Právní úprava účetnictví a daní, daň z příjmů n Daňová soustava ČR je důsledně právně regulována, v poslední době jsou do právních norem implementovány stále častěji evropské právní normy s cílem synchronizace daňových zákonů, n Daňové zákony jsou každoročně předmětem rozsáhlých změn (a to zvláště v předvolebních letech, ovšem rok 2023 také stál za toJ). Právní úprava účetnictví nPrvotními normami jsou zákony č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích, nZákladní normou je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (a v přípravě je již zcela nový ZoÚ), nZákon o účetnictví je pro podnikatele rozveden vyhláškou MF č. 500/2002 Sb., nNejnižší právní normou upravující vlastní postupy účtování jsou České účetní standardy pro podnikatele, nSpeciální vyhlášky a standardy jsou vydány pro banky a pojišťovny). Daňová soustava ČR nDaňovou soustavu ČR lze rozdělit na: Daně přímé: • daně z příjmů (včetně nové tzv. dorovnávací daně), • majetkové daně (daň silniční, daň z nemovitých věcí), • nověji samostatným zákonem daň z hazardu (ale reálně existuje déle) Daně nepřímé: • DPH • spotřební daně • ekologické daně • cla? nZ hlediska přímých daní je pochopitelně nejdůležitější daní daň z příjmů, nV průběhu kurzu se však dotkneme i daně silniční a z nemovitých věcí, také mrkneme na sociální a zdravotní pojištění, nZe zákona o daních z příjmů vyplývají také alternativní možnosti evidence hospodářských jevů mimo účetnictví (daňová evidence, evidence daňových příjmů a pohledávek při současném uplatňování výdajů procentem z příjmů, na to se také podíváme), a samozřejmě nelze zapomenout na poměrně nové (ne)danění bezúplatných příjmů daní z příjmů a pojetí tzv. paušální daně pro OSVČ. Daňová právní úprava nDaně jsou upraveny balíkem daňových zákonů, nDaň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, k ní se váže nový zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních, nDPH je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH, nSilniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, nDaň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, nSpotřební daň je upravena zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ekologické daně částí zákona č. 261/2007 Sb., nDaň z hazardních her pak zákonem č. 187/2016 Sb., o dan z hazardních her. nK jednotlivým daňovým zákonům vydávalo MF pokyny tzv. řady D, nově se jedná o pokyny Generálního finančního ředitelství, které zpřesňují jednotlivá ustanovení daňových zákonů a zvyšují tak právní jistotu daňových poplatníků, nNa druhou stranu D – pokyny nejsou závaznou právní normou, čili není nutno je doslova respektovat a poplatník se může rozhodnout i pro jiný postup, přičemž ovšem v takovém případě hrozí, že ve větší míře hrozí spory se správcem daně, nExistuje též Koordinační výbor mezi MF (GFŘ a KDP – tzv. KOOV) nVlastní správu a výběr daní upravuje od 1.1.2011 nový daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.), nVšechny daňové zákony jsou obvykle odbornými vydavatelstvími vydávány v jedné publikaci. Další užitečné zákony nZákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nZákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nZákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, nZákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, nZákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Praktické rady nKde najít zákony, které budeme potřebovat: uV tištěné podobě je nejvýhodnější koupit celý balík daňových zákonů a účetních předpisů vydávaných odbornými vydavatelstvími (Grada, Sagit, atd.), uNa ESF hlavně v ASPI! uInternet: uwww.zakonyprolidi.cz uwww.mfcr.cz, www.financisprava.cz - zde lze nalézt mj. D – pokyny nFinanční zpravodaj, nČasopisy: Daně a účetnictví, Účetnictví, atd. Zákon o daních z příjmů nVelmi často novelizovaná právní norma, poslední novely vstoupily v účinnost k 1.1.2024, nHovoří se o přijetí zcela nového zákona o daních z příjmů (ZDP), nStruktura zákona: Zákon je