VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, KONCESE, PPP PROJEKTY [USEMAP] KONCESE Definuje nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který rozlišuje mezi koncesemi na služby a koncesemi na stavební práce Dle zákona se jedná o zvláštní druh veřejné zakázky, jejichž základní odlišnost spočívá zejména v přenosu rizik na dodavatele. Nyní se koncese realizují dle nového zákona v režimu koncesního řízení, pokud nevyužijí některého (dle zákonných podmínek) řízení pro nadlimitní veřejné zakázky. (z toho plynou problémy spojené se statistickým zjišťováním hodnoty koncesních projektů realizovaných veřejnými zadavateli) Mají společné, že dochází k přenosu větší míry rizik Na dodavatele (provozní riziko , riziko brát na sebe užitky z poskytování svěřených služeb). Náklady, které dodavateli vznikají jsou kryty právě z výnosů z poplatků, ale mohou být doplněny také platbou z rozpočtu zadavatele (tyto platby jsou součástí smlouvy a také může být jejich výše kritériem pro hodnocení nabídek). [USEMAP] §174 KONCESE Za zadání koncese na stavební práce se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel A) zadá poskytnutí činnosti.., přičemž protiplnění spočívá v právu brání užitků vyplývajících z provozování stavby, která je výsledkem poskytnutých stavebních prací, nebo v tomto právu společně s platbou a B) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby Za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel a) zadá poskytnutí činností dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a B) na dodavatele přenáší riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb. PŘEVOD PROVOZNÍHO RIZIKA NA DODAVATELE „Má se za to, že došlo k přenesení provozního rizika dle odstavců zákona, pokud dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.“ - Koncesní smlouva tedy nesmí primárně dodavateli zajišťovat plnou úhradu nákladů – pak by se jednalo o veřejnou zakázku, která není koncesí. Zajímavý příklad rozhodnutí ÚOHS sp.zn. S36/2010 PŘEDPOKLÁDANÁ CENA KONCESE Předpokládaná hodnota koncese = celkový obrat dodavatele bez DPH, a to za dobu trvání koncese (Metoda výpočtu předpokládané hodnoty musí být stanovena objektivním způsobem a uvedena v zadávací dokumentaci). Musí být stanovena v okamžiku zadávání Co je součástí předpokládané hodnoty a co musí být zahrnuto stanoví § 175 Součástí jsou například platby uhrazené uživateli, platby nebo finanční výhody poskytnuté zadavatelem, nebo třetími osobami, a to v jakékoliv formě…. KONCESE MALÉHO ROZSAHU Předpokládaná hodnota je ≤ 20 mil. Kč (ustanovení §27 a 31 není výslovně stanoveno ) Jsou obdobou VZMR Finanční limit je stanoven bez ohledu na to, zda se jedná o koncesi na stavební práce nebo koncesi na služby. Ustanovení finančního limitu bylo vedeno snahou, aby zadavatelé (zejména menší obce) nebyly nuceny zadávat ve složitém koncesním řízení menší koncese – různé nájemní či pachtovní smlouvy s určitým účelovým určením a povinnostmi nájemce. [USEMAP] KONCESNÍ ŘÍZENÍ Smlouvu na koncesi lze uzavřít pouze na dobu určitou Zahajuje se oznámením o zahájení řízení (vyzívá neomezený počet dodavatelů) Dále se řídí §180 – 185 (postup v koncesním řízení, lhůty, technické podmínky, hodnocení nabídek, výběr dodavatele a ukončení koncesního řízení, oznámení o výsledku koncesního řízení). Stanovistko MF ČR – ÚSC si musí ke koncesím vyžádat stanovisko MF k uzavření smlouvy. Žádost předkládá územní samosprávný celek. MF žádost posoudí z hlediska možných dopadů přijímaných závazků na ekonomickou situaci veřejného zadavatele. Pokud se do 2 měsíců nevyjádří, platí, že nemá k uzavření nebo změněn závazku ze smlouvy námitek. PRŮBĚH KONCESNÍHO ŘÍZENÍ Jednofázové – obdoba OŘ – na základě oznámení o zahájení koncesního řízení jsou rovnou podány nabídky Vícefázové 1. řízení, v němž se v návaznosti na oznámení o zahájení KŘ rovnou