Daňové výdaje n Skutečně vynaložené výdaje jako daňové v prokázané výši uplatňují právnické osoby a v případě fyzických osob ty s příjmy podle § 7 a 9 ZDP, které neuplatňují výdaje paušální podle § 7 odst. 7 a 8 ZDP nebo § 9 odst. 4 ZDP nebo nemají stanovenu paušální daň podle § 7a ZDP, n Daňové výdaje obecně a následně demonstrativně vymezuje § 24 ZDP, a dále se uplatňují daňové odpisy podle § 26 – 33 ZDP (pro FO u ostatních příjmů viz také § 10), nPřed řešením daňových výdajů je však nutno mít v malíku § 23 o základu daně!!! n Stěžejní je zejména ustanovení § 24 odst. 1 ZDP: „Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy….“ n nVe výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy, nDemonstrativní výčet daňových výdajů (nákladů) potom vymezuje § 24 odst. 2 ZDP, dále potom rozváděné v následujících odstavcích tohoto paragrafu. n Daňové odpisy nV případě dlouhodobého hmotného majetku nelze nikdy uplatnit jako daňový výdaj jeho pořizovací cenu v roce pořízení, v případě neodpisovaného majetku (zejména § 27 ZDP a také pozemky, jejichž pořizovací cena může být jako daňový výdaj uplatněna jen za podmínek § 24 odst. 2 písm. t) ZDP) lze určitým způsobem vypořádávat daňově vstupní cenu až při jeho vyřazování, nNovinkou zrušení povinnosti daňově odpisovat nehmotný majetek – nově tedy budou daňové náklady účetní odpisy nebo jednorázový výdaj. nPojem hmotný majetek pro účely daně z příjmů definuje § 26 odst. 2 a 3 ZDP. nČasto vznikají pochybnosti, jakým způsobem posuzovat z daňového hlediska majetek, který je pevně spojen s budovou. Jedná se zejména o určení skutečnosti, zda se v daném případě jedná o součást budovy nebo zda jde o samostatnou movitou věc ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP. Nápovědu lze v těchto případech najít v ustanovení pokynu Generálního finančního ředitelství D – 59. n Daňové odpisy hmotného majetku nOdpisovatelný hmotný majetek je nutno v souladu s § 30 odst. 1 ZDP v prvním roce odpisování zařadit do jedné z odpisových skupin podle přílohy č. 1 k ZDP, nNásledně je možné zahájit daňové odpisování, a to buď: uRovnoměrné podle § 31 ZDP, uZrychlené podle § 32 ZDP, uMimořádné podle § 30a (změna pro rok 2023), uNěkteré složky hmotného majetku mají speciální postup odpisování (§ 30 odst. 4 – 6 ZDP), uA nejnověji též podle § 30b (solární elektrárny). Nejčastější chyby při odpisování n§ 26 odst. 4 ZDP: je – li určitý majetek ve spoluvlastnictví více osob, pro účely odpisování u jednotlivých osob z hlediska překročení limitu ocenění uvedeného v § 26 ZDP (nově 80 000 Kč) je nutno sledovat celkovou výši ocenění majetku, nikoliv pouze poměrnou výši ocenění u jednotlivých spoluvlastníků, n§ 28 odst. 6 ZDP: je-li odpisovaný majetek používán pouze z části k zajištění příjmů, je možno do daňových výdajů zahrnout pouze poměrnou část odpisů, tato poměrná část se počítá podle míry využití k činnostem zajišťujícím příjmy. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů. n§ 29 odst. 1 ZDP: Pokud je na určitém majetku dokončeno a uvedeno do užívání technické zhodnocení již v prvním roce odpisování, vstupuje přímo do vstupní ceny majetku a odpisy se počítají bez použití ročních odpisových sazeb a koeficientů pro zvýšenou vstupní cenu, n§ 26 odst. 7 ZDP: Vymezení situací, kdy lze uplatnit odpis pouze v poloviční výši, n§ 30 odst. 10 ZDP: Vymezení situací, kdy musí poplatník pokračovat v odpisování majetku ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník, při současném zachování způsobu odpisování, n n n Odpisové vychytávky a hrozby nOdpisuje-li poplatník hmotný majetek podle § 31 ZDP (rovnoměrně), může použít i nižší roční odpisové sazby, než zde uvedené, což je vhodné zejména v případě, že není vykázán dostatečný daňový základ, příp. by nemohly být uplatněny veškeré slevy na daních, nDaňové odpisování lze i přerušit (a dokonce ani nemusí být zahájeno), po přerušení je však nutno postupovat, jako by k přerušení nedošlo (§ 26 odst. 8 ZDP), nALE POZOR: Problém může nastat v případě FO s příjmy podle § 7 a 9 ZDP, pokud při přerušení odpisování uplatní paušální výdaje dle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP nebo paušální daň dle § 7a!!!! nV čem je problém? n§ 26 odst. 8 ZDP: Pokud poplatník s příjmy podle § 7 a 9 ZDP (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou nebo má stanovenu paušální daň, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně, nV tomto případě se