém Ing. Jarmil Vlach •Co je to bankovní systém •Různé podoby bankovního systému •Co je to centrální banka •ČNB •Její vlastnosti, funkce •Nástroje centrální banky •Regulace a dohled 2 Co se dozvíte, resp. co budete umět vysvětlit Bankovnictví •Bankovnictví má historii trvající tisíce let. Ta od svého vzniku korelovala s dějinami peněz a potřebou směny výrobků a služeb, postupně získala svou nynější formu, legislativu, která jej upravuje. • A v posledních několika stoletích plejádu bankovních produktů, které mohou jednotlivci i korporace využívat. • Bankovnictví •Starověk •Nejstarší instituce vykazující funkce banky byly pravděpodobně chrámy různých starověkých kultur, které sahají až do 3. tisíciletí před n. l. Vklady tvořilo obilí, domácí zvířata a později drahé kovy ve formě mincí. Je možné, že proces půjčky časově předcházel vzniku peněz. •Babylon •Nejstarší nalezené záznamy půjček pocházejí z 18. století př. n. l. z Babylónské říše. Dávali je duchovní tamním obchodníkům. V době Chammurapiho zákoníku bylo bankovnictví dostatečně rozvinuto na to, aby našlo místo v tehdejších zákonech, které proces půjček upravovaly. • Bankovnictví •V antickém Řecku doznalo bankovnictví dalšího posunu. Půjčky částečně přešly z duchovních v tamních chrámech též na soukromé nebo městem placené osoby a vedle půjčky spatřily světlo světa takové „bankovní produkty“ jako úvěr, peněžní vklady, směna cizích peněz a posouzení pravosti přinesených mincí.[1] První starověký bankéř, o kterém máme záznamy, je Pythius, jenž se půjčování věnoval v 5. století př. n. l. na poloostrově Malá Asie Bankovnictví •V antickém Řecku se bankovní operace počaly přesunovat mimo náboženské objekty. Velký rozmach pro bankovnictví přišel v období starověkého Říma. Z této doby pochází slovo banka, které má původ v italském slově il banco. Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichž byly prováděny finanční transakce. •Ve středověké Evropě je počátek výrazného úspěchu židovských bankéřů. Křesťanství totiž zakazovalo půjčovat peníze na úrok. U muslimů platí dodnes zákaz půjčené peníze zatěžovat úrokem a proto islámské banky fungují na jiných principech. Průmyslová revoluce přinesla potřebu většího množství finančních služeb a ústavů. V tomto období nastal rozmach bankovnictví, který celý obor nasměroval k vývoji do jeho dnešní podoby. • Bankovnictví •Římská říše - od roku 326 př. n. l. platil zákon, podle nějž se občan, který nedokázal splácet dluhy svému věřiteli, stal jeho otrokem. • Bankovnictví •Egypt •V Egyptě kromě zlata a jiných drahých kovů ve formě peněz používalo obilí a sýpky plnily funkci bank. Když byl později Egypt pod nadvládou Řeků (332–30 př. n. l.) tyto sýpky transformoval do sítě státních „obilných bank“ se sídlem v Alexandrii. Protože obilí bylo uznávaná komodita po celém Egyptě (a nejen v něm), a pro depozitory bylo jedno, do jaké sýpky svůj „obilný vklad“ vloží a z jaké si jej (oni nebo ti, kteří tento obilný kredit od nich koupili) později vyzvednou, rozvíjel tento systém kreditní bankovnictví ještě víc. • Středověk •Ve 8. – 9. stol. se začíná rozvíjet obchodování směrem hlouběji do vnitrozemí evropského kontinentu. Od začátku 12. stol. dochází k postupnému sdružování obchodníků z jedné rodiny – jde o vznik tzv. obchodních společností schopných financovat rozsáhlejší projekty. V polovici 13. století začínají nejvýznamnější italské městské státy razit mince. • Novověk •Roku 1609 byla v Amsterdamu založena první novodobá banka – Amsterdamská banka. Jejím úkolem bylo měnit a z trhu stahovat nekvalitní mince. Kromě vkladů prováděla směnečné transakce, až později dávala úvěry. Její klienti mohli využívat bezhotovostních plateb.