podávají předběžné nabídky, o nichž se dále jedná (nemá v zadávacích řízeních obdobu) 2. řízení, v němž se v návaznosti na oznámení o zahájení koncesního řízení podává nejprve žádost o účast a prokazuje se splnění kvalifikace, přičemž následně jsou účastníci vyzýváni k podání i. Nabídek, o nichž se již dále nejedná (obdoba UŘ) nebo ii. Předběžných nabídek, o nichž bude vedeno jednání, a teprve v návaznosti na to k podání (konečných) nabídek (možné je ale zřejmě i zadání na základě předběžných nabídek) KONCESNÍ PROJEKTY V ČR [USEMAP] https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/partnerstvi-verejneho-a-soukromeho -sekto/hodnota-koncesnich-smluv-ppp/2019/aktualizovany-prehled-municipalnich-konc-34016 UŽITEČNÉ INFORMACE http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Seznam.aspx?type=3&data= - Státní závěrečný účet MF ČR (2019) dostupné na Některé obce a města mají uzavřeny koncesní smlouvy o provozování a správě některých zařízení ve vlastnictví obce (dle zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení). Pro zjištění výše závazků, které pro obce z těchto smluv ve sledovaném roce vyplývají, předkládají obce v rámci podkladů pro zpracování státního závěrečného účtu také údaje o závazcích vyplývajících z uzavřených koncesních smluv. Z hodnotících zpráv zaslaných kraji vyplývá, že v loňském roce probíhalo plnění celkem 248 koncesních smluv uzavřených obcemi a městy. Výše ročních finančních závazků u jednotlivých smluv je velmi rozdílná (od desítek tisíc až po desítky milionů), část smluv neobsahuje pro obce či města žádné finanční závazky. Zhruba tři čtvrtiny z celkového počtu uzavřených smluv má jako předmět koncesní smlouvy uvedeno „provozování vodohospodářské infrastruktury“ (tj. provozování vodovodu a zásobování pitnou vodou, provozování kanalizace a ČOV). Zbývající část smluv má potom různý předmět koncesní smlouvy, jako například: zajištění dodávek tepla a teplé vody, provozování víceúčelového hřiště, provozování sportovního areálu, provozování domova pro seniory, provozování ozdravného centra. oddělení 1105 - Metodika rozpočtování Oddělení metodika rozpočtování, dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/partnerstvi-verejneho-a-soukromeho -sekto Adobe Systems A CO FENOMÉN PPP PROJEKTŮ? PPP pro veřejnou infrastrukturu – Asociace pro rozvoj infrastruktury (ceskainfrastruktura.cz) FORMY KONTRAKTOVÁNÍ Co je PPP PPP (Public Private Partnership) nemá právní význam a lze jej použít k popisu široké škály možností spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Podstatou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi soukromým partnerem a veřejným zadavatelem, obvykle trvající 20 až 30 let, o zajištění veřejné infrastruktury nebo služby, ve které soukromý partner nese významné riziko a odpovědnost za řízení projektu, a jeho odměna je přímo spojena s jeho výkonem. PPP představuje alternativu k tradičnímu zadávání veřejných zakázek: U tradiční veřejné zakázky na výstavbu infrastruktury si zadavatel jednotlivě najímá řadu dodavatelů – projektanta, zhotovitele, dozor stavby a kontroluje si jednotlivá plnění. Většinou si sám zařízení provozuje a udržuje ve vlastní režii. Odpovědnost za řízení jednotlivých dodavatelů nese sám zadavatel. V praxi, vzhledem k čtyřleté délce volebního cyklu, je motivace veřejných zadavatelů krátkodobá a bývá zaměřena na realizaci pouze jedné projektové fáze (získání povolení a projektu, výstavba nebo rekonstrukce). V případě PPP si veřejný sektor vybere jednoho dlouhodobě odpovědného partnera (koncesionáře), který nese dlouhodobou odpovědnost za zajištění celku – vyprojektování, výstavbu, financování a provoz, včetně správy a údržby po dobu trvání smlouvy. Vzhledem k délce projektu může koncesionář optimalizovat své řešení. Může se například rozhodnout k vyšší počáteční investici do