Metropolizační p r o c e s y teoretická
východiska a
metodické přístupy
(případová s t u d i e Střední E v r o p y )
Regionální
e k o n o m i e
a p o l i t i k a II
prof. RNDr. Milan
Viturka, C S c .
Pojem metropolizace
- M e t r o p o l i z a c i lze c h á p a t j a k o vyšší s t a d i u m u r b a n i z a c e r e s p . p ř e c h o d od p r o s t é
k o n c e n t r a c e j e v ů ke k o n c e n t r a c i v ý z n a m ů v linii i n f o r m a c e - z n a l o s t i - řízení v rámci
p r o c e s u a d a p t a c e na p o s t i n d u s t r i á l n í s t a d i u m v ý v o j e k o n o m i k y ,
• Z v ý v o j o v é h o p o h l e d u j d e o n á s t u p i n t e g r a č n í h o s t a d i a a g l o m e r a č n í e k o n o m i k y
s p o j e n é h o s p r o h l u b o v á n í m v e r t i k á l n í c h forem s p o l e č e n s k é o r g a n i z a c e (např. g l o b a l
p r o d u c t i o n n e t w o r k s v e k o n o m i c e ) a n a r ů s t á n í m o r g a n i č n o s t i u r b a n i s t i c k ý c h s y s t é m ů .
• S u v e d e n ý m i s k u t e č n o s t m i k o r e s p o n d u j e p o s t a v e n í m e t r o p o l í j a k o d o m i n a n t n í c h
s o u č á s t í u r b a n i s t i c k ý c h s y s t é m ů , p r o p o j e n ý c h nejen o p e r a t i v n í m i i n t e r a k c e m i
r e a l i z o v a n ý m i p r o s t ř e d n i c t v í m t e c h n i c k e i n f r a s t r u k t u r y , ale z e j m é n a t v ů r č í m i
i n t e r a k c e m i r e a l i z o v a n ý m i p r o s t ř e d n i c t v í m z n a l o s t n í i n f r a s t r u k t u r y .
- C e l k o v ě je o v š e m t ř e b a k o n s t a t o v a t , že k o n c e p t m e t r o p o l i z a c e s t á l e z ů s t á v á t e o r e t i c k y
d i s k u t a b i l n í - ze s t a r š í c h t e o r i í lze v tomto kontextu p o v a ž o v a t za i n s p i r a t i v n í z e j m é n a
teorii c e n t r á l n í c h míst ( C h r i s t a l l e r ) , teorii p o l a r i z o v a n é h o r o z v o j e ( F r i e d m a n n ) a teorii
k u m u l a t i v n í k a u z a l i t y ( M y r d a l ) . Z n o v ě j š í c h t e o r i í pak lze u p o z o r n i t i na v l a s t n í teorii
i n t e g r o v a n é h o u d r ž i t e l n é h o r o z v o j e , která z a p o d s t a t u s p o l e č e n s k é h o p o h y b u r e s p .
e v o l u c e p o v a ž u j e h o l i s t i c k o u i n t e g r a c i s p o l e č e n s k ý c h s y s t é m ů p r o s t ř e d n i c t v í m ú z e m n í
d ě l b y práce a s o c i á l n í c h v z t a h ů ( v č e t n ě pol i t i c k o - s p r á v n í c h v z t a h ů ) .
• Dále p r e z e n t o v a n é k o n k r é t n í p o z n a t k y byly z í s k á n y v rámci z p r a c o v á n í p ř í p a d o v é s t u d i e
m a k r o r e g i o n u S t ř e d n í E v r o p y ( N ě m e c k o , P o l s k o , Č e s k á r e p u b l i k a , M a ď a r s k o , R a k o u s k o ,
S l o v e n s k o , S l o v i n s k o , Š v ý c a r s k o a L i c h t e n š t e j n k o ) .
Hnací faktory a determinanty prostorového uspořádání
společenských systémů
hierarchická
úroveň
nositelé
polarizace
nositelé integrace klíčové struktury hlavní typy
interakcí
globální
rozvojové póly
globálního
významu
rozvojové osy
nadnárodního
významu
mezinárodní
společenství,
nadnárodní firmy
obchodní
makroregionální
rozvojové póly
nadnárodního
významu
rozvojové osy
národního významu
státní správa,
ústředí velkých
firem
řídící
mezoregionální
rozvojové póly
národního významu
rozvojové osy
regionálního
významu
územní správa,
velké firmy resp.
závody
produkční
mikroregionální
sídelní centra
regionálního
významu
nodální regiony
zaměstnavatelé,
zaměstnanci
pracovní
lokální
výše pozemkové
renty
funkční urbanistické
areály
nemovitosti realitní
1
1. Populační velikost metropolí resp. metropolitních regionů, jejíž dostatečná
úroveň je obecně považována za primární předpoklad pro nastartování procesu
metropolizace.