[2][3] • Finanční trh •střetává se zde nabídka s poptávkou •dominuje tržní konkurence •umožňuje alokaci finančních prostředků od přebytkových subjektů k deficitním •realizují finanční zprostředkovatelé: bankovní instituce a nebankovní finanční zprostředkovatelé ( pojišťovny, penzijní či podílové fondy, soukromé osoby apod. • Trendy na finančních trzích •Restrukturalizace i konsolidace bank • Sekuritizace – sdružování strukturovaných aktiv ( úvěry, pohledávky, cenné papíry ) do balíku, který je postoupen třetí osobě. Na tento balík podkladových aktiv jsou emitovány cenné papíry, které jsou kryté peněžními příjmy z aktiv portfolia. •Finanční inovace •Internacionalizace a integrace finančních trhů •Institucionalizace •Reforma burzovních systémů Bankovní systém •Soustava tvořená všemi bankovními institucemi na území daného státu, jejich vztahy se všemi okolními subjekty (např. domácnostmi) •Banka jako významný finanční zprostředkovatel je součástí finančního trhu a podílí se na jeho celkovém fungování •Funkčnost bankovního systému – ovlivňuje ekonomický systém dané země, právní prostředí, daňové a regulační prostředí, rozvinutost finančního trhu, měnová stabilita, zapojení do mezinárodních organizací, regulace bankovních aktivit Různé podoby bankovního systému •Jednostupňový versus dvoustupňový •Univerzální model a model odděleného bankovnictví •Vysoká otevřenost vůči zahraničním bankám a malá otevřenost •Pobočkový systém vs unitární vs propojený bankovní systém Bankovní soustava v ČR •Dvoustupňová : Centrální banka a ostatní banky ( obchodní, hypoteční, spořitelny…) •Univerzální model •Pobočkový model •Otevřený model •V ČR 49 bank ( k 1.1.2021) , z toho 10 bank s rozhodující českou účastí ( 2 státní účast), 14 s rozhodující zahraniční účastí a 25 poboček zahraničních bank. 16 Zajímavost •11 „českých“ bank: •Pouze 4 z nich ryze české •ČEB, ČMZRB – vlastněné z majoritní většiny státem •Fio banka – Fio holding (100 %) •Banka Creditas – Pavel Hubáček (81,82 %) • •Další se sice tváří jako české, ale nejsou, víte proč? •Je u nich uváděn jako rozhodující vlastník český subjekt, tzn., že podíl domácího vlastníka na základním kapitálu je vyšší než 50%, jenže: •J&T Banka – jediným akcionářem J&T FINANCE GROUP SE, která skutečně je zapsaná v českém obchodním rejstříku, jenže dále spadá do slovenské skupiny J&T podnikatele Tkáče •Hypoteční banka – 100% ČSOB, kterou však vlastní KBC Bank •Stavební spořitelna České spořitelny – z 95% vlastněna Českou spořitelnou, která je součástí rakouské Erste Group •Modrá pyramida stavební spořitelna – jediným vlastníkem KB, v té ale nadpoloviční většinu ovládá francouzská skupina Société Générale •ČSOB stavební spořitelna – 55% vlastní ČSOB, stoprocentní dceřinná společnost belgické KBC Bank •Raiffeisen stavební spořitelna – 100% Raiffeisen bank, a.s. – 90% rakouský Raiffeisen Bausparkassen Holding •MONETA Stavební spořitelna (bývalá Wüstenrot – stavební spořitelna) – 100% Moneta Money Bank – drobní akcionáři různého původu Model národohospodářského koloběhu • •Vzájemná propojenost poptávky a nabídky čtyř veličin : • 1. Trh zboží a služeb • 2. Domácnosti • 3. Trh výrobních faktorů ( trh práce, přírodnin, podnikavost, finanční trhy • 4. Firmy • FISKÁLNÍ VZTAHY •Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu = struktura veřejných výdajů a daní. Znamená aktivní zasahování státu do hospodářství •Monetární politika – stabilita měny Proč FISKÁLNÍ •Z latiny – Fiscus = košík, později státní pokladna. •Spojení s daněmi a daňovou politikou. •Dříve potřeby panovníka, jeho armády. •Od 18.století stoupá funkce státu Hospodářská politika •Stanovuje základní cíle a k jejich dosažení používá nástroje fiskální a monetární politiky. • • Monetární politika •Centrální banky vykonávají Monetární ( měnovou ) politiku ovládáním peněžní zásoby : •Nástroje jsou • - úrokové sazby •- inflace •- státní dluhopisy •- soukromé dluhopisy , akcie , cenné papíry • • MONETÁRNÍ -MĚNOVÁ POLITIKA •Hlavní subjekt: centrální banka (ČNB) •Postavení ČNB: •1. měnová autorita, emisní banka (nezávislé postavení na vládě) •2. dohled nad celým finančním trhem jako správní úřad •3. „bankovní“ a zprostředkovatelské služby •4. zúčtovací centrum •postavení upraveno v Ústavě, zákoně o ČNB, zákoně o bankách a dalších •CÍLE PENĚŽNÍ POLITIKY •= reálné ukazatele vývoje ekonomiky jako celku •CENOVÁ STABILITA (s nízkou mírou cenového růstu, tj. inflace