tedy sice budou odpisy daňové počítat, ale pouze evidenčně bez uplatnění v daňovém přiznání, nA dále při rovnoměrném odpisování dle § 31 odst. 7 ZDP nelze uplatnit nižší roční odpisové sazby při evidenčním vedení odpisů (a také, pokud je majetek využíván pouze z části k podnikání)!!! (Ale zatím tam není nic o paušální dani….) Mimořádné odpisy podle § 30a n (1) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31.prosince 2023 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. n (2) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31.prosince 2023 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. n (3) Odpisy podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. n (4) Mimořádné odpisy hmotného majetku podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 a 5. n (5) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavců 1 a 2 nezvyšuje jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33. Odpisy účetní nKromě odpisů daňových existují odpisy účetní, nTy se vztahují na účetní jednotky (viz § 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví), nPovinnost účetních jednotek odpisovat dlouhodobý hmotný a nehmotný (odpisovatelný) majetek vyplývá z ustanovení § 25 odst. 3 zákona o účetnictví, podle něhož je nutno, aby účetní jednotka ke konci rozvahového dne brala mj. v úvahu všechna snížení hodnoty majetku a to bez ohledu na skutečnost, zda výsledkem hospodaření účetního období bude zisk nebo ztráta, n nDle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví vyjadřují snížení hodnoty majetku mj. také odpisy majetku, které vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku. Povinnost účetně odpisovat majetek mají jak účetní jednotky vedoucí účetnictví v plném rozsahu tak i účetní jednotky vedoucí účetnictví v zjednodušeném rozsahu, nÚčetní jednotky mají obecně povinnost sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí účetní odpisování majetku v průběhu jeho používání, nNa základě § 39 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb. má účetní jednotka povinnost zveřejnit informace o způsobech odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření v příloze k účetní závěrce. Účetní odpisy jako daňový náklad nÚčetní odpisy obecně jsou nákladem nedaňovým nÚčetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení majetku, daňové jsou určeny ZDP odlišně bez ohledu na skutečné opotřebování, z tohoto důvodu obvykle účetní odpisy nejsou daňově uznatelné, nVýjimku popisuje § 24 odst. 2 písm. v) ZDP (jak pro účetní odpisy hmotného majetku, tak i majetku nehmotného). Daňové odpisy nehmotného majetku nOd 1.1.2021 zrušeny nZ toho plyne, že nově jsou daňovými náklady buď odpisy účetní, nebo jednorázově výdaj, u FO nevedoucích účetnictví pak postup dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, podle něhož platí, že u FO s příjmy podle § 7 a 9 ZDP nevedoucích účetnictví, se považují výdaje na pořízení nehmotného majetku za daňové výdaje v tom zdaňovacím období, ve kterém byly vynaloženy. n n Jak je to s daňovou uznatelností zůstatkové ceny? nZůstatkovou cenu majetku (§ 29 odst. 2 ZDP) je možno zahrnout do daňových výdajů za podmínek § 24 odst. 2 písm. b), c) a l) ZDP, nDaňový náklad představuje zůstatková cena prodaného majetku, zvířat, pěstitelských celků a trvalých porostů při vyřazení, nV případě likvidovaného majetku za podmínky, že není likvidován pouze částečně (pak poměrná část) a nebo v případě likvidace stavebního díla v souvislosti s výstavbou nové stavby (pak ZC obecně vstupuje do VC nové stavby), nZC majetku vyřazovaného v důsledku škody (definice škody viz § 25 odst. 2 ZDP) jen do výše náhrad s výjimkou škody vzniklé v důsledku živelní pohromy, způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem nebo vzniklé jako zvýšené výdaje v důsledku opatření podle zvláštních předpisů, nZa daňový výdaj nelze ZC majetku považovat podle § 25 odst. 1 písm. o) ZDP v případě vyřazení majetku v důsledku darování nebo v důsledku bezúplatného převodu, k němuž není poplatník povinen podle zvláštních právních předpisů. Daňová uznatelnost majetku vyloučeného z odpisování nŘídí se § 24 odst. 2 písm. t) ZDP: uMajetek zde uvedený vstupuje do základu daně až při vyřazení a navíc je zde limitace vstupní ceny do výše příjmů z prodeje Zdravotní a sociální pojištění jako daňový výdaj nDaňová uznatelnost ZP a SP se řídí ustanovením § 24 odst. 2 písm. f) ZDP, npojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů. Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Sociální daňové náklady nSociálními náklady mám na mysli náklady (výdaje) spojené se zaměstnanci podnikatelů (zde je novinka od roku 2007, fakticky došlo ke kompletní změně filozofie uznatelnosti ve vazbě na novelizovaný § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, ale s další změnou od roku 2008) nDaňově lze uznat: nPodle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP: uvýdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na «bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť + výdaje na některé nápoje (ale zde viz § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP), «pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, a nehrazeném zdravotní pojišťovnou), na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, « «provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) «spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného «právního předpisu a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, «provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle rozsahu práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (107,10 Kč), nebo peněžitý příspěvek na stravování (zaměstnanec musí odpracovat aspoň 3 hodiny). Příspěvek na druhé jídlo lze uznat, pokud zaměstnancova směna trvá i s povinnou přestávkou v práci alespoň 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit, pokud zaměstnanci vznikne nárok na stravné. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů, « «práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy pokud zvláštní zákon nebo ZDP nestanoví jinak, nPodle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP: upaušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, n « Pracovní cesty nPři pracovních cestách mohou vznikat daňově uznatelné náklady, a to při pracovních cestách podnikaných přímo podnikatelem (§ 24 odst. 2 písm. k) ZDP) nebo jeho zaměstnanci (§ 24 odst. 2 písm. zh) ZDP), nZDP se z hlediska pracovních cest odvolává na zvláštní zákon, kterým je zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), který je dále rozváděn a doplňován každoročně vyhláškami aktualizujícími výši sazeb stravného, cen pohonných hmot, atd. n§ 24 odst. 2 písm. k) ZDP: uvýdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13 ZDP) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů, pokud není dále stanoveno jinak, přitom u1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši (nově i úprava pro elektromobily a hybridní vozy) u2. zvýšené stravovací výdaje (stravné) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance odměňovaného platem. Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, « « u3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady , a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce, s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, nebo smlouvy o výprose ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, u4. na dopravu silničním motorovým vozidlem zahrnutým do obchodního majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, uVýše základní sazby 5,20 Kč platí za km, celková výše náhrady tedy závisí na počtu kilometrů ujetých automobilem v průběhu pracovní cesty. u Paušální výdaj na automobil nNovinka pro rok 2009 a dále, nNovela ZDP zákonem č. 304/2009 Sb, změna od 1.1.2011 – nové ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, ale také nové nedaňové výdaje dle § 25 odst. 1 písm. x) ZDP, a úprava § 28 odst. 6, nUplatnitelné nejvýše u tří silničních motorových vozidel (osobních, nákladních, motocyklů…), n Zaměstnanec na pracovní cestě n§ 24 odst. 2 písm. zh) ZDP: unáhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zákonem č. 262/2006 Sb. (tuto problematiku si do příště nastudujete, viz zejména část sedmá hlava třetí zákoníku práce – najdete např. v ASPI). u Leasing nZ hlediska praktického leasingu se rozlišují dva základní druhy leasingu – leasing operativní a leasing finanční, nfinančním leasingem se obecně rozumí nájem, u něhož dochází po skončení doby nájmu k odkupu najaté věci nájemcem – přesně pak viz § 21d ZDP. noperativním leasingem se pak obecně rozumí všechny ostatní druhy leasingu, které nejsou leasingem finančním. Jedná se tedy zejména o takový leasing, kdy po skončení doby nájmu dochází k vrácení najatého majetku pronajímateli (vlastníkovi). nDůsledné rozlišení finančního a operativního leasingu je nutné zvláště pro