kvalitnějšího řešení, které bude mít delší životnost a levnější provoz a údržbu. (Asociace pro rozvoj inrastruktury, online) PUBLIC-PRIVATE-PARTNERSHIP - typy projektů (DB, BOT, DBFO, Joint Venture, apod.), přehled jednotlivých typů zde https://ppp.worldbank.org/public-private-partnership/agreements/concessions-bots-dbos - co je PPP – nejednotná definice, jedna z mnoha viz world bank There is no one widely accepted definition of public-private partnerships (PPP). The PPP Knowledge Lab defines a PPP as "a long-term contract between a private party and a government entity, for providing a public asset or service, in which the private party bears significant risk and management responsibility, and remuneration is linked to performance". PPPs typically do not include service contracts or turnkey construction contracts, which are categorized as public procurement projects, or the privatization of utilities where there is a limited ongoing role for the public sector. For a broader discussion, see PPP Knowledge Lab. An increasing number of countries are enshrining a definition of PPPs in their laws, each tailoring the definition to their institutional and legal particularities. (WB online, zde https://ppp.worldbank.org/public-private-partnership/overview/what-are-public-private-partnerships) Nebo také viz https://www.ceskainfrastruktura.cz/temata/financovani-projektu-dopravni-infrastruktury-formou-ppp/ [USEMAP] HTTPS://WWW.WORLDBANK.ORG/EN/TOPIC/PUBLICPRIVATEPARTNERSHIPS https://vimeo.com/47015729 https://ppp.worldbank.org/public-private-partnership/sites/ppp.worldbank.org/files/documents/Procu ring%20Infrastructure%20Public-Private%20Partnerships%20_2018_EN2_0.pdf DEFINIČNÍ ZNAKY PPP Dlouhodobá spolupráce veřejného a soukromého subjektu, jehož výsledkem je poskytování služby či výstavba zařízení (infrastruktury) Sdílení rizik, převod většího či menšího rozsahu rizik spojených s poskytováním služby, výstavbou, provozem infrastruktury tradičně držených veřejným sektorem na soukromého partnera Možné soukromé financování veřejných služeb a infrastruktury Realizace finančně nákladných a náročných projektů Definice výstupu (rozsahu a kvality poskytovaných služeb namísto definice vstupu (výrobní faktory, definování výrobních postupů.. PŘÍNOSY PPP Value for money – ekonomický přínos Specifikace výstupu veřejné služby – veřejný partner musí definovat standard Zajištění inovace a konkurence Rychlejší realizace projektu Možnost rozložení plateb Dodatečné zdroj (pozor skryté zadlužování) NEJČASTĚJŠÍ CHYBY U PPP PROJEKTŮ Nesprávné rozdělení rizik spojených s realizací projektu mezi partnery; nedostatečné vymezení práv a povinností obou stran (podoba smluv, špatně sjednané podmínky projektu); nedostatečně definované metody výběrových řízení poukazující na nedostatečně konkurenční prostředí či netransparentní výběr dodavatele; nízká koordinace mezi jednotlivými stupni vlády; důraz na vstupní charakteristiky projektů a nedostatečné ošetření hodnocení kvality a kvantity výstupů; přehnaná očekávání představitelů veřejného sektoru od zapojení soukromých prostředků. CHYBY PŘI IMPLEMENTACI Co se implementace PPP týče, dochází Pavel (2007) v případě ČR k těmto závěrům: Především jde o nepochopení principu PPP projektů, které jsou nástrojem zvyšování efektivnosti veřejných výdajů a nikoliv předmětem nahrazování veřejných výdajů; nedostatečná specifikace politické zodpovědnosti; možnost vzniku skrytého zadlužení; nedostatečné ošetření problematiky definice výstupů a jejich kontroly; možné podcenění fáze pilotních projektů a jejího vyhodnocení. ZKUŠENOSTI NEÚSPĚŠNÝCH PPP PROJEKTŮ Nedostatečně konkurenčním prostředí nebo netransparentním výběrem dodavatele - Přičemž za nedostatečně konkurenční prostředí byla považována situace, kdy se soutěže zúčastnil pouze jeden nebo velmi omezený počet soutěžících