v národním hospodářství) • •MĚNOVÁ POLITIKA: •1. expanzivní = politika centrální banky, která zvyšuje peněžní nabídku (resp.snižuje úrokovou míru) • •může působit na: •povzbuzení spotřeby a investic a HDP •snížení nezaměstnanosti •posílení hospodářského růstu •2. restriktivní = politika centrální banky, která snižuje peněžní nabídku (resp.zvyšuje úrokovou míru) • •Napomáhá - omezit míru inflace Samostatnost a nezávislost ČNB •Personální nezávislost (bankovní radu jmenuje prezident a odvolat člena je možné pouze na základě zákonných podmínek) •Institucionální nezávislost (bankovní rada nesmí při rozhodování přijímat žádné pokyny od kohokoliv) •Funkční nezávislost (autonomie při realizování inflačních cílů a nástrojů) •Finanční nezávislost (zákaz financování veřejného sektoru) •Transparentnost (veřejné informace, které jsou pravidelně zveřejňovány) • ČNB •Řídící orgán ČNB: bankovní rada •Členové bankovní rady: •guvernér (Jiří Rusnok), •dva víceguvernéři (Marek Mora a Tomáš Nidetzký) •a další čtyři členové (Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl) •Všichni jmenování prezidentem ČR na šestileté období • ČNB •Cíle ČNB •Primární cíl: péče o cenovou stabilitu •Sekundární cíl: •podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu (růst HDP, nízká nezaměstnanost,…) • ČNB •Emituje hotovostní peníze (bankovky a mince) •Určuje a provádí měnovou politiku •Zajišťuje regulaci a dohled nad finančním trhem •Provádí analýzy vývoje finančního systému •Poskytuje bankovní služby státu a veřejnému sektoru •Zpracovává a vytváří statistické informace •Provádí operace spojené s emisemi státních dluhopisů a investicemi na finančních trzích •Povoluje činnost nově vznikajícím bankám na našem území • Česká Národní Banka •Makroekonomické funkce •Provádění měnové politiky •Expanzivní vs. restriktivní – implikace pro reálnou ekonomiku ?? •Nástroje: přímé vs. nepřímé (více později) •Emise hotovostních peněz •Emisní monopol – ČNB má výhradní právo na vydávání bankovek a mincí •ČNB stanovuje nominální hodnotu, rozměry hmotnost, materiál a vzhled •Dozoruje ochranu, bezpečnost ale i ničení vyřazených peněz •Vývoj nových ochranných prvků •Devizová politika •ČNB spravuje devizové rezervy státu •Udržuje hodnoty devizových rezerv •Ovlivňuje úroveň a pohyb měnového kurzu domácí měny •ČNB obchoduje se zlatem a dalšími devizovými prostředky •Povoluje výkon směnárenské činnosti • Mikroekonomické funkce ČNB •Banka bank – ČNB vystupuje vůči ostatním bankám jako jejich bankéř •Přijímá vklady od bank a poskytuje jim úvěry (více později v rámci nástrojů CB) •Vede bankám účty a provádí zúčtování mezi nimi (clearingové centrum) •Povinnost bank ukládat u CB PMR (regulace množství disponibilních vkladů) – více viz Mankiw: multiplikátor depozit •Úvěry od ČNB jsou formou bezhotovostních peněz – proč je KB poptávají ?? •Úroková sazba je relativně nízká •Úvěr od ČNB je levnější než úvěr z mezibankovního trhu (sazba PRIBOR) •Banka státu (vlády) •ČNB vede účty státního rozpočtu •Spravuje státní dluh (poskytuje a splácí úvěry státu, platí úroky, emituje pokladniční poukázky a dluhopisy) •Poskytuje úvěry státnímu rozpočtu (pozn. porovnat s monetizací dluhu • Funce ČNB •Regulace a dohled nad bankovním sektorem •Dohled na činností bank a nad bezpečným fungováním bankovního systému •Uděluje bankám povolení k podnikání •Kontroluje dodržování předpisů, při dlouhodobém nedodržování může bankám pozastavit činnost či zrušit oprávnění •Reprezentace státu v měnové oblasti •Reprezentace státu v otázkách měnové politiky (IMF, WB,…) •Informuje veřejnost o měnovém vývoji, o hlavních problémech a způsobech řešení • Nástroje ČNB v oblasti měnové politiky •PMR – každá banka musí držet určité procento z vkladů jako rezervu na účtech CB (v ČR 2%) s cílem ovlivnit peněžní multiplikátory •Povinné pro domácí i zahraniční banky a jejich pobočky •Diskontní nástroje •Diskontní sazba •2T repo sazba •Lombardní sazba •Operace na volném trhu •Nákup a prodej vládních CP (klasicky dluhopisy) od soukromých subjektů •Devizové intervence •Dohody, výzvy, doporučení • Nástroje ČNB v oblasti měnové politiky •Operace na volném trhu •Nákup a prodej vládních CP (klasicky dluhopisy) od soukromých subjektů •Nákup CP centrální bankou zvyšuje rezervy banky a měnovou bázi •Prodej CP centrální bankou snižuje rezervy banky a měnovou bázi •M1 •Úzké peníze •= oběživo + vklady na běžných účtech v bankách •M2 •Střední peníze •= M1 + termínované vklady v bankách + ostatní vklady v bankách •M3 •Široké peníze •= M2 + krátkodobé cenné papíry nebankovních subjektů v domácí měně • • • • •Devizové intervence • Diskontní sazba •Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou likviditu. • •Diskontní sazba proto zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. • Diskontní nástroje •CB zpravidla vyhlašují tři oficiální sazby. •ČR – základní sazby ČNB •diskontní sazba 3,50 % p.a. (od 4.2.2022) •2T Repo sazba 4,50 % p.a. (od 4.2.2022) •lombardní sazba 5,50 % p.a. (od 4.2.2022) • •https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/mp-nastroje/ • Finanční krize v ČR v roce 1997 •2T REPOSAZBA - pro příklad • •4.6.1997 - 39 % p.a. •11.6.1997 - 29% p.a. •18.6.1997 - 25% p.a. Adobe Systems 36 Repo sazba •Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). Slouží k odčerpání přebytečné likvidity na finančním trhu! • Repo sazba •Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží repo tendry především k odčerpávání likvidity. • Adobe Systems 39 Lombardní sazba •zápůjční facilita poskytuje bankám, které mají s ČNB uzavřenou rámcovou repo smlouvu, možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likviditu. • •Minimální objem lombardního úvěru 10 mil. Kč • •Vzhledem k trvalému přebytku likvidity je tato facilita bankami využívána minimálně. • •Lombardní sazba představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. • •ČNB je kdykoliv oprávněna z mimořádných měnově politických důvodů dočasně omezit nebo zcela pozastavit poskytování lombardních úvěrů. • Adobe Systems 41 Mezibankovní úrokové sazby •PRIBOR – Prague Interbank Ofered Rate •PRIBOR se používá často jako referenční sazba, tj. úrokové sazby u některých úvěrů komerčních bank jsou buď úplně, a nebo z části na sazbu PRIBOR vázané a odvíjí se od ní • •EURIBOR •LIBOR Adobe Systems 43 Netradiční nástroje měnové politiky •Kvantitativní uvolňování •nástrojem měnové politiky centrálních bank k oživení ekonomiky. •masivní nákup finančních aktiv centrální bankou od obchodních bank nebo jiných institucí s cílem navýšení množství peněž v oběhu (navýšení měnové báze). Odlišná politika od standardních nástrojů, nákupu státních dluhopisů s cílem snížení úrokových sazeb a úrokových nástrojů (expanzní politika). Důvodem využití je skutečnost selhání tradičních měnových nástrojů, úrokové sazby jsou velmi nízké nebo nulové. Kvantitativní uvolňování může vyvolat riziko akcelerace inflace a možnosti neúčinnosti tohoto nástroje a zpožďování kroků centrální banky v čase působení. • Záporné úrokové sazby •Vyvolává tlak na banky k uvolňování peněz do ekonomiky •Může být v rozporu při nedostatku bonitních klientů •Vládní dluhopisy se záporným výnosem ( např. v Německu ) omezují riziko investorů z ještě větších ztrát z jiných instrumentů i možnost reálného zhodnocení investice pro investory vlivem deflace. Regulace a dohled v bankovním sektoru •Koncipování a prosazovaní pravidel činnosti bankovních institucí, sledování jejich dodržování a stanovení sankcí při jejich neplnění. •Oblasti •Podmínky vstupu do bankovnictví •Plnění základních povinností bank (přiměřenost kapitálu, likvidita, úvěrová angažovanost, poskytování informací a transparentnost, ochrana před nelegálními praktikami), •Povinné pojištění vkladů bank •Banka poslední instance (kdy může CB pomoci bance v případě problémů s financem 47 Důvody pro regulaci bank •Využívání především cizích zdrojů •Úpadky bank mají mnohem horší důsledky pro ekonomiku než úpadky průmyslových podniků •Informační asymetrie •Negativní výběr •Morální hazard •Povinnost bank zveřejňovat základní údaje o činnosti •Vysoká zadluženost