2. Ekonomický profil zdůrazňující progresivitu odvětvové struktury, odvíjející se od
zastoupení znalostně založených odvětví průmyslu a služeb s nadprůměrným
potenciálem tvorby přidané hodnoty s pozitivními dopady na regionální
konkurenceschopnost.
3.Všeobecná atraktivita spojená s vysokou investiční a residenční přitažlivostí
metropolí vytvářející příznivé předpoklady perspektivního socioekonomického
rozvoje.
Populační velikost
o obvyklý velikostní limit metropolí nadnárodního významu týkající se
rozvinutých zemí činí 1 mil. obyvatel, pro metropole hierarchicky nižšího tj.
národního významu pak 0,5 mil. obyvatel
o základním problémem hodnocení metropolí je jejich systémově jednotné
územní vymezení - optimální základem jeho řešení je využití údajů o
funkčních urbanistických areálech/functional urban areas prosazované
OECD a shromažďované např. Eurostatem zohledňujících vyšší
administrativní funkce (vztahující se zejména na hlavní města)
o případová studie Střední Evropy - velikostní členění metropolí do 3. skupin:
metropole s více než 2,5 milionem obyv. (např. Berlin, Wien, Warszawa), 1
až 2,5 milionem obyvatel (např. Praha, Zůrich, Stuttgart) a metropole s
méně než 1 mil. obyvatel (např. Bratislava, Ljubljana, Poznaň).
Vymezení brněnské metropole
Údaje o populaci (rok 2014) a HDP (rok 2012) středoevropských
metropolí
počet o b y v a t e l
h u s t o t a o b y v a t e l
n a k m 2
H D P v m i l . U S D
H D P v U S D n a
o b y v a t e l e
% podíl H D P z
c e l k u
1 0 5 1 2 4 1 9 1 3 6 2 8 6 8 8 5 2 7 3 5 0 x
P r a h a 1 9 1 0 3 9 6 4 8 6 8 6 4 3 4 4 6 2 5 5 3 0 , 1
8 0 7 6 7 4 6 3 2 2 6 3 3 6 3 2 7 4 4 1 0 9 4 x
B e r l i n 4 3 9 9 5 4 2 7 1 2 1 6 5 3 7 7 3 7 7 0 1 4 , 9
R h e i n - R u h r 7 0 6 6 1 8 5 9 6 9 3 1 5 0 5 9 3 6 3 6 6 9 , 4
H a m b u r d 3 0 0 8 8 4 1 5 2 2 1 5 8 0 7 4 4 4 4 3 9 4 , 7
München 2 9 6 5 8 7 1 4 7 4 1 8 4 7 0 1 6 3 5 9 2 5 , 5
F r a n k f u r t a . M . 2 5 3 3 3 1 1 6 5 2 1 4 3 5 1 6 5 6 8 2 8 4 , 3
S t u t t g a r t 1 9 6 5 9 4 2 9 8 9 1 0 8 8 7 7 5 5 5 4 1 3 , 2
M a n n h e i m 1 2 3 0 2 7 6 6 3 1 5 5 0 1 4 4 4 5 2 5 1 , 6
H a n n o v e r 1 2 1 7 5 1 1 3 9 4 5 5 1 3 6 4 5 1 9 0 1 , 7
N u m b e r CI 1 1 6 9 3 6 7 3 7 4 5 6 1 0 0 4 8 0 2 5 1 , 6
B r e m e n 1 0 2 7 1 9 2 3 2 3 4 4 5 9 4 4 3 4 4 8 1 , 3
L e i p z i g 8 3 0 3 1 8 3 9 1 2 7 9 3 3 3 3 5 0 0 0 , 8
D r e s d e n 8 4 7 6 0 0 4 9 4 2 6 9 6 9 3 2 0 2 4 0 , 8
3 8 0 1 7 8 5 6 1 2 2 8 4 1 8 4 1 2 1 8 4 4 x
W a r s a w a 3 0 3 7 8 9 0 3 5 3 1 3 8 4 4 8 4 6 0 1 3 1 6 , 4
K a t o w i c e 2 5 8 9 3 4 9 6 6 0 6 4 7 9 1 2 4 8 3 7 7 , 7