rozdělen na 7 samostatných částí a 3 přílohy. nPrvní část se zabývá daní z příjmů fyzických osob (§ 2 – 16b), nDruhá část daní z příjmů právnických osob (§ 17 – 21a), nTřetí část je společnou částí jak pro daň z příjmů fyzických osob, tak osob právnických (§ 21b - 38fa), nČtvrtá část se zabývá výběrem daně z příjmů (§ 38g – 38zh), nPátá část řeší registraci k dani z příjmů (§ 39 – 39a), nČást šestá dává určitá práva Vládě a Ministerstvu financí (§ 39p – 39q) nČást sedmá upravuje přechodná a závěrečná ustanovení (ta jsou velmi důležitá právě v situacích, kdy dochází k novelám zákona, neboť upravují postup před a po novele), nPříloha č. 1 obsahuje třídění hmotného majetku do jednotlivých odpisových skupin pro účely daňového odpisování, nPříloha č. 2 upravuje postup přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska DPFO, nPříloha č. 3 upravuje postup přechodu z daňové evidence na účetnictví z hlediska DPFO. n Zdaňování příjmů v ČR nDaňoví rezidenti zdaňují jak příjmy z tuzemska, tak i ze zahraničí, nDaňoví nerezidenti zdaňují pouze příjmy z tuzemska, nZ hlediska FO upravuje daňové rezidentství § 2 ZDP, z hlediska PO § 17 ZDP, nZ hlediska FO je důležité bydliště nebo tzv. obvyklé zdržování se na území ČR (alespoň 183 dnů v roce s výjimkou těch, kteří se zde pouze léčí či studují), nZ hlediska PO je rozhodující sídlo, popř. místo vedení nModifikace možná ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění Co se vlastně zdaňuje? nZdaňují se příjmy, které jsou předmětem daně (§ 3, § 6 odst. 7, § 7 odst. 10 a § 18 – 18b), přičemž zároveň nejsou od daně z příjmů osvobozeny (§ 4 – 4a, § 6 odst. 9, § 10 odst. 3 a § 19 – 19b), nFO zdaňují celkem 5 druhů příjmů: uPříjmy ze závislé činnosti (§ 6), uPříjmy ze samostatné činnosti (§ 7), uPříjmy z kapitálového majetku (§ 8), uPříjmy z nájmu (§ 9), uOstatní příjmy (§10) Základ daně z příjmů FO nZákladem daně z příjmů FO je částka, o kterou příjmy ve zdaňovacím období převyšují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, a to ve smyslu § 5 ZDP, nZdaňovacím obdobím v případě FO se rozumí kalendářní rok (§ 16b), nPokud má FO více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně dle § 6 – 10 ZDP, nZáporné dílčí základy daně lze vykázat jen u příjmů dle § 7 a 9 ZDP, nTakto zjištěnou daňovou ztrátu lze kompenzovat s kladnými dílčími základy daně u příjmů dle § 7 – 10, nikoliv však s dílčím základem daně z příjmů dle § 6, nPokud i po kompenzaci je vykázána daňová ztráta, je možno ji odečíst od souhrnu dílčích základů daně z příjmů podle § 7 – 10 v následujících 5 zdaňovacích obdobích (podle § 34 ZDP), nDo základu daně se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou daně dle § 36 ZDP (s výjimkami) a příjmy zahrnované do samostatného základu daně. nZáklad daně z příjmů FO se upravuje následně dle § 5 (úpravy výhradně pro fyzické osoby) a § 23 ZDP (tyto úpravy provádí jak fyzické osoby, tak osoby právnické), nPři přechodu z daňové evidence na účetnictví či naopak je nutno věnovat pozornost při konstrukci základu daně z příjmů také přílohám č. 2 a 3 ZDP. Zdaňování příjmů dle § 6 ZDP nJedná se o zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Příjmy ze závislé činnosti se rozumí: ua) plnění v podobě «1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, «2. funkčního požitku, ub) příjmy za práci «1. člena družstva, «2. společníka společnosti s ručením omezeným, «3. komanditisty komanditní společnosti, u u. uc) odměny «1. člena orgánu právnické osoby, «2. likvidátora, ud) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává nFunkčními požitky se potom rozumí: na) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, nb) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v u1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, u2. státních orgánech, u3. spolcích a zájmových sdruženích, u4. odborových organizacích, u5. komorách, u6. jiných orgánech a institucích. Základ daně dle § 6 ZDP nVymezen v § 6 odst. 