banky •Systémové riziko •Pravděpodobnost kolapsu finančního systému bankovního i nebankovního Podmínky schválení činnosti obchodní banky •Bankovní licence •Minimální výše základního kapitálu •Stanovení možných právní forem vlastnictví a minimální počet zakladatelů •Kvalifikační a morální způsobilost osob ve vedení banky •Kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na nejbližší období (např. tři roky) •Adekvátní zabezpečení činnosti banky (prostory, technické a technologické vybavení, bezpečnostní opatření) •Adekvátní kontrolní a účetní systém v bance • Základní pravidla činnosti bank •Přiměřenost kapitálu (BASEL) •Přiměřenost likvidity •Pravidla angažovanosti •Diverzifikace bankovních aktiv v obchodním a investičním portfoliu banky •Limity pohledávek vůči jednomu klientovi, ESSK •Poskytování informací •Pravidla ochrany před nelegálním praktikami •Insider trading •Praní špinavých peněz •Povinné minimální rezervy • Povinné pojištění vkladů •Fond pojištění vkladů zřízen zákonem v roce 1994 (zákon č. 156/1994 Sb.) za účelem zajištění stability finančního trhu. • •Od 1. 1. 2016 tuto odpovědnost přebírá Garanční systém a Fond pojištění vkladů se stává majetkově oddělenou účetní jednotkou Garančního systému. • •Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných pohledávek z vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky nebo družstevní záložny a poskytuje se ve výši 100 % tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 100 000 EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky nebo družstevní záložny. • 51 Povinné pojištění vkladů •Zákon o bankách zakotvuje od 1. 1. 2016 možnost výplaty zvýšené náhrady za pojištěné pohledávky z vkladů fyzických osob ve výši až 200 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo družstevní záložny, pokud jde např. o vklady plynoucí z dědictví, vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, prodeje nemovitosti určené k bydlení, odstupného, odbytného nebo odchodného vyplaceného při skončení pracovního nebo služebního poměru, jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření nebo pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti. K takovému vkladu musí dojít během tří měsíců před rozhodným dnem. 52 Povinné pojištění vkladů •Co když je vklad vedený v pobočce zahraniční banky? •Tyto vklady jsou také pojištěny, ale u systému pojištění vkladů v zemi, ve které má sídlo mateřská banka. I zde však platí limit 100 000 eur. • •Povinnost účastnit se na českém systému pojištění vkladů mají i pobočky bank se sídlem mimo členské státy EU. • •Vklady poboček zahraničních bank ze členských států EU působících v ČR jsou pojištěny v systému domovské země mateřské banky. 53 Povinné pojištění vkladů •Průběh náhrady •rozhodný den = den, kdy Česká národní banka doručí Fondu pojištění vkladů Garančního systému finančního trhu oznámení o neschopnosti určité banky splácet své závazky, •do 3 pracovních dnů od rozhodného dne předá zástupce této banky Fondu pojištění vkladů informace potřebné pro účely náhrady, •do 6 pracovních dnů od rozhodného dne Fond Garančního systému finančního trhu stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, •do 7 pracovních dnů od rozhodného dne musí být Fond schopen začít vyplácet náhradu. 54 4. CB jako věřitel poslední instance •Podpora bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému •Možnost (ale ne nutnost) pomoci ohroženým bankám •Systémové riziko •„too-big-to-fail“ •Úvěrová pomoc •Lombardní úvěr •Dlouhodobý úvěr na doplnění likvidity •Neúvěrová pomoc •Nákup CP od ohrožené banky • • 55 Regulace a dohled v ČR •Od roku 2006 vykonává dohled nad finančním trhem ČNB podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. •Provádí tedy dohled nad: •Bankovním sektorem •Družstevními záložnami, •Kapitálovým trhem •Pojišťovnictvím •Penzijními společnostmi a fondy penzijních společností, •Směnárnami •A institucemi v oblasti platebního styku. •Každoročně uveřejňuje „Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem“ a „Zprávu o finanční stabilitě“