K r a k o w 1 3 6 2 7 4 0 3 6 3 3 5 2 8 3 2 5 9 9 7 4 , 2
G d a n s k 1 1 0 5 4 6 7 4 2 3 3 0 0 6 1 2 7 3 6 7 3 , 6
L o d z 9 3 9 5 6 8 5 5 5 2 3 1 1 0 2 4 8 3 4 2 , 7
P o z n a n 9 5 0 5 9 6 3 0 9 3 3 8 1 5 3 5 9 0 0 4 , 0
W r o c t a w 8 3 7 9 9 5 3 1 8 2 5 9 6 8 3 1 0 8 4 3 , 1
8 1 3 9 6 3 1 2 0 4 4 1 3 3 6 8 5 1 9 6 6 x
Zürich 1 2 4 6 9 6 8 1 0 6 0 7 7 0 1 1 6 2 7 9 8 1 8 , 6
G e n e v e 8 3 1 4 5 2 5 3 1 4 3 8 9 7 5 4 3 5 2 1 0 , 6
B a s e l 7 8 0 2 2 3 5 4 6 4 1 3 7 5 5 3 5 0 2 1 0 , 0
8 5 0 6 8 8 9 1 0 3 3 6 3 5 4 9 4 3 2 3 8 X
W i e n 2 7 9 3 6 3 1 3 0 7 1 2 9 5 1 6 4 7 3 0 7 3 5 , 6
9 8 7 9 3 6 5 1 0 6 2 1 5 4 2 4 2 1 6 9 0 x
B u d a p e s t 2 8 7 9 6 0 1 4 7 5 1 0 2 9 4 0 3 5 9 6 4 4 7 , 8
5 4 1 5 9 4 9 1 1 0 1 3 7 4 5 5 2 5 4 3 4 x
B r a t i s l a v a 7 2 9 1 5 7 2 8 6 4 0 1 6 8 5 5 6 2 6 2 9 , 2
2 0 6 1 0 8 5 1 0 2 5 5 3 1 3 2 6 9 1 0 x
L j u b l j a n a 5 8 5 8 5 0 1 8 6 2 1 5 6 7 3 7 4 1 9 3 9 , 0
Ekonomický profil
1. skupina A: nadprůměrný podíl výzkumně intenzivních high-tech průmyslových
odvětví (HTO - např. výroba kancelářských strojů a počítačů), výzkumně
intenzivních medium-tech průmyslových odvětví (MTO - např. výroba motorových
vozidel či chemických vláken) a znalostně intenzivních technologických služeb (TS
- např. výzkum a vývoj či činnosti v oblasti výpočetní techniky)
2. skupina B: nadprůměrný podíl znalostně intenzivních odvětví podnikatelských
služeb (PS - např. právní a účetní služby či poradenství), znalostně intenzivních
finančních služeb (FS - např. finanční zprostředkování či pojišťovnictví) a znalostně
intenzivních zdravotnických, vzdělávacích a mediálních služeb (ZVM - např.
vzdělávání či tvůrčí a umělecké činnosti)
3. skupina C: průměrný podíl znalostně založených odvětvíš lepší pozicí
technologicky orientovaných služeb (HTO + MTO + TS)
4. skupina D: průměrný podíl znalostně intenzivních odvětvíš lepší pozicí
znalostně orientovaných služeb (PS + FS + ZVM)
5. skupina E: podprůměrný podíl výzkumně i znalostně orientovaných odvětví
průmyslu a služeb.
Ekonomický profil středoevropských metropolí
skupina A skupina B skupina C skupina D skupina E
Praha ^^^^^^^
Berlin
^ ^ ^ ^ ^ ^
Rhein-Ruhr
Hamburg
München
Frankfurt a. M.
^^B^^BStuttgart
Mannheim
Hannover
Nürnberg
Bremen
Leipzig
^^B^^BDresden
Warszawa
Katowice
^^B^^BKrakow
Gdansk
Lodz
Poznan
Wroclaw
Zürich
Geneve
Basel
Wien
Budapest
^^B^^BBratislava
Ljubljana
Podnikatelská a residenční atraktivita
> ústřední pozici zaujímá kvalita podnikatelského prostředí resp. podnikatelská
atraktivita (PA) - vhodnou databázi na nadnárodní úrovni představuje např.