12 ZDP takto (zásadní změna): Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. A co to říká § 6 odst. 4 a 5 ZDP? nDle odst. 4: Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 ua) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo ub) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (pro rok 2024 je to 3 999 Kč). nDle odst. 5 jde o předchozí příjmy plynoucí ze zahraničí, ty jsou dílčím základem daně dle § 5 odst. 2 ZDP. Co také patří do základu daně n§ 6 odst. 6 ZDP: Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí na) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo, nb) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo, nc) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem. n nA dále § 6 odst. 3 ZDP: nPříjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena ua) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, ub) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely. n Takže na čem vlastně záleží? nVlastní zdanění příjmů podle § 6 záleží zejména na těchto faktorech: 1.Podepsal zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 38k odst. 4 a 5 ZDP) či nikoliv? 2.O jaký konkrétní druh příjmu dle § 6 ZDP se jedná? 3.Byla uzavřena pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce? 4.Pokud nebylo podepsáno prohlášení, činí měsíční výše příjmů z DPP, DPČ či zaměstnaneckého poměru více než je částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění? Proč je důležité prohlášení? nÚvodní poznámka: Nepodepsat si u zaměstnavatele prohlášení je nerozum, u vysokoškolsky vzdělaného ekonoma by se nabízelo skoro říci blbostJ. nPodepsané prohlášení vylučuje možnost zdaňování srážkovou daní a zakládá nárok na uplatnění tzv. slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP, a to již v průběhu roku (je-li to možné), nAle pozor: Podepsat prohlášení lze pouze u jednoho zaměstnavatele!!! A jak se prohlášení podepisuje? nTak skoro vždycky propiskouJ nZa podmínek upravených v § 38k odst. 4 ZDP, tzn.: uMělo by být podepsáno do 30 dnů po vstupu do zaměstnání, uPotom každoročně vždy do 15. února, uTohle se moc neví, ale prohlášení se dá podepsat i zpětně do 15. února za předchozí rok, čímž získáte nárok na roční zúčtování daně u zaměstnavatele (samozřejmě za podmínek, že nepodáváte daňové přiznání), byť jste v průběhu roku prohlášení podepsáno neměli, dokonce se můžete takto zpětně dostat k dani srážkové!!! Co jsou to ty slevy na dani? nPři podepsaném prohlášení může zaměstnavatel přihlížet při zdaňování mzdy k přípustným měsíčním slevám na dani dle § 35ba ZDP, nTyto slevy jsou novinkou platnou počínaje rokem 2006, od roku 2024 však významné změny, nFakticky jde o odečet určité částky od vypočtené zálohové daně ze základu daně dle § 6 odst. 12 ZDP (je-li možné již měsíčně), jinak od celkové roční daně nNárok na uplatnění některých slev je automatický (základní), nárok na ostatní slevy je zaměstnavateli nutno prokázat dle § 38l odst. 2 ZDP. Druhy slev (ročních) nZákladní – 30 840 Kč, nPobírá – li poplatník invalidní důchod pro invaliditu první či druhého stupně – 2 520 Kč, nPobírá – li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně – 5 040 Kč, nJe – li poplatník držitelem průkazu ZTP/P – 16 140 Kč, nNa studenta – zrušeno od 1.1.2024 (za rok 2023 lze naposledy uplatnit 4 020 Kč), n nNa manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti s vlastními příjmy nepřevyšujícími 68 000 Kč – 24 840 Kč, je – li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se uvedená částka na dvojnásobek, ale novinkou je, že v domácnosti zároveň musí žít také vživované dítě poplatníka max. do 3 let věku! nNa umístění dítěte – zrušeno od 1.1.2024 (za rok 2023 lze naposledy uplatnit ve výši skutečných výdajů, maximálně do výše minimální mzdy) n Sleva na manžela tak zůstane jedinou, kterou nelze nikdy uplatňovat měsíčně, nýbrž pouze ročně (buď při ročním zúčtování daně) nebo v daňovém přiznání k dani z příjmů FO. nU ostatních slev je možno