účely daňového posouzení jednotlivých leasingových případů. Z praktického posuzování daňových dopadů leasingu je nutno také mít na zřeteli, že v případě, kdy je uzavřena smlouva o finančním leasingu a tato smlouva je předčasně ukončena, považuje se tato smlouva z hlediska daně z příjmů podle § 24 odst. 6 ZDP od počátku za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli (operativní leasing). To ovšem znamená, že se mění zpětně daňový pohled na celý případ, což může vést k problémům při finanční kontrole, a to zvláště u nájemce, pokud si tuto skutečnost neuvědomí. n nZ hlediska daňové uznatelnosti leasingového nájemného je nutno vycházet zejména z ustanovení § 24 odst. 2 písm. h), § 21d, § 24 odst. 4 – 6, a § 25 odst. 1 písm za) ZDP, nZ hlediska daňové uznatelnosti nájemného je nutno mít také na zřeteli zejména zásadu časového rozlišování nájemného, nPovinnost časově rozlišovat nájemné mají všechny účetní jednotky vedoucí účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nV případě osob vedoucích daňovou evidenci podle § 7b ZDP je nutno vycházet zejména z ustanovení § 24 odst. 2 písm h) bod 2 ZDP, z něj plyne závěr, že z osob vedoucích daňovou evidenci musí časově rozlišovat nájemné pouze nájemce u finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. nV praxi se stává, že v průběhu trvání finančního leasingu se nájemce a pronajímatel dohodnou, že nájemce odkoupí majetek, který měl pronajatý, ještě před skončením doby pronájmu. Z hlediska právního se v tomto případě jedná o předčasné ukončení nájemní smlouvy dohodou. Dnem ukončení smlouvy je den, na kterém se pronajímatel a nájemce dohodnou (nejčastěji den prodeje majetku). Při posuzování daňových dopadů takto předčasně ukončené leasingové smlouvy z hlediska ZDP je nutno vycházet z ustanovení § 24 odst. 5 ZDP. Dle tohoto ustanovení platí, že: uPokud je poplatníkem úplatně nabyt majetek, který předtím úplatně užíval, a pokud nejsou splněny podmínky finančního leasingu, je úplata za užívání výdajem podle odstavce 1 pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do obchodního majetku a cena za nabytí na) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo, nb) pozemku nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 157/1991 Sb., o oceňování majetku) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním leasingu stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena určená podle zvláštního právního předpisu ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku, nc) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu, platná ke dni sjednání kupní smlouvy, nd) hmotného majetku odpisovaného podle § 30b nebude nižší než zůstatková cena stanovená podle § 30b ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou byl tento majetek odpisován; je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u tohoto majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo. nPro zmírnění negativního dopadu na nájemce při vzniku zpětné daňové neuznatelnosti nájemného v tomto případě (ale i v případě nesplnění podmínky pro daňovou uznatelnost nájemného při ukončení nájemní smlouvy v „řádném“ termínu stanovené v § 24 odst. 4 a 5 ZDP) platí ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) ZDP. Finanční leasing sjednaný na dobu kratší než uvedenou v § 21d odst. 2 ZDP nI v tomto případě musí platit podmínka stanovená v § 24 odst. 5 písm. a) ZDP (tzn. že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena majetku vypočtená pomocí rovnoměrných daňových odpisů ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován, Postup podle § 24 odst. 6 ZDP nPokud nelze na předčasné ukončení leasingové smlouvy aplikovat ustanovení § 24 odst. 5 ZDP, postupuje se v zásadě podle § 24 odst. 6 ZDP, nTypickou situací, kdy se aplikuje na posouzení předčasného ukončení leasingové smlouvy ustanovení § 24 odst. 6 ZDP je situace, kdy dojde k prokazatelnému odcizení předmětu pronajatého formou finančního leasingu hmotného majetku, nebo situace, kdy je takový majetek zničen např. při havárii nebo po skončení pronájmu není odkoupen. nPodle § 24 odst. 6 ZDP platí, že je-li uvedeným způsobem předčasně ukončen fin. leasing, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli, nplatí, že výdaji (náklady) k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 4 ZDP, připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacená úplata, je – li nižší než poměrná část úplaty připadající na