European cities monitor, vycházející z názorů cca 500 respondentů z řad
manažerů světově významných firem: v případové studii Střední Evropy pak
byly metropole rozděleny na metropole globálního (např. Frankfurt a. M.,
Rhine-Ruhr, Zürich), evropského (např. Nürnberg, Wien, Praha) a
středoevropského (např. Ljubljana, Bremen, Krakow) významu
> stále větší význam získává komponenta kvalita sociálního prostředí resp.
residenční atraktivita (RA) - patrně nejznámější světovou databázi spravuje
americká společnost Mercer (v tomto ohledu je charakteristické zaostávání
„východních" metropolí)
> Pro hodnocení inovačního potenciálu (IP) lze využít údaje australské společnost
2tinkknow Consulting - tento potenciál je hodnocen na základě tří faktorů
označených jako kulturní aktiva, infrastruktura a propojenost trhů.
Atraktivita středoevropských metropolí
pořadí podle
PA - celkem/
v rámci zemí
odchylky v
pořadí od PA
podle RA
odchylky v
pořadí od PA
podle IP
růst obyv.
metropole/stát
(2000-2012)
rüst HDP
metropole/stät
(2000-2010)
1. kategorie
Berlin 2 T • 1 0 1 , 7 1 0 3 , 6
Rhein-Ruhr 5
• T 9 8 , 2 1 0 4 , 2
München 3
• • 1 1 3 , 5 1 0 0 , 7
Frankfurt/M. 1 T T 1 0 2 , 1 1 0 2 , 9
Zürich 4 Á T 9 9 , 1 9 7 , 9
2. kategorie
Praha 8 T • 1 0 9 , 6 1 1 1 , 8
Hamburg 7
• • 1 0 2 , 7 1 0 2 , 2
Stuttgart 1 1 Á Á 1 0 2 , 0 1 0 1 , 9
Warszawa 1 0 T T 1 0 4 , 5 1 0 9 , 5
Geneve 6
• T 1 0 5 , 5 9 9 , 7
Wien 9 Á Á 1 0 6 , 8 9 9 , 6
Budapest 1 2 T • 1 0 5 , 5 1 1 2 , 2
3. kategorie
Mannheim 1 T T 9 7 , 7 9 9 , 8
Hannover 2
• • 9 9 , 0 1 0 0 , 8
Nürnberg 4 Á • 1 0 0 , 9 9 4 , 8
Bremen 3
• T 1 0 0 , 8 9 8 , 4
Leipzig 6
• Á 9 7 , 2 1 0 4 , 2
Dresden 5
• Á 1 0 3 , 7 9 9 , 0
Katowice 4
• • 9 4 , 9 9 6 , 1
Krakow 3 Á • 1 0 1 , 5 1 0 1 , 5
Gdansk 5
• Á 1 0 2 , 4 9 7 , 0
Lodz 6 Á • 9 4 , 0 9 8 , 5
Poznan 1
• T 1 0 3 , 4 9 8 , 1
Wroclaw 2 T T 1 0 0 , 8 1 0 4 , 5
Basel X Á T 9 4 , 7 9 9 , 5
Bratislava X
• • 1 0 4 , 9 1 1 1 , 7
Ljubljana X T Á 1 0 6 , 4 1 0 7 , 6
> typologie podle míry podobnosti v zařazení zkoumaných metropolí podle
vybraných komponent: dominantní, etablované a elementární metropole
> statistická analýza výsledků ukazuje, že typové zařazení metropolí má
nejsilnější vazbu na komponentu „podnikatelská atraktivita", s hodnotou
koeficientu korelace k = 0,85. S podobnou úrovní vzájemných vazeb se
setkáváme i u obou zbývajících komponent, z nichž silnější závislost vykazuje
komponenta populační velikost
> pokud statistickou analýzu rozšíříme o ukazatel HDP/obyv., nalézáme zde
nejsilnější vazbu na komponentu ekonomický profil s k = 0,73, což
koresponduje s vyšší přidanou hodnotou produkce znalostních odvětví (zjištěno
pouze u dominantních a etablovaných metropolí)
> ve prospěch „západních" metropolí hovoří zejména výrazně vyšší progresivita
ekonomické struktury, menší rozdíly zjištěné u komponenty podnikatelské
atraktivity pak lze primárně přičíst nižší cenové hladině základních výrobních
faktorů ve východních metropolích.