a za netransparentní výběr situace, kdy výběr neproběhl na základě objektivně stanovených kritérií, či okolnosti nasvědčovaly, že došlo k výběru preferovaného dodavatele. špatně sjednanými podmínkami projektu, například špatně definovaný výstup, chybné zpracování analýz, chybějící sankční mechanismus, špatně zpracovaná studie proveditelnosti, chybně stanovený public sector comparator (PSC), apod. - špatným rozložením rizik mezi partnery, popřípadě neošetření některých souvisejících rizik (politické riziko, riziko vnějších změn, riziko dostupnosti, atd.), nevhodným transferem rizika na soukromého partnera, který následně nebyl schopen přesunuté riziko řídit (např. pojišťovací riziko, finanční riziko, atd.) špatný odhadem poptávky a z toho pramenící nedostatečné výnosy na pokrytí nákladů a úroků z úvěru ostatními faktory, může se jednat o chybějící politickou a veřejnou podporu, nedostatečné legislativní prostředí bránící realizaci projektů, vznik mimořádných vnějších změn, které ohrozily financování projektu, ZASTOUPENÍ FAKTORŮ, KTERÉ VEDLY K SELHÁNÍ ZPŮSOBY SELHÁNÍ Selhání spolupráce a následné odstoupení od kontraktu (přičemž důvody zrušení kontraktu mohly být různé: nedostatečný výnos dodavatele nutný k pokrytí nákladů a závazků, vnější změny s negativním dopadem na financování projektu, přerušení spolupráce z důvodu politických preferencí, neschopnosti financovat projekt ze strany zadavatele, apod.). Dodaná služba neodpovídala sjednaným podmínkám z hlediska kvality, včasného dodání, výše nákladů, apod. Nedostupnost služby určitým skupinám spotřebitelů. FAKTORY PODMIŇUJÍCÍ ÚSPĚCH PPP PROJEKTU Schopnost jednoznačně definovat výstupy Vysoká vynutitelnost práv Transparentní politické rozhodování – politické riziko PPP projektů Schopnost veřejného subjektu zajistit správné rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý subjekt - Dříve provedené výzkumy ukazují, že správný odhad velikosti rizika a jeho rozdělení ovlivňuje z 60% úspěšnost projektu, respektive hodnotu dosažených úspor.“ ZKUŠENOSTI ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ Zvládnutí přípravné fáze, zpracování dostatečných analýz a přesné stanovení podmínek spolupráce, včetně důsledného monitorování a kontroly (specifikace projektu). Přiměřená alokace rizik (alokace rizik) - vyjasněná otázka financování a garance výnosů. Konkurenční prostředí a transparentní výběr dodavatele (konkurence) – dostatečně konkurenční zadávací proces. Reálný odhad výnosů a nákladů (poptávka). Ostatní podmínky (ostatní) – podpora odborné i laické veřejnosti včetně politické reprezentace, vhodné legislativní prostředí, silné institucionální zázemí, úzká spolupráce partnerů. Schopnost veřejného subjektu zajistit správné rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý subjekt - Dříve provedené výzkumy ukazují, že správný odhad velikosti rizika a jeho rozdělení ovlivňuje z 60% úspěšnost projektu, respektive hodnotu dosažených úspor.“ PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ (SVĚTOVÁ BANKA) Pečlivé plánování PPP projektů; Reálný odhad výnosů a nákladů; Ochotu uživatelů platit a poskytovat zpětnou vazbu; Rozsáhlé studie proveditelnosti, které budou zpracovány experty v oblasti; Shoda partnerů na smluvně nastavených podmínkách; Zlepšení legislativního a regulatorního rámce - legislativní úprava PPP musí být taková, aby bylo oběma zúčastněným stranám jasné, jak mají při realizaci projektu postupovat. Silné institucionální zázemí - Dle WB je institucionální podpora PPP projektu klíčová. Její absence má vliv na špatné rozložení rizik mezi partnery a negativní dopad na kvalitu služby a včasnost realizace. Jako příklad uvádí case study neodborného řízení PPP programu v Portugalsku, kde se PPP programy staly předmětem permanentního selhání z hlediska realizace v termínu a překročení plánovaného