přednáška II Geografická analýza nabídky cestovního ruchu I Lokalizační předpoklady a faktory cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Stručný obsah přednášky •Koncept, pojetí a definice lokalizačních předpokladů a faktorů cestovního ruchu •Přírodní předpoklady a faktory cestovního ruchu •Kulturně-historické předpoklady a faktory cestovního ruchu Prostorový model cestovního ruchu Lokalizační předpoklady a faktory cestovního ruchu •lokalizační předpoklady cestovního ruchu (angl. localization prerequisities of tourism) = předpoklady CR, zahrnující obvykle (podle P. Mariota) přírodní předpoklady (reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturně-historické předpoklady – lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění. Přírodní předpoklady a faktory cestovního ruchu •přírodní předpoklady cestovního ruchu (angl. natural prerequisities of tourism) = předpoklady rozvoje CR zahrnující krajinu s jejím reliéfem, přírodními zdroji a přírodními útvary (pohoří, roviny, osamělé skalní útvary, sopky, jeskyně, propasti atd.) a vodstvem (vodní plochy a vodní toky - moře, oceány, jezera, vodopády, přehrady atd.), klima, flóru, faunu (podle Mariota). Součástí přírodních předpokladů jsou také fytogeografické předpoklady CR. •Přírodní zdroje a předpoklady jsou základním faktorem podmiňujícím vznik a prvotní stádium formování rekreačních procesů, rekreačních územních systémů. Jedním z hlavních úkolů geografie cestovního ruchu a rekreace je studium a hodnocení rekreační využitelnosti přírodních zdrojů a podmínek, tedy studium přírodního rekreačního potenciálu. Potenciál krajiny pro cestovní ruch •Potenciál krajiny pro cestovní ruch se hodnotí z aspektu socioekonomické aktivity. Vztahuje se vždy na konkrétní, různě velké území. Vyjadřuje způsobilost tohoto území poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (P. Mariot, 1983). Obsahem potence krajiny pro cestovní ruch jsou všechny využitelné zdroje, které v daném regionu má k dispozici cestovní ruch. V praxi se až dosud více uplatňovaly tzv. dílčí potenciály krajiny hodnocené vždy z hlediska vhodnosti dané krajiny pro určité formy cestovního ruchu (např. vodní sporty, sjezdové lyžování, turistika). Reliéf •Reliéf je základním strukturním prvkem přírodních rekreačních zdrojů. Povrchové tvary reliéfu (morfologický charakter krajiny) umožňuje různorodé funkční využití pro rekreaci. Reliéf navíc podmiňuje výskyt a lokalizaci řady ostatních přírodních rekreačních prvků např. říční sítě, vegetačního krytu, hospodářského využití území, rozmístění sídel apod. Povrch krajiny můžeme posuzovat ze dvou diametrálně odlišných hledisek: •Morfologické makroformy (velehory, vrchoviny, roviny) mají schopnost vyvolat zájem obyvatel z morfologicky odlišných území. Z jednotlivých charakteristik či prvků reliéfu jsou z hlediska výběru a realizace rekreačních a turistických aktivit uváděny zpravidla jako nejvýznamnější: •formy povrchu (určují základní typ rekreačního využití); •výšková poloha; •vertikální členitost reliéfu (sklonitost, reliéfová energie); •horizontální členitost reliéfu (hustota říční sítě, délka údolí); •expozice. • Hodnocení atraktivity reliéfu •Reliéf málo atraktivní reprezentuje většinu našich nížinných oblastí. Je charakterizovaný krajinou monotónností, bez výraznějších výškových rozdílů, výjimku z tohoto pravidla tvoří ojediněle chráněné přírodní útvary geneticky vysázené na přesypové písky ( Polabí, povodí Lužnice, dolní tok Moravy). V negativním smyslu se v cestovním ruchu nížinné krajiny projevují rozsáhlé plochy zamokřených říčních ploch. Krajina se v maximální míře využívá pro hospodářskou činnost na poli. Cestovní ruch využívá zdroje termálních vod a dobré podmínky pro rybolov. Podnebí Vodstvo •Hydrologické podmínky mají jeden z rozhodujících vlivů na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a