skutečnou dobu FL. n Technické zhodnocení nDefinice v § 33 ZDP (a dále viz GFŘ D - 59), nTZ se rozumí úpravy na majetku uvedené v předmětných paragrafech od ocenění vyššího než 80 000 Kč, nTZ nelze zahrnout do daňových nákladů jednorázově, nýbrž je nutno je odpisovat, nJednotlivé úpravy na hmotném majetku provedené v průběhu zdaňovacího období se sčítají (ne však u nehmotného majetku), nPokud hodnota TZ nepřevýší 80 000 Kč, lze jej zahrnout do daňových nákladů jednorázově v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Zaměstnanecké výhody nMezi nejběžnější zaměstnanecké výhody poskytované zaměstnancům patří: uPříspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění, příp. životní pojištění, uStravenky nebo nově peněžitý příspěvek na stravování, uPoskytování příspěvků na dovolenou, sportovní, kulturní aktivity, atd., uDary – např. vánoční kolekce, příspěvky k jubileu, atd., uZajištění bezplatného ubytování v místě výkonu práce a vlastní dovoz na pracoviště, uPoskytnutí služebního vozidla i pro soukromé účely zaměstnance, mobilní telefony, atd. Co je nutno zvažovat? nV souvislosti se zaměstnaneckými benefity je nutno zvažovat vždy 2 pohledy: uZdaňování těchto benefitů z pohledu zaměstnavatele (lze je uznat jako daňový náklad (výdaj) či nikoliv?), uZdaňování těchto benefitů z pohledu zaměstnance (nezvýší tyto benefity základ daně z příjmů ze závislé činnosti?). nTyto 2 pohledy spolu neodmyslitelně souvisí a ovlivňují celkovou výhodnost těchto benefitů pro zaměstnance i zaměstnavatele (opět pamatujte na změnu filozofie – nejsou-li v ZDP výjimky, to co je daňové u zaměstnavatele se zdaňuje u zaměstnance a navíc to obvykle vstoupí do vyměřovacího základu pro ZP a SP (ale i tady si kontrolujte zákony č. 589/1992 a 592/1992, zda nejsou výjimky) a naopak). Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění (pojištění) nZ hlediska zaměstnance je od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. p) a to spolu s životním pojištěním ZDP osvobozen příspěvek zaměstnavatele v max. výši 50 000 Kč ročně, nZ hlediska zaměstnavatele lze uznat za daňový náklad tyto příspěvky za podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. nVidíme, že tu vzniká nesoulad. Příspěvky na životní pojištění nU zaměstnance osvobozeny za podmínek podle předchozího slajdu nZ hlediska zaměstnavatele je nutno opět postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP nTaké v tomto případě vidíme tedy nesoulad. Stravenky nebo peněžitý příspěvek na stravování nBez ohledu na výši nominální hodnoty jsou stravenky z hlediska zaměstnance osvobozeny od zdanění daní z příjmů ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, nZ hlediska zaměstnavatele je situace složitější a je nutno postupovat v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP – do výše 55 % hodnoty jídla max. do výše 70 % stravného při pracovní cestě tuzemské v trvání 5 – 12 hodin (tento příspěvek může činit max. 107,10 Kč). Tento příspěvek nelze uplatnit, pokud zaměstnanci vznikl v průběhu směny nárok na stravné. 2 příspěvky lze uplatnit při trvání směny alespoň 11 hodin (včetně přestávky). nPeněžitý příspěvek pak plně daňově uznatelný, ale na straně zaměstnance naopak osvobozený od daně jen do výše 107,10 Kč (§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP). Kulturní, sportovní aktivity, rekreace nZ hlediska zaměstnance se musí jednat o nepeněžní plnění, jinak příjem nebude osvobozen od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, navíc z hlediska zaměstnavatele by neměl být ovlivněn ZD, nRekreace osvobozena pouze do částky 20 000 Kč, nZaměstnavatel poskytuje tato plnění obvykle ze sociálních fondů nebo nedaňových nákladů, ale teoreticky uplatnit lze daňově za podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, ovšem od roku 2008 zpřísnění se změnou od roku 2009 – viz § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, nPokud se jedná o vlastní zařízení zaměstnavatele, je nutno postupovat podle § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, podle nějž nelze výdaje převyšující příjmy z těchto zařízení za zde popsaných podmínek považovat za daňové, příjmy a výdaje za každé zařízení je nutno posuzovat samostatně!!! Nepeněžní dary nNěkteré dary pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti za podmínek § 6 odst. 9 písm. g) ZDP do úhrnné výše 2 000 Kč na jednoho zaměstnance, nPro zaměstnavatele se však bude jednat o náklad