rozpočtu. Konkurenční a transparentní zadávací proces; Zmírnění a flexibilita v řízení makroekonomických rizik – respektive možnost reagovat a přizpůsobit podmínky spolupráce na základě neočekávaných makroekonomických změn, které by měly negativní dopad na realizaci projektu (např. devalvace měny). PŘEDPOKLADY – EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA Nediskriminace v průběhu zadávacího řízení, průběh zadávacího procesu, užitky plynoucí konečným spotřebitelům služby, úzká spolupráce se zadavatelem (subjektem veřejného sektoru), provázanost s bankami a kapitálovým trhem. GUIDLINES FOR SUCCESFULL PPP Guidlines for succesfull PPP najdete zde https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/ppp_en.pdf PPP není příležitostí pouze vyspělých zemí…viz níže Přehled o mezinárodních projektech napříč jednotlivými sektory najdete zde https://ppp.worldbank.org/public-private-partnership/sector Publikace, která sumarizuje mezinárodní zkušenosti zde https://ppi.worldbank.org/content/dam/PPI/documents/private-participation-infrastructure-annual-20 19-report.pdf The Private Participation in Infrastructure Database is a product of the World Bank Group’s Infrastructure, PPPs and Guarantees team. Its purpose is to identify and disseminate information on private participation in infrastructure projects in low- and middle-income countries. The database highlights the contractual arrangements used to attract private investment, the sources and destination of investment flows, and information on the main investors. The site currently provides information on more than 10,000 infrastructure projects dating from 1984 to 2019. It contains over 50 fields per project record, including country, financial closure year, infrastructure services provided, type of private participation, technology, capacity, project. For more information, please visit: ppi.worldbank.org PPP V EU Za posledních 30 let se v zemích EU zrealizovalo přes 1,850 projektů formou PPP a bylo proinvestováno téměř 10 bilionů korun (EUR 380 miliard) v následujících oblastech a v typových projektech: Doprava (384 projektů, 56 % investic) dálnice, tunely, mosty, správa regionálních silnic, železnice, rychlodráhy, tramvajové linky. Zdravotnictví a sociální péče (388 projektů, 14 % investic) nemocnice, polikliniky, pečovatelské domovy. Školství (434 projektů, 9 % investic) univerzitní kampusy, školy, studentské ubytování. Administrativní případně ubytovací kapacity (276 projektů, 10 % investic) úřady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, věznice, policejní a hasičské budovy. Utility – vodárenství, energetika, odpadové hospodářství, spalovny. Mezi nejaktivnější země patří Velká Británie (1,000 projektů), Francie (200), Španělsko (162), Německo (126), Nizozemí (47), Portugalsko (41). Mezi aktivní průkopníky patří také Turecko (27), Polsko (12) či Slovensko (2). Asociace pro rozvoj infrastruktury dostupné na https://www.ceskainfrastruktura.cz/temata/financovani-projektu-dopravni-infrastruktury-formou-ppp/ PPP PROJEKT V ČR https://www.ceskainfrastruktura.cz/projekty/depo-mhd-plzen/ DEPO MHD PLZEŇ PPP projekt výstavby opravárenského a odstavného závodu a poskytování full service pro Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Realizace záměru PMDP a.s. opustit nevyhovující prostory pro odstav a opravy vozidel MHD a přesun kompetence výstavbě nového areálu a poskytování FS na soukromý subjekt. 1,6 mld CZK Délka projektu 29 let (01/2013 – 12/2041). Poskytování FS ze strany Dodavatele po celou dobu smlouvy. Postupné splácení obou závodů ze strany Zadavatele a jejich převod na Zadavatele na konci projektu. Opce Zadavatele na předčasný převod obou závodů. Za finanční závazky Zadavatele ručí Město. DĚKUJI ZA POZORNOST J Autor: Micro Tomasi, Brussels, 2016 EPEC http://www.eib.org/epec/find-out-more/faq