měsíčně využít 1/12 roční slevy a to počínaje měsícem, na jehož počátku jsou splněny podmínky pro uplatnění příslušné slevy. Daňové zvýhodnění na dítě nZpůsobuje celkem dost problémů – upraveno v § 35c a 35d ZDP, platné od počátku roku 2005 (s řadou významných změn, nejnověji opět drobná změna od roku 2024), nMůže jej uplatnit fyzická osoba, pokud s ní dítě žije ve společně hospodařící domácnosti za podmínky, že neuplatní slevy na dani podle § 35a a 35b ZDP (daňové slevy při investičních pobídkách), nVýše daňového zvýhodnění na 1. dítě činí od roku 2018 15 204 Kč ročně (je –li dítěti přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek (ale bez dopadu na maximální výši bonusu (viz dále), nNa druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a další děti 27 840 Kč, nMůže nabýt podoby slevy na dani, daňového bonusu (v podstatě záporná daň), nebo kombinace slevy a daňového bonusu nPokud má poplatník dostatečné příjmy a nepřichází tak v úvahu uplatnění daňového bonusu, není žádným způsobem omezen počet dětí, na které lze využít slevu na dani, nV případě, že dojde k tomu, že má poplatník nárok na daňový bonus (tzn. že jeho daňová povinnost po uplatnění všech přípustných slev je nižší než nárok na daňové zvýhodnění na dítě), je výše daňového bonusu zaměstnanci vyplacena, pokud v daném měsíci přesáhne 50 Kč (roční pak 100 Kč), nNárok na roční bonus má jen poplatník, jehož příjmy podle § 6 nebo 7 ZDP převýší za zdaňovací období šestinásobek minimální mzdy platné na počátku zdaňovacího období, nDo výše uvedených příjmů nevstupují příjmy od daně osvobozené, příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně (s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 6 nebo 7) a příjmy vyjmuté ze zdanění dle § 38f. nTaké v případě měsíčního daňového bonusu platí omezení – příjem poplatníka musí dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy, do příjmů se opět nezapočte příjem od daně osvobozený a příjem zdaňovaný zvláštní sazbou daně, nPro měsíční uplatnění daňového zvýhodnění je nutno mít podepsáno prohlášení, nS daňovým bonusem může vzniknout problém při podání daňového přiznání (§ 35c odst. 12 ZDP), komplikuje se i roční zúčtování daně (§ 35d ZDP). n A kde najít úpravu zdanění mezd? nZejména v § 38h ZDP (v případě zálohové daně) – od 1.1.2021 se záloha na daň počítá z měsíčního úhrnu příjmů ze závislé činnosti, který se zaokrouhlí do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, přičemž sazba zálohy činí 15 % a nad 3násobek průměrné mzdy 23 % - tedy od částky 1 582 812 Kč (pro rok 2023 to byl ještě 4násobek průměrné mzdy), n V § 36 odst. 2 písm. m) ZDP (v případě srážkové daně), nV případě zálohové daně je důležité, zda zaměstnanec podepsal prohlášení, pokud nikoliv, je nutno postupovat podle § 38h odst. 5 ZDP, tzn. je nutno při výpočtu zálohy využít sazbu zálohy 15 % (23 %), ale nelze uplatnit v daném měsíci slevy na dani ani daňové zvýhodnění na dítě, A jak se to všechno počítá? nPan Zahrádka je bezdětný starý mládenec, má uzavřenu řádnou pracovní smlouvu a jeho měsíční hrubá mzda činí 20 000 Kč. Pan Zahrádka u zaměstnavatele podepsal prohlášení. Kolik mu tedy přijde na účet? nVýpočet: uNejprve se srazí zdravotní a sociální pojištění 4,5 % a 7,1 % z hrubé mzdy (tady připomeňme, že zaměstnavatel za zaměstnance musí zaplatit dalších 9 % a 24,8 % ZP a SP)), uPoté se zjistí základ daně pro výpočet zálohy, vypočte se záloha na daň před slevami, následně bude uplatněna sleva na poplatníka v měsíční výši 2 570 Kč, čímž se zjistí daň po slevě. nVýpočet: uZP = 0,045 x 20 000 = 900 Kč, uSP = 0,071 x 20 000 = 1 420 Kč, uZP (zaměstnavatel) = 0,09 x 20 000 = 1 800 Kč, uSP (zaměstnavatel) = 0,248 x 20 000 = 4 960 Kč uZáklad daně pro výpočet zálohy na daň = 20 000 Kč uZáloha před slevami (výpočet podle § 38h odst. 2 ZDP) = 20 000 x 0,15 = 3 000 Kč, uZáloha po uplatnění základní měsíční slevy na dani (§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) = 3 000 – 