nedaňový. nPokud by však byl využit § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP ze strany zaměstnavatele, nelze osvobození u zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. g) použít. Bezplatné ubytování a doprava na pracoviště nPro zaměstnance je bezplatné ubytování osvobozeno od daně za podmínek § 6 odst. 9 písm. i) ZDP (max. 3 500 Kč/měs.), nZ hlediska zaměstnavatele se jedná o daňový náklad za podmínek § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, nBezplatná doprava zaměstnanců na pracoviště může být z hlediska zaměstnavatele považován za daňový výdaj také podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, nALE PROBLÉM: § 6 odst. 9 ZDP neosvobozuje z hlediska zaměstnance příspěvky zaměstnavatele na dopravu zaměstnanců od daně z příjmů ze závislé činnosti… Školení zaměstnanců nZ hlediska zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP za podmínky, že školení souvisí s podnikáním zaměstnavatele, nZ hlediska zaměstnavatele se jedná o daňový náklad tehdy, pokud se školení týká podnikatelské činnosti, nZaměstnavatel může dokonce provozovat vlastní vzdělávací zařízení, pak se daňová uznatelnost řídí § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP, nSporné otázky vznikají např. v případě jazykových kurzů – je nutno posuzovat každý případ zvlášť. Služební automobil poskytnutý zaměstnanci i pro soukromé účely nZ hlediska zaměstnance se postupuje (při bezúplatném poskytnutí automobilu) podle § 6 odst. 6 ZDP – platí, že za příjem zaměstnance se považuje 1 % nebo 0,5 % vstupní ceny (pro účely tohoto ustanovení vždy včetně DPH) za každý měsíc využívání vozidla, nejméně však 1 000 Kč, používá – li zaměstnanec více osobních automobilů současně, sčítá se 1 % vstupní ceny všech automobilů, pokud v jednom měsíci používá více automobilů postupně, počítá se s 1 % z nejvyšší vstupní ceny, nZmíněná částka navíc od roku 2008 vstupuje do základu pro výpočet ZP a SP. nA jak je to se zaměstnavatelem? nPohonné hmoty spotřebované v průběhu soukromých cest zaměstnance nelze považovat za daňové (pokud by je hradil zaměstnavatel), nPozor: V daném případě by samozřejmě nebylo možné také uplatnit nárok na odpočet DPH, neboť je porušena podmínka § 72 odst. 1 ZDPH, nPodobně by se mělo postupovat podle dikce zákona také v případě daňových odpisů (§ 28 odst. 6 ZDP), ovšem podle pokynu GFŘ D - 59 to nutné není, takže proč toho nevyužít, že? n n Prodej zboží či služeb zaměstnancům se slevami nZ hlediska zaměstnance se v souladu s § 6 odst. 3 ZDP považuje za zdanitelný příjem rozdíl mezi tzv. cenou obvyklou (resp. cenou, kterou účtuje zaměstnavatel jiným subjektům) a cenou, za kterou zaměstnanec danou věc skutečně koupil, nTento rozdíl od roku 2008 vstupuje do vyměřovacího základu pro ZP a SP, nOsvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti je z hlediska zaměstnanců (i pro jejich rodinné příslušníky) bezplatné či zlevněné poskytnutí jízdenek od zaměstnavatele provozujícího veřejnou dopravu – viz § 6 odst. 9 písm. e) ZDP. Daňové výdaje spojené s telefony nDaňová uznatelnost těchto výdajů se řídí § 24 odst. 1 ZDP, nDůležité je tyto výdaje prokázat (jejich výši i využití pro podnikání), nProblémy: Jak prokázat např. výdaje spojené s hovory z mobilních telefonů s předplacenými kartami, co když provede zaměstnanec hovor ze svého mobilního telefonu pro účely zaměstnavatele, co se soukromými hovory zaměstnanců z pevných linek, nJaké má FÚ páky na odhalení? Reklama nVýraz pro reklamu prý pochází z re – klamu, čili opakované klamáníJ, nPodobně jako u telefonů se daňová uznatelnost výdajů na reklamu řídí § 24 odst. 1 ZDP, nMusí být prokázána jejich výše a především jejich spojení se zajištěním, dosažením a udržením zdanitelných příjmů, nPrůkaznost se zajišťuje kromě účetních (§ 11 zákona o účetnictví) a daňových dokladů (§ 26 – 35a ZDPH) nahrávkami, výstřižky z novin, atd. nAle pozor – není reklama jako dar....sponzorský dar je dar, který je obecně nedaňový a lze jej odčítat jen jako odčitatelné položky podle § 15 odst. 1 a 2 ZDP u FO a § 20 odst. 7-10 u PO. Nedaňové výdaje nNedaňovými výdaji jsou obecně ty výdaje, které nesouvisí se zajištěním, dosažením a udržením příjmů, n Nedaňovými výdaji budou také ty výdaje, které by sice byly za obvyklých okolností daňově uznatelné, avšak poplatník nebude schopen prokázat jejich výši a odůvodněnost vynaložení, n Demonstrativní výčet nedaňových nákladů vymezuje § 25 ZDP. n