Komplexní přehled výsledků hodnocení
Typy metropolí
Klasifikační skupina
Agregátní skupinaTypy metropolí
v e l i k o s t s t r u k t u r a a t r a k t i v i t a
Agregátní skupina
1 1 !
Frankfurt/M. 1 1 1 I
Berlin 1 2 1 I
Rhein-Ruhr 1 2 1 I
Zürich 2 1 1 I
Hamburg 1 1 2 I
B - etablované
Wien 1 2 2 II
Warszawa 1 2 2 II
Budapest 1 2 2 II
Stuttgart 2 1 2 II
Praha 2 2 2 II
Genéve 3 1 2 II
Nürnberg 2 1 3 II
Hannover 2 1 3 II
Basel 3 1 3 II
Mannheim 3 1 3 II
Katowice 1 3 3 II
C - elementární
Bremen 2 2 3 III
Bratislava 3 2 3 III
Ljubljana 3 2 3 III
Leipzig 3 2 3 III
Dresden 3 2 3 III
Gdaňsk 2 3 3 III
Krakow 2 3 3 III
Poznaň 3 3 3 III
Wroclaw 3 3 3 III
Lodž 3 3 3 III
J k l a d praktické konceptualizace výsledků - posouzení
intenzity vazeb českých metropolí s ostatními
středoevropskými metropolemi
M e t o d i k a hodnocení:
• zhodnocení intenzity vazeb s důrazem na identifikaci rozvojových os
nadnárodního významu a jejich koincidence s rozvojovými osami národního
významu
• syntéza získaných poznatků v kontextu prostorového modelu socioekonomického
rozvoje
• konceptualizace výsledků výzkumu metropolizačních procesů s využitím scénářů
regionálního rozvoje, kde je hodnocení metropolitních vazeb vzhledem k
dostupným informacím založeno na aplikaci všeobecně platného gravitačního
modelu jako standardního nástroje kvalifikovaného odhadu celkového potenciálu
prostorových interakcí, který lze zapsat následujícím způsobem:
M j X M j
Gij = Z
du
kde Gjj = gravitační síla působící mezi metropolemi i a j , M/y= ekonomický význam
metropolí reflektující odpovídající úroveň HDP a c//7 = vzdálenost metropolí (s
využitím kritéria efektivní vzdálenosti v silniční nákladní dopravě stanovené v
souladu s příslušnými předpisy na úrovni 600 km).
Metropolitní systém Střední Evropy z pohledu České
republiky
Klíčové závěry pro plánování územního rozvoje v rámci
mezinárodní spolupráce
Hlavní motto: tvorba nadnárodních metropolitních sítí jako stavebních kamenů
horizontální integrace Evropy
Realita České republiky:
• nejsilnější vazby: Praha —• Berlin, München, Brno —• Wien, Ostrava —• Katowice
• hlavní nadnárodní metropolitní osy: Praha —• Nürnberg (rozvětvení - frankfurtská a
štutgartska osa) - München, Praha —• Dresden - Berlin, Brno —• Wien (vedlejší osa
Brno —• Bratislava - Budapest), Ostrava —• pouze sekundárně významné napojení
primárně dané blízkostí hornoslezské aglomerace na osu Katowice - Lodž -
Warszawa.
• Rozvojové scénáře Prahy a menších českých metropolí (pořadí v rámci krajských
měst resp. pólů rozvoje): Praha (1. místo dle KPP, 4 místo dle KSP) - progresivní
scénář, Brno (2. místo dle KPP, 8 místo dle KSP) - růstový scénář, Ostrava (10.
místo dle KPP, 10 místo dle KSP) - adaptační (stabilizační) scénář.
Hlavní závěr: z provedených analýz vyplývá, že jedinou plně rozvinutou českou
metropolí nadnárodního (evropského) významu je Praha; Brno lze řadit mezi
vedlejší metropole nadnárodního významu (plně rozvinuté jsou jen vybrané
metropolitní funkce - zejména věda a výzkum a dále výstavnictví); Ostrava v
současnosti nedosahuje metropolitního významu (dlouhodobá ekonomická
deprivace má za následek, že její napojení na národní a nadnárodní rozvojové osy
postupně ztrácejí svůj rozvojový potenciál).