směru turistických proudů a rekreačních pobytů (např. v ČR je více než 27 % turistické a rekreační ubytovací základny (tj. hromadná ubytovací zařízení, individuální ubytovací zařízení + objekty druhého bydlení) soustředěno kolem vodních ploch a toků, v Chorvatsku více než 75 % ubytovacích kapacit leží u moře, ve Francii kolem 55 %, v Německu přes 30 %). •Ze všech povrchových vod zdrojů má největší význam moře, které je využíváno především pro dlouhodobé rekreační pobyty. Moře má zpravidla vedoucí postavení v domácím cestovním ruchu i u zemí s méně vhodnými klimatickými podmínkami. Řeky a vnitrozemské vodní plochy jsou využívány převážně pro krátkodobou rekreaci (zvláště víkendovou v blízkosti velkých měst a aglomerací). Povrchové vody se podílejí na liniovém rozmístění cestovního ruchu. Podporují rozvoj cestovního ruchu v letní sezóně u moře, v okolí vodních toků, přírodních a umělých vodních nádrží. Tato situace je typická pro teplé měsíce roku v mírném a subtropickém pásmu. Podobně, jako u mořských pláží dominuje letní rekreace také při větších vnitřních jezerech, umělých vodních nádržích a rekreačně a sportovně využitelných řekách. Rostlinstvo •Rostlinstvo má z hlediska rekreace nezastupitelnou roli. Dotváří celkový charakter krajiny. K základním přírodním rekreačním prvkům patří les (hlavně v mírném pásmu). Jejich rozmístění a druhová skladba podporuje rozvoj turistiky a letní rekreace. V zázemí velkých měst jsou zalesněné plochy dominantním rekreačním prvkem s velmi intenzivním využitím pro příměstskou denní a víkendovou rekreaci. Při hodnocení rekreační využitelnosti fytogeografických předpokladů sledujeme především charakter lesního porostu, druhovou skladbu lesních společenství, charakter i druhové složení nižších rostlinných pater (houby, borůvky) a celkovou estetickou hodnotu lesních ploch. Fenomén les Typologie rekreační krajiny Image result for národní park podyjí Švýcarský národní park Národní park Scuol v Engadinu (kanton Graubūnden) Velkoplošná chráněná území Slovinska map1 Zdroj: Ogrin, Plut, 2009:223 Přírodní chráněná území ve vybraných zemích Asie a Pacifiku 2008 země mořská území (v % rozlohy země) pevninská území (v % rozlohy země) země mořská území (v % rozlohy země) pevninská území (v % rozlohy země) Čína 0,3 15,1 Rusko 6,3 9,0 Japonsko 5,2 14,1 Kazachstán - 2,8 Jižní Korea 3,2 4,3 Austrálie 70,6 10,2 Kambodža 0,4 24,0 Nová Kaledonie 0,2 7,4 Indonésie 1,8 15,7 Nový Zéland 7,1 29,5 Laos - 15,9 Papua. N. Guinea 0,5 9,7 Malajsko 4,6 20,3 Samoa 1,5 3,6 Barma 0,5 6,7 Filipíny 0,7 17,2 Asie a Pacifik 7,8 10,1 Thajsko 3,9 20,4 Afrika - 10,7 Vietnam 1,4 5,6 Evropa 3,8 13,5 Indie 1,5 4,8 Jižní Amerika 9,í 22,7 Irán 3,5 7,0 Severní Amerika 20,1 17,8 Pakistán 1,1 9,0 Turecko 2,8 1,9 Svět celkem 9,6 13,8 Národní parky ve střední a východní Evropě (2012) země počet národních parků podíl NP na rozloze území země počet národních parků podíl NP na rozloze území (v %) (v %) Albánie 14 4,1 Moldavsko - - Bělorusko 4 1,6 Černá Hora 5 7,9 Bulharsko 3 1,8 Polsko 23 1 Chorvatsko 8 1,8 Rumunsko 13 1,4 Česká republika 4 1,5 Rusko 23 0,1 Estonsko 5 4,3 Srbsko 5 2,3 Maďarsko 10 5,2 Slovensko 9 7,5 Lotyšsko 4 3,2 Slovinsko 1 4,1 Litva 5 2,4 Ukrajina 17 1,2 Makedonie 3 3,8 celkem 159 Zobrazit zdrojový obrázek slovensko Typy rekreační krajiny Belianská jaskyňa Image result for belianská jeskyně http://sacr3-files.s3-website-eu-west-1.amazonaws.com/_processed_/csm_Dobsinska%25206_09_04dd744f7d .jpg Dobšinská ledová jeskyně – Slovenský ráj (památka UNESCO) Demänovská ľadová jaskyňa (nedaleko L. Mikuláše) Boubín (1362 m) Boubín Králický Sněžník z jihu, květen 2008 Kralický Sněžník (1424 m) Lysá hora (1323 m) Lomnický štít (2634 m) Velké Hincovo pleso Panorama Krkonoš KRKONOŠE • späť - klikni na foto Zadielská tiesňava (NP Slovenský kras) u Modravy • slovensky_kras_4_v Slovenský kras • poloniny Bukové pralesy v poloninských Karpatech (památka UNESCO) Pohled na Himálaj z Mezinárodní vesmírné stanice https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Himalaya_85.30820E_32.11063N.jpg/800px-Hi malaya_85.30820E_32.11063N.jpg Mount Everest (8849 m) K2, druhá nejvyšší hora světa K 2 (8611 m) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Alpenrelief_01.jpg/800px-Alpenrelief_01.j pg Panorama Vysokých Tater leto Bielovodská dolina – nejkrásnější dolina Slovenska Image result for bielovodská dolina 79016 See the source image Eiger je 3 967 metrů vysoká hora Bernských Alp 82490 východní Švýcarsko Jezero Titicaca https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Satellite_Image_of_Lake_Balaton.jpg/1920p x-Satellite_Image_of_Lake_Balaton.jpg See the source image https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/P1000497.JPG/800px-P1000497.JPG Velká Domaša Máchovo jezero Černé jezero zabírané z karové stěny.JPG Bodamské jezero Bodamské jezero, satelitní pohled uprostřed léta https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Mallorca_topo.png/800px-Mallorca_topo.png Martinique https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fe/Anse_C%C3%A9ron.JPG/800px-Anse_C%C3%A9ron .JPG tahiti Ostrov Mljet mljet_5 Poreč porec_21 Spanelsko-Francouzska-Riviera-1257925 Marína na Korfu Kulturně-historický potenciál/ předpoklady cestovního ruchu •Druhou složkou komplexu lokalizačních předpokladů cestovního ruchu jsou kulturně - historické předpoklady. Základním specifikem kulturně-historického potenciálu, na rozdíl od přírodních předpokladů rozvoje cestovního ruchu, je že byl vytvořen zásahem člověka do krajiny. Další odlišnost lze spatřovat v charakteru rozmístění kulturně-historického potenciálu, který je ve srovnání s areálovým a liniovým uspořádáním přírodního potenciálu uspořádán převážně bodově. Z hlediska činitele cestovního ruchu (na straně nabídky) má kulturně-historický potenciál sekundární význam a spíše plní doplňkovou funkci atraktivitám přírodního charakteru. V neposlední řadě je třeba se zmínit o specifickém postavení kulturně-historického potenciálu, resp. jeho jedné složky, kterou jsou kulturně-historické památky, v souvislosti s motivací návštěvníků. Právě kulturně-historické památky mají významný motivační vliv na migrační pohyb účastníků cestovního ruchu, a to jak v mezinárodním tak domácím měřítku. Klíčovým motivačním impulsem k cestovnímu ruch zaměřeného na kulturně-historické památky je především seznámení se s historií, architekturou a kulturou konkrétního území. Členění kulturně-historického potenciálu Kulturně-historické památky Architektonické památky •Pro cestovní ruch mají největší význam architektonické památky (nemovité), které jsou nejčastějším motivem cest návštěvníků za poznáním těchto objektů. Z tohoto hlediska hovoříme o poznávací funkci kulturně-historický památek. •Architektonické památky můžeme dělit na dvě skupiny, a to na: Technické památky •vojenské památky (za vojenské památky lze považovat: pamětní místa, památníky, pomníky, vojenské hřbitovy, místa významných bitev – bojiště, ale také fortifikační stavby typu městského opevnění, pevností či liniových opevnění - sruby, tvrze, bunkry). •sochy, sousoší, kašny a drobná kamenická a kovová díla • •b) památky sakrální, tj. církevní •chrámy, katedrály, kláštery, kostely, kaple, rotundy, synagogy, (židovské) hřbitovy, betlémy apod. c) Ostatní památky •Přírodní památky - dokládají vývoj lidské společnosti a které připomínají určitou historickou nebo kulturní událost. Veskrze se jedná o krajinné památky, které jsou nejčastěji součástí zámků, městských paláců či klášterů, tj. zahrady, parky, arboreta apod., nebo o archeologická naleziště. Klasickým příkladem je Lednicko-valtický areál, kulturní krajina zapsaná