2 570 = 430 Kč, uČistá mzda = 20 000 – 900 – 1 420 – 430 = 17 250 Kč. nZadání je stejné jako v předchozím příkladu, rozdíl je v tom, že pan Zahrádka u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení. Kolik bude činit jeho čistá mzda? nVýpočet: V tomto případě nelze přihlížet ke slevám na dani podle § 35ba ZDP. Výpočet proběhne podobně jako v předchozím příkladu, a to až do okamžiku výpočtu zálohy před slevami (3 000 Kč). Nyní však nemůže být uplatněna základní sleva, takže částka zálohy na daň ve výši 3 000 Kč je konečná. nČistá mzda tedy činí = 20 000 – 900 – 1 420 – 3 000 = 14 680 Kč. nZ porovnání obou výsledků je vidět, že při podepsaném prohlášení je čistá mzda pana Zahrádky o 2 570 Kč vyšší, z čehož plyne výhodnost podepsaného prohlášení, nTato výhoda roste s počtem uplatnitelných slev na dani. nPodobně by se postupovalo při podepsané dohodě o pracovní činnosti (s drobnými výjimkami). nSlečna Králíčková studuje na vysoké škole, je jí 20 let a zároveň pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně z důvodu jejího zdravotního postižení. V průběhu měsíce července 2024 podepsala dohodu o provedení práce v rozsahu 30 hodin při hodinové mzdě 300 Kč/hod. Jak bude vypočtena její čistá mzda, jestliže podepsala prohlášení a jestliže toto prohlášení nepodepsala? nVýpočet při podepsaném prohlášení: Odměna z DPP ve výši 9 000 Kč (bez ohledu na podepsané či nepodepsané prohlášení) nezakládá účast na zdravotním ani sociálním pojištění. ZP ani SP proto nebude hrazeno (a to ani zaměstnavatelem) nZákladem daně proto bude hrubá mzda, tj. 9 000 Kč. nZáloha před slevami bude činit podle § 38h odst. 2 ZDP: 9 000 x 0,15 = 1 350 Kč, nZároveň má nárok na uplatnění 2 slev dle § 35ba ZDP (základní a základní slevu na invaliditu, tj. 2 570 Kč a 210 Kč), nV daném případě však uplatní pouze tolik slev, kolik činí záloha na daň před slevami, tj. 1 350 Kč, zbytek slev zůstane v tomto měsíci nevyužit, ovšem mohly by být v případě dalších příjmů využity při ročním zúčtování daně nebo při podání daňového přiznání, nZáloha na daň po slevách tedy činí 0 Kč a čistá mzda tedy bude 9 000 Kč. nVýpočet při nepodepsaném prohlášení: V tomto případě není nárok na slevy na dani, jelikož však výše příjmu z DPP nepřesáhla částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 ZDP pro zdanění mzdy zvláštní (srážkovou) sazbou daně dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP ve výši 15 %. nSrážková daň tedy činí: 9 000 x 0,15 = 1 350 Kč, nČistá mzda = 9 000 – 1 350 = 7 650 Kč. nK této dani se slečna Zahrádková ještě může dostat podáním DP s využitím postupu dle § 36 odst. 6 ZDP, nebo může požádat o roční zúčtování daně zpětným podpisem prohlášení. nPan Kulík je ženatý a má dvě malé děti. U zaměstnavatele podepsal prohlášení a uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na tyto děti. Pan Kulík je řádně zaměstnán a v průběhu měsíce března činila jeho hrubá mzda 30 000 Kč. Kolik bude činit jeho čistá mzda? nVýpočet: Nejprve bude opět sraženo ZP a SP ve výši 1 350 Kč a 2 130 Kč, základ pro výpočet zálohy daně z příjmů pak činí 30 000 Kč. nVýpočet zálohy před slevami podle § 38h odst. 2 ZDP činí 30 000 x 0,15 = 4 500 Kč, nV tento okamžik bude uplatněna základní sleva na dani ve výši 2 570 Kč a dále daňové zvýhodnění na děti v částce 1 267 + 1 860 = 3 127 Kč nDaňové zvýhodnění na děti v tomto případě má podobu slevy na dani ve výši 1 930 Kč daňového bonusu ve výši 1 197 Kč, nJelikož jsou splněny podmínky pro výplatu tohoto bonusu (§ 35d odst. 4 ZDP), může být panu Kulíkovi tato částka vyplacena, čímž se fakticky zvýší jeho čistá mzda, nČistá mzda tak činí: 30 000 – 1 350 – 2 130 + 1 197 = 27 717 Kč, nDaňový bonus vyplatí zaměstnavatel, přičemž o něj sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc, pokud by tyto zálohy nestačily, může o něj snížit odvod záloh v následujících měsících daného zdaňovacího období, nebo požádat o jeho vyplacení správce daně na příslušném tiskopisu.