na seznam UNESCO, nebo archeologické naleziště v Dolních Věstonicích. • Památky UNESCO •Z mezinárodního hlediska nejvyšší stupeň atraktivity pro cestovní ruch představují památky zařazené do seznamu světového dědictví UNESCO. Například v roce 2019 bylo v seznamu světového dědictví UNESCO (World Heritage List) evidováno ve světě celkem 1121 položek, z toho 869 položek kulturního, 213 přírodního a 39 smíšeného dědictví, celkem ve 167 státech. Za kulturní dědictví jsou považovány památníky (např. architektonická díla, díla světového malířství a sochařství), skupiny budov, lokality (např. výtvory člověka, kombinovaná díla člověka a přírody, místa archeologických nálezů). Soubory materiálních a duchovních projevů člověka Kulturní zařízení •muzea, galerie, skanzeny a obrazárny •divadla •hvězdárny a planetária • Společenské akce • Image result for jičín MPR …. Image result for vesnická památková rezervace pavlov Vesnická památková rezervace ….. Památky UNESCO v zemích střední a východní Evropy země počet památek počet památek zařazených po roce 1990 země počet památek počet památek zařazených po roce 1990 Albánie 2 2 Moldavsko 1 1 Bělorusko 4 3 Černá Hora 2 - B a H 2 2 Polsko 13 8 Bulharsko 9 0 Rumunsko 7 7 Chorvatsko 7 4 Rusko (evr. část) 15 12 Česká republika 12 12 Srbsko 4 2 Estonsko 2 2 Slovensko 7 7 Maďarsko 10 8 Slovinsko 3 2 Lotyšsko 2 2 Ukrajina 5 4 Litva 4 4 Makedonie 1 - celkem 112 82 Image result for hrad bouzov https://turistickyatlas.cz/galery/galerie/2E8VWtOh.jpg Image result for bitva u sudoměře Zobrazit zdrojový obrázek Nejslavnější galerie světa (2013) galerie sídlo galerie sídlo Musée du Louvre Paříž The British Museum Londýn Museo Nacional del Prado Madrid Akropolis Museum Atény The Museum of Modern Art New York The Museum of Egyptian Antiqiuties Káhira Pinacoteca di Brera Milán Rijksmuseum Amsterdam Kunsthistorisches Museum Vídeň Treťjakovská galerie Moskva Gosudarstvennyj Ermitáž Petrohrad Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antverpy Groeninge Museum Bruggy Staatliche Kunstsammlungen Drážďany National Gallery Londýn The Metropolitan Museum of Art New York Galleria degli Uffizi Florencie The Guggenheim Museums New York Alte Pinakothek Mnichov Musei Vatikani Vatikán Tate Gallery Londýn Puškinovo muzeum Moskva Centre Pompidou Paříž Chateau de Versailles Versailles Musée de Orsay Paříž The Palace Museum Peking Prado Galerie Uffizi IMG_2063 Zobrazit detail [USEMAP] Galerie Ermitáž logo CK Mundo Galerie Ermitáž logo Asociace českých cestovních kanceláří a agentur logo České podnikatelské pojišťovny NYC - Guggenheim Museum.jpg Image result for tate galery Tate Gallery České a slovenské památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO Image result for třebíč h_3 Vlkolínec (Liptov) Dřevěný kostel Tvrdošín (na severu Žilinského kraje) Dřevěný kostel Tvrdošín Ruská Bystrá, cerkva sv. Mikuláša Dřevěný kostel (cerkev) sv. Mikuláša v Ruské Bystré, Vihorlatské vrchy Leutschau - Rathaus und Dom.jpg Zobrazit zdrojový obrázek Dřevěný kostelík v Hronseku (Kremnické vrchy) http://www.travelguide.sk/userfiles/stays/dreveny_artikularny_kostol_hronsek_1423730999_exterier_3. jpg petra13_big město Rhodos http://www.unescopamatky.cz/pic/2015-02-09rhodes-214040-180.jpg Korfu Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Zámek Fontainebleau (jižně od Paříže) Zobrazit zdrojový obrázek Dubrovník dubrovnik_13 Poutní místa • Velehrad - obecní úřad Santiago de Compostela (sz. Španělska) Lumbini – místo narození …….. Budova chránící pozůstatky chrámu královny Máji s terasovitým jezírkem, po levé straně Ašókův sloup The Holy Mosque in Mecca.jpg Zobrazit zdrojový obrázek Černá Madona - Czestochowa https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Blackmadonna.jpeg Hronský Beňadík (okr. Žarnovica) See the source image •Děkuji za pozornost